587/1950 Sb.

Vyhláška ministerstva práce a sociální péče o úpravě pracovních a platových poměrů zaměstnanců zdravotní péče mimo obor státní správy.

Poslední dostupné znění: 1951-01-012023-12-31 · 2 znění v historii →

§ 1

Rozsah platnosti.
(1) Tato vyhláška se vztahuje na všechny zaměstnance, kteří odborně pracují v oboru péče o zdraví lidu (dále jen zaměstnanci zdravotní péče), včetně zaměstnanců přijatých k výkonu zdravotnických práci vyskytujících se jen v určitých časových obdobích nebo ke zdolání mimořádných prací přechodné povahy, s výjimkou
a) státních zaměstnanců, pokud jde o jejich činnost vyplývající z pracovního poměru státního zaměstnance,
b) zaměstnanců, jejichž platové poměry jsou upraveny vyhláškou č. 490/1950 Ú. l. I, o úpravě platových podmínek zaměstnanců lékáren.
(2) Koná-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele vedle práce v oboru zdravotní péče také jiné práce, vztahuje se na něho tato vyhláška jen, je-li těžiště jeho činnosti ve výkonu odborných zdravotnických prací.

§ 2

Pracovní poměr.
Pracovní poměr zaměstnanců zdravotní péče, na které se vztahuje tato vyhláška, se řídí obecnými předpisy. Pokud jde o zaměstnance Ústřední národní pojišťovny, řídí se jejich pracovní poměr též příslušnými ustanoveními služebního, disciplinárního a zaopatřovacího řádu pro zaměstnance Ústřední národní pojišťovny (dále jen služební řád), vydaného podle § 188 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, a léčebného řádu vydaného podle § 59 téhož zákona a pokud jde o zaměstnance jiných ústavů, podniků a zařízení, též příslušnými pracovními řády.

§ 3

Počet pracovních tříd a zařádění jednotlivých druhů prací do nich.
(1) Zaměstnanci zdravotní péče se roztříďují podle druhů konané práce a její hodnoty do sedmi pracovních tříd.
(2) Které práce náležejí do jednotlivých pracovních tříd, se určí podle seznamu a popisu prací uvedeného v příloze II.
(3) U prací neuvedených v seznamu se stanoví pracovní třída podle obdoby jiných tam uvedených a stejně hodnotných prací.
(4) V pochybných případech určí odpovídající pracovní třídu ministerstvo práce a sociální páče v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financí.

§ 4

Zařádění a přeřadění zaměstnanců.
(1) Zaměstnanec se zařadí při přijetí do pracovní třídy, do které jsou zařáděny práce, pro jejichž výkon byl přijat.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně, je-li převeden do oboru zdravotní péče zaměstnanec, který dosud vykonával u téhož zaměstnavatele jiné práce.
(3) Koná-li zaměstnanec práce zařaděné do více pracovních tříd, zařadí se podle prací, ve kterých je těžiště jeho celkové činnosti.
(4) Zaměstnanec pověřený funkcí se zařádí, do pracovní třídy podle nejhodnotnější práce v jeho pracovním úseku.
(5) Zaměstnanec, který koná s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy, přeřadí se do této vyšší pracovní třídy nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo uloženo konat tyto práce.
(6) Zaměstnanec se přeřadí do nižší pracovní třídy,
a) není-li dostatečně způsobilý k výkonu prací odpovídajících jeho dosavadnímu zařádění,
b) vyžaduje-li toho změna organisace práce.
(7) Zastupování nepřítomného zaměstnance na služební příkaz neodůvodňuje přeřadění zastupujícího zaměstnance do jiné pracovní třídy. Koná-li však při tom zaměstnanec s úspěchem práce zařaděné do vyšší pracovní třídy déle než měsíc, přísluší mu za dobu dalšího zastupování náhrada podle § 5 odst. 3.

§ 5

Výše základního platu.
Časový postup do vyššího stupně téže pracovní třídy je podmíněn úspěšným výsledkem prověření pracovního výkonu zaměstnance.
(1) Výše základního platu v pracovních třídách I až VI činí:
ve stupnipři době započitatelné pro časový postupv pracovní třídě Kčs měsíčně
od počátkudo
konce
IIIIIIIVVVI
1.1. roku244027603130357041004720
2.2.—3. roku269030503450395045205200
3.4.—6. roku292032903740427048905640
4.7.—12. roku311035203990456052206020
5.13.—19. roku330037404240485055506450
6.20. roku342038804400502057606700
(2) Základní plat v pracovní třídě VII se stanoví částkou od Kčs 5.400,— měsíčně podle zásad uvedených v platovém řádu (příloha I).
(3) Náhrada za zastupování nepřítomného zaměstnance (§ 4 odst. 7) se vyměří ve výši rozdílu mezi základním platem zastupujícího zaměstnance a základním platem, který by mu příslušel v pracovní třídě, do níž je zařaděn zastupovaný zaměstnanec. Tato náhrada se posuzuje jako součást základního platu.
(4) Zaměstnanci, kteří se po vstupu do zaměstnání v oboru zdravotní péče teprve zaučují a vykonávají práce, které hodnotou neodpovídají ani pracovní třídě I, obdrží plat ve výši Kčs 1.950 měsíčně.

§ 6

Doba započitatelná pro časový postup
(1) Pro časový postup se s omezením stanoveným v § 7 započte doba
a) strávená v jakémkoli pracovním poměru,
b) vojenské služby v československé armádě, pokud nebyla prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu,
c) služby v československých legiích nebo doba strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození, a to v rozsahu, ve kterém byla dosud započitatelná pro zvýšení služného (platu mu odpovídajícího) podle zákona č. 462/1919 Sb., o propůjčení míst legionářům, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nebo podle zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnicích československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození.
(2) Pro časový postup může se započíst také doba strávená v samostatném zaměstnání (povolání), doba nezaviněné nezaměstnanosti nebo doba, po kterou byla zaměstnanci práce znemožněna pro politickou, národní nebo rasovou persekuci.
(3) Při souběhu několika důvodů pro započtení téže doby pro časový postup se provede započtení toliko z jednoho, pro zaměstnance nejpříznivějšího důvodu.

