O jízdě vozidly.

§ 3

Kdo může řídit vozidlo.

§ 4

Povinnosti řidiče.

§ 5

Povinností držitele vozidla.

§ 6

Plynulost provozu.
Řidiči motorových vozidel musí dbát, aby provoz na veřejných silnicích byl rychlý a plynulý. Zejména řidiči těžkých a rozměrných vozidel musí řídit vozidla tak, aby tato vozidla nepřekážela v jízdě vozidlům rychlejším a menším.

§ 7

Směr a způsob jízdy.

§ 8

Jízda podél nástupních ostrůvků.

§ 9

Vyhýbání.

§ 10

Předjíždění.

§ 11

Odbočování.

§ 12

Řazení vozidel před křižovatkou.

§ 13

Vjezd na křižovatku; přednost v jízdě.

§ 14

Přednostní právo některých vozidel.
Dávají-li vozidla ozbrojených sborů a vozidla služby záchranné a požární zvláštní výstražné znamení, musí jim všechna ostatní vozidla uvolnit cestu. Jde-li o vozidla služby požární, jsou řidiči všech vozidel povinni zajet k pravému okraji silnice a zastavit.

§ 15

Otáčení a couvání, vjíždění na veřejnou silnici a vyjíždění s ní.

§ 16

Zastavování a stání vozidel.

(1) Na veřejné silnici musí každé vozidlo nebo souprava vozidel řídit osoba, která je k tomu způsobilá a je obeznámena s předpisy o provozu na veřejné silnici.

(2) Nemůže-li vozidlo (souprava vozidel) bezpečně ovládat jeden řidič, je nutno přibrat potřebný počet dalších řidičů.

(1) Za jízdy je řidič odpovědný za řádný stav vozidla i za dodržení všech předpisů o silničním provozu. Zejména musí dbát toho, aby vozidlo stále ovládal, a musí včas učinit všechna opatření, aby provozem svého vozidla neohrožoval bezpečnost ostatních uživatelů veřejné silnice.

(2) Řidič je zejména povinen:

a) před započetím jízdy pečlivě prohlédnout vozidlo i náklad, zda odpovídají předpisům,

c) uposlechnout pokynů dopravních orgánů a v blízkosti dráhy též drážních orgánů, dbát dopravních značek a světelných znamení,

b) za jízdy se věnovat cele řízení vozidla a zdržet se všeho, co by odvádělo jeho pozornost,

d) dát k disposici vozidlo dopravním orgánům, požadují-li ho k pronásledování podezřelých osob, k dopravě osob, jímž je okamžitě třeba lékařského ošetření nebo k jízdě na místo dopravní nehody nebo živelní pohromy,

e) okamžitě zastavit, došlo-li k nehodě, na níž měl účast,

f) odevzdat řízení vozidla osobě určené dopravním orgánem, bylo-li mu další řízení orgánem zakázáno,

g) v blízkosti obydlí, zvláště v uzavřených osadách, jet co nejtišeji.

(3) Řidiči je zákázáno:

b) odevzdat řízení vozidla osobě, která nemá potřebnou způsobilost k řízení,

a) použít k jízdě vadného vozidla,

c) řídit vozidlo, byla-li schopnost k řízení snížena, zejména po požití alkoholického nápoje nebo únavou,

e) přepravovat v kabině a ve voze více osob, než je připuštěno.

d) připustit jízdu na stupátkách a na karoserii,

(4) Zjistí-li řidič na vozidle nebo nákladu závadu, která může ohrozit bezpečnost další jízdy, smí v jízdě pokračovat nejkratším směrem jen do místa, kde lze závadu odstranit. Neprodleně musí však učinit vše, aby nebyla ohrožena bezpečnost provozu, osob a majetku a aby provoz byl co nejméně rušen.

(5) Při řízení vozidla musí řidič zaujmout takové místo, aby mohl vozidlo bezpečně ovládat a aby dobře viděl na silnici, nepřekážel ostatním uživatelům silnice a nebyl sám ohrožen. Vedle vozidla smí jít pouze po pravé straně ve směru jízdy.

(1) Držitel vozidla je povinen udržovat vozidlo v řádném stavu a nesmí dovolit ani přikázat, aby ho bylo použito k jízdě, neodpovídá-li vozidlo nebo jeho výstroj nebo náklad platným předpisům.

