§ 1
(1) Pro prodej zboží, které je předmětem obchodu n. p. Oděvní prodejny (dále jen „zboží“), platí obchodní rozpětí, uvedená v příloze této vyhlášky. Obchodují-li tímto zbožím jiné národní podniky obchodní, podniky družstevní nebo ostatní obchodní podniky, platí i pro ně obchodní rozpětí, stanovená touto vyhláškou. Ceny vypočtené podle této vyhlášky jsou cenami nejvyššími. Obchodní rozpětí, stanovená touto vyhláškou, nesmějí být překročena ani v těch případech, zařadí-li se do obchodu více článků velkoobchodních nebo maloobchodních,
(2) Uvedené obchodní podniky jsou povinny přiměřeně snížit své obchodní rozpětí, zjistí-li podle hospodářského výsledku, že vystačí s nižším obchodním rozpětím.
(3) Národní podnik Oděvní prodejny je povinen zkoumat při všech svých nákupech a prodejích přiměřenost požadované ceny zboží a hlásit nepřiměřeně vysoké ceny ministerstvu vnitřního obchodu.
§ 2
Nejvyšší ceny zboží, kterým obchoduje národní podnik Oděvní prodejny, se tvoří:
a) z nákupní ceny (§ 3),
b) z nejvyššího obchodního rozpětí (příloha),
c) ze všeobecné daně.
§ 3
Nákupní cenou, pokud není stanoveno jinak, je cena fakturovaná za zboží dodavatelem (výrobcem nebo dovozcem) po odečtení slev a rabatů všeho druhu (netto cena bez všeobecné daně). K případnému skontu se nepřihlíží.
§ 4
Velkoobchodní i maloobchodní rozpětí se počítá vždy z nákupní ceny. Oděvní prodejny n. p. účtují dodávky maloobchodu tak, že z faktury je zřejmá nákupní cena za jednotku, která je základem pro výpočet maloobchodního rozpětí.
§ 5
(1) Při traťových dodávkách se tvoří prodejní ceny:
a) z nákupní ceny,
b) z obchodního rozpětí pro traťové dodávky (část II. přílohy),
c) z velkoobchodního rozpětí, zmenšeného o rozpětí pro traťové dodávky,
d) z maloobchodního rozpětí,
e) ze všeobecné daně (při dodávce do daňově volného oběhu).
(2) Jako traťové dodávky mohou býti vyřizovány pouze dodávky přímo od výrobce nebo dovozce, uskutečněné na jednoho příjemce, t. j. na obchodní podniky národní, družstevní a na velkospotřebitele, dosáhne-li dodávka hodnoty alespoň Kčs 250.000.—.
§ 6
(1) Dodává-li velkoobchodní podnik zboží jinému velkoobchodnímu podniku a přesahuje-li hodnota jedné dodávky Kčs 20.000.—, využije 2/3 svého velkoobchodního rozpětí, zbytek si připočítá odebírající velkoobchodní podnik tak, aby celkové velkoobchodní rozpětí nebylo překročeno. Odebírající podnik připočítá dále v maloobchodu příslušnou maloobchodní přirážku. Nepřesáhne li hodnota jedné dodávky Kčs 20.000.—, využije dodávající podnik celé velkoobchodní rozpětí.
(2) Částečně využitá obchodní rozpětí velkoobchodní uvedená v předchozím odstavci musí býti dodávajícím podnikem fakturována odděleně. Dodavatel poznamená na faktuře, jakou část rozpětí vyčerpal.
§ 7
V případech, kdy velkoobchod účtuje maloobchodu ceny včetně všeobecné daně a oznámí maloobchodu jeho obchodní rozpětí již vypočtené v Kčs, je toto rozpětí pro maloobchod závazné. Za správnost výpočtu odpovídá velkoobchod.
§ 8
O účtování a výši všeobecné daně platí příslušné daňové předpisy.
§ 9
Při různých nákupních cenách zboží téhož druhu a stejné jakosti, smí býti utvořena průměrná cena, a to s přihlédnutím k jednotlivým množstvím (vážený průměr).
§ 10
(1) Prodejní ceny dodávek z velkoobchodu a dodávek traťových smějí býti zaokrouhlovány na celou korunu nahoru, když haléřová částka přesahuje 49 hal. Haléřové částky, které nedosahují této výše, se zaokrouhlují dolů.
(2) Prodejní ceny v maloobchodě se smějí zaokrouhlit tak, že ceny, vyplývající z nákupních cen do Kčs 200.— se zaokrouhlují na nejbližší korunu,
ceny, vyplývající z nákupních cen od Kčs 201.— do Kčs 400.— se zaokrouhlují na nejbližší pětikorunu,
ceny, vyplývající z nákupních cen od Kčs 401.— se zaokrouhlují na nejbližší desetikorunu.
Vypočtené ceny, které končí polovinou částek, na něž se zaokrouhluje, musí býti zaokrouhleny dolů. Zaokrouhlení nesmí jíti na vrub všeobecné daně.
ceny, vyplývající z nákupních cen od Kčs 201.— do Kčs 400.— se zaokrouhlují na nejbližší pětikorunu,
ceny, vyplývající z nákupních cen od Kčs 401.— se zaokrouhlují na nejbližší desetikorunu.
Vypočtené ceny, které končí polovinou částek, na něž se zaokrouhluje, musí býti zaokrouhleny dolů. Zaokrouhlení nesmí jíti na vrub všeobecné daně.
