Technické podmínky pro provoz motorových vozidel a jejich přívěsů.

(1) Rozhled řidiče dopředu i na strany musí být dostatečný tak, aby mohl řídit s jistotou; nesmí být nijak omezován.

(2) Z obrysů motorového vozidla nebo jeho přívěsu nesmí žádná část tak vyčnívat, aby ohrožovala provoz více, než je nevyhnutelné; zejména na přední části motorového vozidla nesmí být předměty (okrasy a pod.), které mají ostré hrany nebo hroty a výstupky. Dveřní kliky se musí zapustit, jestliže by přesahovaly obrys motorového vozidla nebo jeho přívěsu. Dveřní závěsy musí být u osobních automobilů vpředu ve směru jízdy.

(2) Plachtové oblouky a plachtová kostra musí být snímatelné. Vozidla s dovoleným zatížením větším než 3 t musí mít uprostřed ložnou výšku nejméně 1800 mm nebo musí být možno plachtové oblouky na tuto výšku nastavit; ložná výška nesmí přestoupit 3000 mm.

a)	celková šířka	2,50 m
b)	celková výška	4,00 m
c)	celková délka
	nákladního automobilu se dvěma nápravami	10,00 m
	autobusu se dvěma nápravami	12,00 m
	motorového vozidla se třemi a více nápravami (tyto délky se rozumějí mimo závěs pro přívěsy)	12,00 m
	motorového vozidla s návěsem	14.00 m
	soupravy motorového vozidla s jedním přívěsem	18.00 m
	soupravy motorového vozidla se dvěma přívěsy	22.00 m

(1) Nejvyšší přípustné rozměry jsou:

(3) Jestliže motorová vozidla nebo přívěsy mají plné pryžové obruče nebo obruče pružností jim rovnocenné, nesmí tlak jedné nápravy být větší než 4 tuny.

		Tlak nápravy	Celková váha
		v t	v t
a)	motorová vozidla se dvěma nápravami	9,0	14,0
b)	motorová vozidla se třemi nápravami	7,25	19,5
c)	motorová vozidla se čtyřmi a více nápravami	6,5	6,5 x počet náprav
d)	motorová vozidla s návěsem, celkově o třech nápravách	8,0	19,5
	celkově o čtyřech a více nápravách	7,25	6,5 x počet náprav
e)	přívěsy	6,0	6 x počet náprav.

(1) U motorových vozidel a přívěsů s pneumatickými obručemi nebo s jinými pryžovými obručemi, stejně pružnými jako pneumatické obruče, nesmí tlak nápravy a celková váha překročit:

(1) V odůvodněných případech lze povolit i vyšší tlaky na nápravy, než jsou uvedeny v § 22, zpravidla však ne více než 13 t, nebo větší rozměry, jež jsou uvedeny v § 21, a stanovit jiné úlevy a podmínky pro provoz takových vozidel.

(2) Naopak lze omezit provoz vozidel, jejichž tlaky na nápravy odpovídají hodnotám uvedeným v § 22, na určité silnice I. třídy nebo na úseky ostatních silnic.

e) vyznačení (náčrt) vozidla (soupravy) s umístěním nákladu a jeho rozměry.

(5) V povolení mohou být předepsány podmínky provozu, zejména směr, způsob a doba provozu, doprovod, rychlost jízdy a opatření k zajištění ostatního provozu, vozovky, mostů nebo železničních přejezdů.

(6) Pokud nejde o trvalý provoz (odstavec 3), musí mít osoba určená v povolení za odpovědného vedoucího povolení při provozu u sebe a prokázat se jím na požádání dopravním orgánům.

(3) O povolení nebo omezení rozhoduje a jeho podmínky stanoví, nepřesahuje-li provoz obvod jednoho okresu, okresní národní výbor, jinak krajský národní výbor, z jehož obvodu jednotlivý provoz vychází. Ministerstvo dopravy může v dohodě s příslušnými ústředními úřady povolit výjimky a stanovit podmínky provozu i všeobecně pro určité veřejné silnice nebo pro určité druhy vozidel; jde-li o trvalý provoz, vyhlásí jeho podmínky v Úředním listě.

a) účel dopravy a její rozsah (zda se bude opakovat, kdy a pod.),

b) místo výchozí a cílové s návrhem na směrování provozu po veřejných silnicích,

c) druh, typ a poznávací (popisné) značky vozidel, jichž má být použito,

d) údaje vzdálenosti a tlaků náprav, rozvoru náprav, rozměru obručí a nejmenšího poloměru otáčení vnějších kol vozidla,

(4) Žádost musí obsahovat aspoň tyto údaje:

(2) Souprava vozidel, i když vozidla jednotlivě vyhovují předpisům o tlaku náprav podle § 22, může mít dovolené zatížení jen do celkové váhy stanovené v předchozím odstavci.

(1) Vzdálenost středů krajních náprav u jedné skupiny náprav, u jednoho motorového vozidla, u motorového vozidla s přívěsem nebo návěsem musí být v závislosti na celkové váze a naopak podle následující tabulky:

Vzdálenost středů krajních náprav v metrech	Celková váha v t
Od 1 m včetně do méně než 2	14,50
Od 2 m včetně do méně než 3	15,00
Od 3 m včetně do méně než 4	16,25
Od 4 m včetně do méně než 5	17,50
Od 5 m včetně do méně než 6	18,75
Od 6 m včetně do méně než 7	20,00
Od 7 m včetně do méně než 8	21,25
Od 8 m včetně do méně než 9	22,50
Od 9 m včetně do méně než 10	23,75
Od 10 m včetně do méně než 11	25,00
Od 11 m včetně do méně než 12	26,25
Od 12 m včetně do méně než 13	27,50
Od 13 m včetně do méně než 14	28,75
Od 14 m včetně do méně než 15	30,00
Od 15 m včetně do méně než 16	31,25
Od 16 m včetně do méně než 17	32,50
Od 17 m včetně do méně než 18	33,76
Od 18 m včetně do méně než 19	35,00
Od 19 m včetně do méně než 20	36,25

(1) Soupravu vozidel tvoří jedno tažné motorové vozidlo a jeden nebo dva přívěsy.