(2) Držitel smí svěřit řízení vozidla na veřejné silnici jen osobě, která je k tomu způsobilá. Odpovídá také za to, že vozidlo nebo souprava vozidel má potřebný počet řidičů.

(3) Za splnění povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 odpovídá u právnických osob osoba odpovědná za provoz vozidla.

(1) Na veřejných silnicích se jezdí vpravo. Na jednosměrné veřejné silnici lze použít k jízdě celé šíře vozovky. Pomalu jedoucí vozidla a na nepřehledných místech všechna vozidla musí jet při kravém okraji vozovky. To neplatí pro vozidla, hodlající odbočit doleva (§ 11 odst. 3).

(2) Levé poloviny vozovky smí se použít jen, je-li to nutné k předjízdění nebo je-li třeba se vyhnout překážce nebo brání-li jízdě v pravé polovině vozovky zvláštní okolnosti (náledí, sklon a pod.).

(3) Na veřejných silnicích s vozovkou o dvou nebo více dopravních pruzích, oddělených pásy nebo jinak vyznačených, je každý z těchto pruhů v určeném směru jednosměrný. Není-li u vozovek o třech dopravních pruzích určen směr provozu prostředního pruhu, slouží tento pruh k předjíždění.

(4) Na veřejných silnicích o třech nebo více dopravních pruzích smějí vnitřních pruhů používat jen motorová vozidla.

(5) Kolejová vozidla jezdí na dvoukolejných tratích vpravo.

(6) Na náměstích vozidla jedoucí mimo průběžnou vozovku objíždějí náměstí vpravo.

(7) Řidič je povinen zachovávat při jízdě bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním.

(8) Motorová vozidla o celkové váze větší než 12 tun musí zachovávat na mostech, na nichž je jejich provoz dovolen dopravní značkou obr. 25, vzdálenost nejméně 5 m od vozidla jedoucího vpředu.

(1) Kolem nástupních ostrůvků jezdí nemotorová vozidla vpravo. Výjimečně mohou podél nich jeti vlevo, jde-li o vozidlo, které pro své rozměry nebo náklad projede bezpečněji vlevo od ostrůvku anebo je-li prostor mezi ostrůvkem a chodníkem ucpán. Motorová vozidla mohou objíždět ostrůvky vlevo, zůstanou-li při tom ještě v pravé polovině vozovky a nebrání-li v provozu kolejovým vozidlům.

(2) Tam, kde musí všechna vozidla jezdit výlučně vpravo od nástupních ostrůvků, musí to být vyznačeno příslušnou dopravní značkou.

(1) Vyhýbá se vpravo. Každý musí vyhnout včas a v takové míře, aby míjení bylo bezpečné.

(2) Kde se nelze bezpečně minout, musí ten, kdo by takového místa dosáhl později nebo kdo jede s příkrého svahu, uvolnit cestu a zastavit. Není-li možno vyhnout, musí se vrátit ten, pro něhož je to snažší nebo méně nebezpečné.

(3) Nepřipouští-li prostor mezi kolejovým vozidlem a krajem vozovky vyhnutí vpravo, vyhýbá se vlevo.

(1) Předjíždí se vlevo. Předjíždět lze jen tehdy, má-li řidič náležitý rozhled a nepřekáží-li předjížděnému ani protijedoucím vozidlům, ani ostatních uživatelům silnice. Po předjetí smí se řidič vrátit na pravou stranu vozovky teprve tehdy, když jž nemůže ohrozit ty, které předjel.

(2) Řidič je povinen znamením pro změnu směru upozornit vozidla jedoucí za ním, že bude předjíždět a že proto vybočí do levé poloviny vozovky. Znamení pro změnu směru musí řidič ponechat po celou dobu předjíždění. Předjížděné vozidlo smí řidič upozornit výstražným znamením.

(3) Řidič předjížděného vozidla musí uhnout co nejvíce doprava, nesmí zvyšovat rychlost a nesmí ani jinak překážet předjíždění.

b) má-li být předjeto vozidlo, které samo předjíždí (dvojí předjíždění),

c) dává-li řidič vozidla jedoucího vpředu znamení, že hodlá odbočit doleva.

