1. Všechny hospodářské organisace, které provozují činnost výrobní nebo obchodní anebo obstarávají zásobování, odbyt a pod., musí mít vlastní oběžné prostředky, stanovené podle trvalé nezbytné potřeby nutné k plnění hospodářského plánu.
2. Oběžné prostředky hospodářských organisací sestávají z vlastních a půjčených prostředků (bankovního úvěru).
3. Základem úvěrování je přímý bankovní úvěr. Vzájemné (obchodní) úvěry jsou zakázány.
Zakazuje se požadovat a poskytovat zálohy na budoucí dodávky zboží a materiálových hodnot nebo na práce a služby, které mají být provedeny v budoucnosti, jakož i zálohy z jiných důvodů, leč by to bylo zvláštním předpisem dovoleno.
Zakazuje se požadovat a poskytovat zálohy na budoucí dodávky zboží a materiálových hodnot nebo na práce a služby, které mají být provedeny v budoucnosti, jakož i zálohy z jiných důvodů, leč by to bylo zvláštním předpisem dovoleno.
4. Státní banka může poskytovat úvěry a otevírat obratové účty těm organisacím, které hospodaří podle zásad chozrasčotu, jsou účetními jednotkami, sestavují výkazy, mají vlastní oběžné prostředky (v rozsahu stanoveném plánem), odevzdají bance schválený statut nebo stanovy, jsou zapsány do podnikového rejstříku a předloží o tom doklad, pokud podle zákona nejsou povinnosti zápisu do rejstříku zproštěny.
5. Hospodářské organisace hospodaří podle zásad chozrasčotu a vztahy mezi sebou upravují na podkladě schválených plánů, smluv, příkazů vlády a pokynů plánovacích orgánů
6. Každá hospodářská organisace musí sestavovat platební kalendář. Platební kalendář poskytuje přehled o platebních povinnostech a očekávaných příjmech organisace podle dnů. Hospodářské organisace upravují podle platebního kalendáře své příjmy a výdaje tak, aby nedocházelo k nedostatku peněžních prostředků nutných k úhradě splatných závazků
7. Vedoucí hospodářských organisací a jejich hlavní účetní odpovídají za zachování oběžných prostředků, za jejich správné používání, za dodržování finanční i platební kázně, za včasnou výplatu mezd a za správnost dokladů, hlášení a výkazů, které předkládají Státní bance.
8. Při své kontrolní činnosti musí Státní banka provádět rozbory hospodářské a finanční činnosti hospodářských organisací. Na základě závěrů vyplývajících z těchto rozborů předkládá Státní banka návrhy na odstranění zjištěných závad, dožaduje se nápravy u vedoucích hospodářských organisací, u jim nadřízených orgánů, u kontrolních orgánů, po případě požádá ministra financí, aby podal vládě návrhy na nápravná opatření.
9. Státní banka poskytuje úvěry na lhůty stanovené podle předmětu a způsobu úvěrování a v souhlasu s plány výroby, výkupu, zásobování a realisace zboží a materiálových hodnot, avšak ne na dobu delší než jeden rok.
10. Úvěry poskytnuté Státní bankou musí být:
přímé,
účelové,
návratné,
terminované,
zajištěné zbožím a materiálovými hodnotami.
Zásada účelovosti musí být uplatňována jak při plánování úvěrů, tak i při poskytování úvěrů. Výše úvěru na jednotlivé účely se určuje v souhlase s hmotnými plány.
Návratností a terminovaností úvěrů se kontroluje koloběh prostředků ve výrobě a oběhu a platební kázeň.
Při poskytnutí úvěru a po celou dobu jeho trvání musí Státní banka prověřovat zajištění úvěru zbožím a materiálovými hodnotami, správnost jeho používání, jeho splácení, a to jak podle dokladů, tak přezkoušením skutečného stavu zásob na místě. Státní banka vylučuje při prověrce ze zajištění úvěru zboží a materiálové hodnoty, jež nebyly zaplaceny nebo jsou na cestě po delší dobu, než stanovila Státní banka. Zjistí-li se při prověrce úvěr nezajištěný zbožím a materiálovými hodnotami, musí být neprodleně splacen.
Vedoucí hospodářské organisace odpovídá za používání úvěrů nezajištěných zbožím a materiálovými hodnotami.
přímé,
účelové,
návratné,
terminované,
zajištěné zbožím a materiálovými hodnotami.
Zásada účelovosti musí být uplatňována jak při plánování úvěrů, tak i při poskytování úvěrů. Výše úvěru na jednotlivé účely se určuje v souhlase s hmotnými plány.
Návratností a terminovaností úvěrů se kontroluje koloběh prostředků ve výrobě a oběhu a platební kázeň.
Při poskytnutí úvěru a po celou dobu jeho trvání musí Státní banka prověřovat zajištění úvěru zbožím a materiálovými hodnotami, správnost jeho používání, jeho splácení, a to jak podle dokladů, tak přezkoušením skutečného stavu zásob na místě. Státní banka vylučuje při prověrce ze zajištění úvěru zboží a materiálové hodnoty, jež nebyly zaplaceny nebo jsou na cestě po delší dobu, než stanovila Státní banka. Zjistí-li se při prověrce úvěr nezajištěný zbožím a materiálovými hodnotami, musí být neprodleně splacen.
Vedoucí hospodářské organisace odpovídá za používání úvěrů nezajištěných zbožím a materiálovými hodnotami.
11. Státní banka poskytuje hospodářským organisacím úvěry do výše limitů stanovených schváleným úvěrovým plánem.
12. Methody, zásady a formy úvěrování jednotlivých hospodářských odvětví a objektů musí být přizpůsobeny zvláštnostem jejich ekonomiky, koloběhu prostředků, stavu plánování a účetní evidence. Jednotlivé formy úvěrování budou zavedeny postupně podle daných možností a se zřetelem na zvláštnosti jednotlivých hospodářských odvětví.
