(1) Jízdy motorových vozidel, jejichž technická způsobilost k provozu nebyla ještě schválena, jakož i jízdy vozidel, která jsou zkoušena opravárenskými podniky, mohou se konat jen tehdy, byla-li pro tato vozidla přidělena okresním národním výborem zvláštní poznávací značka a zvláštní provozní průkaz.

(2) Zvláštní poznávací značka a zvláštní provozní průkaz motorových vozidel mohou být vydány podnikům oprávněným k výrobě, k opravám nebo k distribuci motorových vozidel nebo karoserií, a to pro opětující se zkušební jízdy různých vozidel.

(3) Podniky, jimž byla vydána zvláštní poznávací značka a zvláštní provozní průkaz, jsou povinny vésti dvojmo záznam jízd. Prvopis záznamu musí mít řidič vozidla při jízdě vedle zvláštního provozního průkazu vždy s sebou a na požádání jej předložit dopravním orgánům. Druhopis záznamu, je-li již záznam popsán, se předkládá okresnímu národnímu výboru.

(4) Zvláštní poznávací značky a zvláštní provozní průkazy musí být po upotřebení, po případě po uplynutí určené lhůty nebo na požádání okresního národního výboru ihned vráceny; okresnímu národnímu výboru se rovněž vrací tiskopisy pro záznam jízd, jichž nebylo v kalendářním roce použito.

(5) Zvláštní poznávací značky a zvláštní provozní průkazy mohou být používány jen k účelům uvedeným v odstavcích 1 a 2; zjistí-li se, že jich bylo zneužito, okresní národní výbor je ihned odebere bez újmy trestních následků.

(6) K jízdám k přezkoušení technické způsobilosti motorového vozidla slouží, byl-li provozní průkaz odebrán (§ 14 odst. 3 a § 16 odst. 2), jako průkaz k provozu předvolání k technické prohlídce.