UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉ SILNICE.

Všeobecná ustanovení.

O jízdě vozidly.

O jízdě vozidly pro hromadnou dopravu osob.

Zvláštní ustanovení pro chodce, pro jízdu na kole a na koni a pro hnaní a vedení zvířat.

(1) Provoz na veřejných silnicích vyžaduje bezpodmínečnou a uvědomělou kázeň všech jejich uživatelů. Každý musí při užívání veřejné silnice dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu. Musí rovněž dbát toho, aby neohrožoval bezpečnost osob a nepoškozoval majetek, zejména také veřejnou silnici a aby nerušil na ní pořádek.

(2) Užívání veřejné silnice se řídí všeobecnými pravidly silničního provozu nebo místní úpravou anebo pokyny dopravních orgánů.

(1) Každý smí užívat veřejné silnice obvyklým způsobem k účelům, k nimž je určena.

(2) Osoby, které by pro svůj věk nebo pro tělesnou nebo duševní vadu mohly ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu či bezpečnost osob nebo majetku anebo pořádek na veřejné silnici, mohou užívat veřejné silnice jen, je-li vhodně postaráno o to, aby k ohrožení nedošlo.

(3) Podmínka stanovená v odstavci 2 je splněna zejména, jsou-li takové osoby doprovázeny průvodcem nebo cvičeným psem, anebo lze-li jejich vadu poznat podle bílé hole, které používají. Bílou hůl smějí používat jen osoby s tělesnou vadou, kterým to bylo povoleno místním národním výborem v místě jejich bydliště nebo pracoviště.

(4) Pro řidiče vozidel platí ještě vyhláška ministerstva dopravy č. 328/1951 Ú. l. I, o způsobilosti vozidel k provozu na veřejných silnicích, o způsobilosti k jejich řízení a o péči a rozvoj motorismu.

(1) Na veřejné silnici musí každé vozidlo nebo souprava vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na veřejné silnici.

(2) Nemůže-li vozidlo (souprava vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů.

(1) Za jízdy je řidič odpovědný za řádný stav vozidla i za dodržení všech předpisů o silničním provozu. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal, a musí včas učinit všechna opatření, aby provozem svého vozidla neohrožoval bezpečnost ostatních uživatelů veřejné silnice.

(2) Řidič je zejména povinen:

a) před započetím jízdy pečlivě prohlédnout vozidlo i náklad, zda odpovídají předpisům,

b) za jízdy se věnovat cele řízení vozidla a zdržet se všeho, co by odvádělo jeho pozornost,

c) uposlechnout pokynů dopravních orgánů a v blízkosti dráhy též drážních orgánů, dbát dopravních značek a světelných znamení,

e) okamžitě zastavit, došlo-li k nehodě, na níž měl účast,

f) odevzdat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení orgánem zakázáno,

g) v blízkosti obydlí, zvláště v uzavřených osadách, jet co nejtišeji.

d) dát k disposici vozidlo dopravním orgánům, požadují-li ho k pronásledování podezřelých osob, k dopravě osob, jímž je okamžitě třeba lékařského ošetření nebo k jízdě na místo dopravní nehody nebo živelní pohromy,

(3) Řidiči je zákázáno:

a) použít k jízdě vadného vozidla,

b) odevzdat řízení vozidla osobě, která nemá potřebnou způsobilost k řízení,

c) řídit vozidlo, byla-li schopnost k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje nebo únavou,

d) připustit jízdu na stupátkách a na karoserii,

e) přepravovat v kabině a ve voze více osob, než je připuštěno.

(4) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy, smí v jízdě pokračovat nejkratším směrem jen do místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně musí však učinit vše, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu, osob a majetku a aby provoz byl co nejméně rušen.

(5) Při řízení vozidla musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat a aby dobře viděl na silnici, nepřekážel ostatním uživatelům silnice a nebyl sám ohrožen. Vedle vozidla smí jít pouze po pravé straně ve směru jízdy.

(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí dovolit ani přikázat, aby ho bylo použito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo jeho výstroj nebo náklad platným předpisům.

(2) Držitel smí svěřit řízení vozidla na veřejné silnici jen osobě, která je k tomu způsobilá. Odpovídá také za to, že vozidlo nebo souprava vozidel má potřebný počet řidičů.

(3) Za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odpovídá u právnických osob osoba odpovědná za provoz vozidla.

(1) Na veřejných silnicích se jezdí vpravo. Na jednosměrné veřejné silnici lze použít k jízdě celé šíře vozovky. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet při kravém okraji vozovky. To neplatí pro vozidla, hodlající odbočit doleva (§ 11 odst. 3).