(2) Motorové vozidlo s návěsem může mít pouze jeden přívěs; je-li však vozidlo s návěsem určeno k dopravě osob, nesmí mít přívěs více než jednu nápravu a nesmí se ho používat k dopravě osob.

(3) Alespoň jedna z obou brzd musí působit přímo na brzdové plochy připojené na kola, buď pevně nebo prostřednictvím součástek, u nichž je vyloučeno selhání.

(1) Motorové vozidlo musí mít dvě brzdy, brzdu provozní a brzdu pomocnou, uspořádané tak, aby každá z nich byla vždy schopna — selže-li brzda druhá — v náležité vzdálenosti vozidlo zastavit i při nejvyšším dovoleném zatížení vozidla a při jakémkoliv sklonu vozovky.

(2) Kola brzděná každou touto brzdou musí být uspořádána souměrně po obou stranách podélné osy vozidla.

(6) U motorových vozidel hnaných elektrickou energií z akumulátorů může jedna z obou brzd být brzdou odporovou nebo brzdou na krátko. V tom případě neplatí ustanovení odstavců 3 a 5.

(5) Ústrojí k ovládání pomocné brzdy musí být u motorových vozidel takové, aby zůstalo zajištěno v zabrzděné poloze mechanickým způsobem, i když řidič opustí vozidlo. Tato pomocná brzda musí být tak účinná, aby i bez použití brzdicího účinku motoru bylo lze zabránit otáčení kol plně zatíženého vozidla na nejvyšším stoupání, které může vozidlo na veřejných silnicích vyjet.

(4) Motorové vozidlo musí být zařízeno tak, aby mohlo být brzděno motorem.

(1) Přívěs, jehož celková váha přesahuje 750 kg, musí být opatřen alespoň jednou brzdou; tato brzda musí působit nejméně na polovinu počtu všech kol, jež musí být uspořádána souměrně po obou stranách podélné osy přívěsu.

b) přívěsy, které mají kromě nájezdové brzdy ještě jinou brzdu.

(8) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na

(7) V soupravě motorových vozidel smí být užito pouze jediného přívěsu, opatřeného nájezdovou brzdou. Přívěsy s nájezdovou brzdou nesmějí mít vzadu závěs k přivěšení dalšího přívěsu.

(6) Nemohou-li být brzdy přívěsů o celkové váze do 3500 kg, jichž se užívá výlučně za motorovými vozidly s omezenou rychlostí do 30 km/hod., obsluhovány řidičem tažného vozu a nejsou-li samočinné, musí být obsluhovány brzdaři, kteří musí mít volný rozhled na vozovku.

(5) Přívěs, který je podle ustanovení předchozích odstavců opatřen brzdami, musí být vybaven zařízením, které zajišťuje jeho samočinné zastavení, jestliže se závěs přetrhne; toto ustanovení neplatí pro dvoukolové přívěsy obytné, ani pro přívěsy zavazadlové, jejichž celková váha přesahuje 750 kg, jsou-li tyto přívěsy opatřeny mimo hlavní závěs ještě pomocným spřáhlem (řetězem nebo lanem).

(4) Brzda musí být tak účinná, aby bylo lze zabránit otáčení kol plně zatíženého odpojeného přívěsu při jakémkoliv sklonu vozovky.

(3) Brzdy přívěsu, jehož celková váha přesahuje 3500 kg, musí být zařízeny tak, aby mohly být uvedeny v pohyb pedálem provozní brzdy tažného vozidla. Jestliže celková váha přívěsu nepřesahuje 3500 kg, může být jeho brzda konstruována tak, aby byla uváděna v činnost sblížením přívěsu a tažného vozidla (brzdění setrvačností, nájezdová brzda), avšak jen tehdy, není-li celková váha přívěsu větší než pohotovostní váha tažného vozidla.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí také pro přívěsy, jejichž celková váha nepřesahuje 750 kg, jest však větší než polovina pohotovostní váhy tažného vozidla.

a) zemědělské a lesní hospodářské pracovní stroje, které mohou vykonávat práci podle svého určení jen při jízdě (pluhy, žací stroje a pod.),

(1) Motorové vozidlo s návěsem, jestliže celková váha návěsu přesahuje 750 kg, musí být zařízeno tak, aby brzda návěsu byla uváděna v činnost pedálem provozní brzdy motorového vozidla.

(2) Brzda návěsu musí být tak účinná, aby bylo lze zabránit otáčení kol plně zatíženého odpojeného návěsu při jakémkoliv sklonu vozovky.

(3) Každý návěs opatřený brzdou musí mít brzdové zařízení zajišťující jeho samočinné zastavení, přetrhne-li se závěs.

(8) Pozorovací okénka, i barevná, na pouzdrech osvětlovacích zařízení musí být tak umístěna, aby nemohla být zaměňována s ukazateli směru nebo jinými znameními.

(1) Brzdy motorových vozidel, jejichž technická způsobilost k provozu byla nebo bude schválena do 31. prosince 1952, musí být schopny zastavit na vzdálenost (brzdnou dráhu)

	provozní brzdou, která působí		ruční brzdou
	na všechna kola	jen na některá kola
a) jde-li o motorová vozidla o nejvyšší rychlosti 30 km/hod. při rychlosti 20 km/hod.	5,2 m	7,7 m	10,25 m
b) jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 30 km/ hod. při rychlosti 40 km/hod.	20,5 m	30,8 m	41,00 m

(2) Brzdy motorových vozidel, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. lednu 1953, musí být schopny zastavit na vzdálenost (brzdnou dráhu)

	provozní brzdou, která působí		ruční brzdou
	na všechna kola	jen na některá kola
a) jde-li o motorová vozidla o nejvyšší rychlosti 30 km/hod. při rychlosti 20 km/hod.	3,8 m	5,5 m	7,7 m
b) jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 30 km/hod., nejvýše do 100 km/hod., při rychlosti 40 km/hod.	15,4 m	—	30,8 m
c) jde-li o motorová vozidla o rychlosti přes 100 km/hod., při rychlosti 40 km/hod.	12,5 m	—	30,8 m.