(4) Předjíždění je zakázáno zejména:

a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech (na př. v nepřehledných zatáčkách, před vrcholem stoupání, na nebezpečných spádech), na železničních přejezdech, na křižovatkách, v tunelech a podjezdech,

(5) Vozidlo odbočující doleva lze předjíždět vpravo, jestliže není již pochybnosti o směru jejich jízdy (§ 11 odst. 3).

(6) Motorová vozidla nesmějí podél nástupních ostrůvků předjíždět motorová vozidla jedoucí po druhé straně ostrůvku.

(7) Kolejová vozidla třeba předjíždět vpravo. Jedoucí kolejová vozidla lze předjíždět vlevo, není-li mezi kolejemi a okrajem vozovky pro průjezd dostatek místa. Motorová vozidla, která pro své rozměry nemohou předjet jedoucí kolejové vozidlo vpravo musí v případech, kdy nelze předjet ani vlevo, jet za kolejovým vozidlem v takové vzdálenosti, aby nebránila v předjíždění rychlejším a menším vozidlům.

(8) Na zastávkách kolejových vozidlech lze předjždět stojící kolejové vozidlo jen tehdy, nejsou-li tím cestující ohrožováni. Jinak musí řidič zastavit.

(1) Při odbočování musí řidič vozidla dbát zvýšené opatrnosti a ohledu na chodce i na ostatní silniční provoz a nesmí rušit provoz v protisměru ani provoz kolejových vozidel. Úmysl odbočit musí dát řidič včas najevo znamením.

(2) Před odbočováním vpravo musí řidič předem zajet k pravému okraji vozovky a odbočení provést tak, aby vozidlo jelo při pravém okraji vozovky.

(3) Před odbočováním vlevo musí řidič předem zajet co nejdále doleva v pravé polovině vozovky. Odbočení lze dokončit v plynulé jízdě jen tehdy, není-li tím rušen provoz protijedoucích vozidel a vozidel kolejových v obou směrech; jinak musí odbočující vozidlo zůstat stát uvnitř křižovatky tak, aby přímý směr zůstal volný a odbočení dokončí až po uvolnění vozovky. Střed křižovatky při odbočování vlevo se objíždí zprava.

(4) Na křižovatkách, kde není dostatek místa pro zastavení uvnitř křižovatky, nadjíždějí vozidla odbočující vlevo k čelu vozidel přijíždějících na křižovatku zprava a tam zastavují tak, aby provoz v původním přímém směru byl volný; odbočení dokončí až po uvolnění křižovatky.

(5) Jestliže kolejová vozidla při odbočování vpravo křižují přímý směr jiných vozidel, mají přednost v jízdě, bylo-li předem dáno znamení pro změnu směru jízdy kolejového vozidla.

(1) Na silnicích, jejichž šířka vozovky pro jízdu v jednom směru dovoluje provoz v několika proudech, jsou řidiči povinni ještě před příjezdem ke křižovatce zařadit se včas do jednotlivých proudů podle směru, v jakém budou za křižovatkou pokračovat v jízdě.

(2) Při provozu ve dvou proudech zaujmou vozidla odbočující vpravo místo v pravém proudu, vozidla odbočující vlevo a vozidla jedoucí přímo v levém proudu, není-li místní úpravou stanoveno jinak.

(3) Při provozu ve třech proudech patří vozidla odbočující vpravo do pravého proudu, vozidla jedoucí přímo do středního proudu a vozidla odbočující vlevo do levého proudu.

(4) Při odbočování vlevo podle § 11 odst. 4 zaujímají vozidla, hodlající odbočit vlevo, vždy místo v pravém proudu.

(5) Na křižovatkách, kde není odbočování vpravo dovoleno, zaujímají vozidla jedoucí přímo místo v pravém proudu.

(6) Řidič je povinen pokračovat v jízdě přes křižovatku v tom směru, který odpovídá jeho zařazení v proudu vozidel.

b) dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po silnici (ať hlavní nebo vedlejší), je-li příjezd na ni opatřen značkou „Dej přednost jízdě na hlavní silnici!“ nebo „Stůj, dej přednost jízdě na hlavně silnici!“ nebo přijíždějí-li po cestě, sloužící převážně zemědělským nebo lesním účelům,

(1) Při vjezdu na křižovatku jsou řidiči vozidel povinni:

řidiči nemotorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým a motorovým,
řidiči motorových vozidel dát přednost vozidlům kolejovým,
c) přijíždějí-li na křižovatku silnic vedlejších nebo silnic hlavních (silnice téhož řádu), nerozlišených značkou

a) přijíždějí-li po vedlejší silnici dát přednost vozidlům všeho druhu, která jedou po hlavní silnici,

d) přijíždějí-li na křižovatku veřejných silnic téhož řádu, nerozlišených dopravní značkou, jen vozidla téhož druhu (nemotorová nebo motorová nebo kolejová), dát přednost v jízdě vozidlu přijíždějícímu zprava (pravidlo pravé ruky).