(2) Levé poloviny vozovky smí se použít jen, je-li to nutné k předjízdění nebo je-li třeba se vyhnout překážce nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky zvláštní okolnosti (náledí, sklon a pod.).

(3) Na veřejných silnicích s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích, oddělených pásy nebo jinak vyznačených, je každý z těchto pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovek o třech dopravních pruzích určen směr provozu prostředního pruhu, slouží tento pruh k předjíždění.

(4) Na veřejných silnicích o třech nebo více dopravních pruzích smějí vnitřních pruhů používat jen motorová vozidla.

(5) Kolejová vozidla jezdí na dvoukolejných tratích vpravo.

(6) Na náměstích vozidla jedoucí mimo průběžnou vozovku objíždějí náměstí vpravo.

(7) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním.

(8) Motorová vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovávat na mostech, na nichž je jejich provoz dovolen dopravní značkou obr. 25, vzdálenost nejméně 5 m od vozidla jedoucího vpředu.

(1) Kolem nástupních ostrůvků jezdí nemotorová vozidla vpravo. Výjimečně mohou podél nich jeti vlevo, jde-li o vozidlo, které pro své rozměry nebo náklad projede bezpečněji vlevo od ostrůvku anebo je-li prostor mezi ostrůvkem a chodníkem ucpán. Motorová vozidla mohou objíždět ostrůvky vlevo, zůstanou-li při tom ještě v pravé polovině vozovky a nebrání-li v provozu kolejovým vozidlům.

(2) Tam, kde musí všechna vozidla jezdit výlučně vpravo od nástupních ostrůvků, musí to být vyznačeno příslušnou dopravní značkou.

(1) Vyhýbá se vpravo. Každý musí vyhnout včas a v takové míře, aby míjení bylo bezpečné.

(2) Kde se nelze bezpečně minout, musí ten, kdo by takového místa dosáhl později nebo kdo jede s příkrého svahu, uvolnit cestu a zastavit. Není-li možno vyhnout, musí se vrátit ten, pro něhož je to snažší nebo méně nebezpečné.

(3) Nepřipouští-li prostor mezi kolejovým vozidlem a krajem vozovky vyhnutí vpravo, vyhýbá se vlevo.

(1) Předjíždí se vlevo. Předjíždět lze jen tehdy, má-li řidič náležitý rozhled a nepřekáží-li předjížděnému ani protijedoucím vozidlům, ani ostatních uživatelům silnice. Po předjetí smí se řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když jž nemůže ohrozit ty, které předjel.

(2) Řidič je povinen znamením pro změnu směru upozornit vozidla jedoucí za ním, že bude předjíždět a že proto vybočí do levé poloviny vozovky. Znamení pro změnu směru musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění. Předjížděné vozidlo smí řidič upozornit výstražným znamením.

(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce doprava, nesmí zvyšovat rychlost a nesmí ani jinak překážet předjíždění.

b) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí (dvojí předjíždění),

(4) Předjíždění je zakázáno zejména:

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (na př. v nepřehledných zatáčkách, před vrcholem stoupání, na nebezpečných spádech), na železničních přejezdech, na křižovatkách, v tunelech a podjezdech,

c) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení, že hodlá odbočit doleva.

(5) Vozidlo odbočující doleva lze předjíždět vpravo, jestliže není již pochybnosti o směru jejich jízdy (§ 11 odst. 3).

(6) Motorová vozidla nesmějí podél nástupních ostrůvků předjíždět motorová vozidla jedoucí po druhé straně ostrůvku.

(7) Kolejová vozidla třeba předjíždět vpravo. Jedoucí kolejová vozidla lze předjíždět vlevo, není-li mezi kolejemi a okrajem vozovky pro průjezd dostatek místa. Motorová vozidla, která pro své rozměry nemohou předjet jedoucí kolejové vozidlo vpravo musí v případech, kdy nelze předjet ani vlevo, jet za kolejovým vozidlem v takové vzdálenosti, aby nebránila v předjíždění rychlejším a menším vozidlům.

(8) Na zastávkách kolejových vozidlech lze předjždět stojící kolejové vozidlo jen tehdy, nejsou-li tím cestující ohrožováni. Jinak musí řidič zastavit.

(1) Při odbočování musí řidič vozidla dbát zvýšené opatrnosti a ohledu na chodce i na ostatní silniční provoz a nesmí rušit provoz v protisměru ani provoz kolejových vozidel. Úmysl odbočit musí dát řidič včas najevo znamením.

(2) Před odbočováním vpravo musí řidič předem zajet k pravému okraji vozovky a odbočení provést tak, aby vozidlo jelo při pravém okraji vozovky.