§ 7

Doba vyloučená ze započtení pro časový postup.
(1) Ze započtení pro časový postup je vyloučena doba
a) strávená před dovršením 18. roku věku,
b) neomluvené nepřítomnosti v práci,
c) neplaceného pracovního volna.
(2) V odůvodněných případech může ministerstvo práce a sociální péče povolit započtení doby uvedené v odstavci 1 písm. c).

§ 8

Doba, po kterou přísluší základní plat.
Základní plat přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu trvání pracovního poměru s výjimkou doby
a) neomluvené nepřítomnosti v práci,
b) neplaceného pracovního volna,
c) neschopnosti k práci pro nemoc nebo úraz, jakož i nepřítomnosti v práci pro těhotenství nebo mateřství, pokud zaměstnanec v této době nemá podle příslušných předpisů nárok na plat.

§ 9

Funkční přídavky.
(1) Funkční přídavky příslušejí zaměstnancům, kteří jsou zařaděni do pracovních tříd III až VI a jsou pověřeni funkcí. V pracovní třídě VII je v základním platu obsažena také odměna za zastávání funkce; k její hodnotě se přihlédne při stanovení výměry základního platu podle § 5 odst. 2.
(2) Výše funkčního přídavku činí:
v pracovní tříděKčs měsíčně
III550.— až 780.—
IV660.— až 880.—
V770.— až 990.—
VI990.— až 1680.—.
(3) V mezích částek stanovených v odstavci 2 určí podle hodnoty funkce výši funkčního přídavku jednotlivým zaměstnancům orgán příslušný k pověření zaměstnance funkcí.
(4) Hodnota funkce se posuzuje zejména podle
a) míry potřebných znalostí a zkušeností,
b) míry odpovědnosti a závažnosti důsledků plynoucích z funkční činnosti po stránce politického, hospodářského, zdravotnického, územního a osobního dosahu,
c) závislosti funkční činnosti na příkazech a pokynech nadřízených míst (míry samostatné disposiční pravomoci),
d) závislosti práce podřízených zaměstnanců na činnosti zaměstnance pověřeného funkcí (míry intensity funkční činnosti),
e) míry potřebných organisačních schopností a potřebné iniciativnosti a
f) počtu bezprostředně podřízených zaměstnanců při jinak stejných okolnostech.

§ 10

(1) Funkční přídavky jsou odměnou za činnost spočívající v řízení a kontrole práce podřízených zaměstnanců.
(2) Funkční přídavek přísluší, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, po dobu skutečného výkonu funkce a po dobu omluvené nepřítomnosti v práci, po kterou zaměstnanci přísluší základní plat.
(3) Byly-li u téhož zaměstnance splněny podmínky pro přiznání více než jednoho funkčního přídavku, přísluší mu jen jeden přídavek, a to nejvyšší.
(4) Zaměstnanci, který na služební příkaz zastupuje v pracovních třídách III až VI nepřítomného zaměstnance pověřeného funkcí nebo zatímně zastává uprázdněné funkční místo déle než měsíc, přísluší za dobu dalšího zastávání funkce vedle případné náhrady podle § 5 odst. 3 první věty náhrada ve výši příslušného funkčního přídavku. Tato náhrada se snižuje o funkční přídavek po případě příslušející zastupujícímu zaměstnanci.

§ 11

Nebezpečnostní a jazykový příplatek.
(1) Zaměstnancům zařaděným do pracovních tříd I až VI, kteří pracují trvale pod vlivem roentgenového nebo radiového záření nebo jsou vystaveni při práci trvale nákaze tuberkulosou, přísluší nebezpečnostní příplatek. Nebezpečnostní příplatek se vyměří podle míry ohrožení zdraví (života) podle směrnic, které vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financí. Zaměstnacům, kterým byla přiměřeně zkrácena pracovní doba z důvodů uvedených ve větě první, nebezpečnostní příplatek nepřísluší.
(2) Zaměstnancům zařaděným do pracovních tříd I až VI, kteří konají práce vyžadující znalosti a používání cizích řečí, přísluší jazykový příplatek, který činí Kčs 200.— měsíčně za každou používanou cizí řeč.
(3) Pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, přísluší příplatky uvedené v odstavcích 1 a 2 jen po dobu konání prací odůvodňujících jejich přiznání a po dobu omluvené nepřítomnosti v práci, po kterou přísluší zaměstnanci základní plat.

§ 12

Prémie a odměny.
(1) Za vyšší pracovní výkon se poskytují zaměstnancům prémie, a to ve výši a za podmínek stanovených prémiovými řády, jež schvaluje ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.
(2) Za zlepšovací návrhy, jejichž provedením byla práce zhospodárněna nebo jinak zdokonalena, a za mimořádné výkony a významné pracovní zásluhy poskytnou se odměny podle příslušných předpisů.

§ 13

Odměna za práci přes čas a náhrada za pracovní pohotovost.
(1) Prací přes čas se rozumí práce konaná nad pracovní dobu stanovenou pro období týdenní, a jde-li o zaměstnance pracující v pravidelných pracovních směnách v nepřetržitém provozu, pro období čtyřtýdenní.
(2) Za práci přes čas přísluší zvláštní odměna za předpokladu, že jde o nařízenou, nezbytně nutnou a déle trvající práci přes čas, která není jinak odměňována a za kterou není poskytnuto náhradní volno. O tom, zda jsou tyto podmínky splněny, rozhoduje zaměstnavatel v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců.
(3) Odměna za práci přes čas podle předchozích ustanovení přísluší zaměstnancům zařaděným do pracovních tříd I až VI s výjimkou zaměstnaců zařaděných do pracovní třídy VI, jimž byl přiznán funkční přídavek. Zaměstnancům zařaděným do pracovní třídy VII přísluší odměna za práci přes čas toliko za podmínek stanovených v platovém řádu (příloha I).
(4) Peněžitá odměna činí za jednu hodinu práce přes čas 1/200 měsíční částky základního platu, po případě jazykového nebo nebezpečnostního příplatku, s připočtením 25%, a jde-li o práci přes čas konanou v neděli nebo v pracovní dny od 22. do 6. hodiny, s připočtením 50%. O odměně za práci konanou o státně uznaných svátcích a památných dnech platí příslušná zákonná ustanovení.
(5) Odměna za práci přes čas nepřísluší za pouhou pracovní pohotovost nařízenou nad pracovní dobu stanovenou pro období uvedená v odstavci 1. Za takovou pohotovost může však být poskytnuta náhrada podle směrnic, které vydá ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financí.
(6) Výjimečně lze za práci přes čas, po případě pracovní pohotovost přiznat přiměřenou paušální odměnu, jde-li o práci přes čas (pohotovost), která musí být konána pravidelně pro nedostatek pracovních sil nebo v zájmu účelné organisace práce.