13. Hospodářským organisacím se poskytují úvěry na potřeby předvídané plánem a nekryté vlastními oběžnými prostředky. Státní banka poskytuje v souhlase s úvěrovým plánem úvěry:
a) na vytváření nutných zásob surovin, paliv, základního a pomocného materiálu, polotovarů, rozpracovaných výrobků, hotových výrobků a jiného zboží a materiálových hodnot;
b) na stálé výrobní náklady průmyslových podniků za podmínek podílové účasti bankovního úvěru a vlastních prostředků hospodářských organisací při tvorbě výrobních zásob, na náklady nedokončené výroby a přechodné zásoby hotových výrobků. Tento způsob úvěrování možno zavádět postupně a jen pokud jsou vytvořeny potřebné podmínky jak v hospodářských organisacích, tak i ve Státní bance;
c) na sezónní náklady na výrobu a výkup;
ch) na jiné dočasné potřeby hospodářských organisací, vyplývající z průběhu výroby a oběhu zboží a materiálových hodnot.
d) na plánované generální opravy, na překlenutí časové neshody mezi dobou provádění generálních oprav během roku a dobou odvodu odpisů k tomu účelu určených;
e) na zboží a materiálové hodnoty u obchodních, zásobovacích a odbytových organisací při podílové účasti vlastních prostředků, jakož i na sezónní zásoby těchto organisací, po případě se souhlasem vlády i na jiné jejich zásoby;
f) na provozní potřeby jednotných zemědělských družstev splatné do jednoho roku (úvěry s delší lhůtou splatnosti než jeden rok, jakož i úvěry na vytvoření a doplnění základních výrobních prostředků jednotných zemědělských družstev, poskytuje Investiční banka);
g) na súčtovací dokumenty na cestě při akceptní formě súčtování; na súčtovací dokumenty na cestě v jiných případech podle zvláštních předpisů; na otevření akreditivů; na otevření zvláštních účtů; na nákup limitovaných šekových knížek pro súčtování dopravného; na vyrovnání vzájemných závazků mezi hospodářskými organisacemi. Na proplácení zboží a materiálových hodnot v jiných případech poskytuje banka zvláštní súčtovací úvěry podle rozhodnutí vlády;
h) na rozšíření dosavadních zařízení, na organisaci nových zařízení na výrobu zboží široké potřeby a na racionalisační opatření za podmínky, že úvěrované náklady budou kryty dodatečnými zisky, dosaženými v období do jednoho roku od počátku uvedení těchto zařízení do provozu;
14. Úvěry na ostatní potřeby, které nebyly vyjmenovány v bodu 13, úvěry hmotně nezajištěné a zvláštní úvěry na výplatu mezd může banka poskytnout na žádost ministerstev jen výjimečně a se souhlasem vlády.
15. Úvěry se poskytují ve formě prostých úvěrových účtů, zvláštních úvěrových účtů a v jiných formách, které budou považovány za účelné a nutné.
Aby bylo zajištěno nerušené proplácení výkupu zemědělských produktů a platby průmyslu výkupním organisacím za zemědělské suroviny, otvírá Státní banka výkupním organisacím i zpracovatelským průmyslovým podnikům zvláštní úvěrové účty, z nichž se proplácejí faktury dodavatelů zemědělských produktů. Úvěry na těchto zvláštních úvěrových účtech se poskytují bez zřetele na stav ostatních platebních povinností vůči Státní bance.
Aby bylo zajištěno nerušené proplácení výkupu zemědělských produktů a platby průmyslu výkupním organisacím za zemědělské suroviny, otvírá Státní banka výkupním organisacím i zpracovatelským průmyslovým podnikům zvláštní úvěrové účty, z nichž se proplácejí faktury dodavatelů zemědělských produktů. Úvěry na těchto zvláštních úvěrových účtech se poskytují bez zřetele na stav ostatních platebních povinností vůči Státní bance.
16. Státní banka musí odkrývat u hospodářských organisací zboží a materiálové hodnoty přebytečné, nepotřebné, nelikvidní, špatné jakosti, špatně uskladněné a zmetkovité a nesmí na ně poskytovat úvěry; musí vykonávat tlak na jejich realisaci, použití a zpracování. Výjimky z tohoto ustanovení může povolit pouze vláda.
17. Při poskytování úvěrů hospodářským organisacím na sezónní zásoby a jiné zásoby zboží a materiálových hodnot musí Státní banka prověřovat zachování a použití vlastních oběžných prostředků hospodářských organisací a prověřovat též, zda jejich vlastní oběžné prostředky odpovídají stanoveným normativům.
18. Státní banka nesmí úvěrovat hospodářské organisace, které soustavně vykazují neplánované ztráty.
19. Částky poskytnutých úvěrů mohou být připsány Státní bankou na obratové účty nebo použity na splacení dříve poskytnutých úvěrů nebo mohou být ve shodě s účelovým určením úvěrů použity přímo na provádění plateb hospodářských organisací za zboží a materiálové hodnoty.
20. Při poskytnutí úvěru odevzdávají hospodářské organisace Státní bance lhůtní prohlášení na každou splátku nebo prohlášení o splatnosti na viděnou; při zvláštních úvěrových účtech a súčtovacích úvěrech předkládají závazkové prohlášení. Lhutní prohlášení a závazková prohlášení musí být podepsána vedoucím hospodářské organisace a hlavním účetním, po případě jejich zástupci.
21. Státní banka má právo vyžadovat od hospodářských organisací, rozpočtových organisací a ostatních zařízení a organisací, které mají obratové nebo běžné účty ve Státní bance, předkládání účetních výkazů s příslušnými přílohami ve stanovených lhůtách, jakož i předkládání operativních dokladů, nutných pro povolení, prověrku zajištění a kontrolu úvěru.
22. Nemohou-li být splatné úvěry proplaceny z obratových nebo běžných účtů nebo z jiného úvěru, převádějí se plně nebo zčásti na účet promeškaných úvěrů (úvěrů nesplacených ve lhůtě), které se proplácejí v pořadí určeném v bodu 87.
23. Má-li hospodářská organisace promeškané úvěry (úvěry nesplacené ve lhůtě), přeruší Státní banka úvěrování a nepovolí nové úvěry až do úplného splacení promeškaných úvěrů. Výjimku činí pouze tyto případy:
Má-li hospodářská organisace promeškané úvěry, může jí Státní banka poskytnout úvěr, kromě případů uvedených pod písm. a) a b), jen podle zvláštního rozhodnutí vlády.