(3) Před odbočováním vlevo musí řidič předem zajet co nejdále doleva v pravé polovině vozovky. Odbočení lze dokončit v plynulé jízdě jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel a vozidel kolejových v obou směrech; jinak musí odbočující vozidlo zůstat stát uvnitř křižovatky tak, aby přímý směr zůstal volný a odbočení dokončí až po uvolnění vozovky. Střed křižovatky při odbočování vlevo se objíždí zprava.

(4) Na křižovatkách, kde není dostatek místa pro zastavení uvnitř křižovatky, nadjíždějí vozidla odbočující vlevo k čelu vozidel přijíždějících na křižovatku zprava a tam zastavují tak, aby provoz v původním přímém směru byl volný; odbočení dokončí až po uvolnění křižovatky.

(5) Jestliže kolejová vozidla při odbočování vpravo křižují přímý směr jiných vozidel, mají přednost v jízdě, bylo-li předem dáno znamení pro změnu směru jízdy kolejového vozidla.

(1) Na silnicích, jejichž šířka vozovky pro jízdu v jednom směru dovoluje provoz v několika proudech, jsou řidiči povinni ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do jednotlivých proudů podle směru, v jakém budou za křižovatkou pokračovat v jízdě.

(2) Při provozu ve dvou proudech zaujmou vozidla odbočující vpravo místo v pravém proudu, vozidla odbočující vlevo a vozidla jedoucí přímo v levém proudu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.

(3) Při provozu ve třech proudech patří vozidla odbočující vpravo do pravého proudu, vozidla jedoucí přímo do středního proudu a vozidla odbočující vlevo do levého proudu.

(4) Při odbočování vlevo podle § 11 odst. 4 zaujímají vozidla, hodlající odbočit vlevo, vždy místo v pravém proudu.

(5) Na křižovatkách, kde není odbočování vpravo dovoleno, zaujímají vozidla jedoucí přímo místo v pravém proudu.

(6) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v proudu vozidel.

— řidiči nemotorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým a motorovým,
— řidiči motorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým,
c) přijíždějí-li na křižovatku silnic vedlejších nebo silnic hlavních (silnice téhož řádu), nerozlišených značkou

b) dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po silnici (ať hlavní nebo vedlejší), je-li příjezd na ni opatřen značkou „Dej přednost jízdě na hlavní silnici!“ nebo „Stůj, dej přednost jízdě na hlavně silnici!“ nebo přijíždějí-li po cestě, sloužící převážně zemědělským nebo lesním účelům,

(1) Při vjezdu na křižovatku jsou řidiči vozidel povinni:

a) přijíždějí-li po vedlejší silnici dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po hlavní silnici,

d) přijíždějí-li na křižovatku veřejných silnic téhož řádu, nerozlišených dopravní značkou, jen vozidla téhož druhu (nemotorová nebo motorová nebo kolejová), dát přednost v jízdě vozidlu přijíždějícímu zprava (pravidlo pravé ruky).

(2) Řidič je povinen dát přednost při vjezdu na křižovatku jak vozidlům přejíždějícím křižovatku přímo, tak i vozidlům, která na křižovatce odbočují.

(3) Ustanovení o přednosti v jízdě podle odstavce 1 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.

(4) Při odbočování doleva způsobem uvedeným v § 11 odst. 3, musí řidič dát přednost protijedoucím vozidlům všeho druhu a kolejovým vozidlům jedoucím v obou směrech (pravidlo přímého směru). To platí i tehdy, jestliže odbočující vozidlo mělo podle pravidla pravé ruky pro vjezd na křižovatku přednost v jízdě.

(5) Jsou-li řidiči povinni zastavit vozidlo před křižovatkou, musí vozidlo zastavit před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára vyznačená na vozovce (stopčára); kde této čáry není, tvoří hranici vnější vyznačení přechodu pro chodce a kde ani toho není, spojnice nároží domů na hranici křižovatky nebo spojnice vnitřních rohů chodníků pro pěší.

(6) Pro přednost v jízdě se pokládají za hlavní silnice veřejné silnice označené značkami obr. č. 50 a 53 a silnice označené jedno nebo dvoumístnými čísly obr. č. 54, 57, 61 a 62a).

(1) Otáčet a couvat na veřejné silnici, vjíždět na silnici s míst nesloužících veřejnému provozu a vyjíždět se silnice na taková místa smí řidič jen tehdy, neruší-li tím provoz ostatních vozidel. Při tom musí dát řidič přednost v jízdě všem vozidlům v obou směrech, dbát zvláštní opatrnosti a jeti mírnou rychlostí.

(2) Na nepřehledných místech, na křižovatkách s řízeným provozem a v jejich bezprostřední blízkosti nebo na křižovatkách s provozem kolejových vozidel je otáčení a couvání zakázáno.

