Pravidla silničního provozu.

Všeobecná ustanovení o užívání veřejné silnice.
Zvláštní užívání veřejné silnice.

(1) Každý je povinen postarat se podle svých možností o to, aby překážka silničního provozu, kterou způsobil, byla co nejdříve odstraněna; jde-li však o překážku, která vznikla v souvislosti s nehodou v silničním provozu, nesmí být učiněna opatření, která by byla na újmu řádnému úřednímu vyšetření nehody. Podle potřeby učiní opatření nutná k odstranění závadného stavu místní národní výbor.

(2) Není-li možno překážku silničního provozu neprodleně odstranit, musí ten, kdo ji způsobil, učinit opatření, aby ji mohli ostatní uživatelé veřejné silnice včas zpozorovat.

(1) Došlo-li v silničním provozu k nehodě, je každý, kdo měl na ní účast, povinen postarat se podle svých možností o to, aby následky nehody byly omezeny na nejmenší míru.

(2) Všichni, kdo měli na nehodě účast, jsou povinni si navzájem na požádání prokázat svou totožnost; povinnost prokázat svou totožnost má také každý, kdo předává osobu poraněnou při nehodě v silničním provozu další péči (při převozu, v nemocnici a pod.).

(3) Byla-li při nehodě způsobena škoda na veřejné silnici nebo na jiném veřejném zařízení, je každý, kdo škodu způsobil, povinen oznámit to bez odkladu nejbližšímu místnímu národnímu výboru nebo orgánu národní bezpečnosti.

a) k pořádání závodů, soutěží a podobných podniků na veřejné silnici,

b) k dopravě zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů,

c) k umístění zařízení nebo věci na veřejné silnici, jestliže se tím překročí meze jejího obecného užívání,

d) k pořádání podniků a umístění zařízení (věci) v přímém okolí veřejné silnice, jestliže by jejich provozem nebo umístěním, po případě provozním ruchem jimi vyvolaným, mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.

(1) Povolení k zvláštnímu užívání veřejné silnice může být odvoláno nebo vázáno, třeba i dodatečně, podmínkami anebo omezeními.

(2) O povolení k zvláštnímu užívání veřejné silnice v případech uvedených v § 5 písm. c) a d) rozhoduje okresní národní výbor; místo něho rozhoduje místní národní výbor, jde-li o zvláštní užívání jiné silnice než I. až III. třídy.

Ustanovení o jízdě vozidly.
Řízení vozidel.
Přednost v jízdě.

(1) Na veřejné silnici musí každé vozidlo nebo soupravu vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na veřejných silnicích.

(2) Nemůže-li vozidlo (soupravu vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů.

(1) Na veřejných silnicích se jezdí vpravo. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet těsně při pravém okraji vozovky.

(2) Levé poloviny vozovky se smí užívat jen k předjíždění nebo vyžadují-li toho zvláštní okolnosti.

(1) Vyhýbá se vpravo. Nepřipouští-li nedostatečná vzdálenost mezi kolejemi a okrajem vozovky vyhnutí vpravo, je nutno vyhnout se kolejovému vozidlu vlevo.

(2) Předjíždí se vlevo. Kolejová vozidla se předjíždějí vpravo; nepřipouští-li to nedostatečná vzdálenost mezi kolejemi a okrajem vozovky, lze jedoucí kolejové vozidlo předjet vlevo. Na jednosměrných silnicích lze kolejová vozidla předjíždět vlevo i vpravo.

(1) Na křižovatkách jsou řidiči vozidel jedoucích na vedlejší silnici povinni dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím na hlavní silnici.

(2) Na křižovatkách veřejných silnic stejného řádu jsou řidiči vozidel povinni dát přednost v jízdě vozidlům přijíždějícím zprava. Přednost v jízdě motorových a kolejových vozidel bude upravena vyhláškou podle § 35.

(3) Tato ustanovení se nevztahují na křižovatky s řízeným provozem.

(1) Úmysl zastavit vozidlo nebo změnit směr jeho jízdy je nutno dát ostatním účastníkům silničního provozu včas a zřetelně najevo. Toto ustanovení se netýká provozu kolejových vozidel, pokud nebude vyhláškou podle § 35 stanoveno jinak.

(2) Výstražná znamení lze dávat jen, pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu.

(1) Za snížené viditelnosti musí být každé vozidlo nebo souprava vozidel v silničním provozu řádně osvětleny. Není-li pro ně předepsáno konstrukční vybavení větším počtem svítilen, musí být osvětleny alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem, umístěným po levé straně vozidla. Motorová vozidla musí svým světlem za jízdy osvětlovat účinně vozovku.

(2) O osvětlení kolejových vozidel platí zvláštní předpisy.

(3) Řidič je povinen dbát toho, aby neohrozil bezpečnost provozu používáním oslňujících světel.

Ustanovení o jízdě na kole a na koni.

(1) Cyklisté jsou povinni jeti těsně při pravém okraji vozovky. Při jízdě mimo uzavřené osady smějí užívat také pravé krajnice, nepřekážejí-li tím chodcům. Tato ustanovení platí i tenkrát, je-li jízdní kolo vedeno.

(2) Je-li pro cyklisty určena zvláštní stezka, smějí používat pro jízdu na kole jen této stezky.

(1) K jízdě na koni nutno užívat zvláštních cest k tomu určených, a není-li jich, vozovky.

(2) Jezdci smějí jeti nejvýše dva vedle sebe. Za snížené viditelnosti musí však jeti za sebou, nejsou-li osvětleni jako uzavřené útvary anebo nejsou-li dostatečně osvětleni jinými světelnými zdroji.

Ustanovení pro chodce.

(1) Na veřejné silnici jsou chodci povinni chodit po chodnících nebo krajnicích. Vozovku smějí přecházet jen s náležitou opatrností, kolmo ke směru silničního provozu, a nesmějí na ní zbytečně prodlévat.

(2) Na vyznačených přechodech přes vozovku jsou chodci povinni jít v pravé polovině přechodu ve směru chůze. Vpravo musí chodit i jinak všude, kde toho vyžaduje plynulost provozu.

(1) Pochodující útvary nebo průvody se musí ubírat po pravé straně vozovky a učinit místo předjíždějícím i protijedoucím vozidlům. Delší pochodující útvary (průvody) musí být uspořádány tak, aby neohrožovaly bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněny v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.

(2) Pochodující školní mládež má užívat chodníků, vozovky pak jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku; použije-li vozovky, platí pro ni ustanovení odstavce 1.