Vybudování dráhy.

I. Přípravné práce.

II. Projednání stavebního návrhu.

III. Vyvlastnění.

(1) Přípravné práce pro stavbu dráhy (její části) mohou být zahájeny jen na povolení, které vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany.

(2) V žádosti o povolení k přípravným pracím uvede žadatel směr dráhy, a to vypočtením nejvýznačnějších míst, jež má dráha spojovat, označí její příslušnost ke skupině drah, odůvodní její potřebu a uvede dobu, v níž přípravné práce mají být započaty a dokončeny. K žádosti přiloží průkaz o zařazení projekčních prací, potřebných pro přípravu stavebního návrhu dráhy, do plánu projekčních prací, seznam dotčených místních národních výborů a technické podklady potřebné pro posouzení rozsahu přípravných prací.

(3) Ministerstvo dopravy povolujíc přípravné práce stanoví lhůtu, v níž tyto práce mají být provedeny; v odůvodněných případech ji může prodloužit.

(1) Ten, kdo provádí přípravné práce, oznámí včas jejich zahájení dotčeným místním národním výborům, které o tom zpraví vlastníky nemovitostí (jiné oprávněné).

(2) Osoby, provádějící přípravné práce, prokáží své oprávnění ke vstupu do závodů a na nemovitosti průkazem, který vydá ministerstvo dopravy, pokud zvláštní předpisy nestanoví další podmínky; tyto osoby jsou povinny šetřit co nejvíce majetku a zachovat mlčenlivost o všech věcech, o kterých se dozvěděly při své činnosti.

(1) Stavební návrh dráhy (její části) projedná a povolení k provedení stavby (§ 7) vydá pro dráhy celostátní, pro ostatní dráhy pro přepravu veřejnou, provozované Československými státními drahami, národním podnikem (dále jen „národní podnik ČSD“), pro dráhy pro přepravu neveřejnou, z nichž je možný přímý přechod vozidel na uvedené dráhy, a pro dráhy vojenské správy ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany, pro ostatní dráhy krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou (dále jen „povolující orgány“).

(2) Žádost o projednání stavebního návrhu musí být odůvodněna a musí v ní být podán hospodářský rozbor navrhované dráhy.

(3) Ministerstvo dopravy žádost posoudí v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem národní obrany, krajský národní výbor v dohodě s vojenskou správou. Bude-li žádost shledána způsobilou k dalšímu projednání, předloží žadatel podrobný stavební návrh dráhy; bude-li k tomu vyzván, předloží před tím povšechný stavební návrh dráhy k předchozímu projednání.

(1) Povolující orgán projedná povšechný stavební návrh komisionelně, a to zpravidla v sídle krajského národního výboru, za účasti zástupců vojenské správy, dotčených krajských a okresních národních výborů a těch dalších orgánů veřejné správy, kterých by se mohl obsah povšechného stavebního návrhu dotknout; při tom zjistí se též stanovisko žadatele a nejvýznačnějších zájemců, jež přizve krajský národní výbor.

(2) Účelem řízení je zjistit, je-li zamýšlená stavba dráhy v souladu s územním plánem, jak vyhovuje důležitým zájmům obecným, zejména zájmu účelného a hospodárného vybudování dopravy v celku, zájmům ochrany přírody, krajiny a památek, jakož i zájmům zdravotním, a projednat základní věci hospodářské (přezkoušet hospodářský rozbor návrhu) i technické (stanovit povšechné vedení trasy, polohu a pojmenování stanic a pod.).

(3) Podle výsledků komisionelního projednání povolující orgán buď nařídí doplnění nebo změnu povšechného stavebního návrhu nebo rozhodne, že stavební návrh dráhy má být projednán v řízení podle §§ 5 až 7; v tom případě vyzve žadatele, aby předložil podrobný stavební návrh.

