1. Žito určené ke zpracování na výrobky pro lidskou výživu (konsumní) musí obsahovat nejméně 85 vahových procent žitných zrn mimo žitná zrna počítaná do bezcenných příměsků.

2. Podle hektolitrové váhy se zařazuje do dvou jakostních tříd:

3. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

c) zrostlá zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek, nebo zrna s ulomeným klíčkem nebo kořínkem se zřejmými známkami zrůstu,

4. Za méněcenné příměsky se považují:

a) zlomky, poškozená zrna (zůstalo-li méně než polovina zrna) a zrna v pluchách,

b) slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra,

d) zrna poškozená zapařením nebo sušením, připálená, se zřejmě změněnou barvou obalu a s narušeným jádrem,

e) zrna sušením vydutá,

f) naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,

g) zrna ječmene celá i poškozená, pokud podle stupně poškození nepatří mezi příměsky bezcenné.

d) semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a ječmene,

e) zrna žita, pšenice a ječmene s porušeným jádrem, jako shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, napadená háďátkem, nabodnutá plošticí,

f) zrna s úplně vyžraným jádrem.

5. Za bezcenné příměsky se považují:

c) organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

a) každý propad sítem s kulatými otvory o průměru 1 mm,

b) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

6. Za škodlivé příměsky se považují:
námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhele, sveřepu obilního, durmanu, rulíku, jílku mámivého, česneku polního a sněť.

7. Za příměsky se nepovažují zrna pšenice celá i poškozená, pokud podle stupně poškození nepatří mezi příměsky.