(1) Poplatníkem se v této vyhlášce rozumí, kdo podle daňových zákonů je povinen daň platit nebo odvádět; poplatníky se proto v této vyhlášce rozumějí též podniky, jež jsou povinny odvádět daň z obratu nebo daň z výkonů, a pořadatelé, kteří jsou povinni odvádět daň z představení. U daně ze mzdy a u daně z literární a umělecké činnosti vztahují se ustanovení této vyhlášky týkající se poplatníka též na všechny plátce, kteří jsou povinni daň srážet a odvádět.

(2) Ustanovení této vyhlášky týkajících se poplatníka použije se přiměřeně též v řízení o daňové, povinnosti přecházející na dědice (§ 35) a v řízení o daňové povinnosti jiných osob, které jsou povinny daň platit podle jiných zákonů než daňových (národní a komunální podniky podle zákonů o znárodnění a pod.), jakož i v řízení o vybrání nezaplacených daní od osob, které za daň osobně ručí nebo které jsou vlastníky věcí, na nichž pro daň vázne zástavní právo (§ 46 odst. 2 a 3).

(3) V daňovém řízení spolupůsobí též jiné osoby, které jsou k účasti na řízení povolány buď podle všeobecného předpisu nebo podle opatření národního výboru.