(1) Prokurátor a v řízení před soudem soud zruší zajištění,

a) pomine-li důvod, pro který bylo zajištění nařízeno,

b) skončí-li trestní stíhání zastavením nebo rozsudkem zprošťujícím, nebo

c) uplyne-li jeden měsíc od právní moci rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným, nebo od postoupení věci prokurátoru nebo soudu, u nichž poškozený nemůže uplatňovat své nároky z trestného činu.

(2) Prokurátor a v řízení před soudem soud omezí zajištění, shledá-li, že ho není třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno.

(3) O tom, že zajištění bylo zrušeno nebo omezeno, se vyrozumí též poškozený.