(3) Brzdy přívěsů musí mít stejnou účinnost jako brzdy motorových vozidel podle ustanovení odstavce 2.

(4) Brzdy musí zastavit vozidlo na brzdnou dráhu uvedenou v předchozích odstavcích za normálních atmosférických poměrů na vodorovné, suché silnici s pevným povrchem, za použití obvyklé síly, při plně naložených vozidlech a s ohřátými brzdovými bubny, aniž by vozidlo změnilo přímý směr své jízdy.

(5) Účinnost brzd může být při rychlostech podle předchozích odstavců zkoušena také brzdoměrem; jeho typ a způsob použití výsledků měření musí být schváleny ministerstvem dopravy nebo orgánem jím zmocněným.

(1) Motorové vozidlo, jehož rychlost na rovině může přesahovat 20 km/hod., musí být opatřeno dvěma dálkovými světlomety s bílým nebo žlutým světlem, umístěnými vpředu, jež jsou schopny účinně osvětlit vozovku za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 100 m dopředu.

(10) Pro světla motorových vozidel, jejichž nejvyšší rychlost nepřesahuje 10 km/hod., platí ustanovení § 66 odst. 1.

(2) Mimo to musí být motorová vozidla uvedená v odstavci 1 opatřena dvěma tlumenými bílými nebo žlutými světlomety, umístěnými vpředu, jež jsou v případě potřeby schopny účinně osvětlit vozovku za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 30 m dopředu, aniž by oslňovaly uživatele silnice v kterémkoliv směru. Tlumená světla mohou být vestavěna do světlometů dálkových.

(3) Světlomety musí být zařízeny tak, aby řidič mohl současně zapínat jen jeden druh světel.

(4) Při zapnutí dálkových světlometů se musí v zorném poli řidiče rozsvítit tmavomodré světlo. U traktorů, s nekrytým sedadlem pro řidiče může zapnutí dálkových světlometů být návěstěno polohou páčky vypínače.

(5) Světlomety musí být ve stejné výši a ve stejné vzdálenosti od roviny souměrnosti vozidla. Spodní hrana zrcadla nesmí být výše než 1 m, u traktorů, jichž se užívá v polním a lesním hospodářství, ne výše než 1,20 m nad vozovkou. Světlomety musí být na vozidle tak upevněny, aby nemohla nastat nezamýšlená změna v jejich seřízení nebo samovolná změna namáháním během provozu.

(6) U autobusů a nákladních automobilů musí být přední světlomety nezatíženého vozidla upraveny tak, aby střední paprsky světla jimi vrhaného dopadaly na vodorovnou vozovku ve vzdálenosti nejvýše 80 m, vozidla zatíženého ve vzdálenosti nejvýše 100 m.

(7) Příkon žárovek ve světlometech smí být při středním provozním napětí na patici žárovky nejvýše 35 W. Rozptýlení světla musí být dosaženo žlábkováním zrcadel světlometů nebo jejich krycích skel.

(9) Motorová vozidla o rychlosti větší než 10 km/hod., ale menší než 20 km/hod., musí být opatřena dvěma světlomety s bílým nebo žlutým světlem, umístěnými vpředu, jež jsou schopny účinně osvětlovat vozovku za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 30 m dopředu, aniž by oslňovaly uživatele silnice v kterémkoli směru.

(1) Kromě světlometů předepsaných v § 34 může být použito k osvětlení vozovky jednoho nebo dvou pomocných světlometů (světlometu do mlhy, do zatáčky, široce zářících světlometů atd.). Pomocné světlomety nesmí být umístěny výše, nežli světlomety předepsané v § 34; musí být zařízeny tak, aby je bylo možno zapínat jen společně s uvedenými světlomety. Příkon každého z nich smí být nejvýše 35 W. O barvě světel pomocných světlometů platí ustanovení § 34 odst. 1, o jejich upevnění § 34 odst. 5 a o pozorovacích okénkách § 34 odst. 8.

(2) Motorová vozidla mohou mít ještě hledači světlomet a světlomet zpětný. Na tyto světlomety se předpisy odstavce 1 nevztahují. Hledači světlomet může mít bílé nebo slaběžluté světlo. Jeho zapínání musí být uspořádáno tak, aby mohl být zapnut jen společně s osvětlením poznávací značky a s obrysovými světly. Světlomet zpětný s bílým nebo slaběžlutým světlem je přípustný, jestliže je tak skloněn, že osvětluje vozovku do dálky nejvýše 10 m za vozidlem a jestliže může svítit jen při zapnutí zpětné rychlosti; toto ustanovení se nevztahuje na světlomety umístěné na zádi zemědělských traktorů a motorových pojízdných strojů a určené k osvětlování přívěsného nářadí výlučně při práci mimo veřejné silnice.

(1) Každé motorové vozidlo — kromě motocyklů — musí být opatřeno vpředu dvěma bílými obrysovými světly.

(2) Motocykl s postranním vozíkem musí být opatřen jedním obrysovým světlem na vnější straně vozíku. Motocykl s přívěsným vozíkem musí být opatřen dvěma obrysovými světly, je-li vozík širší než šířka řídítek motocyklu; jinak stačí bílá odrazová skla na přední stěně přívěsného vozíku co nejblíže boční hraně.