(2) Řidič je povinen dát přednost při vjezdu na křižovatku jak vozidlům přejíždějícím křižovatku přímo, tak i vozidlům, která na křižovatce odbočují.

(3) Ustanovení o přednosti v jízdě podle odstavce 1 neplatí, je-li provoz na křižovatce řízen dopravním orgánem nebo světelnými znameními.

(4) Při odbočování doleva způsobem uvedeným v § 11 odst. 3, musí řidič dát přednost protijedoucím vozidlům všeho druhu a kolejovým vozidlům jedoucím v obou směrech (pravidlo přímého směru). To platí i tehdy, jestliže odbočující vozidlo mělo podle pravidla pravé ruky pro vjezd na křižovatku přednost v jízdě.

(5) Jsou-li řidiči povinni zastavit vozidlo před křižovatkou, musí vozidlo zastavit před její hranicí. Hranici křižovatky tvoří příčná čára vyznačená na vozovce (stopčára); kde této čáry není, tvoří hranici vnější vyznačení přechodu pro chodce a kde ani toho není, spojnice nároží domů na hranici křižovatky nebo spojnice vnitřních rohů chodníků pro pěší.

(6) Pro přednost v jízdě se pokládají za hlavní silnice veřejné silnice označené značkami obr. č. 50 a 53 a silnice označené jedno nebo dvoumístnými čísly obr. č. 54, 57, 61 a 62a).

(1) Otáčet a couvat na veřejné silnici, vjíždět na silnici s míst nesloužících veřejnému provozu a vyjíždět se silnice na taková místa smí řidič jen tehdy, neruší-li tím provoz ostatních vozidel. Při tom musí dát řidič přednost v jízdě všem vozidlům v obou směrech, dbát zvláštní opatrnosti a jeti mírnou rychlostí.

(2) Na nepřehledných místech, na křižovatkách s řízeným provozem a v jejich bezprostřední blízkosti nebo na křižovatkách s provozem kolejových vozidel je otáčení a couvání zakázáno.

(3) Při couvání na veřejné silnici a při vjíždění na ni musí si řidič, nemá-li dostatečný přehled, zajistit pozorování i přibráním další osoby.

(4) Jinak platí pro vjíždění na veřejnou silnici a vyjíždění s ní obdobně ustanovení o odbočování (§ 11).

(1) Na veřejné silnici lze bez naléhavého důvodu zastavit nebo stát s vozidly jen na místech, kde to nepřekáží silničnímu provozu nebo neohrožuje jeho bezpečnost. Vozidla mohou na veřejné silnici zastavovat nebo stát jen v jednom proudu a to těsně při pravém okraji silnice ve směru jízdy. Zastavit lze jen tehdy, není-li tím rušen provoz kolejových vozidel. Jsou-li na pravé straně vozovky koleje dráhy, nelze na této straně stát, lze však stát na levé straně. Předchozí ustanovení platí i pro jednosměrné silnice, pokud není místní úpravou stanoveno jinak. Jsou-li koleje po obou stranách vozovky, lze zastavit nebo stát uprostřed veřejné silnice, pokud to nepřekáží provozu.

a) na úzkých nebo nepřehledných místech, zejména také těsně před vrcholem stoupání, na něm a za ním,

c) na železničních přejezdech,

(2) Je zakázáno s vozidlem zastavit:

b) v ostrých nebo nepřehledných zatáčkách nebo v jejich těsné blízkosti,

h) na prostředních dopravních pruzích silnic s více než dvěma dopravními pruhy.

g) ve všech podjezdech a

f) na mostech s šíří vozovky jen pro jeden proud nekolejových vozidel v každém směru,

e) na vyznačeném přechodu pro chodce,

d) ve vzdálenosti kratší než 10 m od křižovatky, nástupního ostrůvku nebo podjezdu a ve vzdálenosti kratší než 20 m od označení zastávky hromadného dopravního prostředku, u níž není nástupní ostrůvek, není-li však zastavení pravidly předepsáno,

(3) Každé zastavení vozidla na místě na dobu delší než 5 minut, je stáním.