(3) Při couvání na veřejné silnici a při vjíždění na ni musí si řidič, nemá-li dostatečný přehled, zajistit pozorování i přibráním další osoby.

(4) Jinak platí pro vjíždění na veřejnou silnici a vyjíždění s ní obdobně ustanovení o odbočování (§ 11).

(1) Na veřejné silnici lze bez naléhavého důvodu zastavit nebo stát s vozidly jen na místech, kde to nepřekáží silničnímu provozu nebo neohrožuje jeho bezpečnost. Vozidla mohou na veřejné silnici zastavovat nebo stát jen v jednom proudu a to těsně při pravém okraji silnice ve směru jízdy. Zastavit lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz kolejových vozidel. Jsou-li na pravé straně vozovky koleje dráhy, nelze na této straně stát, lze však stát na levé straně. Předchozí ustanovení platí i pro jednosměrné silnice, pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Jsou-li koleje po obou stranách vozovky, lze zastavit nebo stát uprostřed veřejné silnice, pokud to nepřekáží provozu.

a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména také těsně před vrcholem stoupání, na něm a za ním,

(2) Je zakázáno s vozidlem zastavit:

b) v ostrých nebo nepřehledných zatáčkách nebo v jejich těsné blízkosti,

c) na železničních přejezdech,

e) na vyznačeném přechodu pro chodce,

f) na mostech s šíří vozovky jen pro jeden proud nekolejových vozidel v každém směru,

g) ve všech podjezdech a

d) ve vzdálenosti kratší než 10 m od křižovatky, nástupního ostrůvku nebo podjezdu a ve vzdálenosti kratší než 20 m od označení zastávky hromadného dopravního prostředku, u níž není nástupní ostrůvek, není-li však zastavení pravidly předepsáno,

h) na prostředních dopravních pruzích silnic s více než dvěma dopravními pruhy.

(3) Každé zastavení vozidla na místě na dobu delší než 5 minut, je stáním.

c) na mostech,

a) blíže než 30 m od železničního přejezdu,

b) před vjezdy nebo výjezdy z domů nebo pozemků,

d) na ulicích s provozem kolejové dráhy, pokud šířka vozovky postačuje jen pro jeden proud nekolejových vozidel v jednom směru.

(4) Stání vozidel je zakázáno všude tam, kde není dovoleno zastavení a kromě toho:

(5) Při zastavení a stání vozidel musí být zachována mezi vozidly vzdálenost nejméně 1 m.

(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost provozu, bezpečnost osob nebo majetku ani pořádek na veřejné silnici.

(2) U motorových vozidel musí řidič před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, zabrzdit a stojí-li vozidlo na svahu, zasunout nejnižší převodový stupeň.

(3) U zvířecích potahů musí být před opuštěním vozidla uvolněny vnitřní postraňky. Vozidlo musí být zabrzděno a na svahu kola podložena.

(4) Za snížené viditelnosti nesmějí být ponechávány na veřejné silnici povozy bez přípřeže a přívěsné vozy. Ve výjimečných případech, kdy odstranění vozidla není možné, musí být označeno červeným světlem jako překážka silničního provozu, pokud není dostatečně osvětleno odjinud; u povozu musí být oj vyjmuta nebo zdvižena.

(1) Rychlost jízdy nutno přizpůsobit okolnostem, zejména provoznímu ruchu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze veřejné silnice. Při tom musí řidič rychlost svého vozidla stále ovládat a musí včas zvolnit jízdu, po případě zastavit, vždy, kdy toho okolnosti vyvolané provozem vyžadují.

(2) Řidiči jsou povinni jet zvláště mírnou rychlostí, po případě i zastavit za okolností, které vyžadují zvláštní opatrnosti, na př. při jízdě podél průvodů, přes přechody pro chodce, blíží-li se k železničním přejezdům, při vjíždění na hlavní silnici, při průjezdu mimo stojící hromadné dopravní prostředky, v místech, kde se provádějí práce na silnici, na kluzké vozovce, při jízdě s poškozeným vozidlem a všude tam, kde je zvýšený provoz chodců.

(5) Při jízdě v uzavřených osadách jsou řidiči vozidel povinni jet tak, aby chodci nebyli pošpiněni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.

(3) V uzavřených osadách nesmějí jet nákladní motorová vozidla skupiny C a autobusy rychleji než 40 km za hodinu, ostatní motorová vozidla pak rychleji než 50 km za hodinu.

(4) Mimo uzavřené osady nesmějí jet motorová vozidla skupiny C a autobusy rychleji než 60 km za hodinu.