(3) Přívěs musí být opatřen dvěma obrysovými světly, přesahují-li boční obrysy přívěsu obrys tažného vozidla.

(4) Obrysová světla musí svítit dopředu bílým světlem; musí být viditelná za noci bez atmosférických poruch zpředu ze vzdálenosti 150 m od vozidla. Nesmí oslňovat; příkon každého z nich nesmí být větší než 10 W. O pozorovacích okénkách platí ustanovení § 34 odst. 8.

(4) Obrysová světla musí označovat přibližně boční obrysy vozidla; musí být proto umístěna vpředu co nejblíže k vnějším okrajům vozidla ve stejné výši a ve stejné vzdálenosti od podélné roviny souměrnosti vozidla. Nejsou-li okraje svíticí plochy světlometů vzdáleny víc než 40 cm od vnějších okrajů motorového vozidla, mohou být obrysová světla vestavěna do světlometů; u přívěsů musí být obrysová světla vždy umístěna těsně u vnějších okrajů přívěsu.

(1) Motorová vozidla s výjimkou motocyklů solo, musí mít vzadu dvě červená stejně silně svítící koncová světla umístěná ve stejné výši a ve stejné vzdálenosti od osy zadní stěny vozidla.

(2) Motocykly solo musí mít jedno koncové červené světlo.

(3) Koncová světla musí být viditelná za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost 150 m dozadu od vozidla. Účinná svítící plocha koncového světla smí být nejvýše 20 cm²; použití čoček nebo zrcadel není přípustné. Koncová světla musí být ve výši mezi 40 až 125 cm nad vozovkou. Jejich vzájemná vzdálenost musí být nejméně 110 cm. Každé koncové světlo musí mít vlastní bezpečné vedení. Má-li motorové vozidlo ukazatele směru ve tvaru ramene, musí být koncové světlo umístěno níže než rameno ukazatele.

(4) Každé motorové vozidlo musí mít vzadu jedno nebo dvě brzdová světla, která se rozsvítí, jakmile se uvede v činnost provozní brzda motorového vozidla. Brzdová světla musí být červená nebo oranžová, musí za dne zřetelně svítit a za tmy musí být snadno rozeznatelná od koncových světel. Při použití dvou brzdových světel musí být tato světla umístěna bezprostředně u světel koncových; jediné brzdové světlo musí být umístěno u levého koncového světla nebo uprostřed mezi oběma koncovými světly. Je-li výjimečně brzdové světlo červené, musí být jeho světelná intensita větší než u červeného koncového světla, je-li s ním seskupeno nebo do něho zasazeno.

(5) Ustanovení odstavce 4 neplatí pro traktory užívané v zemědělském a lesním hospodářství a pro motorové pojízdné stroje, nejsou-li opatřeny vzduchotlakovými brzdami a nemohou-li překročit rychlost 30 km/hod., jakož i pro motocykly solo, jejichž technická způsobilost k provozu byla schválena do 31. prosince 1952.

(6) Jsou-li připojeny přívěsy, musí být koncová a brzdová světla, pokud jsou předepsána pro tažné motorové vozidlo, umístěna také na konci soupravy. Ustanovení odstavců 1, 3 a 4 platí obdobně.

(7) Zadní poznávací značka motorového vozidla nebo přívěsu musí být osvětlena světlem dopadajícím nebo prosvětlujícím tak, aby byla čitelná za noci bez atmosférických poruch alespoň na vzdálenost 20 m dozadu od vozidla.

(8) Červené koncové světlo a světlo zadní poznávací značky motorového vozidla nebo přívěsu se musí rozsvítit současně s kterýmkoliv světlem obrysovým, tlumeným, dálkovým nebo popomocnými světlomety a zhasnout teprve, zhasnou-li tato světla.

(1) Motorová vozidla — kromě motocyklů solo — a přívěsy musí být opatřena dvěma červenými odrazovými skly, která musí být umístěna vzadu na vozidle souměrně po obou stranách; dvounápravové přívěsy musí být mimo to opatřeny po jednom červeném odrazovém skle na konci bočních stěn, a to na jejich dolejším okraji.

(2) Motocykl solo musí mít vzadu jedno červené odrazové sklo.

(3) Přívěsy musí být opatřeny dvěma bílými odrazovými skly, umístěnými vpředu na dolejším vnějším okraji přední stěny souměrně po obou stranách.

(4) Odrazové sklo může být kruhové nebo oválné; u přívěsu může být tvaru stejnostranného trojúhelníku, jehož jeden vrchol je obrácen nahoru. Odrazové sklo musí mít účinnou plochu nejméně 20 cm². Zadní odrazová skla nesmí být umístěna výše než 50 cm nad zemí; umístěna musí být co nejblíže k bočním okrajům vozidla, ne však dále od nich než 40 cm; nesmí být ničím zakryta ani zašpiněna, červená odrazová skla mohou být zasazena do koncových červených světel, jestliže tato vyhovují shora uvedeným podmínkám.

(5) Odrazová skla musí být viditelna za noci bez atmosférických poruch na vzdálenost nejméně 100 m, jsou-li osvětlena dvěma dálkovými světlomety.

(6) Přípustná jsou pouze odrazová skla zkoušená orgánem zmocněným ministerstvem dopravy; na odrazových sklech musí býti zkušební značka.

(1) Na motorovém vozidle, jemuž byla přidělena poznávací značka, musí být značka vyznačena jak vpředu, tak i vzadu, a to buď přímo na vozidle nebo na tabulkách, které jsou s vozidlem pevně spojeny. Má-li motorové vozidlo přívěs nebo přívěsy, musí být poznávací značka vyznačena též vzadu na posledním přívěsu; v posledním případě může být odnímatelná.

(10) Řidič vozidla odpovídá za to, aby poznávací (popisná) značka byla za jízdy stále dobře čitelná.