§ 14

Naturální příjmy.
(1) Věcná plnění lze přiznat jen potud, pokud jsou odůvodněna zvláštními pracovními výkony a je-li to účelnější než poskytování peněžitých pracovních příjmů, nebo pokud jsou odůvodněna zvláštními povinnostmi. Jinak lze zaměstnanci poskytovat věcná plnění jen za náhradu odpovídající jejich obecné ceně.
(2) Až do vydání podrobných předpisů se naturální příjmy poskytují podle dosavadních předpisů (s odpočtem ve výši sazeb platných pro ohodnocení naturálních požitků pro účely národního pojištění).

§ 15

Pracovní příjmy neplně zaměstnaných.
Zaměstnanci, kteří nejsou zaměstnáni po celou pravidelnou pracovní dobu, dostanou část pravidelně se opakujících pracovních příjmů (základního platu, po případě funkčního přídavku, nebezpečnostního a jazykového příplatku) podle poměru jejich pracovní doby k pravidelné pracovní době.
Platový řád.
Čl. I.
Čl. II.
Čl. III.
Čl. IV.
Čl. V.
Čl. VI.
Lékaři, dentisté a zkoušení zubní technici pracující samostatně u křesla v léčebných a ošetřovacích ústavech a lázeňských lůžkových zařízeních.
Lékaři pracující v zařízeních pojišťoven a závodů (v ambulatoriích) při činnosti preventivní i léčebné, dále dentisté pracující samostatně u křesla.
Lékaři vykonávající řídící, organisační a kontrolní činnost na poli péče o zdraví lidu.
Platy lékařů vykonávajících řídící, organisační a kontrolní činnost na poli péče o zdraví lidu (ředitelé zdravotní služby Ústřední národní pojišťovny, Národní pojišťovny v Bratislavě a velkých okresních národních pojišťoven, přednostové odborů a oddělení Ústřední národní pojišťovny, Národní pojišťovny v Bratislavě, přednostové velkých ambulatorií, lékařští referenti ústřední národní pojišťovny a Národní pojišťovny v Bratislavě, dále lékaři vykonávající tuto činnost v jiných zdravotnických zařízeních a v podnicích (pokud nejsou současně činní v provozu zdravotní péče), budou upraveny individuálně podle směrnic (§ 21).
Lékaři konající práce ve vlastních zařízeních.
Ostatní zdravotničtí zaměstnanci zařadění do pracovní třídy VII.
Společná ustanovení.
(1) Platová pásma:
Platy pod č. 1 až 6 se stanoví v měsíčních hrubých částkách včetně všech příplatků a prémií, odměny za práci přes čas a náhrady za pracovní pohotovost.
(1) Platová pásma:
Platy pod č. 1 až 7 se stanoví v měsíčních hrubých částkách, včetně všech příplatků a prémií a to za plnou pracovní dobu.
(1) Platová pásma:
Plat v tomto platovém rozpětí se stanoví v měsíčních hrubých částkách včetně všech příplatků a prémií (avšak s vyloučením náhrady režie) za předpokládanou osmihodinovou pracovní dobu denně.
(1) Platová pásma:
(1) Stanovení platu v rámci platového pásma:
plat od Kčs 6500 do Kčs 9400.
2. Zaměstnanci, uvedení pod č. 1, pokud pracují v oborech, které budou prohlášeny ministerstvem zdravotnictví za zvlášť úzké profily
2. Lékaři uvedení pod č. 1, pokud pracují v oborech, které budou prohlášeny ministerstvem zdravotniství za zvlášť úzké profily
plat od Kčs 6500 do Kčs 9400.
2. Lékaři v obvodech venkovských
plat od Kčs 11.250 do Kčs 16.250.
2. Dentisté a zkoušení zubní technici pracující u křesla v neveřejných zařízeních
plat od Kčs 5400 do Kčs 8200.
3. Lékaři vykonávající lékařské práce spojené s odpovědností za určitý pracovní úsek a vyžadující zpravidla odborné lékařské kvalifikace (ordináři ústavů); dále vedoucí dentisté pracující samostatně u křesla nebo dentisté, kteří pracují samostatně u křesla a ve výkonu své práce podstatnou měrou nahrazují odborné zubní lékaře a vykazuji zvlášť dobré pracovní výsledky
plat od Kčs 7650 do Kčs 11.250.
3. Vedoucí dentisté pracující samostatně u křesla nebo dentisté, kteří pracují samostatně u křesla a ve výkonu své práce podstatnou měrou nahražují odborné zubní lékaře a vykazují zvlášť dobré pracovní výsledky
plat od Kčs 7650 do Kčs 11.250.
plat od Kčs 12.250 do Kčs 17.250.
3. Lékaři v obvodech horských
plat od Kčs 7650 do Kčs 11.250.
3. Zaměstnanci, kteří vykonávají práce uvedené pod č. 1, avšak plní při tom zvlášť obtížné a odpovědné úkoly nebo vykazují vynikající pracovní výsledky
plat od Kčs 5400 do Kčs 8200.
1. Subalterní lékaři (t. j. lékaři v době 3letého povinného výcviku a lékaři v době výcviku předepsaného pro získání odborné lékařské kvalifikace, kteří nevykonávají práce samostatně a neodpovídají za určitý pracovní úsek), jakož i dentisté a zkoušení zubní technici (dále pro účely této vyhlášky jen „dentisté“) pracující samostatně u křesla
