(1) Uzná-li to národní výbor za potřebné, může vyzvat poplatníka i mimo případy uvedené v § 22 odst. 4, aby se dostavil do příslušné úřadovny k ústnímu jednání. Ve výzvě sdělí národní výbor poplatníkovi, které pomůcky nebo doklady má s sebou přinést, a upozorní poplatníka na následky, které jej stihnou, nevyhoví-li výzvě bez náležité omluvy (§ 25 odst. 2 a 3). Při předvolání osob pracujících je třeba dobu nebo lhůtu k jednání podle možnosti stanovit tak, aby předvolaná osoba mohla výzvě vyhovět bez újmy v plnění svých pracovních úkolů.

(2) Poplatníkovi nepřísluší náhrada za nutná vydání na cestu k národnímu výboru ani za ušlou mzdu nebo za jiný ušlý příjem.