(2) Rychlost motorových vozidel za husté mlhy nesmí překročit 25 km za hodinu. Vzájemné předjíždění motorových vozidel v husté mlze je zakázáno.

(1) Motorová vozidla musí mít za husté mlhy vždy rozsvícena předepsaná světla a řidiči jsou za jízdy povinni používat zvukových výstražných znamení.

(1) Řidič je povinen dát včas a zřetelně najevo všem uživatelům veřejné silnice, že chce zastavit nebo změnit směr jízdy. Zastavení oznámí brzdovým světlem, umístěným vzadu na vozidle, změnu směru ukazatelem.

(2) Není-li brzdové světlo nebo ukazatel směru u vozidla předepsán nebo při poruše těchto zařízení, je řidič povinen dát znamení paží. Znamení pro změnu směru dává řidič upažením, znamení pro zastavení několika pohyby vysunutou paží nahoru a dolů. Řidiči motorových vozidel, která mají řízení na opačné straně, než je zamýšlený směr, dávají znamení pro změnu směru vysunutou paží, ohnutou v lokti nahoru.

(3) Od povinnosti dát znamení paží jsou osvobozeni řidiči motocyklů a jízdních kol, musí-li náhle zastavit.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kolejová vozidla do 1. ledna 1953.

(4) Znamením předepsaným pro změnu směru třeba dát najevo také úmysl zařadit se do proudu vozidel s místa stání nebo pomalé jízdy při kraji vozovky.

(1) Výstražná znamení lze dávat, jen pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, a ne déle, než je nezbytně nutné. Není dovoleno dávat výstražná znamení k jiným účelům, zvláště má-li se tím někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda.

(2) V uzavřených osadách nesmí být používáno příliš pronikavě znějících zvukových zařízení.

(6) K používání výstražných znamení s tóny různé výšky po sobě následujícími je třeba povolení ministerstva národní bezpečnosti. Tato výstražná znamení jsou vyhrazena zvláštním vozidlům ozbrojených sborů a vozidlům zachranné a požární služby.

(3) Zvukové výstražné znamení může být za tmy nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světel, nezpůsobí-li oslnění (§ 24 odst. 7). Tomuto způsobu třeba dát přednost zejména uvnitř uzavřených osad.

(4) Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.

(5) Od výstražných znamení třeba upustit, byla-li by tím zneklidněna zvířata.

(1) Váha nákladu nesmí přesahovat nosnost vozidla. Náklad musí být řádně umístěn a upevněn tak, aby nebyla ohrožována provozní bezpečnost vozidla, ani bezpečnost, plynulost nebo pořádek v silničním provozu nebo bezpečnost osob a majetku. To platí přiměřeně také při dopravě osob, zejména pro jejich umístění a chování za jízdy. Náklad musí být uložen tak, aby nezpůsobil při dopravě nadměrný hluk, aby neznečišťoval veřejnou silnici a aby nikoho nadmíru neomezoval nebo neobtěžoval.

(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vzadu více než o 1 m, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem rozměrů nejméně 20 cm X 20 cm, za snížené viditelnosti červenou svítilnou nebo červeným odrazovým sklem. Toto označení nesmí být výše než 125 cm nad zemí. Přečnívá-li náklad vozidlo o více než 40 cm do strany, musí být za snížené viditelnosti označen zpředu bílými a zezadu červenými světly nebo odrazovými skly. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako na př. jednotlivé tyče, kůly, roury, kosy, desky a jiné, nesmějí po straně vyčnívat.

(3) Délka vozidel i s přívěsy určených k provozu na veřejných silnicích nesmí i s nákladem přesahovat 22 m, výška 4 m a šířka 2,5 m. Toto ustanovení neplatí pro vozidla dopravující zemědělské a lesní výrobky a pro vozidla se zvláštním určením.

(4) V motorových vozidlech určených k dopravě osob smějí se dopravovat osoby až do váhy dovoleného zatížení. Při tom počet dospělých osob nesmí převyšovat počet povolených míst.

(5) U nákladních motorových vozidel nesmí být v kabině pro řidiče více dospělých osob, než je počet povolených míst. O dopravě osob na nákladních automobilech a přívěsech traktorů platí ustanovení § 28 a 29.

(8) Nakládání a skládání nákladů nutno provádět mimo veřejnou silnici (ve dvoře, průjezdu a pod.). Na veřejné silnici lze nakládat a skládat jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést jinde. Složení a naložení nákladu musí být však v takovém případě provedeno co nejrychleji. Dopravní značkou může být stanovena denní doba, po kterou je skládání a nakládání zakázáno (obraz 35).

