III. Styk dráhy s pozemními komunikacemi.

(1) Je-li vybudováním dráhy přerušena nebo jinak dotčena veřejná pozemní komunikace, bude tato komunikace - a to jen bude-li toho třeba - znovuzřízena nebo přeložena, po případě bude za ni zřízena náhradní komunikace, a to podle toho, která z těchto úprav bude účelnější s hlediska provozu na dráze i na komunikaci.

(2) Bude-li vybudovaním dráhy znemožněn přístup s pozemku na veřejnou pozemní komunikaci, je drážní podnik povinen, bude-li toho třeba, zřídit jiný přiměřený přístup.

(1) Pozemní komunikace křižují dráhu buď v úrovni kolejí (přejezdy a přechody), nebo mimo úroveň kolejí (nadjezdy, lávkami, podjezdy a podchody).

(2) Nové křižovatky pozemních komunikací s drahou se zřizují zásadně mimo úroveň kolejí a jen zcela výjimečně v úrovni kolejí.

(3) Dosavadní křižovatky v úrovni kolejí musí být postupně podle plánu nahrazovány křižovatkami mimo úroveň kolejí. Zrušeny musí být křižovatky, zejména přejezdy a přechody, které pozbudou svého významu; také provádění technicko-hospodářských úprav pozemků je třeba využít k tomu, aby byl omezen počet křižovatek v úrovni kolejí.

(1) Nadjezd pozemní komunikace nad drahou spravuje a udržuje správce pozemní komunikace, podjezd pozemní komunikace pod drahou spravuje a udržuje drážní podnik; pozemní komunikaci pod drahou (včetně čištění a osvětlování) spravuje a udržuje však správce pozemní komunikace.

(2) Přejezdy (přechody) do vzdálenosti 2.5 m od osy krajní koleje spravuje a udržuje drážní podnik, a to tak, aby nebyl rušen silniční provoz. V tomto pásmu nesmějí být umisťována jiná než drážní zařízení. Drážní podnik může po dohodě se správcem pozemní komunikace spravovat a udržovat pozemní komunikaci, křižující dráhu, i do vzdálenosti větší než 2.5 m od osy krajní koleje, je-li to provozně nebo hospodářsky účelné.

(1) O zabezpečení provozu na přejezdech (přechodech) ohrazením, závorami, výstražnými světelnými zařízeními, výstražnými kříži, střežením nebo jiným způsobem rozhodne, jde-li o dráhy, pro něž je povolujícím orgánem podle § 3 odst. 1 ministerstvo dopravy, toto ministerstvo; jde-li o jiné dráhy, rozhodne o zabezpečení provozu na přejezdech silnic I. třídy příslušný odbor rady krajského národního výboru a o zabezpečení provozu na přejezdech (přechodech) silnic nižších tříd příslušný odbor rady okresního národního výboru. Budou se přitom řídit způsobem provozu dráhy, místními poměry, přehledností křižovatky, hustotou provozu na dráze a na pozemní komunikaci a zřeteli technické a hospodářské účelnosti, dbajíce zásad, které budou stanoveny směrnicemi (§ 48). Zabezpečení přejezdů těmito způsoby provede drážní podnik.

(2) Drážní podnik i správce pozemní komunikace jsou povinni sledovat poměry na přejezdech (přechodech) a dbát, aby se bezpečnost na nich nezhoršovala.

(3) Příslušné národní výbory (odstavec 1) provádějí za účasti zástupců drážního podniku a správce pozemní komunikace pravidelné prohlídky přejezdů (přechodů).

(1) Přednádraží je částí veřejné pozemní komunikace, která s ním přímo sousedí; je určeno především pro příchod (příjezd) ke dráze a odchod (odjezd) od ní.

(2) Cesty uvnitř nádraží nejsou komunikacemi veřejnými; pro jejich uživatele platí však předpisy o provozu na veřejných silnicích.

(1) I pro vedlejší trati drah celostátních a dráhy místní jest třeba zásadně zřizovat vlastní těleso. Není-li to možné nebo účelné, mohou tyto dráhy, zejména místní dráhy provozující městskou dopravu, užívat veřejných pozemních komunikací, veřejných prostranství a ochranných hrází (dále jen „komunikací“), jsou-li k tomu tyto komunikace, třebas po provedení úprav, s hlediska bezpečnosti a plynulosti dopravy způsobilé.

(2) Užívá-li dráha komunikací společně se silničními vozidly, podléhá její provoz, pokud tomu nebrání jeho povaha, také předpisům o provozu na veřejných silnicích.