Má-li hospodářská organisace promeškané úvěry, může jí Státní banka poskytnout úvěr, kromě případů uvedených pod písm. a) a b), jen podle zvláštního rozhodnutí vlády.
a) může-li být nově poskytnutý úvěr použit přímo na splacení promeškaných úvěrů,
b) jde-li o poskytnutí úvěru na súčtovací dokumenty na cestě; má-li hospodářská organisace promeškané úvěry, provádí se povinně regulace úvěrového účtu na súčtovací dokumenty na cestě a částky úvěru se používá přímo na splácení promeškaných úvěrů.
24. Státní banka může v jednotlivých případech poskytovat dobře pracujícím hospodářským organisacím úvěry na nadnormativní zásoby zboží a materiálových hodnot i při neplně proplaceném normativu zboží a materiálových hodnot, jestliže nedoplnění normativu není důsledkem ztrátovosti hospodářské organisace nebo nezákonného používání vlastních oběžných prostředků na investice nebo k jiným účelům, má-li tedy hospodářská organisace vlastní oběžné prostředky v rozsahu stanoveném plánem.
25. Prolongace poskytnutých úvěrů je přípustna v odůvodněných případech jen se souhlasem generálního ředitele Státní banky a v souhlase se schváleným úvěrovým plánem.
26. Zvláštní předpisy určují, které krátkodobé úvěry poskytují Investiční banka a ostatní peněžní ústavy.
27. Pokud hospodářské organisace neplní svoje povinnosti vůči Státní bance a porušují buď finanční, pokladní, súčtovací, úvěrovou a smluvní kázeň nebo zásady chozrasčotu, má Státní banka právo:
a) vyrovnávat úvěry nezaplacené ve stanovené lhůtě;
b) vyrovnávat úvěry před lhůtou splatnosti, vznikne-li u dlužníka nezajištěný závazek, použije-li dlužník prostředků na jiný než určený účel, prodá-li hodnoty zastavené Státní bance nebo jinak jich použije, leč by stržených částek použil ke splacení úvěru, skladuje-li neuspokojivě zásoby, které tvoří materiálové zajištění úvěru, jakož i vyhýbá-li se kontrole banky;
c) neposkytovat hospodářským organisacím úvěry buď vůbec nebo některé druhy úvěrů, a to v případech, kdy tyto organisace byly uznány za neschopné placení v důsledku neplánovaných ztrát, v důsledku vázání oběžných prostředků v pohledávkách za odběrateli, v důsledku nezákonné immobilisace oběžných prostředků, anebo jestliže neplní svoje závazky vůči Státní bance a vůči dodavatelům;
d) požadovat záruku nadřízené organisace za úvěr;
e) zastavovat úvěrování těch hospodářských organisací, které soustavně nepředkládají Státní bance ve stanovených lhůtách doklady, rozvahy, jiné výkazy, jakož i operativní hlášení, nutná pro kontrolu zajištění dříve poskytnutých úvěrů nebo soustavně předkládají hlášení vadná;
f) vylučovat z úvěrování rozpracované a hotové výrobky, jejichž odbyt není zajištěn, kromě dodávek, které se provádějí na základě rozhodnutí nadřízených orgánů;
g) vylučovat z krytí úvěrů na súčtovací dokumenty na cestě inkasní příkazy předkládané po stanovené lhůtě a inkasní příkazy vystavené na odběratele, který soustavně neplatí.
28. Státní banka může vyloučit hospodářské organisace z úvěrování nebo jim omezit úvěr, jestliže 20 až 30 dnů předem na to upozorní vedoucího hospodářské organisace, hlavní správu a ministerstvo, u podniků místního průmyslu a komunálního hospodářství vedoucí a bezprostředně dohlédací národní výbor, po případě ministerstvo. Není-li použito účinných opatření k odstranění nedostatků a zůstane-li stav nezměněn, použije Státní banka této sankce bez dalšího upozornění.
29. Neposkytnout úvěr, vyloučit z úvěrování, zastavit a obnovit úvěrování, jakož i vyloučit inkasní příkazy z krytí úvěrů na súčtovací dokumenty na cestě je možno pouze souhlasem generálního ředitele Státní banky. Generální ředitel Státní banky může oblastnímu řediteli nebo ředitelům krajských a městských poboček dát právo používat této sankce vůči podnikům místního hospodářství.
30. O obnovu úvěrování musí požádat vedoucí hospodářské organisace pobočku Státní banky a prokázat, že nedostatky byly odstraněny a činnost hospodářské organisace se zlepšila.
31. Státní banka má právo a povinnost používat sankcí, jakož i pohnat k odpovědnosti vedoucí hospodářských organisací a jejich hlavní účetní v případech, kde zjistila, že připustili předložení nesprávných údajů a dokladů Státní bance, aby dosáhli nezákonných nebo neodůvodněných úvěrů.
32. Úvěrový plán Státní banky je součástí státního plánu rozvoje národního hospodářství a je směrnicí pro krátkodobé úvěrování hospodářských organisací a pro soustřeďování jejich volných prostředků na účtech ve Státní bance. V úvěrovém plánu se stanoví zdroje Státní banky a jejich použití.
33. Úvěrový plán musí:
a) působit na odkrývání a mobilisaci peněžních zdrojů vznikajících v průběhu výroby a oběhu zboží a materiálových hodnot, volných peněžních zdrojů státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů, rozpočtových organisací, peněžních ústavů, hospodářských a jiných organisací a obyvatelstva;
b) určovat použití těchto peněžních zdrojů v různých odvětvích národního hospodářství k poskytování účelových a návratných úvěrů v souhlase se státním plánem rozvoje národního hospodářství;
c) určovat množství peněžních prostředků v bezhotovostním platebním a súčtovacím styku a určovat množství peněz v oběhu.
34. Úvěrový plán Státní banky schvaluje vláda na každé čtvrtletí zvlášť.
35. Úvěrový plán má formu bilance a sestavuje se podle základních položek aktiv a pasiv rozvahy Státní banky. V aktivech se uvádí použití zdrojů, v pasivech se plánují zdroje Státní banky. Úvěrový plán se skládá ze tří složek:
a) ze souhrnného plánu, ve kterém se ve shrnuté formě uvádějí zdroje a použití zdrojů Státní banky; na straně zdrojů jsou uvedeny prostředky Státní banky, svěřené zdroje a ostatní pasiva; na straně použití zdrojů jsou uvedeny plánované úvěry, úvěry na súčtovací dokumenty na cestě, úvěry na dočasné potřeby, promeškané úvěry, reserva Státní banky a ostatní aktiva;
b) z podrobného plánu zdrojů Státní banky podle jednotlivých druhů;
c) z podrobného plánu plánovaných úvěrů Státní banky s rozvedením podle jednotlivých ministerstev (ústředních úřadů) a podle jejich účelového určení, s uvedením těch druhů zboží a materiálových hodnot, na jejichž opatření jsou úvěry poskytovány.
