§ 2

Novostavba, přístavba, nástavba a stavební změna.

(1) Novostavbou je samostatná stavba, která se provádí na pozemku dosud nezastavěném nebo na pozemku, na němž dřívější stavba byla zcela zbořena; přitom může novostavba navazovat na jiné stavby a po případě mít s nimi společné podzemní podlaží.

(2) Přístavbou je stavba, která má vnitřní stavební souvislost s dosavadní stavbou a kterou se objem této dosavadní stavby zvětšuje na pozemku dosud nezastavěném nebo na pozemku, na němž dřívější stavba byla zcela zbořena.

(3) Nástavbou je stavba, kterou se dosavadní stavba zvyšuje aspoň o jedno podlaží, a to v celém plošném rozsahu nebo v jeho části.

(4) Stavební změnou je stavební úprava, kterou se u dosavadní stavby mění její vzhled (pokud nejde o přístavbu nebo nástavbu), konstrukce, vnitřní disposice anebo se zařizuje nebo podstatně mění vnitřní instalační nebo strojové zařízení. Jsou to zejména také

(5) Obnova stavby, která byla zničena nebo v podstatných částech poškozena a má být znovu zřízena do původního stavu, se posuzuje jako novostavba, byla-li původní stavba zcela odstraněna, a v ostatních případech jako stavební změna.

a) jakékoli změny v průčelích stavby (na př. vybourání nebo zazdění oken nebo dveří, zřízení výkladců, zřízení nebo odstranění říms a jiné změny ve fasádě) a tvaru střechy nebo druhu krytiny,

b) změny v konstrukci stavby (i stropů nebo krovu) nebo ve vnitřní disposici (na př. odstranění nebo posunutí zdí a příček, změna výšky podlaží, přestavba schodiště, zesílení vadného stropu),

c) zřízení vodovodních, kanalisačních nebo plynových vedení (zejména taká při zřizování koupelen a splachovacích záchodů, po případě žump), zřízení ústředního nebo etážového vytápění, podstatnější změny v instalacích, postavení středních a velkých parních kotlů, anebo

d) podstatné změny v zemní nebo povrchové úpravě stavebního pozemku.