(1) Osobám v pracovním poměru se po dobu, po kterou nemohly vykonávat práci z důvodu uvedeného v § 6 písm. a), nahrazuje ztráta na odměně za práci
Pokud osoby v pracovním poměru nemohly vykonávat práci z důvodu uvedeného v § 6 písm. b), nahrazuje se jim ztráta na odměně za práci ve výši průměrného pracovního výdělku. Pro stanovení náhrady je rozhodný pracovní výdělek dosažený v předchozím zúčtovacím období.

a) ve výši jejich základní časové mzdy, jsou-li odměňovány časovou mzdou nebo časovou mzdou s prémií,

b) ve výši jejich úkolového tarifu, jsou-li odměňovány úkolovou mzdou.

(2) Jestliže osoby v pracovním poměru utrpí ztrátu na odměně za práci tím, že pro opatření nařízená k zamezení šíření přenosných nemocí, zejména pro uzávěru dětských zařízení, musí samy ošetřovat nebo opatrovat děti, které jsou v jejich péči, nahrazuje se jim tato ztráta, jen pokud by jí bylo ohroženo uspokojení nezbytných potřeb jejich vlastních nebo jejich rodin.

(3) Osobám v pracovním poměru, které se se souhlasem orgánů hygienické a protiepidemické služby v důsledku hygienických nebo protiepidemických opatření a v zájmu dalšího výkonu práce na svém pracovišti přechodně ubytují mimo své bydliště, se poskytuje náhrada vyšších výdajů tím vzniklých, a to za podmínek stanovených předpisy o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů.

(4) Ztráta na odměně za práci se nenahrazuje osobám v pracovním poměru, pokud jim podle jiných předpisů přísluší nárok na náhradu odměny za práci, po případě nárok na náhradní dávky.