(6) Na motocyklu solo může být dopravována další osoba starší 8 let, jen je-li motocykl opatřen zvláštním sedadlem a stupačkami. Dítě mladší 8 let může být dopravováno mezi řidičem a dospělým tandemistou, pokud tím není ohrožena jeho bezpečnost. V tomto případě nesmí rychlost motocyklu přesahovat 50 km za hodinu.

(7) Řidič vozidla odpovídá za chování osob dopravovaných ve vozidle; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly vystaveny zvýšenému ohrožení. U vozidel pro hromadnou dopravu, která doprovází průvodčí, odpovídá průvodčí.

(2) Osvětlena nemusí být vozidla tažená, vedená nebo tlačená chodci, nejsou-li i s nákladem širší než 1 m a vozidla stojící na veřejné silnici, jsou-li dostatečně osvětlena odjinud.

(1) Za snížené viditelnosti musí být vozidla na veřejné silnici osvětlena alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem, viditelným zpředu i zezadu. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla tažená vozidlem řádně osvětleným, pokud jeho světlo je zezadu viditelné.

(3) Motorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena světla určená k osvětlení vozovky, světla koncová, světlo zadní poznávací značky a předepsaná obrysová světla.

(4) Motorová vozidla mohou používat kromě předepsaných světlometů ještě světlometů pomocných (svítilny do mlhy, do zatáčky, širokozářící světlomety), vždy však zároveň s předepsaným osvětlením.

(5) Hledacích a zpětných světlometů smí být používáno jen přechodně k nutné orientaci a vždy zároveň s předepsaným osvětlením vozidla; zpětných světlometů pak jen při couvání.

(6) Není dovoleno používat barevných světel vyhrazených pro zvláštní vozidla ozbrojených sborů, vozidla požární a zdravotní služby a pod.

(7) Motorová vozidla, která používají světel, jež svou intensitou jsou s to oslnit ostatní účastníky silničního provozu, musí včas před setkáním s protijedoucími vozidly ztlumit světla. Světla musí být ztlumena také před setkáním s protijdoucím průvodem nebo pochodujícím útvarem, při zastavení před železničním přejezdem, dále mohl-li by být oslněn řidič jedoucího železničního vlaku, jakož i tehdy, je-li vozovka dostatečně osvětlena odjinud.

(8) Je-li vozovka dostatečně osvětlena, mohou motorová vozidla jet pouze s obrysovými světly. Není-li vozovka dostatečně osvětlena, musí být stojící motorová vozidla osvětlena obrysovými světly. Tím není dotčena povinnost osvětlení zadní části vozidla a zadní poznávací značky.

(9) Pro kolejová vozidla platí zvláštní předpisy.

(2) Vlečená vozidla, která nejsou pevně spojena s tažným vozidlem, nesmí být přivěšena na laně, na řetězu nebo na tyči kratší než 2,50 m a delší než 6 m. Lano (řetěz, tyč) musí být označeno tak, aby bylo každému viditelné, na př. červenou látkou.

(1) Při dopravě vozidla ve vleku nutno dbát zvýšené opatrnosti.

(5) Při jízdě s vlečeným vozidlem ve městech je třeba se vyhýbat ulicím s velkým provozem.

(4) Motorová vozidla mohou být vlečena pouze tehdy, mají-li v pořádku řízení a jsou-li obsazena řidičem. Vozidlo vlečené na laně (řetězu) musí mít kromě toho účinné brzdy. Vlečení více než jednoho vozidla není dovoleno. Je zakázáno vlečení motocyklů solo.

(3) U vlečených vozidel, která jsou pevně spojena s tažným vozidlem, může být délka spojovacího článku i kratší než 2.50 m.

(2) Délka jednotlivých skupin kolony motorových vozidel nemá přesahovat 100 m, délka skupiny kolony povozů 50 m. Nejméně takovou vzdálenost mají skupiny udržovat mezi sebou.

(1) Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být tak uspořádán, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.

(1) Do hromadných dopravních prostředků lze nastupovat a z nich vystupovat jen na zastávkách. Osoby čekající na dopravní prostředek smějí používat jen nástupiště, nástupního ostrůvku, chodníku nebo krajnice vozovky.

(2) Cestující jsou povinni chovat se při čekání na dopravní prostředek, při nastupování, za jízdy i při vystupování tak, aby neohrožovali bezpečnost a pořádek provozu. Zejména je zakázáno za jízdy naskakovat a vyskakovat, stát na stupátku, naklánět se z vozu, vyhazovat předměty, jakož i nastupovat do vozu, který je plně obsazen.

(3) Vozidla pro hromadnou dopravu osob smějí opustit zastávku teprve tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost vystupujících a nastupujících osob.

