(1) Nárok na základní plat a funkční přídavky vzniká dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené pro přiznání těchto příjmů, a zaniká s výjimkou stanovenou v odstavci 3 posledním dnem měsíce, v němž odpadly podmínky nároku na tyto příjmy. Zaměstnanci, u kterého vznikl nárok na tyto příjmy jiného dne než prvního dne v měsíci, přísluší za zbývající část měsíce poměrná část těchto příjmů.

(2) Nárok na ostatní příjmy vzniká (zaniká) dnem, kdy opatření, jímž byly tyto příjmy přiznány (odňaty), nabylo účinnosti, pokud v něm nebude stanoven jiný den.

(3) Nastala-li některá ze skutečností, které podle § 8 vylučují nárok na základní plat, přísluší v měsíci, ve kterém taková skutečnost vznikla nebo zanikla, poměrná část základního platu, funkčního přídavku, nebezpečnostního a jazykového příplatku za dny předcházející a následující, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.

(4) Nasta-li skutečnost, která podle platných předpisů má za následek změnu výměry příjmů uvedených v odstavci 1, přísluší tyto příjmy v nové výměře od prvního dne měsíce následujícího po dni, v němž tato skutečnost nastala, a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne.