(1) Práce a dodávky na pozemních stavbách provedené od 1. ledna do 30. dubna 1951 mohou býti vyfakturovány dílčími fakturami, obsahujícími pouze údaje podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 14/1951 Ú. l. I, kterou se vydávají směrnice pro fakturování a placení staveb, při čemž konečná částka té které dílčí faktury bez všeobecné daně, počínajíc dílčí fakturou za měsíc březen 1951 nebo hospodářské období jej nahrazující, musí býti snížena násobením koeficientem 0.94. V dílčí faktuře za měsíc březen 1951 nebo hospodářské období jej nahrazující musí se najednou provést a zúčtovat snížení i konečných částek dílčích faktur bez všeobecné daně za měsíce leden a únor 1951 nebo hospodářské období je nahrazující, pokud již snížení násobením koeficientem 0.94 nebylo v těchto dílčích fakturách provedeno. V těchto případech, nebude-li stavba dokončena do 31. března 1951, musí býti všechny práce a dodávky provedené po 31. prosinci 1950 refakturovány nejpozději dílčí fakturou za měsíc květen 1951 nebo hospodářské období jej nahrazující. Tato dílčí faktura musí obsahovat:

a) údaje podle § 3 odst. 2 písm. a) až c), při čemž z dílčí faktury musí býti patrny dokončené i rozpracované položky rozpisu,

b) konečnou částku. Ta se vypočte tak, že se od částky připadající na všechny práce a dodávky provedené po 31. prosinci 1950 odečte součet konečných částek předchozích dílčích faktur roku 1951.

(2) Ustanovení odstavce 1 o snižování konečných částek dílčích faktur násobením koeficientem 0.94 se nevztahuje na dílčí faktury, v nichž jsou práce a dodávky vyfakturovány podle jednotných prodejních cen.

(3) Ustanovení odstavce 1 se vztahují též na inženýrské stavby s výjimkou tunelových a velkých vodních staveb s tím rozdílem, že dílčími fakturami mohou býti vyfakturovány práce a dodávky uskutečněné od 1. ledna do 31. května 1951, při čemž refakturování těchto prací a dodávek musí býti provedeno nejpozději dílčí fakturou za měsíc červen 1951 nebo hospodářské období jej nahrazující. U tunelových a velkých vodních staveb mohou pak býti vyfakturovány dílčími fakturami práce a dodávky uskutečněné od 1. ledna do 31. srpna 1951, při čemž refakturování těchto prací a dodávek musí býti provedeno nejpozději dílčí fakturou za měsíc září 1951 nebo hospodářské období jej nahrazující.

(4) U staveb dokončených do 31. března 1951 musí dílčí faktury za měsíce leden až březen 1951 nebo hospodářské období je nahrazující obsahovat údaje podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 14/1951 Ú. l. I, při čemž konečná částka dílčích faktur bez všeobecné daně musí býti snížena násobením koeficientem 0.94. Pokud se snížení již neprovedlo v dílčí faktuře za měsíc leden nebo únor 1951 nebo hospodářské období je nahrazující, musí se v dílčí faktuře za měsíc březen 1951 nebo hospodářské období jej nahrazující provést a zúčtovat najednou snížení i konečných částek dílčích faktur bez všeobecné daně za předchozí měsíce roku 1951 nebo hospodářské období je nahrazující. Konečná faktura musí pak obsahovat v rozsahu prací a dodávek provedených od 1. ledna do 31. března 1951 ceny snížené násobením koeficientem 0.94.

(5) Snížení konečné částky dílčí faktury násobením koeficientem 0.94 (odstavec 1, 3 a 4) musí býti v této faktuře zvlášť vyznačeno, jinak ji musí stavebník do 5 dnů po obdržení vrátit. Dojde-li z uvedeného důvodu k vrácení dílčí faktury, platí, že stavebníkovi odeslána nebyla. Při vrácení dílčí faktury z důvodu, že neobsahuje podstatné náležitosti, platí ustanovení § 4 odst. 2.

(6) U staveb dokončených po 31. březnu 1951 musí konečná faktura obsahovat v rozsahu prací a dodávek uskutečněných po 31. prosinci 1950 do dne dokončení stavby údaje podle § 3 odst. 1 a 5, při čemž konečná faktura musí býti odeslána tak, aby po dni dokončení stavby a uveřejnění příslušných sborníků kalkulačních normálů pojatých do seznamu vydaného ministerstvem stavebního průmyslu neuplynula lhůta uvedená v § 4 odst. 1. Zašle-li podnik konečnou fakturu později, je povinen zaplatit penále podle § 8 odst. 1.

(7) Vznikne-li v důsledku ustanovení odstavců 1, 3, 4 a 8 přeplatek, je podnik povinen vrátit stavebníkovi do 14 dnů po odeslání dílčí faktury, resp. konečné faktury nejen přeplatek bez všeobecné daně, nýbrž i úroky z této částky ve výši debetních úroků bankovních, platných pro provozní úvěr podniku, a to ode dne, kdy přeplatek vznikl, do dne vrácení přeplatku, nejpozději však do 14. dne po odeslání faktury; provedlo-li stavbu zařízení, počítá se úrok ve výši platné pro investiční úvěr, resp. ve výši platné všeobecně pro úroky z kmenového jmění. V případě nedodržení této 14denní lhůty platí ustanovení § 8 odst. 2.

(8) Ministerstvo stavebního průmyslu může výjimečně stanovit, že dílčí i konečné faktury za některé stavby, které se po 31. březnu 1951 jen dokončují, budou obsahovat pouze údaje dílčích i konečných faktur podle § 3 vyhlášky č. 14/1951 Ú. l. I, při čemž částky faktur za práce a dodávky provedené v roce 1951 se sníží násobením koeficientem 0.94. V dílčí faktuře za měsíc březen 1951 nebo hospodářské období jej nahrazující musí se najednou provést a zúčtovat snížení i konečných částek dílčích faktur bez všeobecné daně za měsíce leden a únor 1951 nebo hospodářské období je nahrazující, pokud již snížení násobením koeficientem 0.94 nebylo v těchto dílčích fakturách provedeno. Toto snížení musí býti ve faktuře zvlášť vyznačeno. Nebude-li snížení vyznačeno, platí obdobně ustanovení odstavce 5.

(9) Sníží-li se původně vyfakturovaná částka proto, že se dodatečně násobí koeficientem 0.94, nebo proto, že dojde k refakturování podle jednotných prodejních cen, nezmenšuje toto snížení základ všeobecné daně a tato daň zůstává nedotčena. Zvýší-li se refakturováním původně vyfakturovaná částka, vybere a odvede se též všeobecná daň připadající na toto zvýšení. U prací a dodávek provedených v kalendářním měsíci nebo hospodářském období, za které se právě fakturuje, je základem všeobecné daně částka faktury snížená pro stavebníka násobením koeficientem 0.94, resp. částka fakturovaná podle jednotných prodejních cen.

(10) U prací a dodávek, na které se vztahuje vyhláška ministerstva techniky č. 451/1950 Ú. l. I, o některých cenových opatřeních ve stavebnictví pro rok 1950, jejíž platnost byla prodloužena vyhláškou ministerstva stavebního průmyslu č. 158/1951 Ú. l. I, musí se před snížením částky faktury násobením koeficientem 0.94 provést její úprava podle citované vyhlášky.

(11) Ustanovení odstavců 1 až 10 se netýkají staveb, pro které není třeba investičního listu.