1. Subalterní lékaři (t. j. lékaři, v době 3letého povinného výcviku, lékaři v době výcviku předepsaného pro získaní odborné lékařské kvalifikace, kteří nevykonávají práce samostatně a neodpovídají za určitý pracovní úsek), dentisté pracující samostatně u křesla
plat od Kčs 5400 do Kčs 8200.
plat od Kčs 10.000 do Kčs 15.250.
1. Lékaři v obvodech městských
plat od Kčs 5400 do Kčs 8200.
1. Zdravotničtí pracovníci provádějící samostatně nejsložitější fysikální, chemické, mikrobiologické, bakteriologické, serologické a mikroskopické rozbory a šetření, vyžadující zpravidla vysokoškolského vzdělání
plat od Kčs 13.250 do Kčs 19.300.
5. Lékaři s odpovědnými funkcemi (primáři, ředitelé ústavů)
5. Posudkoví (důvěrní, revisní) lékaři
plat od Kčs 11.250 do Kčs 18.300.
4. Ordináři, pokud vykonávají zvlášť obtížné a odpovědné úkoly nebo vykazují vynikající pracovní výsledky
plat od Kčs 11.250 do Kčs 16.250.
plat od Kčs 11.250 do Kčs 16.250.
4. Lékaři samostatně pracující v těchto zařízeních, kteří nejsou pověřeni dále uvedenými funkcemi
6. Lékaři s funkcemi mimořádně odpovědnými (ředitelé ústavů zvláště důležitých, vykazující mimořádně kvalifikovanou činnost)
plat od Kčs 15.250 do Kčs 21.300.
plat od Kčs 12.250 do Kčs 19.300.
6. Lékaři s odpovědnými funkcemi (přednostové ambulatorií, přednostové úseků či oddělení ambulatoria)
plat od Kčs 14.250 do Kčs 21.300.
7. Ředitelé zdravotní služby pojišťoven a přednostové zdravotních odborů, pokud jsou zřízeny ve velkých pojišťovnách
a) Zaměstnancům ústřední národní pojišťovny stanoví plat příslušná správní komise podle směrnic (§ 21), jimiž může být zmocněna Ústřední národní pojišťovna (Národní pojišťovna v Bratislavě), aby platy stanovené správní komisi přezkoumala a koordinovala, po případě toto oprávnění přenesla na správní orgány při okresních národních pojišťovnách v sídlech krajských národních výborů.
b) Závodním lékařům a dentistům uvedeným v čl. II odstavec 6 stanoví plat způsobem uvedeným pod písmenem a) správní komise příslušné okresní národní pojišťovny po projednání se správou závodu.
c) Ostatním zaměstnancům stanoví plat zaměstnavatel se souhlasem ministerstva práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
(2) Při určování platů lékařů v rámci platového pásma jest nutno přihlédnouti k těmto hlavním hlediskům:
Při určování platů dentistů se přihlíží k hlediskům obdobným.
(2) Lékaři a dentisté uvedení v odstavci 1 pod č. 1 až 5 obdrží za pravidelnou práci nad plný pracovní úvazek měsíční paušál stanovený individuálně podle směrnic (§ 21).
(2) Pro určení povahy obvodu platí tato ustanovení:
Určení povahy obvodů, v nichž jednotliví lékaři působí, provede okresní národní pojišťovna po projednání s jednotnou odborovou organisací a státní zdravotní správou.
(2) Plat ve shora uvedených platových pásmech se stanoví v měsíčních hrubých částkách včetně všech příplatků a prémií, odměny za práci přes čas a náhrady za pracovní pohotovotost.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro určení výše náhrady režie v rámci rozpětí uvedeného v čl. IV. pod č. 9. a 10.
1. kvalita a množství lékařské práce se zvláštním zřetelem
1. Lékařem v městském obvodu se rozumí lékař, působící v městě (v bezprostředním okolí města), v němž je nemocnice nebo alespoň tři odborná oddělení ambulatoria s výjimkou oddělení zubního; tato podmínka se pokládá za splněnou i tehdy, když místo oddělení ambulatoria jest v městě usazen odborný lékař příslušného oboru, působící ve vlastní ordinaci.
c) k povaze a počtu nočních služeb konaných bez náhradního volna,
a) k tomu, jak je ústav osobně a věcně vybaven,
b) k rozsahu ambulantní služby v ústavu, pokud má tato služba za následek prodloužení pravidelné pracovní doby,
2. míra mimořádného ohrožení v pracovním prostředí zdraví zvláště škodlivém,
2. Horským obvodem se rozumí odvod ve vyšších polohách, kde značná část obyvatelstva bydlí v roztroušených horských usedlostech, nedostupných obvyklým dopravním prostředkům.
3. účast lékaře na výsledcích provozu ústavu, zejména pokud jde o zkracování ošetřovací doby, o účelné hospodaření léky a jinými zdravotnickými potřebami a o odpovědnou posudkovou činnost,
3. Venkovským obvodem se rozumí obvod nespadající pod č. 1 ani pod č. 2.
