609/1950 Sb.

Vyhláška ministerstva vnitřního obchodu o zařazování hostinských a výčepnických podniků do cenových skupin.

Poslední dostupné znění: 1951-01-151956-08-27 · 2 znění v historii →

Článek 1.
Do IV. cenové skupiny se zařazují hostinské a výčepnické podniky, závody a provozovny s běžným vybavením. Sem patří též samostatné výčepy, bufety, automaty a lidové restaurace.
Do III. cenové skupiny se zařazují hostinské a výčepnické podniky, závody a provozovny středního typu, lépe vybavené (prostřené stoly, ubrousky atd.), ve kterých se podávají jídla a nápoje ve větším výběru. Podávání jídel a nápojů zpravidla obstarává obsluhující personál.
Do II. cenové skupiny se zařazují hostinské a výčepnické podniky, závody a provozovny, které mají výběrově sestavený inventář, a u kterých způsob podávání jídel a nápojů předstihuje podniky předcházející skupiny. Odborné vedení a úroveň podniku je na takové výši, že může uspokojit i náročné hosty (bohatý výběr jídel, nápojů a jiných služeb). Podávání jídel a nápojů obstarává obsluhující personál. Do této skupiny se zařazují dobře vybavené restaurace a kavárny, zejména ve větších městech, lázeňských místech a rekreačních střediscích.
Do I. cenové skupiny se zařazují jen ty hostinské a výčepnické podniky, závody a provozovny, které svým zařízením, výběrem a způsobem podávání jídel a nápojů, jakož i poskytováním služeb, daleko předstihující podniky předcházejících skupin (podniky mezinárodní úrovně, stylově zařízené, s prvotřídním servisem a odborně školeným personálem ovládajícím cizí jazyky).

§ 1

(1) Hostinské a výčepnické podniky, závody a provozovny všeho druhu (dále jen „podniky“), mezi něž patří též automaty, bufety, jídelny, podniky sezonní, noční, horské, turistické a pod., zařazují se, pokud jde o podávání jídel a nápojů, do čtyř cenových skupin I. až IV. podle směrnic připojených k této vyhlášce.
(2) Ustanovení této vyhlášky se vztahují též na vyživovací střediska a zotavovny ROH, nevztahují se však na závodní jídelny, závodní kantiny a ostatní podobné podniky sloužící výhradně určitým skupinám osob.
(3) Podnik, který má více druhů hostinských provozoven podstatně se lišících vybavením, může býti zařazen do několika cenových skupin.

§ 2

(1) Nejvyšší cenová skupina je cenová skupina I., nejnižší cenová skupina IV.
(2) Označení cenových skupin ve všech platných cenových předpisech vydaných před účinností této vyhlášky pro podniky hostinské a výčepnické v zemích českých se mění ve smyslu ustanovení odstavce 1.
Článek 2.
Při zařazování jest třeba bráti přísné měřítko a velmi pečlivě zkoumati, zda podnik vyhovuje všem podmínkám, které jsou pro zařazení rozhodující. Zvlášť přísného měřítka nutno použíti při zařazování do nejvyšší cenové skupiny, jakož i při žádosti o přeřazení do vyšší cenové skupiny. Kromě znaků uvedených v článku 1 jest třeba též pečlivě přezkoumati, zda je v místě potřeba podniku určité cenové skupiny a zajistiti zejména, aby v každém místě byl v provozu přiměřený počet podniků lidových (nejnižší cenové skupiny).

§ 3

Zařazení do cenové skupiny III. a IV. provádějí okresní národní výbory, do cenové skupiny I. a II. krajské národní výbory. Do cenové skupiny I. může krajský národní výbor zařaditi podnik pouze po předchozím souhlasu ministerstva vnitřního obchodu.

Článek 3.
Krajské a okresní národní výbory jsou povinny provést v podniku místní šetření a přezkoušet veškeré důvody, které podniky na podporu své žádosti uvádějí. Tytéž národní výbory jsou povinny vésti podrobné záznamy o tom, na základě kterých skutečností se podnik zařazuje do určité cenové skupiny.

§ 4

(1) Zařazení do cenové skupiny I. až III. se provede pouze na základě žádosti podniku. Žádost musí býti podána nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění této vyhlášky u národního výboru příslušného podle § 3.
(2) Národní výbory přezkoumají a provedou nejpozději do 31. prosince 1950 nové zařazení podniků podle směrnic připojených k vyhlášce a podnikům do téže lhůty vydají výměr.
(3) Podniky, které žádost o zařazení nepodají, jsou povinny účtovat ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky ceny platné pro nejnižší cenovou skupinu.

§ 5

Podnikům, které mají zvýšené náklady vyplývající z povahy jejich provozu, může krajský národní výbor povolit k jejich žádosti přirážky k platným cenám. Opis výměru s podrobným odůvodněním výše přirážky jest krajský národní výbor povinen zaslat na vědomí ministerstvu vnitřního obchodu.

§ 6

(1) Podniky, které poskytují služby příležitostně, mimo svoji stálou provozovnu, účtují nejvýše ceny stanovené pro jejich stálou provozovnu. Podniky, které jsou zařazeny do několika cenových skupin, účtují podle té, jim povolené cenové skupiny, která odpovídá poskytovaným službám.
(2) Jestliže služby podle odstavce 1 poskytují více podniků různých cenových skupin, stanoví přípustné ceny okresní národní výbor příslušný podle místa konání.

§ 7

(1) Podniky jsou povinny všechny své provozovny udržovati ve stavu, který byl podkladem pro jejich zařazení do cenové skupiny.
(2) Jestliže podnik zamýšlí žádati o přeřazení do vyšší cenové skupiny a za tím účelem chce provésti úpravy, které by tuto žádost opodstatňovaly, jest povinen dáti si tyto úpravy předběžně schválit národním výborem příslušným podle § 3.

§ 8

Podniky jsou povinny ve všech provozních místnostech, v nichž se podávají jídla a nápoje, viditelně umístiti označení, do které cenové skupiny je podnik zařazen, po případě zda a v jaké výši mu byla povolena přirážka podle ustanovení § 5. Totéž označení musí býti na jídelních a nápojových lístcích.

§ 9

Ministerstvo vnitřního obchodu může povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 10

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle trestního zákona správního č. 88/1950 Sb.

§ 11

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. ledna 1951.
(2) Zároveň se zrušuje vyhláška nejvyššího úřadu cenového č. 1013/1941 Ú. l. I, jakož i všechny ostatní předpisy odporující ustanovením této vyhlášky.