(4) Stání vozidel je zakázáno všude tam, kde není dovoleno zastavení a kromě toho:

a) blíže než 30 m od železničního přejezdu,

b) před vjezdy nebo výjezdy z domů nebo pozemků,

c) na mostech,

d) na ulicích s provozem kolejové dráhy, pokud šířka vozovky postačuje jen pro jeden proud nekolejových vozidel v jednom směru.

(5) Při zastavení a stání vozidel musí být zachována mezi vozidly vzdálenost nejméně 1 m.

§ 17

Opuštění vozidla.

(2) U motorových vozidel musí řidič před opuštěním vozidla zastavit motor, odejmout klíček zapalování, zabrzdit a stojí-li vozidlo na svahu, zasunout nejnižší převodový stupeň.

(1) Řidič smí opustit vozidlo teprve tehdy, když učinil vše, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost a plynulost provozu, bezpečnost osob nebo majetku ani pořádek na veřejné silnici.

(3) U zvířecích potahů musí být před opuštěním vozidla uvolněny vnitřní postraňky. Vozidlo musí být zabrzděno a na svahu kola podložena.

(4) Za snížené viditelnosti nesmějí být ponechávány na veřejné silnici povozy bez přípřeže a přívěsné vozy. Ve výjimečných případech, kdy odstranění vozidla není možné, musí být označeno červeným světlem jako překážka silničního provozu, pokud není dostatečně osvětleno odjinud; u povozu musí být oj vyjmuta nebo zdvižena.

(1) Rychlost jízdy nutno přizpůsobit okolnostem, zejména provoznímu ruchu, viditelnosti, stavu vozidla, jakož i stavu a povaze veřejné silnice. Při tom musí řidič rychlost svého vozidla stále ovládat a musí včas zvolnit jízdu, po případě zastavit, vždy, kdy toho okolnosti vyvolané provozem vyžadují.

§ 18

Rychlost jízdy.

(2) Řidiči jsou povinni jet zvláště mírnou rychlostí, po případě i zastavit za okolností, které vyžadují zvláštní opatrnosti, na př. při jízdě podél průvodů, přes přechody pro chodce, blíží-li se k železničním přejezdům, při vjíždění na hlavní silnici, při průjezdu mimo stojící hromadné dopravní prostředky, v místech, kde se provádějí práce na silnici, na kluzké vozovce, při jízdě s poškozeným vozidlem a všude tam, kde je zvýšený provoz chodců.

(3) V uzavřených osadách nesmějí jet nákladní motorová vozidla skupiny C a autobusy rychleji než 40 km za hodinu, ostatní motorová vozidla pak rychleji než 50 km za hodinu.

(4) Mimo uzavřené osady nesmějí jet motorová vozidla skupiny C a autobusy rychleji než 60 km za hodinu.

(5) Při jízdě v uzavřených osadách jsou řidiči vozidel povinni jet tak, aby chodci nebyli pošpiněni rozstřikovanými kalužemi nebo blátem.

(2) Rychlost motorových vozidel za husté mlhy nesmí překročit 25 km za hodinu. Vzájemné předjíždění motorových vozidel v husté mlze je zakázáno.

§ 19

Jízda za husté mlhy.

(1) Motorová vozidla musí mít za husté mlhy vždy rozsvícena předepsaná světla a řidiči jsou za jízdy povinni používat zvukových výstražných znamení.

§ 20

Jízda s kopce.
Řidiči autobusů, nákladních automobilů a traktorů jsou povinni při jízdě s kopce brzdit také motorem vozidla.

(2) Není-li brzdové světlo nebo ukazatel směru u vozidla předepsán nebo při poruše těchto zařízení, je řidič povinen dát znamení paží. Znamení pro změnu směru dává řidič upažením, znamení pro zastavení několika pohyby vysunutou paží nahoru a dolů. Řidiči motorových vozidel, která mají řízení na opačné straně, než je zamýšlený směr, dávají znamení pro změnu směru vysunutou paží, ohnutou v lokti nahoru.