6. u subalterních lékařů též míra zkušeností a znalostí získaných v době výcviku, jakož i jejich spolehlivost a ukázněnost,
7. u lékařů pověřených funkcemi též význam a velikost svěřeného úseku, iniciativa a ústavní práce organisační, po případě práce vědecká.
4. poměr lékaře k osobám svěřeným jeho péči a ke spolupracovníkům,
5. míra účasti na plnění celkových úkolů veřejného zdravotnictví,
(3) Platy konsiliárních lékařů, t. j. lékařů, kteří konají pro ústav (oddělení), svěřený řízení jiného lékaře, pravidelnou zvlášť kvalifikovanou činnost vyšetřovací nebo léčebnou v určitém úseku nebo u určitých případů, aniž odpovídají za celý ústav (oddělení), se určí v platovém rozpětí, stanoveném v odstavci 1 pod č. 5 s použitím ustanovení o krácení platu při kratší pracovní době.
(3) Platy lékařů uvedených v odstavci 1 pod č. 6 a 7 zahrnují v sobě i odměnu za práci přes čas a náhradu za pracovní pohotovost.
(3) Při určování platu v rámci platového pásma je nutno přihlédnout k těmto hlavním hlediskům:
(3) V zájmu jednotného postupu při stanovení platů v rámci platových pásem musí být návrhy platových úprav předem projednány s příslušnými orgány lidové správy a jednotné odborové organisace (zpravidla se zdravotním referátem příslušného okresního národního výboru a s okresním výborem svazu zaměstnanců sociální a zdravotní služby). Obdobně se projednají též návrhy na určení výše náhrady režie.
2. poměr lékaře k pojištěncům se zvláštním zřetelem k ochotě navštěvovat nemocné,
1. kvalita a množství práce lékaře,
6. odpovědná posudková služba.
5. účelné předpisování léků a používání odborné a ústavní služby,
4. míra účasti na plnění celkových úkolů veřejného zdravotnictví,
3. organisační schopnost,
(4) Platy zaměstnanců uvedených v odstavci 1 pod č. 1 až 6 jsou stanoveny za plnou pracovní dobu. Plná pracovní doba činí 8 hodin denně, s výjimkou oborů, pro něž bude po případě stanovena kratší pracovní doba vzhledem k tomu, že zaměstnanci pracují trvale pod vlivem roentgenového nebo radiového záření nebo jsou vystaveni při práci trvale nákaze tuberkulosou. Koná-li zaměstnanec službu v ústavu po kratší dobu přísluší mu část pracovního příjmu odpovídající poměru jeho skutečné pracovní doby k plné pracovní době.
(4) Při určování platů v rámci platového pásma je nutno přihlížet k těmto hlavním hlediskům:
(4) V případech, kdy lékař není pracovně využit po plnou pracovní dobu pro úkoly zdravotní péče národního pojištění nebo veřejné správy z důvodů, které mu lze přičíst k tíži, stanoví se jeho plat za práci ve vlastní ordinaci poměrným dílem nejnižší částky platového pásma.
(4) Odměna za výkon nedělní, sváteční a noční pohotovostní služby je zahrnuta v platu lékaře a k době tím strávené se přihlíží při stanovení jeho platu.
2. míra mimořádného ohrožení v pracovním prostředí zdraví zvláště škodlivém,
1. kvalita a množství práce,
3. poměr k ošetřovaným osobám a ke spolupracovníkům,
7. odpovědná posudková činnost,
6. účelné předpisování léků a používání ústavní a odborné služby,
5. míra účasti na plnění celkových úkolů veřejného zdravotnictví,
4. organisační schopnost,
9. u lékařů pověřených funkcemi též význam funkce a rozsáhlost svěřeného úseku, iniciativa a práce organisační.
8. u subalterních lékařů též míra zkušeností a znalostí získaných v době výcviku, jakož i jejich spolehlivost a ukázněnost,
(5) Lékařům, kteří vykonávají soukromou praxi na vlastní účet, se stanovený plat snižuje o 25%.
(5) Platy uvedené v odstavci 1 pod č. 1 až 7 jsou stanoveny za plnou pracovní dobu. Plná pracovní doba činí 8 hodin denně s výjimkou oborů, pro něž bude stanovena kratší pracovní doba vzhledem k tomu, že lékaři pracují trvale pod vlivem roentgenového nebo radiového záření, nebo jsou vystaveni při práci trvale nákaze tuberkulosou. Je-li práce konána po kratší než plnou pracovní dobu, přísluší zaměstnanci část pracovního příjmu odpovídající poměru skutečné pracovní doby k plné pracovní době.
V horských obvodech a v jiných zvláštních případech vyžadujících mimořádného ohledu, zejména v obvodech nedostatečně osídlených, se pracovní doba stanoví individuálně bez přihlížení k počtu poukázek.
a)u lékařů praktickýchpočet poukázek
v obvodech městských1200
v obvodech venkovských1000
b)u odborných lékařů
orthopedů a gynaekologů780
dětských, internistů, neurologů, urologů a chirurgů660
plicních600
kožních880
ušních960
očních1200

