(1) Daňová povinnost, která vznikla (§ 33 odst. 1) před smrtí fysické osoby, přechází na dědice. Dědic má tytéž povinnosti a práva, jež příslušela zůstaviteli. Daně nezaplacené zůstavitelem a jejich příslušenství jsou dluhem dědice bez rozdílu, zda se staly splatnými před smrti zůstavitele anebo po jeho smrti.

(2) Daňové nedoplatky zůstavitele hradí dědic podle ustanovení § 514 občanského zákoníka až do výše ceny nabytého dědictví spolu s ostatními závazky, které na něho přešly smrtí zůstavitelovou. Je-li více dědiců, hradí každý z nich závazky zůstavitelovy částkou, která odpovídá poměru ceny jeho dědictví k ceně úhrnu toho, čeho se dědictvím dostalo všem dědicům dohromady. Stejnou povinnost mají odkazovníci, pokud podle ustanovení § 537 občanského zákoníka odpovídají za závazky zůstavitelovy.

(3) Byly-li zůstavitelovi věřitelé vyzváni vyhláškou soudu podle ustanovení § 332 občanského soudního řádu k oznámení svých nároků, oznámí národní výbor všechny daňové nedoplatky zůstavitelovy. Není-li výše daně dosud stanovena, národní výbor požádá soud o přiměřené prodloužení lhůty, aby zůstavitelovy daně za dobu do jeho úmrtí mohly být stanoveny. Lhůtu povolenou soudem třeba dodržet.