Ve všech třech složkách plánu se uvádějí zdroje a jejich použití v rozčlenění na čtvrtletí předcházející čtvrtletí plánovanému, očekávaný stav ke konci tohoto předcházejícího čtvrtletí, plán na plánované čtvrtletí a změny za toto čtvrtletí.
Súčtovací úvěry, úvěry na dočasné potřeby a reserva Státní banky se nerozdělují podle ministerstev (ústředních úřadů) a uvádějí se v úvěrovém plánu úhrnnou částkou.
V úvěrovém plánu se kromě základních limitů stanoví i úvěry vnitrokvartální.
Ve všech třech složkách plánu se uvádějí zdroje a jejich použití v rozčlenění na čtvrtletí předcházející čtvrtletí plánovanému, očekávaný stav ke konci tohoto předcházejícího čtvrtletí, plán na plánované čtvrtletí a změny za toto čtvrtletí.
Súčtovací úvěry, úvěry na dočasné potřeby a reserva Státní banky se nerozdělují podle ministerstev (ústředních úřadů) a uvádějí se v úvěrovém plánu úhrnnou částkou.
V úvěrovém plánu se kromě základních limitů stanoví i úvěry vnitrokvartální.
36. Úvěrový plán Státní banky se sestavuje čtvrtletně na podkladě úvěrových přihlášek:
a) ministerstev a ostatních ústředních úřadů, hlavních správ, krajských orgánů hospodářských organisací a krajských národních výborů;
b) pověřenectev a jejich hlavních správ;
c) krajských a městských poboček Státní banky.
Ministerstva a ostatní ústřední úřady, hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory předkládají úvěrové přihlášky ústředí Státní banky nejpozději 45 dnů před začátkem čtvrtletí; pověřenectva a jejich hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory na Slovensku nejpozději 50 dnů před začátkem čtvrtletí oblastnímu ústavu Státní banky.
Na žádost Státní banky jsou hlavní správy povinny vyčíslit zároveň s předložením úvěrové přihlášky za celou hlavní správu také úvěrovou potřebu nejvýznamnějších hospodářských organisací jim podřízených.
Ministerstva a ostatní ústřední úřady, hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory předkládají úvěrové přihlášky ústředí Státní banky nejpozději 45 dnů před začátkem čtvrtletí; pověřenectva a jejich hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory na Slovensku nejpozději 50 dnů před začátkem čtvrtletí oblastnímu ústavu Státní banky.
Na žádost Státní banky jsou hlavní správy povinny vyčíslit zároveň s předložením úvěrové přihlášky za celou hlavní správu také úvěrovou potřebu nejvýznamnějších hospodářských organisací jim podřízených.
37. Státní banka prověřuje a zpřesňuje úvěrové přihlášky za účasti příslušných ministerstev a ostatních ústředních úřadů, na Slovensku oblastní ústav za účasti pověřenectev.
38. Ministr financí projedná návrh úvěrového plánu Státní banky a předkládá jej vládě ke schválení 12 dnů před začátkem čtvrtletí. Současně s ním předkládá návrh opatření nutných k zajištění splnění úvěrového plánu.
Úvěrové požadavky, o nichž nedojde mezi ministerstvy, ostatními ústředními úřady a Státní bankou k dohodě, se předkládají k rozhodnutí vládě.
Úvěrové požadavky, o nichž nedojde mezi ministerstvy, ostatními ústředními úřady a Státní bankou k dohodě, se předkládají k rozhodnutí vládě.
39. Po schválení úvěrového plánu vládou jsou ministerstva povinna na podkladě výrobních plánů a plánů oběhu, schválených pro podřízené hlavní správy, rozdělit plánované účelové úvěry na jednotlivé hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory. Hlavní správy, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory rozdělují úvěry dále mezi podřízené hospodářské organisace. Rozdělení limitů se provádí prostřednictvím a za kontroly Státní banky.
40. V úvěrovém plánu se stanoví pro Státní banku reserva na dočasné potřeby hospodářství a dále reserva na krytí plánovaných potřeb hospodářství, které nemohly být předvídány úvěrovým plánem.
41. Na základě schváleného úvěrového plánu se stanoví úvěrové limity základní a vnitrokvartální.
42. Porušení úvěrové a limitní kázně je nepřípustné.
43. V souhlase s plněním plánu mohou ministerstva a ostatní ústřední úřady, jakož i hlavní správy, po případě krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory nově rozdělovat limity mezi jednotlivé organisace; mezi objekty úvěrování mohou provádět nové rozdělování jen v mezích stanovených Státní bankou tak, aby nebyl porušen vládou schválený úvěrový plán. Znovurozdělení limitů se provádí prostřednictvím a za kontroly Státní banky.
Státní banka nepovolí nové rozdělení limitů, jestliže by tím vznikly potíže u hospodářských organisací, jimž by byl limit snížen.
Při rozdělování limitů jsou hlavní správa, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory oprávněny ponechat si reservu do výše 5% stanovených limitů. Tato reserva je určena především na krytí potřeb těch hospodářských organisací, které překračují výrobní plán.
Státní banka nepovolí nové rozdělení limitů, jestliže by tím vznikly potíže u hospodářských organisací, jimž by byl limit snížen.
Při rozdělování limitů jsou hlavní správa, krajské orgány hospodářských organisací a krajské národní výbory oprávněny ponechat si reservu do výše 5% stanovených limitů. Tato reserva je určena především na krytí potřeb těch hospodářských organisací, které překračují výrobní plán.
44. Pro úvěry jednotných zemědělských družstev se stanoví limity jednotlivým krajským pobočkám Státní banky, které je rozdělují dále na pobočky Státní banky.
45. Banka musí provádět rozbor plnění úvěrového plánu a činit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a závad.
