Druhy účetních zápisů.
§ 7
Běžná účetní evidence se vede podle
a) časového uspořádání účetních případů (časové neboli chronologické zápisy) a
b) věcného uspořádání účetních případů (soustavné neboli systematické zápisy).
§ 8
Časové zápisy se provádějí v deníku (v denících) zpravidla podle původních účetních dokladů a musí zachycovat účetní případy jednotlivě. Je však dovoleno jedním zápisem zachycovat více jednotlivých stejnorodých účetních případů, jsou-li zahrnuty v jednom původním účetním dokladu nebo vyhotoví-li se na ně sběrný účetní doklad (§ 28).
(1) Soustavné zápisy se provádějí na účtech, při čemž se účetní případy třídí a seskupují
a) v synthetické evidenci na synthetických účtech stanovených účtovou osnovou,
b) v analytické evidenci na analytických účtech, na kterých se zachycují podrobněji rozvedené nebo doplněné údaje zápisů prováděných na jednotlivých synthetických účtech.
(2) Peněžní částky vyplývající ze zápisů analytické evidence musí odpovídat příslušným peněžním částkám na synthetickém účtu, k němuž se analytická evidence vede.
(3) Časové zápisy stejnorodých účetních případů lze sbírat (sborníkovat) v obdobích nejdéle měsíčních a pak zachycovat jejich údaje soustavnými zápisy hromadně.
(1) Synthetická evidence se vede jen v peněžních jednotkách.
(2) Analytická evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství nebo v obojích jednotkách podle povahy hospodářských operací; vede-li se jen v jednotkách množství, je nutno zajistit vazbu v peněžních jednotkách na zápisy synthetické evidence.
(1) Analytická evidence se vede k synthetickým účtům o základních prostředcích, zásobách, pracovních příjmech zaměstnanců, súčtování s jinými osobami, nákladech na výrobu a o nákladech na oběh.
(2) Ministerstvo financí stanoví, ke kterým dalším synthetickým účtům se musí vést analytická evidence.