§ 11
(1) Ceny se rozumějí u místních zákazníků franko závod dodavatele, při dopravě poštou, franko poštovní úřad dodavatele, a při dopravě drahou franko nejbližší železniční stanice dodavatele. Zásilky poštou přes 20 kg jsou přípustné jen se souhlasem odběratele. Zásilky se pojišťují jen na výslovné přání odběratele a jen na jeho náklad.
(2) Balení je zahrnuto v ceně s výjimkou beden, krabic a zvláštního obalu podle přání zákazníka.
(3) Bedny, krabice, jakož i zvláštní balení podle přáni zákazníka se účtují zvlášť podle skutečného a prokazatelného nákladu. Jako zálohy na tyto obaly lze účtovat částky, rovnající se pořizovacím cenám.
(4) Jako náhradu za upotřebení beden a krabic, které odběratel vrátí v upotřebitelném stavu, smí dodavatel účtovati částku odpovídající nejvýše jedné čtvrtině pořizovací ceny. Dopravné za vrácení těchto obalů franko stanice dodavatele hradí odběratel.
§ 12
Pro platební podmínky platí ustanovení výnosu ministerstva financí č. j. 2445/1949 Ú. l. II, kterým se uveřejňují směrnice pro fakturování a placení za zboží a výkony.
§ 13
Podle ustanovení této vyhlášky se tvoří též odměny za práci ve mzdě, kterou Oděvní prodejny n. p. pro zpracování u výrobce přejímají a hotovou zadávkovou práci vydávají. Nákupní cenou se v tomto případě rozumí odměna za práci ve mzdě, fakturovaná výrobcem, po odečtení všech slev a rabatů a bez všeobecné daně.
§ 14
(1) Velkoobchodní podniky jsou povinny vystaviti na každou dodávku fakturu, která musí obsahovati vedle údajů, uvedených ve výnosu ministerstva financí, citovaném v § 12, též přesné označení druhu zboží.
(2) Maloobchodní podniky jsou povinny při každém prodeji vystaviti pokladní stvrzenku, která musí obsahovati nejméně datum vystavení, počet a druh zboží, cenu za jednotku a celkovou částku. Tato pokladní stvrzenka může býti nahrazena pokladním blokem kontrolní pokladny. Vyžádá-li si však kupující stvrzenku, musí mu býti i v tomto případě vystavena.
§ 15
(1) Zboží vystavené ve výkladních skříních a uložené v prodejních místnostech maloobchodu přístupných zákazníkům, musí být opatřeno štítky s označením prodejní ceny za jednotku.
(2) Zboží uložené ve skladištích, do kterých zákazníci nemají přístupu, nemusí býti označeno prodejní cenou. Je však nutno označiti je takovým způsobem, aby bylo možno rychlé zjištění jeho nákupní ceny.
Příloha
vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu č. 6 o obchodním rozpětí při prodeji zboží, které je předmětem obchodu národního podniku Oděvní prodejny.
vyhlášky ministerstva vnitřního obchodu č. 6 o obchodním rozpětí při prodeji zboží, které je předmětem obchodu národního podniku Oděvní prodejny.
| Část I. | ||
|---|---|---|
| Rozpětí | ||
| pro velkoobchod % | pro maloobchod % | |
| Svrchní oděvy: | ||
| Svrchní oděvy pánské, dámské a dětské všeho druhu včetně lehké konfekce a zástěr a oděvů spojených s kožišinou (kožichy s látkovým potahem) — s výjimkou pracovních oděvů, jejichž cena byla stanovena zvláštní vyhláškou | 4 | 14 |
| Část II. | ||
| 1. Nejvyšší maloobchodní rozpětí pro přímé dodávky veřejným spotřebitelům, veřejným ústavům a korporacím, divadelním podnikům, chovatelům ovcí a pod.: | ||
| pro dodávky ze skladu | 8% | |
| 2. Nejvyšší velkoobchodní rozpětí pro traťové dodávky Sboru národní bezpečnosti, Československým drahám, národní podnik, Československým poštám, národní podnik, vězeňským ústavům a veřejným zdravotním ústavům | 1% | |
| Část III. | ||
| Při dodávkách zboží z maloobchodu velkospotřebitelům, jako úřadům, ústavům, korporacím, školám a pod. a při hodnotě dodávky — bez všeobecné daně — nejméně Kčs 15.000.—, se poskytuje 4% rabat z prodejní ceny maloobchodu. | ||
§ 16
(1) Obchodní podniky jsou povinny prokázati původ zboží. Dostatečným průkazem je zapsání téhož skladového čísla u jednotlivých položek zboží na fakturách a konsignacích, na zboží, uloženém ve skladě a v prodejních místnostech a na vystavených fakturách nebo pokladních stvrzenkách.
(2) Obchodní podniky jsou povinny prokázati kalkulaci prodejních cen. Dostatečným průkazem je výpočet prodejní ceny na nákupních fakturách.
§ 17
(1) Ustanovení vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 23. června 1949, č. 718 Ú. l. I o obchodním rozpětí v obchodu s textilním zbožím, jakož i ustanovení ostatních předpisů, upravujících tvoření cen při prodeji zboží uvedeného v příloze, se zrušují, pokud této vyhlášce odporují.
(2) U zboží, které je dne 1. ledna 1950 na skladě v maloobchodě a u něhož nemohly býti do tohoto dne provedeny změny cen vyplývající z ustanovení této vyhlášky, mohou býti výjimečně provedeny nejpozději do 31. března 1950.
§ 18
Ministerstvo vnitřního obchodu může povoliti nebo stanoviti výjimky z ustanovení této vyhlášky.
§ 19
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle § 11 vládního nařízení č. 235/1949 Sb. o plánování a jiné tvorbě cen.
§ 20
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1950.