B. Ocel.

(1) Pro výztuž kruhového průřezu se doporučuje užít oceli 10370 (37) nebo 10372 (37 P); užívání vložek kruhového průřezu z oceli 10452 (45 P) se zakazuje.

(2) Výztuží z oceli Roxor (10512) se rozumí hutnicky přirozenou cestou vyrobená výztuž z této oceli o vysoké mezi průtažnosti. K dosažení větší pevnosti a soudržnosti mají pruty křížový průřez a jejich povrch je opatřen ve vzdálenostech rovných asi 1½ násobku největšího průměru prutu příčnými žebírky. Průřezová plocha prutů z oceli Roxor je F = 0,4816 D² a jejich obvod U = 3,11 D, kde D značí průměr kruhu opsaného průřezu prutu Roxor.

Dovolené odchylky od těchto rozměrů žebírek jsou + 10%
(3) Výztuží z oceli Toros (10492) se rozumí ocelová výztuž, která se vyrábí zkroucením jedné tyče za studená kolem její podélné osy, při čemž se vzájemná vzdálenost upínacích hlav stroje nemění. Původní týč je kruhového průřezu se dvěma diametrálně umístěnými lichoběžníkovými výstupky. Tyto výstupky tvoří na povrchu zkroucené tyče strmě stoupající šroubovici o střední výšce závitu rovné desetinásobnému průměru tyče a jsou při tyči průměru:
od 5,5 do 10 mm nejméně 0,6 mm vysoké a 1,4 mm široké,
od 12 do 16 mm nejméně 1,0 mm vysoké a 1,4 mm široké,
od 18 do 22 mm nejméně 1,5 mm vysoké a 1,8 mm široké,
od 24 do 28 mm nejméně 2,0 mm vysoké a 2,2 mm široké.
Za průřezovou plochu prutu je třeba do výpočtu za vést průřezovou plochu kruhové tyče téhož jmenovitého průměru. Stejnoměrné zkroucení, jež je zároveň zkouškou jakosti původního materiálu, způsobuje zvýšení meze průtažnosti a stlačitelnost, jakož i pevnost v tahu a v tlaku, zatím co šroubovité probíhající žebírka zvyšují dostatečně soudržnost

(4) Výztuží z oceli Isteg (10472) se rozumí výztuž vyráběná tak, že dvě ocelové tyče kruhového průřezu, jejichž konce jsou pevně upnuty, se za studená splétají, čímž nastává jejich stejnoměrné protažení. Stočením se změní průřez kulatých tyčí hruškovitě, celková plocha průřezu zůstane však nezměněna. Průřezová plocha výztuže Isteg F_ai je tedy
${\mathrm{F}}_{\mathrm{ai}}=2{\mathrm{F}}_{\mathrm{a}}=2\left(\frac{\mathrm{\pi }}{4}\bullet {\mathrm{d}}_{\mathrm{i}}^2\right).$
kde d_i značí průměr nestočeného železa. Výška závitu musí být přibližně rovna 12,5násobnému průměru jednotlivého železa, ježto mez průtažnosti a pevnosti v tahu rostoucí s mírou stočení dostoupí při této výšce závitu největších hodnot.

Isteg J (na př. 4 ø J 12 mm).
(5) V plánech a výpočtech se vyznačují pruty výztuže
Roxor R (na př. 4 ø R 20 mm),
Toros T (na př. 4 ø T 16 mm),

(1) Pruty z oceli Roxor je dovoleno ohýbat za studená až do průměru 30 mm. Pruty průměru nad 30 mm je nutno ohýbat vesměs za tepla, při čemž nutno ohřát dostatečně dlouhý kus výztuže (rovný asi dvojnásobné délce oblouku) na stejnoměrnou teplotu 800—900° C, t. j. červený žár (ve stínu), ježto při teplotě 250—400° C nastává nebezpečí lámavosti za modra. Za tepla ohnutá výztuž se pak musí nechat na vzduchu pozvolna vychladnout. V teplém stavu se nesmí skládat na mokrou půdu, do vody nebo do sněhu a musí se chránit před deštěm nebo sněhem.

(3) Vložky z oceli Roxor lze stykovat též svařováním, jež však smí provádět jedině výrobce této oceli, který ručí za její jakost. Výztuž Roxor smějí svařovat na stavbě jen ti svářeči, kteří pro to dostali povolení ministerstva stavebního průmyslu po úředním vyzkoušení. Totéž platí obdobně při použití elektrod. Mají-li se vložky z oceli Roxor na stavbě svařovat, musí se užít oceli se zaručenou svařitelností.

(2) Pinty výztuže Toros a Isteg je dovoleno ohýbat jen za studená a není dovoleno je svařovat.

(4) Při svařování za chladného počasí nebo v zimě se doporučuje konce obou prutů, jež se mají svařovat, ohřát na délku asi 50 cm od místa budoucího svaru. Při chladnutí svařených prutů je třeba dbát stejných opatrností jako při ohýbání za tepla.

(5) Jde-li o výztuž, jež má být svařována, je nutno prokázat jakost materiálu v každém jednotlivém případě buď přejímacími zkouškami nebo hutním osvědčením (odstavec 3 poslední věta).

(2) U ocelových (neobetonovaných) tahových prutů z oceli zvláštního průřezu, na př. táhel z ocelí 10472 (Isteg) a 10492 (Toros), jež jsou jen po koncích kotveny do betonu, nelze upustit od koncových háků, není-li kotvení jinak zajištěno.

(1) Aby se omezilo nebezpečí vlasových trhlin vy tažených částech betonových průřezů, doporučuje se při stavbách vystavených kouřovým plynům nebo vlivům povětrnosti dát okolo tažených vložek pletivo a zvětšit normou předepsané krytí těchto vložek betonem o 1 cm.