(1) V místním šetření se zjišťuje, v jaké podobě vyhovuje dráha obecnému zájmu, jak budou dotčeny jiné podniky a činnosti, jakož i sousední majetek, zejména kterých nemovitostí a práv bude pro stavbu zapotřebí a jak bude zajištěna ochrana dráhy a jejího okolí zejména proti nebezpečí požáru; při tom se stanoví i rozsah cizích investic. Nekoná-li se před místním šetřením řízení podle § 4, zjistí se v něm i okolnosti uvedené v § 4 odst. 2.

(2) Dovoluje-li to povaha věci, bude s místním šetřením spojeno i řízení předcházející rozhodnutí o sporném vodním právu, o povolení odběru vody a svádění odpadních vod a o využití vodní síly.

(3) Dobu a místo místního šetření stanoví krajský národní výbor, který prostřednictvím okresních národních výborů vyrozumí o tom žadatele a ty, jejichž práva mohou být obsahem podrobného stavebního návrhu dotčena (zájemníky); zájemníky přitom upozorní, že připomínky a námitky mohou vznést nejpozději při místním šetření, jinak že k nim nebude přihlíženo.

(4) Místní šetření se provede komisionelně za účasti zástupců úřadů (orgánů) vyjmenovaných v § 4 odst. 1, jakož i za účasti zástupců dotčených místních národních výborů.

(5) Při místním šetření budou odmítnuty námitky a připomínky, které nesouvisí s projednávaným stavebním návrhem, a požadavky a námitky, které jsou v rozporu s normalisovanými úpravami a stanovenou technickou jednotností. Ostatní požadavky, připomínky a námitky se podrobně přezkoumají; nedojde-li o nich při místním šetření k dohodě, rozhodne se o nich v povolení k provedení stavby. Požadavky majetkové povahy nemohou být předmětem místního šetření.

(6) Při místním šetření lze provést změny podrobného stavebního návrhu, jimiž není podstatně změněna poloha trasy, stanic, zastávek, nákladišť, výhyben a odboček na širé trati, ani se podstatně nezhoršují směrové nebo sklonové poměry dráhy nebo nezmenšují světlé šířky a výšky objektů a proti nimž není námitek.

(1) Podle výsledků místního šetření vydá povolující orgán v dohodě s vojenskou správou rozhodnutí, že stavba dráhy může být provedena podle schváleného podrobného stavebního návrhu, bude-li zařazena do ročního prováděcího plánu dopravy a budou-li splněny podmínky stanovené rozhodnutím nebo zvláštními předpisy (povolení k provedení stavby).

(2) Bylo-li s místním šetřením spojeno i řízení vodoprávní (§ 6 odst. 2), pojmou se do povolení k provedení stavby i rozhodnutí o věcech projednaných v tomto řízení.

(3) Jestliže nebyly při místním šetření vůbec vzneseny námitky a připomínky, nebo dosáhlo-li se dohody se zájemníky, po případě došlo-li při místním šetření jen k nepodstatným změnám podrobného stavebního návrhu (§ 6 odst. 6), může být povolení k provedení stavby vydáno ihned na místě.

(4) Povolení k provedení stavby lze udělit i schválením podrobného stavebního návrhu po případě tím, že je vzato na vědomí oznámení, že stavba bude provedena podle schválených norem a vzorových listů.

(1) Pro projednání návrhu stavby na dráze se užije přiměřeně ustanovení platných pro stavbu dráhy, na níž stavba má být provedena.

(2) Ustanovení §§ 3 až 9 se užije přiměřeně i pro projednání návrhů na zřízení, přeložení nebo zrušení stanic, zastávek a nákladišť, i když s jejich provedením nebudou spojeny žádné stavební úpravy.

(3) Vzejde-li pochybnost o tom, je-li určitá stavba stavbou na dráze, rozhoduje úřad (orgán) příslušný vydati povolení k provedení stavby dráhy, na níž dotčená stavba na dráze má být uskutečněna, a to v dohodě s vojenskou správou.

