(1) Exekuce nesmí být vykonána ve větším rozsahu, než je nezbytně třeba k úhradě vymáhaného nedoplatku s příslušenstvím.

(2) Výkonný úředník upustí od exekučního úkonu, prokáže-li mu dlužník, že vymáhaný nedoplatek byl i s příslušenstvím zaplacen, že příslušný národní výbor povolil posečkání nedoplatku, splátky na jeho zaplacení nebo odklad exekuce, nebo zaplatí-li dlužník vymáhaný nedoplatek s příslušenstvím v hotovosti výkonnému úředníku, pokud je oprávněn platbu přijmout, nebo na poštovním úřadě nebo u peněžního ústavu.