196/1951 Sb.

Vyhláška ministerstva práce a sociální péče o započítávání předchozích pracovních poměrů k účelům placené dovolené na zotavenou v roce 1951 při přechodu do důležitějšího výrobního zaměstnání.

Poslední dostupné znění: 1951-01-012023-12-31 · 1 znění v historii →

§ 1

Zaměstnancům, kteří po 1. lednu 1947 dobrovolně přešli z nevýrobního zaměstnání do zaměstnání výrobního nebo ze zaměstnání výrobního do jiného výrobního zaměstnání důležitějšího pro splnění jednotného hospodářského plánu, se započte v novém zaměstnání do doby rozhodné
a) pro vznik nároku na dovolenou trvání všech předchozích pracovních poměrů a
b) pro prodloužení dovolené trvání všech předchozích pracovních poměrů po dokončení 18. roku věku.

§ 2

(1) Za výrobní zaměstnání se považují fysické práce ve výrobních a dopravních podnicích, práce technických zaměstnanců řídících výrobní proces a práce konstruktérů a výzkumníků.
(2) Za přechody ze zaměstnání výrobního do jiného výrobního zaměstnání důležitějšího pro splnění jednotného hospodářského plánu se pro účely placené dovolené na zotavenou v roce 1951 považují změny zaměstnání u zaměstnanců,
a) kteří přešli do nového zaměstnání v rámci schváleného operativního plánu náboru a uvolnění pracovních sil podle směrnic ministerstva práce a sociální péče pro nábor a rozmisťování pracovníků (vyhláška č. 174/1951 Ú. l. I) nebo
b) kteří přešli z méně důležitých závodů do závodů uhelných, rudných, naftových a hutních, do závodů těžkého strojírenství a těžké chemie, do závodů pro výrobu biologických preparátů, do závodů těžké keramiky, do stavebních závodů, do závodů pro výrobu stavebních hmot, do závodů pro stavby vysokého napětí, do závodů pro výrobu celulosy a do provozoven oboru železo-kovy národního podniku Sběrné suroviny.

§ 3

Vznikne-li pochybnost, zda jde o přechod ze zaměstnání výrobního do důležitějšího výrobního zaměstnání, rozhodne okresní národní výbor příslušný podle místa nového zaměstnání.

§ 4

Zápočty ve smyslu § 1 této vyhlášky, k nimž došlo před její účinností podle příslušných předpisů, zejména podle vyhlášky č. 393/1950 Ú. l. I, se zachovávají též pro délku dovolené v roce 1951.

§ 5

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.