§ 21

Znamení pro zastavení a změnu směru.

(1) Řidič je povinen dát včas a zřetelně najevo všem uživatelům veřejné silnice, že chce zastavit nebo změnit směr jízdy. Zastavení oznámí brzdovým světlem, umístěným vzadu na vozidle, změnu směru ukazatelem.

(4) Znamením předepsaným pro změnu směru třeba dát najevo také úmysl zařadit se do proudu vozidel s místa stání nebo pomalé jízdy při kraji vozovky.

(5) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na kolejová vozidla do 1. ledna 1953.

(3) Od povinnosti dát znamení paží jsou osvobozeni řidiči motocyklů a jízdních kol, musí-li náhle zastavit.

(1) Výstražná znamení lze dávat, jen pokud je toho třeba pro bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, a ne déle, než je nezbytně nutné. Není dovoleno dávat výstražná znamení k jiným účelům, zvláště má-li se tím někdo přivolávat nebo umožnit vlastní bezohledná jízda.

§ 22

Výstražná znamení.

(2) V uzavřených osadách nesmí být používáno příliš pronikavě znějících zvukových zařízení.

(4) Dávání výstražného znamení nezprošťuje řidiče povinnosti zachovávat potřebnou opatrnost.

(3) Zvukové výstražné znamení může být za tmy nahrazeno střídavým zapínáním dálkových a tlumených světel, nezpůsobí-li oslnění (§ 24 odst. 7). Tomuto způsobu třeba dát přednost zejména uvnitř uzavřených osad.

(6) K používání výstražných znamení s tóny různé výšky po sobě následujícími je třeba povolení ministerstva národní bezpečnosti. Tato výstražná znamení jsou vyhrazena zvláštním vozidlům ozbrojených sborů a vozidlům zachranné a požární služby.

(5) Od výstražných znamení třeba upustit, byla-li by tím zneklidněna zvířata.

§ 23

Náklad a jeho úprava.

(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vzadu více než o 1 m, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem rozměrů nejméně 20 cm X 20 cm, za snížené viditelnosti červenou svítilnou nebo červeným odrazovým sklem. Toto označení nesmí být výše než 125 cm nad zemí. Přečnívá-li náklad vozidlo o více než 40 cm do strany, musí být za snížené viditelnosti označen zpředu bílými a zezadu červenými světly nebo odrazovými skly. Předměty, které lze snadno přehlédnout, jako na př. jednotlivé tyče, kůly, roury, kosy, desky a jiné, nesmějí po straně vyčnívat.

(1) Váha nákladu nesmí přesahovat nosnost vozidla. Náklad musí být řádně umístěn a upevněn tak, aby nebyla ohrožována provozní bezpečnost vozidla, ani bezpečnost, plynulost nebo pořádek v silničním provozu nebo bezpečnost osob a majetku. To platí přiměřeně také při dopravě osob, zejména pro jejich umístění a chování za jízdy. Náklad musí být uložen tak, aby nezpůsobil při dopravě nadměrný hluk, aby neznečišťoval veřejnou silnici a aby nikoho nadmíru neomezoval nebo neobtěžoval.

(7) Řidič vozidla odpovídá za chování osob dopravovaných ve vozidle; nesmí zejména dovolit, aby setrvávaly na místech, kde by byly vystaveny zvýšenému ohrožení. U vozidel pro hromadnou dopravu, která doprovází průvodčí, odpovídá průvodčí.

(8) Nakládání a skládání nákladů nutno provádět mimo veřejnou silnici (ve dvoře, průjezdu a pod.). Na veřejné silnici lze nakládat a skládat jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést jinde. Složení a naložení nákladu musí být však v takovém případě provedeno co nejrychleji. Dopravní značkou může být stanovena denní doba, po kterou je skládání a nakládání zakázáno (obraz 35).

(4) V motorových vozidlech určených k dopravě osob smějí se dopravovat osoby až do váhy dovoleného zatížení. Při tom počet dospělých osob nesmí převyšovat počet povolených míst.

(3) Délka vozidel i s přívěsy určených k provozu na veřejných silnicích nesmí i s nákladem přesahovat 22 m, výška 4 m a šířka 2,5 m. Toto ustanovení neplatí pro vozidla dopravující zemědělské a lesní výrobky a pro vozidla se zvláštním určením.