(5) Předpokládaná denní pracovní doba lékaře (včetně výkonu návštěvní služby) se stanoví tímto způsobem:
Pokud nelze předpokládanou pracovní dobu lékaře určit již podle jiných hledisek, je možno použít počtu poukázek; jejich počet jest považovat pouze za pomocné hledisko, při čemž se vychází z těchto směrných čísel pro předpokládanou osmihodinovou pracovní dobu denně:
(5) Při stanovení platů v rámci platových pásem je nutné dbát zásady, že průměrný plat všech zaměstnanců, pro něž je stanoveno určité platové rozpětí, se má za pravidelných podmínek zdravotní služby pohybovat při jeho středu. Zvýšení průměrného platu na střed je přípustné zejména v případech, kdy v místě je zajištěn výkon nedělní, sváteční a noční lékařské služby pro obyvatelstvo ve veřejných zařízeních.
1. V případech, kde je nebo bude zavedeno rayonování, se určí pracovní doba zejména podle počtu osob v rayonu s přihlédnutím k povaze rayonu (průmyslový, zemědělský a pod.) a k jiným rozhodným okolnostem. Podrobnosti stanoví směrnice (§ 21).
2. V ostatních případech, pokud nelze délku pracovní doby lékaře objektivně zjistit, se určí předpokládaná pracovní doba odhadem. Pro určení předpokládané osmihodinové pracovní doby denně se použije především lékařského deníku a záznamů o návštěvní službě.
(6) Pokud je závodní lékař nebo dentista zároveň zaměstnancem národního pojištění a závodu, vyplácí mu plat stanovený podle odstavce 1 za celou dobu práce pro závod okresní národní pojišťovna, které závod nahradí poměrnou část nákladů připadajících z celkové pracovní doby zaměstnance pro závod na dobu činnosti preventivní.
(6) Je-li předpokládaná pracovní doba kratší než 8 hodin denně, obdrží lékař poměrnou část platu určeného za 8 pracovních hodin denně.
(7) Je-li předpokládaná pracovní doba delší než 8 hodin denně, obdrží lékař za pravidelnou práci nad plný pracovní úvazek měsíční paušál stanovený individuálně podle směrnic (§ 21).
(8) Způsob určení odměny a zásady administrativního řízení pro odborné zubní lékaře, praktické lékaře vykonávající zubní praxi a dentisty pracující u křesla, stanoví směrnice (§ 21). Do jejich vydání se postupuje způsobem platným před účinností této vyhlášky.
(9) Lékařům pracujícím ve vlastních zařízeních přísluší náhrada režie podle vybavení tohoto zařízení, objektivně zjištěných nákladů, s přihlédnutím k místním poměrům a k účelnosti a přiměřenosti vybavení. Náhrada režie (bez vozu a pomocné síly) se určí v rozpětí od Kčs 2000 do Kčs 6000 měsíčně při plném, využití pro potřeby národního pojištění. Při předpokládané pracovní době kratší než 8 pracovních hodin denně obdrží lékař poměrnou částku.
(10) Náhrada režie za dobu, po kterou pracovní poměr lékaře trvá, avšak ordinace je mimo provoz, přísluší jen ve výši skutečných hotových nákladů (zejména nájemného).
Seznam a popisy prací.
Pracovní třída I.
Jednoduché přípravné práce k provádění zdravotnických výkonů.
Příklady:
Pracovní třída II.
Jednoduché pomocné práce při ošetřování nemocných a jiné jednoduché zdravotnické práce, vyžadující krátkodobého výcviku.
Příklady.
Pracovní třída III.
Pomocné práce ošetřování nemocných a pomocné práce zdravotnické při jiné odborné zdravotnické činnosti.
Příklady:
Pracovní třída IV.
Kvalifikované zdravotnické práce při odborné zdravotnické činnosti, konané zpravidla pod odborným dohledem.
Příklady:
Pracovní třída V.
Kvalifikované zdravotnické práce, konané převážně samostatné a nevyžadující zpravidla odborného dohledu.
Příklady:
Pracovní třída VI.
Výše kvalifikované zdravotnické práce, konané zpravidla pod odborným vedením.
Příklady:
Pracovní třída VII.
Odborné zdravotnické práce vyžadující plné kvalifikace, konané zpravidla samostatně a spojené se zvláštní odpovědností nebo s vedením odborného pracovního úseku; práce vědecké, tvůrčí, dozorčí a organisační.
Příklady:
1. Zřízenci na odděleních.
Přenášejí nemobilní nemocné. Přijímají a vydávají svršky pacientů. Konají všechny těžší práce, jako přenášení lůžek, zavazadel, beden a přístrojů. Odnášejí mrtvoly.
2. Zřízenci v laboratořích.
Čistí laboratorní zařízení a sklo, analytické váhy, polarimetry, fotometry, mikroskopy (mechanicky, štětečkem, chemikáliemi). Provádějí odtučňování skla, umývají, otírají, vysušují, ukládají a připravují je pro další použití. Přinášejí potřebné přístroje a chemikálie. Krmí pokusná zvířata, pečují o opatření krmiva, čistí klece, vedou evidenci stavu a doplňují jej. Pomáhají při odběru krve zvířat, odběru tkání, jejich uschování a odeslání k laboratorním vyšetřením.
3. Lázeňští.
Přenášejí a připravují rašelinu, přinášejí prádlo, uklízejí koupelny, čistí vany, dopravují nemobilní nemocné, pomáhají jim při koupelích.
4. Pomocné zubní instrumentářky.
Podle pokynů lékaře připravují a podávají nástroje a materiál (cement, amalgam, sádru, otiskovací hmoty), obsluhují pacienta, udržují instrumentarium, vypomáhají při administrativních pracech.
Vykonávají pomocné práce v zubních laboratořích, jako vylívání otisků, zhotovování voskových šablon, sádrování do okludátorových aparátů, podlévání správek, leštění správek, isolování modelů (po případě jiných prací v protetice). Zaučují se v provádění prací výše kvalifikovaných.
5. Pomocní zubní laboranti s nižší kvalifikací.
Připravují léčebné lázně, přírodní a přísadové podle předpisů lékaře, pomáhají nemocným do lázně i z lázně, pečují o dodržování předpisů, kontrolují teplotu lázně a čas, přikládají chladiče a aplikují případně i jiné předepsané pomůcky. Převádějí nemocné po koupeli na lehátka, zabalí je podle předpisů a na dobu lékařem určenou, vybalují a osušují nemocné; zaznamenávají provedení výkonů. Vykonávají pod dohledem jednoduché aktivní a pasivní pohyby u nemocných.
6. Pomocní rehabilitační pracovníci s nižší kvalifikací.
7. Rehabilitační pracovníci.
b) Větev cvičitelů léčebného tělocviku.
