(1) Řízení ukončené pravomocným rozhodnutím může být obnoveno na žádost poplatníka nebo z úřední povinnosti:

c) záviselo-li rozhodnutí na posouzení předběžné otázky a rozhodl-li o ní příslušný národní výbor, úřad nebo soud v podstatných bodech jinak.

a) vyšly-li na jevo nové skutečnosti, nebo důkazy, které mohly mít vliv na rozhodnutí a nemohly být v řízení uplatněny bez viny poplatníka nebo národního výboru;

b) zjistilo-li se až po rozhodnutí, že listina, o kterou se rozhodnutí opírá, byla podvržena nebo zfalšována, že výpověď svědka nebo znalce, jež měla pro rozhodnutí podstatný význam, byla křivá nebo že rozhodnutí bylo přivoděno jiným činem soudně trestným;

(2) Žádost za obnovu řízení musí být podána u národního výboru, který o věci rozhodl v první stolici, a to do třiceti dnů po dni, kdy se žadatel dověděl o důvodech obnovy, nejpozději však před uplynutím lhůty, ve které se vybrání daně promlčuje. Okolnosti obnovu odůvodňující musí být v žádosti osvědčeny. Národní výbor může nařídit obnovu řízení z úřední povinnosti, pokud vybrání daně není promlčeno.

(3) O obnově řízení rozhoduje národní výbor, který vydal rozhodnutí, jehož se důvod obnovy řízení týká. Týká-li se důvod obnovy řízení rozhodnutí dvou stolic, rozhoduje národní výbor, který vydal rozhodnutí v druhé stolici. V rozhodnutí povolujícím nebo nařizujícím obnovu řízení se vysloví, v jakém rozsahu má být řízení obnoveno. Pokud řízení nebylo dotčeno důvodem, pro který se obnova povoluje nebo nařizuje, zůstává nedotčeno. Povolením nebo nařízením obnovy řízení se zrušuje rozhodnutí, pokud se ho důvod obnovy řízení týká.

(4) Proti zamítavému rozhodnutí o žádosti za obnovu řízení může se žadatel odvolat.