(2) Motocykly musí mít přední poznávací značku ve směru jízdy na obou stranách tabulky, jejíž přední hrana je zaoblena. Tabulka může být přizpůsobena zakřivení blatníku. Jsou-li blatníky dostatečně široké, může být přední poznávací značka nahrazena dvěma značkami vyznačenými na obou stranách předních blatníků, je-li plocha, na níž je značka vyznačena, nezaoblená.

(3) Tabulka nebo značka na vozidle musí být umístěna na místě dobře viditelném, a to kolmo nebo alespoň téměř kolmo na směr jízdy. Vybíhá-li u motorových vozidel tvar karoserie vpředu, po případě vzadu, do špičky o úhlu menším než 120°, může být přední, po případě zadní značka nahrazena dvěma značkami umístěnými ve směru osy vozidla, aby bylo lze značku s obou stran číst. Plocha zadní poznávací značky smí být skloněna až do 30° dopředu ve směru jízdy. Spodní hrana přední poznávací značky nesmí být méně než 20 cm, zadní poznávací značky méně než 30 cm nad vozovkou. Horní hrana zadní poznávací značky nesmí být výše než 125 cm nad vozovkou. Poznávací značky musí být stále čitelný zepředu i zezadu v mezích úhlu 60° s obou stran podélné osy vozidla.

(4) Popisná značka přívěsu se umísťuje s výrobním štítkem na přední stěně přívěsu vpravo nahoře.

(5) Poznávací (popisné) značky musí být provedeny v rozměrech a způsobem předepsaným ministerstvem dopravy; písmena i čísla musí být provedena černě na bílém podkladě. Tabulka musí být černě orámována.

(6) Krajské národní výbory mohou podle směrnic ministerstva dopravy stanovit, že zhotovování poznávacích (popisných) značek nebo jejich výdej mohou výlučně provádět orgány jimi zmocněné; tyto orgány odpovídají za řádné provedení značek. Ministerstvo dopravy může stanovit, že poznávací (popisné) značky musí být opatřeny otiskem razítka orgánu, který je zhotovil nebo vydal.

(7) Nákladní automobily, na nichž není vyznačen držitel vozidla, musí mít poznávací značku ještě na obou bočních stranách karoserie, a to uprostřed jejich poslední třetiny. Nápis musí být proveden bílou barvou, výška písmen a číslic musí být nejméně 300 mm, šířka každé číslice nebo písmena nejméně 130 mm, jejich síla nejméně 30 mm.

(8) Zvláštní značky (§ 13) mají písmena, čísla a orámování červená; před pořadovým číslem mají vždy 0. Na vozidle nesmějí být trvale připevněny.

(9) Na motorovém vozidle nesmí být v blízkosti poznávací značky umístěno, s výjimkou mezinárodní poznávací značky, žádné jiné označení, jež by mohlo uvést v omyl nebo odvrátit pozornost od poznávací značky.

(3) Obruče musí být voleny tak, aby jejich rozměry a způsob konstrukce odpovídaly podmínkám provozu, zejména celkové váze vozidla (tlaku náprav) a rychlosti. Obruče nebo jiné oběžné plochy nesmí mít žádných nerovností, které by mohly poškodit pevnou vozovku.

c) pevná přerušovaná světla po každé straně na nejzazším okraji napřed a vzadu vozidla s bílým nebo oranžovým světlem kupředu a s červeným nebo oranžovým světlem nazad.

b) pevná přerušovaná, oranžová světla umístěná po obou stranách vozidla na jeho bočních stěnách, nebo

a) pohyblivé rameno, které se vysune po té straně motorového vozidla, na kterou řidič hodlá odbočit; toto rameno musí mít nepřerušované oranžové světlo, nebo

(2) Budka pro řidiče u nákladních vozidel musí být tak zvukově isolována, aby do ní vnikalo co nejméně hluku.

(1) Každé motorové vozidlo musí mít tlumič výfuku v neustálé činnosti upraven tak, aby řidič nemohl během jízdy jeho činnost přerušit. Páry a zplodiny hoření musí být bezpečně odvedeny dobře utěsněným výfukovým potrubím. Je-li výfukové potrubí přímo pod podlahou vozidla, musí být podlaha chráněna vhodným způsobem před vznícením. Výfuková trouba nesmí vyúsťovat směrem k ploše vozovky a napravo. U nákladních automobilů, používaných také k dopravě osob a u autobusů, musí být výfuková trouba vyvedena až k blízkosti zadní hrany vozidla a potom vodorovně doleva pod úhlem 30 až 45° k podélné ose vozidla; musí sahat přibližně k zadnímu obrysu vozidla.

(5) Železné obruče musí mít hrany zaoblené. Hřeby musí být zapuštěny. Tak zv. ostruhy (drápky) musí být snímatelné nebo musí být jinak (na př. ochrannými obručemi) učiněny neškodnými.

(4) Železné obruče s měrným tlakem do 125 kg váhy na 1 cm šířky obruče jsou přípustné jen u motorových vozidel, jejichž největší rychlost nemůže přestoupit 8 km/hod. a u přívěsů a pracovních strojů, tažených těmito vozidly.

(1) Motorová vozidla členů cizích zastupitelských úřadů v Československu nebo vozidla osob jim na roven postavených, mohou být opatřena ještě označením z velkých tiskacích písmen CD nebo CC, provedených červeně na žluté ploše oválného tvaru.

(2) Poznávací (popisné) značky vozidel osob uvedených v odstavci 1 a ostatních cizinců, musí mít písmena, čísla a orámování červená na žlutém podkladě; ustanovení upravující mezinárodní provoz motorových vozidel zůstávají nedotčena.

Žádné jiné světlo na vozidle nesmí být přerušované.
(1) Motorová vozidla musí mít ukazatele směru jízdy. Ukazatelem směru může být jen

(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na motorové vozíky pro invalidy, na motocykly a na traktory, které nemají budku pro řidiče.