46. Investiční banka a státní spořitelny sestavují samostatné úvěrové plány a předkládají je ministerstvu financí, které je po projednání předkládá vládě ke schválení.
47. Všechny hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení jsou povinny soustřeďovat své peněžní prostředky na obratových, po případě běžných účtech ve Státní bance a provádět súčtování na těchto účtech. Pro udržování peněžních prostředků a pro súčtovací styk zřizuje Státní banka:
a) obratové účty — organisacím hospodařícím podle chozrasčotu, které jsou účetními jednotkami, jsou vybaveny vlastními oběžnými prostředky a jsou zapsány do podnikového rejstříku, pokud podle zákona nejsou povinnosti zápisu do rejstříku zproštěny;
b) běžné účty — rozpočtovým organisacím, jednotným zemědělským družstvům a ostatním organisacím a zařízením, zmocněncům hospodářských organisací a v případech povolených Státní bankou.
48. Podle rozhodnutí vlády nebo podle zvláštních předpisů mohou být obratové a běžné účty zřizovány i v Investiční bance a v ostatních peněžních ústavech.
49. Každá hospodářská, rozpočtová a jiná organisace a zařízení může mít jen jeden obratový nebo běžný účet.
50. Obratové a běžné účty nesmějí mít debetní zůstatek; platby mohou být prováděny jen do výše kreditního zůstatku.
51. Platby za zboží a materiálové hodnoty, práce nebo služby provádí banka i bez příkazu plátce, je-li dostatek prostředků na jeho obratovém nebo běžném účtě a nedošlo-li včas jeho odůvodněné prohlášení, že akcept (přijetí) faktury odmítl. Z běžných účtů národních výborů, soudů, stranických organisací, dobrovolných organisací a jednotných zemědělských družstev provádí Státní banka platby jen na písemný příkaz jejich majitelů.
52. Každý platební a súčtovací příkaz musí být podepsán vedoucím hospodářské organisace a jejím hlavním (vedoucím) účetním nebo jejich zástupci. Za organisace a zařízení, které nemají hlavního (vedoucího) účetního, podpisují osoby (osoba) k tomu zvlášť podle statutu nebo stanov oprávněné.
53. V dokladech, podle nichž banka vyplácí částky v hotovosti nebo je převádí s účtu na účet, musí být uvedeno, k jakému účelu jsou tyto platby určeny.
54. Platby za zboží a materiálové hodnoty, práce nebo služby se provádějí zásadně po skončení jednotlivých hospodářských operací, a to bez průtahu.
55. Státní banka organisuje a provádí platební a súčtovací styk a provádí kontrolu plateb.
56. Základními formami platebního a súčtovacího styku jsou:
a) akceptní forma (inkasní příkaz);
b) akreditiv;
c) zvláštní účet;
ch) súčtování započtením vzájemných pohledávek.
d) bankovní převod;
e) převod prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů);
f) placení dopravním organisacím šeky z limitovaných šekových knížek;
g) placení šeky k súčtování a akceptovanými šeky k súčtování;
h) plánované súčtování;
57. Akceptní forma placení je přednostní formou platebního a súčtovacího styku při úhradách za zboží a materiálové hodnoty, práce nebo služby. Banka při této formě provádí úhradu z účtu plátce na základě jeho akceptu (souhlasu, přijetí). Tato forma přispívá k rychlejšímu obratu zboží a materiálových hodnot a peněžních prostředků platebním a súčtovacím styku, upevňuje kontrolu dodržování platební a smluvní kázně, upevňuje kontrolu banky nad správným a včasným súčtováním a zajišťuje kontrolu dodavatele odběratelem.
58. Akceptní formy placení mohou používat všechny organisace a zařízení, které mají v bance obratový nebo běžný účet.
59. Akceptní formy placení nelze použít:
a) při uhrazování nároků vzniklých na základě reklamací, i když se tyto reklamace týkají placení za zboží a materiálové hodnoty, práce nebo služby;
b) k vybírání penále, pokut, poplatků z prodlení, zdržného a pod.
60. Platebním a súčtovacím dokladem při akceptní formě placení je inkasní příkaz s přiloženým stejnopisem faktury.
61. Banka může při přejímání inkasních příkazů požadovat od dodavatelů předložení dopravních dokladů nebo dokladů o odevzdání zboží a materiálových hodnot k dopravě, po případě i jiných dokladů za účelem kontroly odeslání zboží a materiálových hodnot a správného vystavení inkasních příkazů.
62. Inkasní příkazy nelze vyhotovit na částky nižší než 5.000 Kčs. V jednotlivých výjimečných a hospodářsky odůvodněných případech může banka tuto částku snížit.
63. Dodavatel je povinen po odeslání zboží a materiálových hodnot nebo dokončení prací nebo služeb poslat fakturu a ostatní doklady stanovené smlouvou přímo odběrateli, a to nejpozději ve lhůtě stanovené předpisy o fakturování.
64. Inkasní příkazy, odevzdané bance po uplynutí tří pracovních dnů po odeslání zboží a materiálových hodnot nebo dokončení prací nebo služeb, anebo odevzdané bance po uplynutí delší lhůty, kterou stanoví vyhlášky o fakturování pro odeslání faktury a inkasního příkazu, přijímá banka jen k inkasu a neposkytuje na ně úvěr.
65. Všechny dodatečné disposice dodavatele týkající se inkasních příkazů včetně jejich odvolání musí být odevzdány bance dodavatele.
66. Je věcí odběratele, aby sledoval u své banky, zda jí došly inkasní příkazy, které se ho týkají. Banka vyrozumívá zvláštním dopisem jen národní výbory, soudy, stranické organisace, dobrovolné organisace a jednotná zemědělská družstva o došlých inkasních příkazech, které se jich týkají.
67. Inkasní příkaz se považuje za akceptovaný, nesdělil-li odběratel písemně, telegraficky nebo dálnopisem své bance odmítnutí akceptu do tří pracovních dnů ode dne, kdy banka obdržela inkasní příkaz. Po uplynutí této lhůty nepřijímá banka od odběratele ani úplné ani částečné odmítnutí akceptu.
Národní výbory, soudy, stranické organisace, dobrovolné organisace a jednotná zemědělská družstva musí své bance ve stejné lhůtě písemně sdělit, že souhlasí s úhradou inkasních příkazů. Bez písemného souhlasu banka úhradu neprovede. Za akcept se považuje při investicích podepsaný protokol o převzatých pracích podle zvláštních předpisů.
