(2) V každém rozhodnutí, opatření, výzvě nebo sdělení, proti kterému může ten, komu se vydává, podat opravný prostředek, musí být uvedeno poučení, kde a v jaké lhůtě může být opravný prostředek podán. Nesprávné nebo neúplné poučení nemůže být na újmu tomu, komu bylo sděleno. Přesahuje-li lhůta uvedená v poučení lhůtu stanovenou zákonem nebo prováděcími předpisy, je opravný prostředek podaný ve lhůtě uvedené v poučení považovat za včas podaný.