(1) Žito, které je určeno ke zpracování pro lidskou výživu (žito konsumní) musí obsahovat nejméně 85 váhových procent jakýchkoliv žitných zrn. Zařazuje se do dvou jakostních tříd:

(2) Žito jakosti A, t. j. standardní žito může obsahovat nejvýše 15% vody; ministerstvo výkupu v dohodě s ministerstvem zemědělství určí oblasti, v kterých standardní žito může obsahovat 16% vody.
Žito jakosti B, t. j. nestandardní žito může obsahovat nejvýše 18% vody.

(3) Za méněcenné příměsky se považují:

(4) Za bezcenné příměsky se považují:

(5) Za škodlivé příměsky se považují:
námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, zejména koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu a j.

(6) Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.

1. zlomky, poškozená zrna, zůstalo-li méně než polovina zrna,

2. slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.

3. zrostlá zrna, t. j. zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek anebo zrna s ulomeným klíčkem nebo kořínkem, avšak se zřejmými známkami zrůstu,

4. zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou obalu a s porušeným jádrem,

5. zrna vydutá sušením,

6. naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,

7. zrna ječmene, celá i poškozená, pokud se nepovažují za bezcenné příměsky.

1. každý propad na sítě s kulatými otvory o průměru 1 mm,

2. minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a p.),

3. organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

4. semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a ječmene,

5. zrna žita, pšenice a ječmene shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, vždy s porušeným jádrem,

6. zrna s úplně vyžraným jádrem.