Dekádní faktury za investice musí být investorem písemně akceptovány. Lhůta k akceptu může být bankou odběratele prodloužena až na pět pracovních dnů, je-li odběratel v jiném místě než jeho banka.
Národní výbory, soudy, stranické organisace, dobrovolné organisace a jednotná zemědělská družstva musí své bance ve stejné lhůtě písemně sdělit, že souhlasí s úhradou inkasních příkazů. Bez písemného souhlasu banka úhradu neprovede. Za akcept se považuje při investicích podepsaný protokol o převzatých pracích podle zvláštních předpisů.
Dekádní faktury za investice musí být investorem písemně akceptovány. Lhůta k akceptu může být bankou odběratele prodloužena až na pět pracovních dnů, je-li odběratel v jiném místě než jeho banka.
68. Odběratel má právo odmítnout akcept zcela nebo zčásti. V odmítnutí akceptu musí odběratel uvést důvod odmítnutí a odvolat se na ustanovení předpisu nebo smlouvy, která byla porušena.
Zcela může být akcept odmítnut:
Zčásti může být akcept odmítnut:
Banka odběratele kontroluje oprávněnost úplného nebo částečného odmítnutí akceptu.
Spory mezi dodavatelem a odběratelem týkající se odmítnutí akceptu řeší arbitrážní komise, po případě soud. Banka nezasahuje do těchto sporů.
Zvláštní předpis určuje druhy zboží a materiálových hodnot, prací a služeb, na jejichž úhradu budou vystavovány inkasní příkazy nevyžadující akceptu odběratele.
Zcela může být akcept odmítnut:
Zčásti může být akcept odmítnut:
Banka odběratele kontroluje oprávněnost úplného nebo částečného odmítnutí akceptu.
Spory mezi dodavatelem a odběratelem týkající se odmítnutí akceptu řeší arbitrážní komise, po případě soud. Banka nezasahuje do těchto sporů.
Zvláštní předpis určuje druhy zboží a materiálových hodnot, prací a služeb, na jejichž úhradu budou vystavovány inkasní příkazy nevyžadující akceptu odběratele.
a) byly-li fakturovány vyšší ceny než jsou uvedeny v ceníku nebo ve smlouvě;
a) ve všech případech, kdy dodavatel porušil platné předpisy nebo kdy to stanoví smlouva mezi dodavatelem a odběratelem;
b) jestliže dodavatel odeslal větší množství zboží a materiálových hodnot, než stanoví smlouva nebo plán dodávek pro určité období;
b) jestliže zboží a materiálové hodnoty, práce nebo služby nebyly objednány;
c) jestliže dodavatel vyfakturoval se zbožím a materiálovými hodnotami, pracemi nebo službami objednanými i neobjednané zboží a materiálové hodnoty, práce nebo služby;
c) jestliže zboží a materiálové hodnoty, práce nebo služby byly již zaplaceny.
d) jestliže dodavatel odeslal zboží a materiálové hodnoty anebo provedl práce nebo služby, proti nimž uplatnil odběratel námitky a požaduje slevu;
e) jestliže je ve faktuře početní chyba.
69. Platební lhůta inkasního příkazu se skládá ze tří pracovních dnů na akcept a ze tří kalendářních dnů na odklad placení. Den obdržení inkasního příkazu se do akceptní lhůty nepočítá.
Byla-li lhůta k akceptu prodloužena na pět pracovních dnů, zkracuje se lhůta pro odklad placení o dny, o které byla prodloužena lhůta na akcept.
Banka může určit, pro které dodávky a pro které organisace se nepovoluje odklad placení.
Odběratel se může zříci odkladu placení v zájmu zrychlení obratu oběžných prostředků.
U stavebních, montážních, geologicko-průzkumných a vrtacích prací, jakož i v místním styku se odklad placení nepřipouští.
Byla-li lhůta k akceptu prodloužena na pět pracovních dnů, zkracuje se lhůta pro odklad placení o dny, o které byla prodloužena lhůta na akcept.
Banka může určit, pro které dodávky a pro které organisace se nepovoluje odklad placení.
Odběratel se může zříci odkladu placení v zájmu zrychlení obratu oběžných prostředků.
U stavebních, montážních, geologicko-průzkumných a vrtacích prací, jakož i v místním styku se odklad placení nepřipouští.
70. Nejsou-li inkasní příkazy ve stanovené lhůtě zaplaceny pro nedostatek prostředků na účtě odběratele, uvědomí o tom banka odběratele banku dodavatele s uvedením důvodu neproplacení inkasního příkazu.
71. Inkasní příkazy, které nebyly pro nedostatek prostředků na účtě odběratele zcela nebo zčásti zaplaceny, nabývají po uplynutí platební lhůty povahy vykonatelných dokumentů a banka odběratele je uhrazuje podle toho, jak docházejí prostředky na účet odběratele, při čemž se zachovává pořadí stanovené v bodě 87.
72. U inkasních příkazů, které nebyly včas zaplaceny pro nedostatek prostředků na účtě odběratele, vybírá banka od odběratele ve prospěch dodavatele poplatek z prodlení ve výši 0,05% za každý den prodlení v placení. Banka nevybírá poplatek z prodlení, je-li v prodlení investor. Poplatek z prodlení vyúčtuje v tomto případě investorovi přímo dodavatel, jemuž jej uhradí investor bankovním převodem.
Banka vypočítá a uhradí poplatek z prodlení zároveň s částkou uvedenou v inkasním příkazu.
Banka vypočítá a uhradí poplatek z prodlení zároveň s částkou uvedenou v inkasním příkazu.
73. Platby za dodávky zboží a materiálových hodnot a za práce nebo služby provedené pro vojenskou správu, národní bezpečnost a pro vězeňskou správu se provádějí podle těchto základních pravidel a podle zvláštních předpisů.
74. Zašle-li dodavatel bance inkasní příkaz nepodložený dodávkami zboží a materiálových hodnot, pracemi nebo službami, vybere banka od dodavatele penále ve výši 5% z částky inkasního příkazu. Zaplacení penále nevylučuje stíhání výstavců inkasního příkazu podle trestních zákonů.