Provádějí cvičení ve skupinách i s jednotlivci celková, kondiční, koordinační, adaptační a cvičení ve vodě. Vedou evidenci přidělených pacientů, spolupracují s odborným vedoucím na návrhu speciálních cviků individuálních, sledují postup cvičebních výsledků, doporučují kontrolní prohlídky, provádějí běžná měření určená lékařem (na př. měření vitální kapacity, výšky, váhy, respiračních oběhů atd.). V individuálních případech pracují podle svalových testů. Provádějí masáže. Pracují na základě diagnosy a předpisu lékaře, po případě odborného vedoucího pracovníka a podle stanoveného metodického postupu. Sepisují záznamy o vykonaných cvičeních a pozorováních na formulářích svěřených jim případů. Sestavují denní seznam vykonaných prací a kontrolují obdobný seznam pomocných sil. Sepisují seznam všech závad a potřeb materiálu. Odpovídají za stav a udržování pomůcek a přístrojů a hygienických podmínek ve svěřených jim úsecích.
Samostatně provádějí individuální svalová cvičení (na lůžku, na deskách, závěsech, ve vodě, proti odporu atd.), všechny druhy fysikální léčby a elektroléčby (kromě výkonů, které příslušejí lékaři, na př. elektrokaustiky atd.), thermotherapii, vodoléčbu, aktinotherapii a práci s ultrazvukem. Provádějí individuální aktivní a pasivní cvičení podle svalového testu, cvičení pod vodou, polohování, masáže a cvičení s použitím aparátu. Sestavují záznamy o výkonech a pozorování jim svěřených pacientů a dohlížejí na práce, prováděné podřízeným personálem. Koordinují objednání pacientů. Odpovídají za vlastní práci vedoucí odborné síle a lékaři. Dohlížejí na práci 2 až 3 pomocných sil a odpovídají za stav a udržování léčebných pomůcek a přístrojů a za udržování hygienických podmínek ve svěřeném úseku.
a) Větev fysikálnich therapeutů.
A. lékaři v léčebných a ošetřovacích ústavech a v lázeňských lůžkových zařízeních.
Vyšetřují a ošetřují nemocné pod vedením primáře, přijímají nemocné a propouštějí je, vedou chorobopisy, provádějí laboratorní vyšetření, dávají injekce, podávají návrhy dietní stravy, asistují při zákrocích a při operacích, provádějí operativní zákroky pod dozorem primáře; pracují s roentgenem a léčebnými přístroji a konají pohotovostní noční služby.
1. Subalterní lékaři.
Zajišťují odbornou léčebnou péči (vyšetření, ošetření, operativní činnost), kontrolují chorobopisy, pečují o nerušený lékařský provoz. Zajišťují stálé lékařské, ošetřovatelské a pomocné služby. Vedou odbornou lékařskou úřední agendu, vychovávají přidělené lékaře a školí je. Provádějí konsiliární vyšetření na jiných odděleních, dozírají na hospodárnost provozu. Pečují o stravování a vykonávají činnost přednáškovou a vědeckou.
2. Ordináři.
3. Přednostové oddělení — primáři.
Vedou oddělení, zajišťují odbornou péči léčebnou (vyšetření, ošetření, operativní činnost), kontrolují chorobopisy, pečují o nerušený lékařský provoz, obstarávají stálé lékařské, ošetřovatelské pomocné služby, odborně vedou lékařskou úřední agendu, vychovávají přidělené lékaře a školí je. Provádějí konsiliární vyšetření na jiných odděleních, dozírají na hospodárnost provozu a pečují o stravování. Konají činnost přednáškovou a vědeckou.
Spravují ústav po stránce zdravotnické, spolurozhodují v otázkách hospodářských a osobních, koordinují činnost jednotlivých složek ústavu, plánují a zajišťují řádný provoz ústavu, vyřizují stížnosti na činnost ústavu, organisují a kontrolují stravování, pečují o hospodárnost ústavu. Řídí primářské schůze a zastupují ústav navenek. Připravují a vypracovávají návrhy směrnic a předpisů, aplikují je pro potřeby ústavu.
4. Ředitelé ústavů.
C. Dentisté.
10. Dentisté pracující samostatně u křesla.
Vykonávají samostatně veškeré zuboléčebné práce v ústech, po případě i úkony preventivní, s výjimkou úkonů vyhrazených jen lékařům.
B. Lékaři v ambulatoriích (zdravotnických střediscích), v ordinacích a pod.
Konají běžné lékařské práce (vyšetřování i ošetřování) (viz č. 1) pod dohledem lékaře pověřeného vedením.
5. Subalterní lékaři.
Konají samostatně veškeré lékařské práce léčebné, po případě i preventivní (zpravidla v rámci kolektivu vedeného lékařem pověřeným funkcí); provádějí vyšetřování a ošetřování včetně návštěv nemocných; činnost konsiliární; v souvislosti s ošetřováním nebo ve vyžádaných případech provádějí též činnost posudkovou. Dohlížejí na přidělený zdravotnický personál a subalterní lékaře, po případě vedou jejich výcvik.
6. Ošetřující lékaři.
7. Posudkoví lékaři a ostatní lékaři vnitřní služby.
Vykonávají činnost posudkovou (revisní, důvěrnou), zejména rozhodování o pracovní neschopnosti pro obor pojištění nemocenského, pro zvláštní léčebnou péči, pro důchodové pojištění, včetně úrazového odškodnění, pro včleňování do práce a pod. Při tom konají všechny potřebně úkony vyšetřovací i ošetřovací, kontrolují činnost ošetřujících lékařů. Při výkonu své činnosti na poli zdravotní péče provádějí úkoly řízení, organisace a kontroly léčebné péče.
Při výkonné službě v provozu zdravotní péče (č. 6 a č. 7) odpovídají za úsek (skupinu, oddělení) ambulatoria (zdravotnického střediska), řídí a plánují jeho provoz, koordinují jednotlivé složky, pečují o zvýšení odborné úrovně a kvality služeb a produktivity práce.
8. Vedoucí lékaři úseků, skupin nebo oddělení ambulatoria (zdravotnického střediska).
Vykonávají řídící činnost v oboru veškeré zdravotní péče pojišťovny, odpovídají společně s ředitelem správní služby za vedení pojišťovny a jsou v prvé řadě odpovědni zejména za zdravotně-politickou linii při výkonu zdravotní služby pojišťovny. Vykonávají osobně nejodpovědnější úkoly v provozu zdravotní péče (zejména superrevisní prohlídky).
9. Ředitelé zdravotní služby a přednostové zdrav. odborů
(pokud podle organisačního schematu je zdravotnický odbor ve velkých pojišťovnách zřízen).
D. Ostatní nejvýše kvalifikovaní zaměstnanci zdravotní péče.
11. Zdravotničtí zaměstnanci provádějící samostatně nejsložitější fysikální, chemické, mikrobiologické, bakteriologické, serologické a mikroskopické rozbory a šetření, vyžadující zpravidla vysokoškolského vzdělání.

