§ 1
Úvodní ustanovení.
Úspěšná péče o vytváření zdravotně příznivého životního prostředí a o jeho ochranu před zdravotními závadami se musí opírat především o dobrovolnou a obětavou součinnost a pomoc všech občanů. Stát však nese náklady na hygienická a protiepidemická opatření provedená v obecném zdravotním zájmu, nahrazuje občanům ušlý pracovní výdělek a poskytuje jim podpory ke krytí jiných nákladů a škod vzniklých při prováděni hygienické a protiepidemické péče, nelze-li spravedlivě žádat, aby náklady a škody nesli ze svého.
Úspěšná péče o vytváření zdravotně příznivého životního prostředí a o jeho ochranu před zdravotními závadami se musí opírat především o dobrovolnou a obětavou součinnost a pomoc všech občanů. Stát však nese náklady na hygienická a protiepidemická opatření provedená v obecném zdravotním zájmu, nahrazuje občanům ušlý pracovní výdělek a poskytuje jim podpory ke krytí jiných nákladů a škod vzniklých při prováděni hygienické a protiepidemické péče, nelze-li spravedlivě žádat, aby náklady a škody nesli ze svého.
§ 2
Stát nese náklady
a) na diagnostická vyšetřování potřebná k boji proti vzniku a šíření přenosných nemocí,
b) na ochranná očkování proti přenosným nemocem, jsou-li nařízena podle zákona nebo předpisů podle něho vydaných,
c) na isolaci osob nemocných přenosnými nemocemi a podezřelých z onemocnění těmito nemocemi, prováděnou v příslušném zařízení preventivní a léčebné péče (ústavní isolaci), čítajíc v to jejich přepravu do tohoto zařízení, po případě, vyžaduje-li toho zdravotní stav nemocného nebo jeli to odůvodněno vzdáleností, i přepravu zpět do místa pobytu,
d) na karanténu osob podezřelých z nákazy, je-li nařízena orgány hygienické a protiepidemické služby, čítajíc v to přepravu do karanténního zařízení, po případě, je-li to odůvodněno vzdáleností, i přepravu zpět,
e) na závěrečnou desinfekci v ohnisku nákazy, a to jak v bytě nemocného, tak i na jeho pracovišti, po případě na jiném místě, kde se nemocný v době onemocnění zdržoval,
f) na hubení škodlivých živočichů, kteří mohou přenášet choroboplodné zárodky, bylo-li nařízeno ve spojitosti s desinfekci ohniska nákazy.
§ 3
Stát nese též náklady na hygienická a epidemiologická šetření nebo zkoumání. Byly-li však tímto šetřením nebo zkoumáním zjištěny hygienické nebo epidemiologické závady, může okresní národní výbor tomu, jehož osoby nebo věci se šetření nebo zkoumání týká, uložit plnou nebo částečnou náhradu nákladu, i když bylo šetření nebo zkoumání nařízeno nebo provedeno z úřední moci; náhrada nákladů se mu uloží zejména tehdy, byly-li jím závady zaviněny.
§ 4
Krajský národní výbor může rozhodnout, že stát ponese určité náklady
a) na ozdravění vzduchu, vody nebo půdy, pokud závady, o jejichž odstranění jde, nebyly zaviněny určitými osobami, a
b) na hubení hmyzu nebo jiných živočichů v přírodě, pokud mohou přenášet choroboplodné zárodky.
§ 5
(1) V případech, které nejsou uvedeny v §§ 2 až 4, nese náklady na hygienická a protiepidemická opatření ten, jehož osoby nebo věci se opatření týká. Náklady povinného hubení škodlivých živočichů nese ten, na jehož pozemku nebo v jehož budově, po případě v jehož zařízení se škodliví živočichové hubí; pokud pozemek nebo budova, po případě zařízení jsou v užívání jiného, nese náklady uživatel.
(2) Nákladem na hygienická a protiepidemická opatření jsou také částky placené podniku nebo zařízení za odborné úkony nutné k provedení těchto opatření.
(3) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny nároky na náhradu nákladů z jiného právního důvodu.
§ 6
Ztráta na odměně za práci nebo výdělku se nahradí, vznikla-li
a) provedením hygienických nebo protiepidemických opatřeni nařízených podle zákona nebo předpisů podle něho vydaných, anebo
b) výkonem osobní pomoci ke zdolání nebo k zamezení přenosných nemocí, poskytnuté na výzvu orgánů hygienické a protiepidemické služby.
§ 7
(1) Osobám v pracovním poměru se po dobu, po kterou nemohly vykonávat práci z důvodu uvedeného v § 6 písm. a), nahrazuje ztráta na odměně za práci
Pokud osoby v pracovním poměru nemohly vykonávat práci z důvodu uvedeného v § 6 písm. b), nahrazuje se jim ztráta na odměně za práci ve výši průměrného pracovního výdělku. Pro stanovení náhrady je rozhodný pracovní výdělek dosažený v předchozím zúčtovacím období.
