§ 1
(1) Tato vyhláška se týká nájemného z místností v budovách, které jsou v socialistickém vlastnictví, užívá-li se jich k jiným účelům než bytovým nebo zemědělským (dále jen „pronajaté místnosti”) a je-li jak pronajimatelem tak i nájemcem národní nebo komunální podnik, po případě jiný orgán spravující národní majetek, podnik určený nebo zřízený k provozování zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, lidové družstvo nebo jiná právnická osoba socialistická.
(2) Aby nájemné hradilo skutečné vlastní náklady pronajimatele připadající na pronajaté místnosti, budou pronajimatelé místností od 1. ledna 1953 z nich vybírat nájemné vypočtené podle této vyhlášky.
§ 2
(1) Podkladem pro výpočet nájemného jsou skutečné vlastní náklady pronajimatelovy za kalendářní rek, které připadají na budovu, v níž jsou pronajaté místnosti, a to
1. odpisy základních prostředků pronajimatelových,
2. úroky, které pronajimatel platí z investičního úvěru,
3. náklady na udržování a na běžné opravy, pokud je hradí pronajimatel,
4. domovní daň s přirážkami placená z domovního majetku,
5. pojistné placené za pojištění majetku.
(2) Tyto náklady tvoří složku nájemného, pokud jsou ve spojitosti s pronajatými místnostmi. Nájemné se určuje z jejich součtu podle poměru výměry podlahové plochy pronajatých místností k celkové výměra podlahové plochy budovy. Vztahují-li se některé náklady jen na pronajaté místnosti, započítávají se plnou výší do nájemného za pronajaté místnosti; jestliže se však některé náklady na pronajaté místnosti nevztahují, při výpočtu se k nim nepřihlíží.
§ 3
Mimo nájemné platí nájemce dávky a poplatky a odměnu domovníka za domovnické práce, pokud podle zvláštních předpisů se ukládají nájemcům, úplatu za ústřední (dálkové) vytápění místností a za dodávku teplé vody, jakož i nájemné za stroje nebo jiné předměty, které tvoří součást nebo příslušenství budovy nebo pronajatých místností.
§ 4
(1) Pronajimatel sdělí nájemci včas plánovanou roční výši nájemného podle této vyhlášky; nájemce je povinen platiti pronajimate-li zálohově nájemné v této výši ve lhůtách ujednaných nebo právními předpisy stanovených. Své skutečné vlastní náklady vyúčtuje pronajimatel nájemci vždy ročně nejpozději do 15. ledna následujícího roku.
(2) Nedojde-li mezi stranami k dohodě o výši nájemného, určí ji podle skutečných nákladů pronajimatelových na žádost kterékoli strany okresní národní výbor, v jehož obvodu jsou pronajaté místnosti.
§ 5
(1) Národní podniky se mohou, jsou-li pro to mimořádné důvody, se souhlasem nadřízeného ministerstva dohodnout na jiné úpravě nájemného.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro ostatní pronajimatele a nájemce, ale s tou odchylkou, že u nich dává souhlas nadřízený orgán (národní výbor nebo úřad).
§ 6
(1) Tato vyhláška se nevztahuje na případy, kdy se užívá místností na podkladě jiného právního poměru než smlouvy nájemní.
(2) Platnost (použivatelnost) všeobecných opatření, upravujících věci, na něž se vztahuje tato vyhláška, se zrušuje.
§ 7
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.