Ustanovení všeobecná.

(1) Motorová i nemotorová doprava osob a věcí je prováděna jako pravidelná nebo nepravidelná. Doprava osob je hromadná nebo nehromadná. Doprava, která není provozována jako dopravní podnikání, se provádí pro vlastní nebo pro cizí potřebu.

(2) Dopravou pravidelnou je doprava provozovaná plánovitě a opakující se v době aspoň přibližně stejné a mezi stejnými místy.

(3) Hromadnou dopravou osob je doprava vozidlem, zařízeným na dopravu více než osmi osob kromě řidiče; u vozidla, které není zařízeno na dopravu osob, jde o dopravu hromadnou, je-li na něm dopravováno více než osm osob kromě řidiče.

(4) Dopravou pro vlastní potřebu jednotlivce je doprava pro jeho osobní potřebu i pro osobní potřebu příslušníků jeho rodiny. U podniků je dopravou pro vlastní potřebu doprava prováděná pouze pro potřeby a účely podniku, včetně rozvážení vlastních výrobků a u podniků distribučních též včetně rozvážení zboží vlastního podniku (doprava závodová); u komunálních podniků se posuzuje jako doprava pro vlastní potřebu též doprava pro potřeby jiných komunálních podniků a národních výborů v téže zájmové oblasti (§ 3). U orgánů a zařízení státní správy se považuje za dopravu pro vlastní potřebu doprava, která je prováděna pouze pro jejich vlastní potřeby a účely. Ministerstvo dopravy vydá vyhláškou v úředním listě podrobnější předpisy k ustanovením tohoto odstavce.

(1) Ke zdolání naléhavých dopravních potřeb nebo v jiném naléhavém obecném zájmu mohou činit krajské národní výbory opatření podle § 8 odst. 2 zákona; řídí se přitom směrnicemi ministerstva dopravy, vydanými v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. V mezích zmocnění daných krajskými národními výbory mohou činit taková opatření i okresní národní výbory.

(2) Při opatřeních týkajících se jednotlivých vozidel nutno vždy vydat písemný výměr. Výjimka je možná pouze při nebezpečí v prodlení a i tehdy musí být vydán písemný výměr dodatečně. Ukládá-li se určitý dopravní úkol, může být přikázáno, aby držitel vozidla dal s ním k použití též pomocné prostředky potřebné k provedení tohoto úkolu, které může poskytnout, aniž by je zvlášť opatřoval (zejména pohonné hmoty nebo tažná zvířata). Držiteli vozidla se může též přikázat, aby obstaral obsluhu vozidla, pokud tím nebude ohrožen důležitější a naléhavější zájem, než pro který je vozidlo požadováno.

(3) Při opatřeních podle odstavce 1 je nutno dbát potřeby plnění jednotného hospodářského plánu a důležitých obecných zájmů. U vozidel určených a užívaných pro důležité hospodářské nebo kulturně-politické úkoly je třeba přihlížet k tomu, zda je postaráno o další uspokojování těch potřeb, kterým vozidlo sloužilo.