(4) Zastávky hromadných dopravních prostředků mohou být zřízeny jen na místech, kde to připouští bezpečnost a plynulost provozu. Umístění zastávek autobusů schvaluje okresní národní výbor.

(1) Dopravovat na nákladních automobilech více než 8 osob je dovoleno jen

c) je-li to třeba v jiném odůvodněném zájmu pracujících.

b) vyžaduje-li to zvládnutí masové přepravy osob při slavnostech nebo kulturních a jiných podnicích mimořádného významu, nebo

a) je-li to nezbytně třeba k splnění úkolů daných jednotným hospodářským plánem a nelze-li při tom použít dopravních prostředků určených pro dopravu osob nebo

(2) K dopravě osob na nákladních automobilech k účelům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a b) není třeba povolení. Řidič vozidla se však musí prokázat potvrzením osoby odpovědné za provoz vozidla, že vozidlo je k přepravě osob způsobilé a že k použití vozidla dala souhlas. K dopravě osob na nákladních automobilech k jiným účelům je třeba povolení okresního národního výboru.

(3) Ukáže-li se toho potřeba, může krajský národní výbor stanovit, že povolení je třeba ve všech případech.

(4) K dopravě osob smí být používáno jen nákladních automobilů, jichž technická způsobilost byla přezkoušena a neuplynulo-li od přezkoušení déle než půl roku. Nákladní automobily musí být opatřeny sedadly a opěradlem, připevněnými k vozidlu a umístěnými ve směru bočních stěn. Kromě toho musí být vybaveny plachtou.

(5) Přípustný počet dopravovaných osob musí být vyznačen na pravých dveřích kabiny pro řidiče. Počet dopravovaných osob nesmí překročit u nákladního automobilu o nosnosti
u vozidel o nosnosti větší než 7 t zvyšuje se přípustný počet osob na 40, připouští-li to konstrukce vozidla.

a)	od 1.5 t do 2.5 t	15 osob,
b)	od 2.5 t do 5 t	20 osob,
c)	od 5 t	30 osob;

(6) Dopravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se nebo nechat vyčnívat předměty z motorového vozidla; za to odpovídá vedoucí ustanovený z dopravovaných osob vedoucím provozu.

(7) Nákladní automobil dopravující osoby musí být řízen řidičem, který má řidičské povolení pro skupinu D. Rychlost vozidla nesmí překročit 40 km za hodinu.

(8) Hromadná doprava osob na přívěsech nákladních automobilů není dovolena.

(1) Na nákladních přívěsech traktorů lze dopravovat osoby výlučně na pracoviště a zpět a jen je-li to nezbytně třeba k splnění jednotného hospodářského plánu. Při tom musí být zachovány tyto podmínky:

c) dopravované osoby musí sedět buď na sedadlech pevně připevněných, při čemž stěny přívěsu musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly nebo musí sedět na podlaze přívěsu a mít možnost držet se jeho pevných částí.

b) přívěs musí být opatřen brzdou buď samostatnou, obsluhovanou brzdařem nebo průběžnou, obsluhovanou řidičem,

a) rychlost jízdy nesmí překročit 20 km za hodinu,

d) počet dopravovaných osob nesmí být větší než 15; děti do 15 let lze dopravovat jen tehdy, jsou-li doprovázeny dostatečným počtem dospělých osob.

(2) Traktor dopravující osoby smí mít jen jeden nákladní přívěs a musí být řízen řidičem nejméně jednadvacetiletým.

(1) Na veřejné silnici jsou chodci povinni chodit po chodnících a to vpravo; tam, kde není chodníků nebo cest pro pěší, jsou chodci povinni chodit po levém okraji vozovky (krajnici). Je zákázáno zastavovat se na rozích ulic, je-li tím provoz omezován nebo ohrožován.

(2) Chodci, kteří nesou předměty, jimiž by mohli ohrožovat nebo omezovat pěší provoz na chodnících, jsou povinni jít po levém okraji vozovky. Mohou však jít nejvýše dva vedle sebe a jsou povinni přihlížet k potřebám ostatního provozu na silnici.

(3) Vozovku smějí chodci přecházet jen kolmo ke směru silničního provozu. Musí se rozhlédnutím přesvědčit, že lze bezpečně přejít a nesmějí na vozovce zbytečně prodlévat. Je zakázáno vstupovat na vozovku v místech, kde brání v rozhledu stojící nebo jedoucí vozidlo, či jiné překážky.

(4) V místech, kde jsou vyznačeny přechody pro pěší, jsou chodci povinni přecházet v pravé polovině vyznačeného přechodu.

