§ 2
<var>Čl. 2.</var>
Peněžité náhrady se ukládají, bude-li při kontrole zjištěno, že odpovědné osoby se dopustily nesprávných jednání, kterými způsobily škodu státu, a to zejména:
a) vyplácením platů na udržování správního aparátu nad stanovené osobní stavy, nad stanovené mzdové fondy nebo nad stanovené pracovní příjmy, jakož i překročením administrativně-hospodářských výdajů nad stanovené rozpočty,
b) nezákonnými výplatami peněžitých a naturálních prémií, odměn a podpor,
c) nezákonnými výplatami odměn zaměstnancům za práce, které spadají do jejich služebních povinností,
d) vyplácením vyšších než stanovených částek zaměstnancům a jiným osobám jako služební náhrady,
e) zkázou a ztrátou zboží, technického zařízení; surovin, paliva a jiného materiálu,
f) nezákonným vydáváním prostředků na representaci, slavnosti a patronátní účely,
g) zanedbáním včasného vymáhání pohledávek, zejména náhrady škody, jestliže tím pohledávka byla promlčena nebo se tím stala nedobytnou,
h) zaplacením pokuty z prostředků úřadu, podniku nebo organisace, jež byla uložena osobě, která při výkonu své služby nedodržela zdravotní, bezpečnostní, nebo jiná opatření.