(1) Zkušební komise může uznati, že kandidát při zkoušce prospěl nebo že při zkoušce neprospěl; projevil-li kandidát vynikající schopnosti, může zkušební komise uznati, že prospěl výtečně.

(2) K rozhodnutí o výsledku zkoušky stačí většina hlasů zkušebních komisařů, při čemž se posuzují celkové znalosti kandidátovy. Při rovnosti hlasů rozhoduje předseda zkušební komise.

(3) Zkoušku lze zpravidla opakovat jen jednou; v případech hodných zvláštního zřetele může však ministerstvo zdravotnictví povolit, aby kandidát opakoval zkoušku dvakrát, a to nejpozději do 31. prosince 1952. Zkoušky povolené podle § 2 odst. 3 nelze opakovat.