§ 2

<var>Čl. 2.</var>

Peněžité náhrady se ukládají, bude-li při kontrole zjištěno, že odpovědné osoby se dopustily nesprávných jednání, kterými způsobily škodu státu, a to zejména:

a) vyplácením platů na udržování správního aparátu nad stanovené osobní stavy, nad stanovené mzdové fondy nebo nad stanovené pracovní příjmy, jakož i překročením administrativně-hospodářských výdajů nad stanovené rozpočty,

b) nezákonnými výplatami peněžitých a naturálních prémií, odměn a podpor,

c) nezákonnými výplatami odměn zaměstnancům za práce, které spadají do jejich služebních povinností,

d) vyplácením vyšších než stanovených částek zaměstnancům a jiným osobám jako služební náhrady,

e) zkázou a ztrátou zboží, technického zařízení; surovin, paliva a jiného materiálu,

f) nezákonným vydáváním prostředků na representaci, slavnosti a patronátní účely,

g) zanedbáním včasného vymáhání pohledávek, zejména náhrady škody, jestliže tím pohledávka byla promlčena nebo se tím stala nedobytnou,

h) zaplacením pokuty z prostředků úřadu, podniku nebo organisace, jež byla uložena osobě, která při výkonu své služby nedodržela zdravotní, bezpečnostní, nebo jiná opatření.