Pokud osoby v pracovním poměru nemohly vykonávat práci z důvodu uvedeného v § 6 písm. b), nahrazuje se jim ztráta na odměně za práci ve výši průměrného pracovního výdělku. Pro stanovení náhrady je rozhodný pracovní výdělek dosažený v předchozím zúčtovacím období.
a) ve výši jejich základní časové mzdy, jsou-li odměňovány časovou mzdou nebo časovou mzdou s prémií,
b) ve výši jejich úkolového tarifu, jsou-li odměňovány úkolovou mzdou.
(2) Jestliže osoby v pracovním poměru utrpí ztrátu na odměně za práci tím, že pro opatření nařízená k zamezení šíření přenosných nemocí, zejména pro uzávěru dětských zařízení, musí samy ošetřovat nebo opatrovat děti, které jsou v jejich péči, nahrazuje se jim tato ztráta, jen pokud by jí bylo ohroženo uspokojení nezbytných potřeb jejich vlastních nebo jejich rodin.
(3) Osobám v pracovním poměru, které se se souhlasem orgánů hygienické a protiepidemické služby v důsledku hygienických nebo protiepidemických opatření a v zájmu dalšího výkonu práce na svém pracovišti přechodně ubytují mimo své bydliště, se poskytuje náhrada vyšších výdajů tím vzniklých, a to za podmínek stanovených předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.
(4) Ztráta na odměně za práci se nenahrazuje osobám v pracovním poměru, pokud jim podle jiných předpisů přísluší nárok na náhradu odměny za práci, po případě nárok na náhradní dávky.
§ 8
Osobám, které nejsou v pracovním poměru, se nahrazuje ztráta na výdělku, která jim prokazatelně vznikla, nejvýše však do výše, kterou určí ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem financí. Náhrada se neposkytuje, nezpůsobí-li ztráta na výdělku těmto osobám vzhledem k jejich majetkovým vým poměrům, zvláště citelnou hmotnou újmu.
§ 9
Za vzorky odebrané pro účely hygienického a epidemiologického šetření a zkoumání se náhrada neposkytuje.
§ 10
Z důvodů hodných zvláštního zřetele může být ze státních prostředků poskytnuta podpora na úhradu nákladů uvedených v § 5. Podpora se neposkytuje, neznamená-li úhrada nákladů pro toho, kdo má náklady nést, vzhledem k jeho majetkovým a výdělkovým poměrům, zvláště citelnou hmotnou újmu.
§ 11
(1) Podporu ke krytí škody na věcech je možno poskytnout,
Podporu ke krytí škody na věcech vzniklé provedením nařízených hygienických nebo protiepidemických opatření lze poskytnout, jen jeli splněna ještě další podmínka, že škoda znamená pro poškozeného vzhledem k jeho majetkovým a výdělkovým poměrům zvláště citelnou hmotnou újmu.
Podporu ke krytí škody na věcech vzniklé provedením nařízených hygienických nebo protiepidemických opatření lze poskytnout, jen jeli splněna ještě další podmínka, že škoda znamená pro poškozeného vzhledem k jeho majetkovým a výdělkovým poměrům zvláště citelnou hmotnou újmu.
a) vznikla-li škoda provedením hygienických nebo protiepidemických opatření nařízených podle zákona nebo předpisů vydaných podle něho anebo výkonem pomoci ke zdolání nebo k zamezení přenosných nemocí, poskytnuté na výzvu orgánů hygienické a protiepidemické služby, a
b) nelze-li náhrady škody dosáhnout jiným způsobem.
(2) Při poskytování podpory podle odstavce 1 lze přihlížet jen ke skutečné škodě, která na věcech vznikla nebo byla způsobena jejich spotřebováním. Nepřihlíží se
a) k opotřebení věci, které vzniklo obyčejným užíváním,
b) k poškození věci, které bylo odstraněno tak, že věc nelze považovat za znehodnocenou,
c) ke škodě na věcech, s nimiž poškozený nebo osoby, za něž odpovídá, nakládali v rozporu s nařízenými hygienickými nebo protiepidemickými opatřeními.
§ 12
Podpory je možno poskytnout až do výše vzniklých nákladů nebo způsobené škody.
§ 13
O náhradě škody a o podporách rozhoduje a náhradu škody a podpory poskytuje okresní národní výbor, v jehož obvodu byla hygienická nebo protiepidemická opatření nařízena nebo v jehož obvodu byla pomoc poskytnuta.
§ 14
Kdo žádá o náhradu škody nebo o podporu, je povinen předložit okresnímu národnímu výboru doklady potřebné pro rozhodnutí o žádosti, zejména doklady o rozsahu nákladů nebo škody a o svých majetkových a výdělkových poměrech.
§ 15
Náhradu škody nebo podporu lze poskytnout, jen byla-li žádost podána nejpozději do 3 měsíců po době, kdy hygienické nebo protiepidemické opatření byla provedeno nebo pomoc byla poskytnuta.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1953.