§ 16

Vznik a zánik nároku na příjmy z pracovního poměru a změna jejich výměry.
(1) Nárok na základní plat a funkční přídavky vzniká dnem, kdy byly splněny podmínky stanovené pro přiznání těchto příjmů, a zaniká s výjimkou stanovenou v odstavci 3 posledním dnem měsíce, v němž odpadly podmínky nároku na tyto příjmy. Zaměstnanci, u kterého vznikl nárok na tyto příjmy jiného dne než prvního dne v měsíci, přísluší za zbývající část měsíce poměrná část těchto příjmů.
(2) Nárok na ostatní příjmy vzniká (zaniká) dnem, kdy opatření, jímž byly tyto příjmy přiznány (odňaty), nabylo účinnosti, pokud v něm nebude stanoven jiný den.
(3) Nastala-li některá ze skutečností, které podle § 8 vylučují nárok na základní plat, přísluší v měsíci, ve kterém taková skutečnost vznikla nebo zanikla, poměrná část základního platu, funkčního přídavku, nebezpečnostního a jazykového příplatku za dny předcházející a následující, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.
(4) Nasta-li skutečnost, která podle platných předpisů má za následek změnu výměry příjmů uvedených v odstavci 1, přísluší tyto příjmy v nové výměře od prvního dne měsíce následujícího po dni, v němž tato skutečnost nastala, a je-li tímto dnem první den v měsíci, již od tohoto dne.

§ 17

Výplata (poskytování) příjmu z pracovního poměru.
(1) Základní plat a funkční přídavky se vyplácejí měsíčně předem prvého dne měsíce, pokud nejde o výplatu poměrné části základního platu a funkčního přídavku podle § 16 odst. 1 nebo 3 nebo náhrady podle § 5 odst. 3 a § 10 odst. 4. Připadne-li prvý den měsíce na neděli nebo jiný den, pro který platí ustanovení o nedělích, vyplácejí se uvedené příjmy posledního předcházejícího pracovního dne.
(2) Nebezpečnostní a jazykový příplatek se vyplácí zároveň se základním platem; zaměstnavatel v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců může však podle okolností stanovit jiné výplatní lhůty.
(3) Odměna za práci přes čas a náhrada za pracovní pohotovost se vyplácí měsíc pozadu, prémie podle ustanovení prémiových řádů.

§ 18

Pracovní příjem za práci v úkolu.
Místo pracovních příjmů podle předchozích ustanovení (s výjimkou odměn podle § 12 odst. 2) zavede zaměstnavatel v dohodě se závodním zastupitelstvem zaměstnanců, pokud jsou pro to dány předpoklady, úkolové platy podle obdoby vyhlášky č. 522/1947 Ú. l. I ve znění přepisů ji měnících a doplňujících.

§ 19

Převod do pracovních tříd,
(1) Ke dni účinnosti této vyhlášky se podle jejích ustanovení zařadí zaměstnanci, kteří v tento den skutečně a nikoliv jen přechodně konají práce uvedené v příloze II; jde-li o zaměstnance v tento den nepřítomné v práci, jsou pro zařádění rozhodné práce, které naposled konali před počátkem nepřítomnosti.
(2) Zaměstnanec se zařadí do pracovní třídy odpovídající pracím, které naposled konal přede dnem počátku účinnosti této vyhlášky.

§ 20

Určení výše základního platu ke dni převodu.
(1) V pracovních třídách I až VI se výše základního platu ke dni převodu do nových příjmů určí podle celkové doby započitatelné k tomuto dni pro časový postup podle obdoby ustanovení §§ 6 a 7.
(2) V pracovní třídě VII se výše základního platu ke dni převodu určí podle předpisů platového řádu (příloha I).

§ 21

Vydávání směrnic.
Pokud bude nutno vydat směrnice k provedení této vyhlášky, vydá je, pokud není jinak stanoveno,
a) Ústřední národní pojišťovna pro své zaměstnance v dohodě s jednotnou odborovou organisací po schválení ministerstvem práce a sociální péče uděleném v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financí,
b) ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a financi pro ostatní zaměstnance.

§ 22

Závěrečná a přechodná ustanovení.
(1) Zrušují se veškeré předpisy upravující pracovní a platové poměry zaměstnanců, na něž se vztahuje tato vyhláška, pokud není dále stanoveno jinak. Zejména se v tomto rozsahu zrušuje:
a) vyhláška ministerstva sociální péče č. 3137/1948 Ú. l. I ve znění vyhlášky ministerstev práce a sociální péče a zdravotnictví č. 282/1950 Ú. l. I, o úpravě služebních a platových podmínek lékařů Ústřední národní pojišťovny, s výjimkou platových ustanovení platných pro odborné zubní lékaře vykonávající činnost ve vlastních ordinacích,
b) vyhláška ministerstev práce a sociální péče a zdravotnictví č. 304/1949 Ú. l. I ve znění vyhlášky č. 283/1950 Ú. l. I, o úpravě služebních a platových podmínek dentistů a zkoušených zubních techniků Ústřední národní pojišťovny, s výjimkou platových ustanovení platných pro dentisty a zkoušené zubní techniky pracující u křesla ve vlastních zařízeních,
c) vyhláška ministerstva práce a sociální péče č. 1051/1949 Ú. l. I, o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců lékařů, zubních lékařů, zvěrolékařů, dentistů a zubních techniků,
d) vyhláška pověřenectva práce a sociální péče č. 1009/1949 Ú. v., o úpravě platových a pracovních podmínek zaměstnanců lékařů, zubních lékařů, zvěrolékařů, dentistů a zubních techniků,
e) hlava V dílu I. služebního, disciplinárního a zaopatřovacího řádu pro zaměstnance Ústřední národní pojišťovny.
(2) Pro úpravu služebních a platových podmínek porodních asistentek Ústřední národní pojišťovny zůstává na přechodnou dobu v platnosti vyhláška ministerstev sociální péče a zdravotnictví č. 310/1949 Ú. l. I. Den, kdy tato vyhláška pozbude účinnosti, stanoví ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
(3) Při vypořádání poměrů mezi Ústřední národní pojišťovnou a jejími smluvními lékaři, dentisty a zkoušenými zubními techniky za dobu přede dnem účinnosti této vyhlášky se postupuje i po tomto dni podle dosavadních předpisů.

§ 23

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1950 s výjimkou zaměstnanců pracovní třídy VII, pro které nabude účinnosti dnem 1. ledna 1951.