Jde-li však o měsíční nebo celkovou fakturu za stavební, montážní, geologicko-průzkumné a vrtací práce, vybere banka odběratele toto penále stejným dílem od dodavatele i od investora.
Jde-li však o měsíční nebo celkovou fakturu za stavební, montážní, geologicko-průzkumné a vrtací práce, vybere banka odběratele toto penále stejným dílem od dodavatele i od investora.
75. Akreditiv je formou placení v mezimístním platebním a súčtovacím styku. Při jeho použití se súčtování zboží a materiálových hodnot provádí v místě dodavatele pod kontrolou banky.
Akreditivu lze použít:
Každý akreditiv je určen pro súčtování s jediným dodavatelem a je nepřenosný.
Dodavatel ručí odběrateli za správnost dodávky zboží a materiálových hodnot, za jejich jakost, množství a sortiment, jakož i za správnou adjustaci.
Všechny spory a nároky spojené s proplácením akreditivů projednávají strany bez účasti banky.
Z akreditivu otevřeného na vrub úvěru poskytnutého bankou nelze uhradit reklamační nároky uplatněné vůči odběrateli.
Akreditivu lze použít:
Každý akreditiv je určen pro súčtování s jediným dodavatelem a je nepřenosný.
Dodavatel ručí odběrateli za správnost dodávky zboží a materiálových hodnot, za jejich jakost, množství a sortiment, jakož i za správnou adjustaci.
Všechny spory a nároky spojené s proplácením akreditivů projednávají strany bez účasti banky.
Z akreditivu otevřeného na vrub úvěru poskytnutého bankou nelze uhradit reklamační nároky uplatněné vůči odběrateli.
a) v odvětvích národního hospodářství, pro které bylo použití této formy placení stanoveno vládou nebo směrnicemi ministerstev o podmínkách placení;
b) byl-li vymíněn ve smlouvě mezi dodavatelem a odběratelem, zejména při nepravidelných a jednorázových dodávkách;
c) má-li být převzetí zboží a materiálových hodnot odběratelem provedeno v místě dodavatele;
d) jako sankce dodavatele vůči odběrateli, který soustavně neproplácí včas faktury.
76. Zvláštní účet se používá v mezimístním platebním a súčtovacím styku a zřizuje se u banky dodavatele, je-li odběratel ve stálém platebním styku s jedním nebo několika dodavateli a je-li v jejich sídle zmocněnec odběratele.
Ze zvláštního účtu se provádějí platby jen do výše jeho kreditního zůstatku. Z tohoto účtu může zmocněnec (zástupce odběratele) proplácet faktury, dopravné a jiné náklady spojené s převzetím, odesláním nebo výkupem výrobku, jakož i v nutných případech vybírat menší částky v hotovosti, je-li tak v podmínkách pro zřízení zvláštního účtu stanoveno.
Státní banka neručí odběrateli za stav odeslaného zboží a materiálových hodnot, které byly zaplaceny ze zvláštního účtu, ani za správnost dokladů vydaných dodavateli.
Ze zvláštního účtu se provádějí platby jen do výše jeho kreditního zůstatku. Z tohoto účtu může zmocněnec (zástupce odběratele) proplácet faktury, dopravné a jiné náklady spojené s převzetím, odesláním nebo výkupem výrobku, jakož i v nutných případech vybírat menší částky v hotovosti, je-li tak v podmínkách pro zřízení zvláštního účtu stanoveno.
Státní banka neručí odběrateli za stav odeslaného zboží a materiálových hodnot, které byly zaplaceny ze zvláštního účtu, ani za správnost dokladů vydaných dodavateli.
77. Hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení používají bankovních převodů k súčtování:
a) poukazů prostředků zmocněncům na výplatu mezd, na výkup a drobné nákupy;
b) úhrad faktur, které nejsou uhrazovány prostřednictvím banky obvyklým způsobem (inkasním příkazem);
c) úhrad penále, pokut, poplatků z prodlení placených investorem, zdržného a náhrad za nedodržení jakosti a pod.;
d) úhrad závazků vůči věřitelům;
e) nového rozdělení a doplňování oběžných prostředků hospodářských organisací;
f) odvodů do rozpočtu, úhrad příspěvků na národní pojištění a pod.
78. Bankovní převody se provádějí v mezimístním styku zpravidla tehdy, činí-li každý jednotlivý převod nejméně 5.000 Kčs; do 5.000 Kčs se provádějí převody prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů).
Převody částek přesahujících 5.000 Kčs je možno provádět prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů) jen ze zvláštních důvodů s předběžným svolením banky nebo podle zvláštních předpisů.
Převody částek přesahujících 5.000 Kčs je možno provádět prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů) jen ze zvláštních důvodů s předběžným svolením banky nebo podle zvláštních předpisů.
79. Úhrady pro účty jednotných zemědělských družstev a převody z jejich účtů se mohou provádět prostřednictvím Státní banky bez ohledu na výši částky.
80. Hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení mohou provádět převody ze svých obratových nebo běžných účtů prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů) bez omezení částky:
a) na fysické osoby;
b) na jiné hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení, jakož i na své zmocněnce, kteří jsou v místech, kde není pobočka Státní banky nebo jiný peněžní ústav, a to na krytí výdajů a výplatu mezd a na výkup zemědělských produktů. Jiné převody do těchto míst jsou přípustné s povolením ředitele pobočky banky, u níž je veden obratový (běžný) účet příkazce.
Bez omezení částky mohou být prováděny se souhlasem ředitele pobočky banky převody prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů), jde-li o obchodní tržby v hotovosti, o daňové platby a jiné tržby v hotovosti, jež mají být zúčtovány na účty v bance.
Všechny ostatní převody až do výše 5.000 Kčs na každý jednotlivý převod se provádějí orgány ministerstva spojů (poštovními úřady).
Bez omezení částky mohou být prováděny se souhlasem ředitele pobočky banky převody prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů), jde-li o obchodní tržby v hotovosti, o daňové platby a jiné tržby v hotovosti, jež mají být zúčtovány na účty v bance.
Všechny ostatní převody až do výše 5.000 Kčs na každý jednotlivý převod se provádějí orgány ministerstva spojů (poštovními úřady).
