(1) Hospodářské organisace, rozpočtové organisace a ostatní zařízení a organisace, jež jsou účetními jednotkami (§ 6 odst. 1 vládního nařízení č. 41/1952 Sb., kterým se stanoví zásady pro účetní evidenci), jsou povinny oznamovat příslušným národním výborům skutkové okolnosti, jež mohou přispět ke správnému zjištění daňových základů a stanovení daní fysickým osobám. Zejména jsou povinny oznamovat do 30 dnů po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí okresním národním výborům příslušným podle bydliště příjemců jednak odměny a honoráře, které vyplatily v uplynulém čtvrtletí fysickým osobám nebo pro fysické osoby za vykonané dílo, provedenou práci nebo výkon, pokud tyto odměny a honoráře zásadně nepodléhají dani za mzdy nebo dani z literární a umělecké činnosti, jednak částky, které fysickým osobám nebo pro ně vyplatily za přenechání užívání majetkových předmětů a práv.

(2) V řízení daňovém je každá fysická osoba povinna na výzvu národního výboru vydat svědectví nebo vypovídat jako znalec nebo osoba přezvědná. Také právnická osoba je povinna na výzvu národního výboru písemně sdělit skutečnosti týkající se daňové povinnosti jiných osob, na něž bude dotázána, nebo podat posudek o okolnostech, jichž posuzování patří do oboru její působnosti; nemůže však být tázána na skutečnosti, o nichž podle odstavce 3 nelze vyslýchat svědka. Svědecká výpověď se podává ústně do protokolu (§ 24). Výpověď znalce nebo přezvědné osoby může být podána též písemně.

(3) Jako svědka, znalce nebo přezvědnou osobu nelze vyslýchat toho, kdo by výpovědí:

(4) Svědek (znalec, přezvědná osoba) může výpověď odepřít, jestliže by výpovědí mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Jeho blízkými osobami jsou jeho manžel, osoby, které jsou s ním nebo s jeho manželem příbuzné buď v pokolení přímém anebo v pokolení pobočném až do bratrance (sestřenice) včetně, a jiné osoby, které s ním žijí ve společné domácnosti jako členové rodiny; poměru příbuzenskému se rovná poměr založený osvojením. Svědek (znalec, přezvědná osoba) musí národnímu výboru oznámit důvod odepření výpovědi; národní výbor rozhodne o oprávněnosti odepřít výpověď.

(5) V předvolání svědka, znalce nebo přezvědné osoby k ústnímu jednání je třeba upozornit předvolaného na důsledky podle § 90 trestního zákona správního pro případ, že by se bez omluvy k ústnímu jednání nedostavil. Před výslechem poučí národní výbor vyslýchaného o důvodech, pro které ho nelze vyslýchat (odstavec 3) a pro které by mohl odepřít výpověď (odstavec 4); zároveň jej poučí také o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčovat. Svědka (znalce) národní výbor přitom upozorní na význam svědecké výpovědi (znaleckého posudku) s hlediska obecného zájmu a na trestní následky podle trestního zákona (§ 161); obdobně upozorní přezvědnou osobu na následky neúplné nebo nepravdivé výpovědi podle trestního zákona správního (§ 91).

(6) Osoby povinné výpovědí jsou také povinny předložit národnímu výboru ve lhůtě jím stanovené listinné doklady a jiné písemnosti, které mají a které národní výbor označí za rozhodné v daňových věcech jiné osoby.

a) prozradil státní tajemství;

b) porušil povinnost mlčenlivosti uloženou výslovně státem nebo uznanou státem, pokud nebyl této povinností zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnosti má.