(1) Pro vyvlastnění, zejména pro vyvlastňovací řízení, pro způsob a dobu placení náhrady za vyvlastnění, pro vstup na vyvlastňovanou nemovitost a pro její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení platí obdobně ustanovení zákona č. 280/1949 Sb., o územním plánování a výstavbě obcí, vládního nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí, jakož i předpisů podle nich vydaných s těmito odchylkami:

1. Odvolání proti vyvlastňovacímu výměru, pokud jde o určení, co a pro koho se vyvlastňuje, nemá odkladného účinku.

2. Jakmile vyvlastňovací výměr nabyl právní moci, je dosavadní vlastník povinen odevzdat vyvlastněnou nemovitost do držby vyvlastnitele. Vyvlastnitel je povinen vyvlastněnou nemovitost převzít do držby nejpozději do 14 dnů od právní moci vyvlastňovacího výměru, nedohodne-li se s vyvlastňovaným jinak.

3. Vyvlastnitel není povinen skládat jistotu. K placení náhrady (splátky na ni) není povinen, dokud nepřevzal vyvlastněnou nemovitost do držby. Převezme-li vyvlastnitel nemovitost do držby až po právní moci rozhodnutí o náhradě, počítají se lhůty splatnosti náhrady (splátky na ni) teprve ode dne převzetí držby.

7. Vyvlastňuje-li se pozemek, kterého vyvlastňovaný nabyl podle zákona o pozemkové reformě, zjistí vyvlastnitel, zda přídělová cena byla uhrazena. Byla-li přídělová cena zcela uhrazena, obdrží vlastník nemovitosti nejvýše částku rovnající se přídělové ceně, zvýšené o hodnotu investic. Nebyla-li přídělová cena zcela uhrazena, sníží se částka, kterou by vlastník jinak měl obdržet, o nedoplatek této ceny; o tom vyvlastnitel zpraví ministerstvo zemědělství (majetkovou podstatu pozemkových reforem).

8. Mají-li být vyvlastňovány nemovitosti ve vlastnictví člena jednotného zemědělského družstva nebo má-li dojít k užívání takových nemovitostí již před zahájením vyvlastňovacího řízení, musí před rozhodnutím být slyšeno též toto družstvo.

4. Pro účely, pro něž lze vyvlastňovat, může žadatel užívat nemovitosti již před zahájením vyvlastňovacího řízení. O takovém oprávnění, jakož i o tom, které přípravné práce (skládání stavebnin, strojů a nářadí, provádění výkopů pro stavbu, zbourání budovy a pod.) smí žadatel provádět, rozhodne na návrh žadatele příslušný odbor rady okresního národního výboru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladného účinku.

5. Má-li při užívání nemovitosti před zahájením vyvlastňovacího řízení dojít ke zbourání budovy nebo k jiné podstatné změně budovy nebo pozemku, musí uživatel před provedením takového opatření požádat o úřední odhad; zbourání budovy nebo jiná podstatná změna budovy nebo pozemku mohou být uskutečněny teprve po tomto odhadu. Výsledek odhadu, o němž musí být strany vyrozuměny, může být vzat v odpor teprve odvoláním podaným proti rozhodnutí, jímž bude stanovena náhrada.

6. Za užívání nemovitosti před zahájením vyvlastňovacího řízení přísluší náhrada obdobně jako při vyvlastnění; dojde-li k vyvlastnění, rozhodne se o této náhradě zároveň se stanovením náhrady za vyvlastnění. Nepodá-li uživatel návrh na vyvlastnění do jednoho roku nebo do doby, na kterou mu k jeho žádosti příslušný odbor rady okresního národního výboru tuto lhůtu prodloužil, nebo nebylo-li návrhu na vyvlastnění vyhověno, oprávnění k užívání nemovitosti zaniká. V těchto případech odškodňuje se oprávněný obdobně jako při zrušení vyvlastňovacího výměru.

(2) Ministerstvo dopravy může vyhláškou v úředním listě stanovit podrobnosti.