81. Na úhrnnou částku převodů prováděných hospodářskými, rozpočtovými a ostatními organisacemi a zařízeními prostřednictvím orgánů ministerstva spojů (poštovními úřady) se odevzdává těmto orgánům šek k súčtování akceptovaný bankou.
Drobné úhrady v celkové výši do 1.000 Kčs jsou skládány u orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů) v hotovosti.
Drobné úhrady v celkové výši do 1.000 Kčs jsou skládány u orgánů ministerstva spojů (poštovních úřadů) v hotovosti.
82. Hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení, které jsou v pravidelném styku s dopravními organisacemi, používají k placení za přepravu a jiné výkony šeků k súčtování z limitovaných šekových knížek, vydávaných Státní bankou podle zvláštních předpisů.
83. Bankou akceptovaných šeků k súčtování používají hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace:
a) k provádění převodů (včetně poštovních dobírek) orgány ministerstva spojů (poštovními úřady);
b) k placení za přepravu a jiné výkony dopravním organisacím, nejsou-li s dopravními organisacemi v pravidelném styku.
84. Při stálých a rovnoměrných dodávkách zboží a materiálových hodnot, prací nebo služeb může se dodavatel s odběratelem dohodnout na plánovaném súčtování, které se provádí při vyfakturování všech dodávek provedených za sjednané období, jež nesmí být zásadně delší než jeden kalendářní měsíc.
Plánované súčtování se provádí na základě převodních příkazů odběratele.
Banka může v hospodářsky odůvodněných případech určit formu plánovaného súčtování jako závaznou pro dodavatele i odběratele.
Plánované súčtování se provádí na základě převodních příkazů odběratele.
Banka může v hospodářsky odůvodněných případech určit formu plánovaného súčtování jako závaznou pro dodavatele i odběratele.
85. Zvláštní formy bezhotovostního súčtování započtením vzájemných pohledávek jsou:
a) jednorázové započtení;
b) jednorázové skupinové započtení;
c) periodické započtení zůstatků;
d) mezipodnikové zúčtovny.
Studiu a organisaci forem a method súčtování započtením vzájemných pohledávek je nutno věnovat zvláštní pozornost jako prostředku, jenž umožňuje zjednodušení a zrychlení účtování a zrychlení obratu oběžných prostředků potřebných pro placení. Pravidla pro tyto formy placení upravují zvláštní předpisy.
Státní banka bude organisovat tento způsob súčtování postupně tak, jak budou pro to nezbytné předpoklady, a to jak v bance, tak i u hospodářských organisací.
Studiu a organisaci forem a method súčtování započtením vzájemných pohledávek je nutno věnovat zvláštní pozornost jako prostředku, jenž umožňuje zjednodušení a zrychlení účtování a zrychlení obratu oběžných prostředků potřebných pro placení. Pravidla pro tyto formy placení upravují zvláštní předpisy.
Státní banka bude organisovat tento způsob súčtování postupně tak, jak budou pro to nezbytné předpoklady, a to jak v bance, tak i u hospodářských organisací.
86. Místní platební a súčtovací styk může být prováděn od 1.000 Kčs výše:
a) akceptní formou (inkasním příkazem);
b) bankovním převodem;
c) plánovaným súčtováním;
d) šeky k súčtování.
Použití té či oné formy súčtování se určuje dohodou mezi dodavatelem a odběratelem v rámci předpisů.
Úhrady do 1.000 Kčs se provádějí v místním platebním a súčtovacím styku v hotovosti.
Pokladní šeky a šeky k súčtování musí být předloženy k placení do osmi dnů ode dne jejich vystavení.
Použití té či oné formy súčtování se určuje dohodou mezi dodavatelem a odběratelem v rámci předpisů.
Úhrady do 1.000 Kčs se provádějí v místním platebním a súčtovacím styku v hotovosti.
Pokladní šeky a šeky k súčtování musí být předloženy k placení do osmi dnů ode dne jejich vystavení.
87. Nestačí-li prostředky na obratových nebo běžných účtech na všechny úhrady, stanoví se pro výběry a súčtování na těchto účtech toto pořadí:
a) mzdy a platy s příslušenstvím;
b) odvody odpisů;
c) odvody do státního rozpočtu;
d) splacení úvěrů bance;
e) ostatní súčtování v pořadí, jak došly příkazy.
Banka nemůže měnit pořadí, může však se souhlasem ministra financí proplácet některé dodávky přednostně.
Jsou-li organisaci nebo zařízení uvolňovány úhrady z obratového nebo běžného účtu ve stanoveném pořadí, může banka uvolnit dvě až pět procent z úhrad došlých za předešlý den k proplacení denních neodkladných výdajů; nevyčerpaná částka nemůže být použita v následujících dnech. Ve zvláštních případech může banka povolit zálohu na vrub denních kvot za dobu nejvýše deseti dnů k dodatečnému súčtování.
Banka nemůže měnit pořadí, může však se souhlasem ministra financí proplácet některé dodávky přednostně.
Jsou-li organisaci nebo zařízení uvolňovány úhrady z obratového nebo běžného účtu ve stanoveném pořadí, může banka uvolnit dvě až pět procent z úhrad došlých za předešlý den k proplacení denních neodkladných výdajů; nevyčerpaná částka nemůže být použita v následujících dnech. Ve zvláštních případech může banka povolit zálohu na vrub denních kvot za dobu nejvýše deseti dnů k dodatečnému súčtování.
88. Hospodářským, rozpočtovým a ostatním organisacím a zařízením reservuje banka na jejich žádost na obratových nebo běžných účtech prostředky nutné na výplatu mezd a platů s příslušenstvím. O vytvoření této reservy mohou organisace a zařízení žádat banku nejdříve sedm dní před termínem pro výplatu, a to do výše mezd a platů s příslušenstvím. Tuto lhůtu k vytvoření reservy na mzdy a platy může ministr financí zkrátit až na tři dny.
89. Základní pravidla pro krátkodobé úvěrování a pro platební a súčtovací styk jsou závazná pro všechny peněžní ústavy, hospodářské, rozpočtové a ostatní organisace a zařízení.
90. Směrnice k provedení ustanovení této vyhlášky vydá Státní banka se schválením ministra financí.
91. Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují této vyhlášce.
92. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953 s výjimkou ustanovení bodů 47 až 86, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 1953.