(1) Správu daní vykonávají národní výbory a ministerstvo financí.

(2) Věcnou příslušnost národních výborů stanoví zákony o jednotlivých daních a předpisy podle nich vydané.

(3) Pokud místní příslušnost národních výborů není jinak upravena předpisy o jednotlivých daních (na př. § 15 odst. 1 a § 20 odst. 1 zákona o dani ze mzdy, § 12 vyhlášky ministerstva financí č. 370/1952 Ú. l., kterou se provádí zákon o domovní dani, § 13 odst. 2 zákona o dani z představení, § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 9 zákona č. 59/1950 Sb., o dani z literární a umělecké činnosti), řídí se místem poplatníkova bydliště nebo sídla. Nemá-li poplatník bydliště nebo sídlo v tuzemsku, je pro věci, u nichž se jinak místní příslušnost řídí místem bydliště nebo sídla, příslušný obvodní národní výbor Praha 1, je-li hlavní pramen poplatníkova příjmu v českých krajích, a ústřední národní výbor v Bratislavě, je-li hlavní pramen poplatníkova příjmu na Slovensku. Nelze-li příslušný národní výbor určit podle předpisů o jednotlivých daních nebo podle ustanovení této vyhlášky, stanoví jej ministerstvo financí.

(4) Příslušnost národních výborů k exekučnímu vymáhání daní upravuje § 52.

(5) Národním výborem se v dalších ustanoveních této vyhlášky rozumí národní výbor vykonávající správu daně v prvních stolici, pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá, že jde o všeobecné označení národních výborů všech stupňů.

(6) Národním výborem vyššího stupně se rozumí národní výbor, který je bezprostředně nadřízen národnímu výboru vykonávajícímu správu daně v první stolici.

(7) Ministerstvu financí přísluší nejvyšší vedení a dozor. Odvolací stolicí je ministerstvo financí ve věcech, o kterých v první stolici rozhodl krajský národní výbor.