(3) Jsou-li ukazatelé směru ve tvaru ramene, musí být ramena tak veliká, aby — jsou-li vysunuta — změnila obrys vozidla. Nejsou-li vysunuta, nesmějí být viditelná. Ramena mohou vykonávat kývavý pohyb.

(4) Není-li ukazatel směru jízdy umístěn v zorném poli řidiče, musí být jeho poloha řidiči návěstěna světlem na přístrojové desce. Ramena ukazatele směru jest nutno umístit přibližně v místě, kde řidič nebo jeho spolujezdec mohou dát znamení rukou; rozhled řidiče nesmí být jimi rušen.

(5) Viditelnost ukazatelů nesmí být rušena vyčnívajícími částmi, jako záložními obručemi, upevňovacími šrouby střechy a pod. Zařízení a světla, která by bylo lze zaměňovat s ukazatelem, nejsou přípustná.

(1) Řízení motorového vozidla a zatížení řízených kol musí byt takové, aby se zřetelem k celkové váze a největší rychlosti vozidla bylo stále zajištěno snadné, rychlé a jisté vyhýbání, zatáčení a otáčení. Spoje součástí řídícího ústrojí se nesmí opotřebením tak uvolnit, aby mohlo dojít k jejich přerušení; šroubové spoje musí být dostatečně zajištěny.

(2) Všechna zařízení, sloužící k obsluze motorového vozidla za jízdy (pedály, páky, rukojeti, vypínače, kličky a pod.) musí být umístěna tak, aby je řidič mohl snadno a bez nebezpečí záměny i ve tmě ovládat, aniž by musel odvracet pozornost od vozovky. Osvětlení přístrojové desky musí mít samostatný vypínač a nesmí, je-li zapnuto, oslňovat řidiče.

(1) Motorová vozidla — s výjimkou vozidel se železnými obručemi (§ 47 odst. 4) — musí mít alespoň jedno zařízení pro dostatečně hlasitou zvukovou výstrahu (houkačku); jeho zvuk nesmí ostatní uživatele silnic obtěžovat více, než je nevyhnutelně třeba.

(2) Zařízení musí být způsobilé dát výstrahu vždy, jakmile je vozidlo v pohybu.

(3) Zařízení musí vyvozovat nepřetržitý rovnoměrný zvuk stejné výše (také harmonický akord). Zařízení, která vydávají příliš silný nebo pronikavý zvuk nebo skřek, jako píšťaly, sirény, zvonky, gongy a pod., nejsou přípustna, s výjimkou uvedenou v pravidlech silničního provozu.

(1) Nádrž na tekuté palivo musí obsahovat záložní zásobu paliva aspoň na 30 km jízdy, oddělenou od hlavní zásoby nebo musí motorové vozidlo mít pro tuto zálohu zvláštní nádrž pomocnou.

(2) Potrubí na palivo musí být takové, aby jeho těsnost nemohla být porušena otřásáním vozidla. Za potrubí pro palivo lze použít i bezešvých pružných kovových trubek nebo jiných trubek z nepropustného materiálu; potrubí musí být chráněno před mechanickým poškozením. Spoje musí býti těsné šroubením neb zasunutím, bez spájení (letování) na měkko.

(3) Potrubí na palivo musí mít uzavírací kohout, který lze uzavřít i za jízdy s místa řidiče. Toto zařízení nemusí být na vozidle, jestliže přívod paliva ke karburátoru nebo ke vstřikovacímu čerpadlu se děje zařízením, které při zastavení motoru přestane palivo dodávat.

(4) Potrubí pro palivo, karburátor a všechny ostatní součástky, jimiž je vedeno palivo, musí být chráněny před nadměrným teplem a uspořádány tak, aby kapající nebo vypařující se palivo nemohlo se nahromadit, ani zapálit horkými součástmi nebo zkratem v elektrických zařízeních.

(6) Karburátor musí být zařízen a umístěn tak, aby z něho nekapala pohonná látka na výfukové potrubí nebo na součásti zapalovacího, osvětlovacího a spouštěcího zařízení.

(1) Kola motorových vozidel, pokud mají vyšší rychlost než 30 km/hod. a kola jejich přívěsů musí mít pneumatické obruče nebo obruče jiného druhu stejně pružné; obručí se nesmí použít, jsou-li ojetý více než na hloubku vzorku, nejvýše na světlou vrstvu gumy pod běhounem, nebo jsou-li poškozeny; pláště použité na motorových vozidlech a přívěsech mohou být nejvýše dvakrát obnoveny. Obruče a duše musí být včas a řádně opraveny.

(2) Duše, používané do plášťů, musí být stejných nebo přípustných rozměrů a musí být huštěny na tlak uvedený v příloze I, odpovídající jejich únosnosti a nejvyšší rychlosti; obruče přiměřených rozměrů musí být montovány vždy na ráfky v řádném stavu příslušných rozměrů. Předepsaný tlak obručí musí být na motorových vozidlech s výjimkou motocyklů, motorových vozíků pro invalidy, motorových tříkolek a osobních automobilů vyznačen na blatnících nebo na jiném vhodném místě, a to v desetinách atmosféry.

(5) Traktory s rychlostí do 30 km/hod., motorové pojízdné stroje, jakož i motorová vozidla a přívěsy, které nemají na všech kolech pryžové obruče (s výjimkou vozidel hnaných řetězovými pásy), musí mít vyznačenu nejvyšší rychlost, jako smí jet. Vyznačení je nutno provést na zvláštním štítku nebo nápisem na pravé straně vozidla bílým písmem; čísla musí být vysoká 75 až 80 mm, písmena 30 mm, síla číslice 12 mm.

(1) Přesahuje-li pohotovostní váha motorového vozidla 400 kg, musí být vozidlo opatřeno zařízením pro zpětnou jízdu (couvání), jež je ovladatelné se sedadla řidiče.

