(1) Schválení technické způsobilosti motorového vozidla platí až do jeho vyloučení z provozu, nebyla-li změněna jeho podstatná část.

(2) Při každé změně podstatné části mechanismu nebo konstrukce vozidla, jakož i při změně jeho rozměrů nebo vlastní váhy může být vozidlo dáno do provozu teprve, když byla krajským národním výborem znovu schválena jeho technická způsobilost; změny mohou být provedeny jen v hospodářsky odůvodněných případech.

(3) Za změnu podstatné části mechanismu nebo konstrukce vozidla se považují

a) změna druhu pohonu, vestavění jiného motoru nebo výměna motoru anebo výměna té části motoru, na které je vyznačeno číslo motoru,

b) takové změny nosného rámu, karoserie, pérování vozidla a kol, jimiž nastává změna v dovoleném zatížení, jakož i změna té části nosného rámu, na níž je vyznačeno číslo spodku,

c) změna karoserie, kterou se mění určení vozidla, nebo opatření motocyklu postranním anebo přívěsným vozíkem.

(4) Nové schválení technické způsobilosti vozidla není však třeba, jde-li o výměnu částí, třeba opatřených výrobními čísly, za jiné části téhož typu, není-li vlastní váha vozidla změněna o více než 5% a potvrdí-li výměnu částí vozidla podnik socialistického sektoru, který výměnu provedl; změnu výrobních čísel zapíše okresní národní výbor do typového osvědčení.

(5) U motorových vozidel socialistického sektoru lze vyměňovat motory téhož druhu, aniž by výměna byla zapsána v typovém osvědčení a v provozním průkazu, jestliže podnik vede seznam motorů, určených k výměně, a potvrdí-li tento seznam okresní národní výbor; v typovém osvědčení a provozním průkazu musí být však poznámka okresního národního výboru „výměnný motor“.

(6) Pro schválení technické způsobilosti motorového vozidla po změně jeho podstatných částí platí obdobně ustanovení § 3 odst. 2 a 3.