Vyvlastnění.

(1) O vyvlastnění rozhoduje okresní národní výbor.

(2) V žádosti o vyvlastnění třeba uvést předmět vyvlastnění a jména a pokud možno přesné adresy osob, proti nimž směřuje žádost o vyvlastnění, po případě jejich zákonných zástupců. K žádosti je nutno připojit:

(3) Vyvlastňovací řízení se zahajuje podáním řádně doložené žádosti u příslušného okresního národního výboru. Na žádost okresního národního výboru se poznamená zahájení tohoto řízení v pozemkových knihách.

(4) Jestliže byly pozemkové knihy zničeny nebo zavlečeny, připojí se k žádosti o vyvlastnění výpis z pozemnostního archu nebo jiný spolehlivý doklad. V takovém případě oznámí okresní národní výbor zahájení vyvlastňovacího řízení vyhláškou, která se uveřejní v příslušném úředním listu, a vyhlásí je způsobem v místě obvyklým v obci, v níž je nemovitost, a v sousedních obcích; dále zašle vyhlášku příslušnému okresnímu soudu k vyvěšení na soudní desce. Ve vyhlášce se uvede předmět vyvlastnění a jména a adresy osob, proti nimž směřuje žádost o vyvlastnění. Dále se ve vyhlášce vyzvou osoby, které mají věcná práva k nemovitosti, aby je ohlásily u okresního národního výboru ve lhůtě určené ve vyhlášce; tyto osoby se zároveň upozorní, že jinak bude náhrada vyplacena bez zřetele na jejich nároky osobě, proti níž vyvlastnění směřuje. V žádosti o poznámku zahájení vyvlastňovacího řízení uvede okresní národní výbor katastrální území, označení parcely a jejího vlastníka.

(5) O žádosti se provede ústní jednání na místě. Řízení se po případě spojí s řízením o přezkoumání stavebního projektu (§ 9 odst. 3 zákona). Vyvlastňuje-li se pro činnost, kterou je třeba hlásit podle § 12 vl. nař. č. 51/1950 Sb., provede okresní národní výbor ústní jednání teprve, až skončí řízení u krajského národního výboru o ohlášené činnosti.

(6) Ve výměru o vyvlastnění se určí

(7) Lhůtu uvedenou v odstavci 6 písm. d) může okresní národní výbor na odůvodněnou žádost přiměřeně prodloužit.

(8) Nedojde-li při právu stavby mezi vlastníkem pozemku a žadatelem o vyvlastnění k dohodě o ostatních podmínkách práva stavby, určí je okresní národní výbor; při tom stanoví, že právo stavby se zřizuje na dobu 30 až 70 let.

(1) Podle výsledku ústního jednání při vyvlastňovacím řízeni může okresní národní výbor na místě rozhodnout, zda a které přípravné práce (skládání stavebnin, strojů a nářadí, prováděni výkopů pro stavbu, zbourání stavby a pod.) smí žadatel provádět na vyvlastňovaném pozemku.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 je třeba pojmout do zápisu o ústním jednání; není-li přítomna osoba, proti níž směřuje vyvlastnění, nebo její zástupce, jest ji o tom neprodleně zpravit do vlastních rukou. Z rozhodnutí se lze odvolat jen, jde-li o zbourání stavby.

(3) O poskytnutí náhrady za předběžné užívání nemovitostí platí obdobně ustanovení o náhradě za vyvlastnění a rozhodne se o něm zpravidla ve výměru o vyvlastnění.

a) výpis z pozemkové knihy a po případě také z jiné veřejné knihy o dotčené nemovitosti,

b) trojmo odborně zhotovený přesný výkres potřebné plochy a po případě dotčeného objektu,

c) doklad o tom, že vlastník nebo jiný věcně oprávněný byl požádán, aby postoupil nemovitost nebo se vzdal věcného práva a pod., že mu byla nabídnuta náhrada a že do 15 dnů nedošlo k dohodě.

a) předmět, způsob a rozsah vyvlastnění,

b) osoba, v jejíž prospěch se vyvlastňuje,

c) účel, pro který se vyvlastňuje,

d) lhůta, do které nutno začít s použitím vyvlastněné nemovitosti nebo práva k účelu, pro nějž bylo vyvlastnění povoleno,

e) při zřízení práva stavby doba, na kterou se právo stavby zřizuje,

f) náhrada za vyvlastnění nebo jistota a jejich splatnost.