(2) Přesahuje-li vlastní váha motorového vozidla 3500 kg, musí být motorové vozidlo vybaveno zařízením, kterým je lze zajistit proti sjetí dopředu nebo dozadu (klín a pod.).

(3) Vozidla s omezenou rychlostí musí mít zařízení, které zamezuje překročení této rychlosti; je-li toto omezení provedeno vložkou v převodovce, musí být vložka přinýtována.

(1) Nákladní automobily s valníkem nebo s otevřenou karoserií s dovoleným zatížením 3 t a více a traktory musí být upraveny tak, aby bylo lze na ně upevnit závěs pro přívěsy.

(2) Nákladní automobily s dovoleným zatížením 3 t a více musí mít vpředu zařízení dostatečných rozměrů k upevnění vlečné tyče.

(1) Parní kotle, jakož i nádoby na stlačený plyn, na plyn zkapalněný nebo na plyn v kapalině rozpuštěný a generátory na plyn, jsou-li použity jako zdroje energie nebo paliva na motorovém vozidle, podléhají, pokud jde o schválení technické způsobilosti těchto vozidel k provozu, ustanovením této vyhlášky.

(2) Pro přestavby motorových vozidel na druhy pohonů uvedené v odstavci 1 a pro provoz motorových vozidel s takovým pohonem, platí — vedle ustanovení této vyhlášky — ještě podmínky, které vyhlásí ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem všeobecném strojírenství v Úředním listě.

(1) Všechna motorová vozidla musí mít výrobní štítek, obsahující výrobní údaje o vozidle; výrobní štítek musí být přinýtován — nikoli přišroubován — na součást, která není snadno odnímatelná a údaje na něm musí být vyraženy nebo vyryty.

(2) Mimo to musí být vyraženo nebo vyryto na snadno přístupném místě spodku nebo tam, kde strojový spodek není, na karoserii, výrobní číslo nebo seriové číslo výrobce, na motoru pak výrobní číslo motoru.

(3) Údaje podle předchozích odstavců nesmí držitel vozidla měnit. Musí být umístěny na místě přístupném, a to vpravo ve směru jízdy, a musí být dobře znatelné. Nesmějí být snadno měnitelné nebo odstranitelné.

(4) Přívěsy musí mít výrobní štítek na přední straně.

(1) Ochranné sklo před řidičem musí být z pevného materiálu, dokonale průhledného, jehož zlomky nemohou způsobit vážné zranění; jeho průhledem nesmějí být předměty skreslovány. U motorových vozidel, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. lednu 1953, musí být i ostatní skla týchž vlastností.

(2) Motorové vozidlo, které má ochranné sklo, musí být opatřeno alespoň jedním samočinným stiračem; toto ustanovení se nevztahuje na motocykly, opatřené ochranným štítem.

(1) Motorové, vozidlo musí mít počitač kilometrů a měřič rychlosti. Jejich údaje se smějí odchylovat nejvýše

(2) Počitače kilometrů a rychloměry nemusí mít vozidla s plnými pryžovými obručemi, vozidla s řetězovými pásy, motorové vozíky pro invalidy a motorová vozidla o rychlosti nižší než 30 km za hodinu.

(1) Při provozu motocyklů a traktorů musí být pohotově kapesní obvaz a patentní lahvička kožního desinfekčního prostředku.

(2) V ostatních motorových vozidlech, vyjma autobusů, musí být za jejich provozu pohotově souprava obvazových látek a desinfekční prostředek (po jednom kuse: obinadlo, kapesní obvaz, elastické obinadlo, balíček Brunsovy vaty, hydrophylová gáza, náplast a patentní lahvička kožního desinfekčního prostředku).

(3) V autobusech a trolejbusech musí být za jejich provozu na místě zřetelně označeném uloženo pro každých 8 sedadel po jedné soupravě prostředků uvedených v odstavci 2.

(4) Zdravotnické prostředky musí být v nepropustném obalu a v upotřebitelném stavu.

a) u počítačů kilometrů o 5% skutečně projeté vzdálenosti,

b) u rychloměrů v posledních dvou třetinách stupnice o 5% skutečné rychlosti vozidla.

(3) Má-li motorové vozidlo přívěs, musí být mezinárodní poznávací značka umístěna stejným způsobem také vzadu na posledním přívěsu.

(1) Bylo-li při schválení technické způsobilosti motocyklu dovoleno opatřit motocykl dalším sedlem, musí být toto sedlo umístěno za sedlem pro řidiče, pevně spojeno s nosičem zavazadel nebo se zvlášť vyztuženou částí blatníku a pérováno zvláštními pery nebo zhotoveno z materiálu zaručujícího dostatečné pérování; obě sedla mohou být uspořádána jako dvojsedlo.

(2) Na motocyklu s dalším sedlem musí být zvláštní stupačky pro spolujezdce.

(1) Motorové vozidlo musí být při provozu vystrojeno nářadím, nástroji a náhradními součástmi (výstroj), aby bylo možno opravit běžné závady vzniklé na vozidle za jízdy tak, aby byla co nejvíce zajištěna plynulost provozu.

(2) Osobní automobily, autobusy a nákladní automobily musí mít tento výstroj:

(3) Těžký přívěs musí mít tento výstroj:

(4) Motocykl musí mít tento výstroj:

(5) Traktory musí mít roztáčecí kliku a klíče potřebné k udržování vozidla.

(1) Držitel motorového vozidla a za jízdy jeho řidič jsou povinni šetřit motorové vozidlo a věnovat soustavnou a pravidelnou péči jeho řádnému technickému stavu.

(2) Zejména je povinen:

(1) Neodpovídají-li motorová vozidla technickým podmínkám stanoveným pro jejich stavbu a provoz (§§ 1 až 60) v takové míře, že bezprostředně ohrožují bezpečnost provozu, musí být vyloučena z provozu (§ 16).