(5) U nákladních motorových vozidel nesmí být v kabině pro řidiče více dospělých osob, než je počet povolených míst. O dopravě osob na nákladních automobilech a přívěsech traktorů platí ustanovení § 28 a 29.

(6) Na motocyklu solo může být dopravována další osoba starší 8 let, jen je-li motocykl opatřen zvláštním sedadlem a stupačkami. Dítě mladší 8 let může být dopravováno mezi řidičem a dospělým tandemistou, pokud tím není ohrožena jeho bezpečnost. V tomto případě nesmí rychlost motocyklu přesahovat 50 km za hodinu.

§ 24

Osvětlení vozidel.

(2) Osvětlena nemusí být vozidla tažená, vedená nebo tlačená chodci, nejsou-li i s nákladem širší než 1 m a vozidla stojící na veřejné silnici, jsou-li dostatečně osvětlena odjinud.

(1) Za snížené viditelnosti musí být vozidla na veřejné silnici osvětlena alespoň jedním bílým nebo slabě žlutým světlem, viditelným zpředu i zezadu. Toto ustanovení se nevztahuje na vozidla tažená vozidlem řádně osvětleným, pokud jeho světlo je zezadu viditelné.

(9) Pro kolejová vozidla platí zvláštní předpisy.

(8) Je-li vozovka dostatečně osvětlena, mohou motorová vozidla jet pouze s obrysovými světly. Není-li vozovka dostatečně osvětlena, musí být stojící motorová vozidla osvětlena obrysovými světly. Tím není dotčena povinnost osvětlení zadní části vozidla a zadní poznávací značky.

(3) Motorová vozidla musí mít za snížené viditelnosti rozsvícena světla určená k osvětlení vozovky, světla koncová, světlo zadní poznávací značky a předepsaná obrysová světla.

(4) Motorová vozidla mohou používat kromě předepsaných světlometů ještě světlometů pomocných (svítilny do mlhy, do zatáčky, širokozářící světlomety), vždy však zároveň s předepsaným osvětlením.

(5) Hledacích a zpětných světlometů smí být používáno jen přechodně k nutné orientaci a vždy zároveň s předepsaným osvětlením vozidla; zpětných světlometů pak jen při couvání.

(6) Není dovoleno používat barevných světel vyhrazených pro zvláštní vozidla ozbrojených sborů, vozidla požární a zdravotní služby a pod.

(7) Motorová vozidla, která používají světel, jež svou intensitou jsou s to oslnit ostatní účastníky silničního provozu, musí včas před setkáním s protijedoucími vozidly ztlumit světla. Světla musí být ztlumena také před setkáním s protijdoucím průvodem nebo pochodujícím útvarem, při zastavení před železničním přejezdem, dále mohl-li by být oslněn řidič jedoucího železničního vlaku, jakož i tehdy, je-li vozovka dostatečně osvětlena odjinud.

(1) Při dopravě vozidla ve vleku nutno dbát zvýšené opatrnosti.

(2) Vlečená vozidla, která nejsou pevně spojena s tažným vozidlem, nesmí být přivěšena na laně, na řetězu nebo na tyči kratší než 2,50 m a delší než 6 m. Lano (řetěz, tyč) musí být označeno tak, aby bylo každému viditelné, na př. červenou látkou.

§ 25

Vlek vozidel.

(4) Motorová vozidla mohou být vlečena pouze tehdy, mají-li v pořádku řízení a jsou-li obsazena řidičem. Vozidlo vlečené na laně (řetězu) musí mít kromě toho účinné brzdy. Vlečení více než jednoho vozidla není dovoleno. Je zakázáno vlečení motocyklů solo.

(5) Při jízdě s vlečeným vozidlem ve městech je třeba se vyhýbat ulicím s velkým provozem.

(3) U vlečených vozidel, která jsou pevně spojena s tažným vozidlem, může být délka spojovacího článku i kratší než 2.50 m.

(2) Délka jednotlivých skupin kolony motorových vozidel nemá přesahovat 100 m, délka skupiny kolony povozů 50 m. Nejméně takovou vzdálenost mají skupiny udržovat mezi sebou.

§ 26

Kolony vozidel.

(1) Proud vozidel k sobě patřících (kolona) musí být tak uspořádán, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, zejména musí být rozčleněn v menší skupiny dostatečně od sebe vzdálené.