(5) Na křižovatkách s řízeným provozem smějí chodci přecházet vozovku jen na zelené světlo nebo jemu odpovídající znamení dopravního orgánu. Musí si při tom počínat opatrně s ohledem na odbočující vozidla.

(6) Hry a sport na veřejných silnicích nejsou dovoleny. Sportovní lyžování, jízda na bruslích nebo sáňkách v uzavřených osadách jsou na veřejných silnicích dovoleny jen na vyhražených místech.

(1) Pochodující útvary nebo průvody se musí ubírat po pravé straně vozovky a učinit místo předjíždějícím i protijedoucím vozidlům. Delší pochodující útvary nebo průvody musí být rozčleněny v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené, aby nebylo zabraňováno ostatnímu provozu.

(2) Uzavřené útvary ozbrojených sborů, jakož i průvody při státních oslavách nesmějí být přerušovány nebo zdržovány vozidly. To však neplatí, přejíždějí-li vozidla Sboru národní bezpečnosti, vozidla služby požární nebo záchranné a dávají-li zvláštní výstražná znamení.

(3) Na křižovatkách s řízeným provozem jsou vedoucí útvarů a průvodů povinni ukázat rukou další směr a uposlechnout světelných znamení a pokynů dopravních orgánů. Tam, kde provoz není řízen, musí vedoucí dát znamení vozidlům, aby zastavila, pokud útvar (průvod) nepřejde.

(4) Školní mládež pochodující ve skupinách má používat chodníku, vozovky pak jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku. Musí-li použít vozovky, pak se řídí ustanoveními platnými pro průvody.

(5) Za špatné viditelnosti musí být pochodující útvary a průvody označeny vpředu po obou stranách svítilnou s bílým nebo žlutým světlem a vzadu rovněž po obou stranách svítilnou s červeným světlem. Pochoduje-li útvar nebo průvod v oddělených skupinách, musí být označena světly každá skupina.

(6) Pochodující útvary nebo průvody nesmějí přecházet mosty stejným krokem. Na mostech není také dovoleno hraní do pochodu.

(7) Za dodržování těchto předpisů odpovídá vedoucí útvaru nebo průvodu.

(1) Cyklisté jsou povinni jeti těsně při pravém okraji vozovky. Při jízdě mimo uzavřené osady smějí užívat také pravé krajnice. Je-li pro cyklisty určena zvláštní stezka, smějí používat pro jízdu na kole jen této stezky. Vést kolo smějí cyklisté s levé nebo pravé strany.

(2) K jízdě smí být užíváno jen kol, která jsou řádně vybavena.

(3) Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. V nejméně patnáctičlenných skupinách pod jednotným vedením mohou cyklisté jet po dvou vedle sebe.

(4) Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se vozidla, jet v těsné blízkosti za rychle jedoucím vozidlem, vozit předměty, které by mu znesnadňovaly řízení nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném kole není dovoleno jezdit ve dvou, dospělá osoba může však vézti dítě mladší 7 let, je-li kolo pro ně vybaveno stupačkami a sedadlem.

(5) U jízdních kol lze používat přívěsného vozíku jen, je-li vozík spojen pevným táhlem s kolem. Za snížené viditelnosti musí být vozík osvětlen červeným koncovým světlem nebo opatřen odrazovým sklem.

(1) Při jízdě na zvířatech nutno používat cest k tomu určených a není-li jich, vozovky. Jezdec smí současně vésti jen dvě zvířata. Vedle sebe mohou jet nejvýše dva jezdci; vedení zvířat není však v takovém případě dovoleno. Není-li za snížené viditelnosti vozovka dostatečně osvětlena, musí jezdci, pokud nejde o uzavřené útvary, jeti za sebou.

(2) Po silnici smějí být zvířata hnána jen tak, aby provoz byl co nejméně rušen. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem způsobilých průvodců.

(3) Koně a skot mohou být vedeni jen, jsou-li k sobě spřeženi a to nejvíce po čtyřech kusech. Každé spřežení musí mít průvodce, který může vést zvířata s levé nebo s pravé strany. Nebepečná zvířata musí být vedena jednotlivě. Za jedoucím povozem mohou být přivázána nejvýše 3 zvířata.

(4) Jsou-li zvířata vedena nebo hnána za snížené viditelnosti, musí průvodce míti svítilnu s bílým nebo žlutým světlem.

(5) Na veřejných silnicích lze užívat jen zvířat, která jsou k tomu způsobilá. Nebezpečná zvířata musí být označena slaměnou háječkou a kousavá opatřena náhubkem. Jsou-li zvířata plachá, je vozka nebo honec povinen dát řidičům vozidel znamení vztyčením paže.

(6) Volné pobíhání nestřeženého domácího zvířectva na veřejné silnici je zakázáno.