(2) Za takové závady se pokládají zejména:

(1) Ustanovení §§ 1 až 17 platí i pro trolejbusy s výjimkou jejich pohonného a rozvodného zařízení a s výjimkou ustanoveni o jízdních zkouškách, o technických prohlídkách, o přidělování poznávacích (popisných) značek a o provozním průkazu.

(2) Ustanovení §§ 20 až 62 platí pro trolejbusy s výjimkou ustanovení vztahujících se na motor, jeho příslušenství, na pohonné látky a na poznávací (popisné) značky.

5. nedostatečně upevněný sloupek řízení nebo volant,

4. pojíždění vozidla se strany na stranu,

3. značněji poškozené disky,

2. kmitání předních kol znesnadňující podstatně udržování přímého směru jízdy,

15. špatně seřízené světlomety způsobující oslnění řidiče protijedoucího vozidla i při tlumeném světle.

14. nemožnost tlumit dálková světla,

13. zhasnutí buď levého nebo obou předních světlometů,

12. nutnost opětovného sešlápnutí pedálu brzdy před vyvoláním brzdicího účinku,

11. blokování jednoho nebo více kol,

10. trvale malá účinnost brzd tak, že brzdná dráha jest o 20% delší než dráha uvedená v § 33 této vyhlášky,

1. zapalovací svíčku s těsněním,

2. náhradní pojistku,

3. po jedné náhradní žárovce každého druhu,

4. hustilku,

5. montážní páky,

6. šroubovák,

7. klíč pro menší opravy,

8. klíč na svíčku.

a) udržovat vozidlo čisté, pozorovat chod všech ústrojí a podle potřeby je seřizovat a mazat, jakož i starat se o chlazení motoru a co nejdříve odstraňovat vzniklé závady,

b) dbát směrnic pro udržování vozidel, které vydává ministerstvo dopravy, a pokynů vydaných výrobcem vozidla,

1. roztáčecí kliku (pokud lze odnímatelnou), pokud nejde o morová vozidla s pohonem naftovým nebo o vozidla, která nemají zařízení pro roztáčení motoru klikou,

9. nedostatečně upevněná karoserie k podvozku vozidla,

8. poškozené pérování,

7. viditelné stopy po unikání benzinu nebo oleje, jakož i vady plynového zařízení u vozidel na plynový pohon,

6. ohnutá přední náprava,

10. zvedák,

11. montážní páky,

12. kladivo, francouzský klíč,

13. sekáč,

14. dva šroubováky (větší a menší),

15. klíče pro menší opravy,

16. klíč na svíčky.

2. motorová vozidla skupiny C a D (§ 73) zásuvku pro přenosnou elektrickou svítilnu,

3. u nákladních automobilů se sedadlem řidiče za motorem s dovoleným zatížením 5 t a více a u autobusů, jejichž strojový spodek odpovídá dovolenému zatížení těchto nákladních automobilů, vyznačení šířky vozidla (tykadla),

4. náhradní kolo s obručí v předepsaném stavu,

5. čtyři matice k diskovým šroubům (dvě pravé a dvě levé),

c) dbát pokynů udělených při namátkové nebo pravidelné technické prohlídce vozidla.

6. dvě zapalovací svíčky s těsněním u vozidel s motory s elektrickým zapalováním,

1. vůle převyšující na volantu 36°,

7. náhradní pojistky,

8. po jedné náhradní žárovce každého druhu do světlometů,

9. hustilku, pokud vozidlo nemá kompresor a pokud nejde o vozidla s obručemi o předepsaném tlaku 3 atmosféry a výše,

1. držák náhradního kola,

2. klíče potřebné k udržování vozidla,

3. náhradní kolo s obručí v předepsaném stavu.

(1) Autobusy a osobní automobily, určené k dopravě osob v dopravním podnikání, musí být opatřeny nejméně jedním spolehlivým hasicím přístrojem s mrazuvzdornou náplní, kterou je možno hasit i hořlavé tekutiny (benzin a jeho směsi a pod.); v autobusech musí náplň vážit aspoň 8 kg nebo musí hasicí přístroj mít obsah nejméně 5 litrů, v osobních automobilech aspoň 1,6 kg, po případě 2 litry. V autobusech musí být přístroj umístěn tak, aby byl přístupný řidiči i cestujícím.

(2) Sedadla řidičů u nákladních automobilů musí být vypolštářována a umístěna tak, aby řidič a jeho průvodci nebyli ohrožováni nákladem ani omezováni ve svých pohybech.

(3) Nákladní automobily a traktory s rychlostí nad 30 km za hodinu musí být opatřeny mimo ochranné sklo před řidičem také stříškou nad jeho sedadlem.

(1) Motorové vozidlo, jehož má býti použito k mezinárodnímu provozu, musí být opatřeno mezinárodní značkou, určenou pro Československo. Tuto značku tvoří velká tiskací stojatá písmena ČS zcela jednoduchých tvarů bez jakýchkoliv ozdob; písmena jsou 80 mm vysoká a jejich tahy 12 mm silné. Písmena musí být kreslena černě na bílé ploše oválného tvaru, jejíž hlavní osa je vodorovná. U automobilů má plocha rozměry 20 cm ve směru vodorovném a 15 cm ve směru svislém, u motocyklů 18 cm ve směru vodorovném a 12 cm ve směru svislém.

(2) Mezinárodní poznávací značka musí být umístěna na motorovém vozidle vzadu na dobře viditelném místě. Její vyznačení přímo na vozidle musí být provedeno na svislé nebo téměř svislé ploše zadní stěny vozidla. Je-li umístěna na zvláštní tabulce, musí být tabulka upevněna svisle nebo téměř svisle a kolmo k podélné ose souměrnosti vozidla a na vozidle řádně připevněna.