(1) Daňová přiznání, hlášení a jiná podání podepisují a v daňových věcech jednají:

(2) Národní výbor může žádat, aby osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) až f) prokázaly, že jsou oprávněny zastupovat osobu, za kterou přiznání, hlášení nebo jiné podání podepsaly nebo v jejíž věci jednají.

a) jednotlivé fysické osoby ve vlastních věcech daňových, jsou-li svéprávné;

b) za fysické nesvéprávné osoby jejich zákonní zástupci; nezletilci, jakož i ti, kdo jsou zbaveni svéprávnosti jen částečně, mohou též sami jednat a podepisovat v daňových věcech týkajících se zdanění mzdy za jejich práci nebo příjmů za jejich jinou činnost;

c) za národní a komunální podniky, družstva a jiná právnické osoby ti, kdo podle předpisů upravujících právní poměry právnických osob jsou oprávněni jménem právnické osoby jednat;

d) za sdružení osob, jež nejsou právnickými osobami, ti, kdo ze zákona nebo podle smlouvy za sdružení jednají. Pokud je k jednání v témže řízení oprávněno více osob, může jim národní výbor uložit, aby určily společného zmocněnce; neučiní-li tak ve stanovené lhůtě, oznámí jim národní výbor, koho z nich považuje za zmocněnce ostatních;

e) za majetkové podstaty pod národní správou národní správci;

f) za dědice, není-li známo, kdo dědicem je, opatrovník, kterého ustanoví soud.