Dodávkové a jakostní podmínky.
Dodávkové podmínky.
Výkupní místo.
Jakostní podmínky.
Jakostní převzetí.
Jakostní znaky.
Seno.

(1) Dodávkové a jakostní podmínky stanovené touto vyhláškou platí pro výkup těchto zemědělských výrobků:

(2) Tyto dodávkové a jakostní podmínky s výjimkou vlhkosti platí rovněž pro výkup přírodních osiv zrnin, rýže a olejnin (nikoli však pro výkup uznaných osiv těchto plodin), jakož i pro vrácení zápůjček a pro protidodávky za odebraná osiva.

(1) Státní statky a ostatní zemědělské závody socialistického sektoru s výjimkou jednotných zemědělských družstev jsou povinny dodat zemědělské výrobky na plnění dodávkové povinnosti na svůj náklad do výkupního místa určeného v hospodářské smlouvě nebo odvolávce provedené podle uzavřené hospodářské smlouvy. Výkupním místem pro jednotlivý zemědělský závod a jednotlivé hospodářství je zpravidla nejbližší výkupní sklad, zpracovatelský podnik a pod., nezávisle na administrativní podřízenosti zemědělského závodu nebo hospodářství.

(2) Jednotná zemědělská družstva, jejich členové, jednotlivě hospodařící rolníci a ostatní pěstitelé, kterým byla stanovena povinná dodávka, jsou povinni dodat zrniny, rýži, seno a slámu na plnění povinné dodávky na svůj náklad do výkupního místa určeného ve výměru nebo příkazu k plnění nebo u olejnin a žita infikovaného námelem do výkupního místa uvedeného v dodávkové smlouvě, náhradním výměru nebo příkazu k plnění.

(3) Výkupní místo nebude vzdáleno více než 10 km od středu obce (osady), v níž je sídlo zemědělského závodu. Výkupce může však v odůvodněných případech určit v dohodě s dodávajícím zemědělským závodem též jiné výkupní místo než je uvedeno v odstavcích 1 a 2. Je-li takto určené výkupní místo vzdálenější než stanovené výkupní místo, je výkupce povinen nahradit dodávajícímu zemědělskému závodu přepravné v penězích za rozdíl vzdáleností podle sazeb platných pro veřejnou silniční přepravu*); při dodávce do místa, které je bližší, než stanovené výkupní místo, srazí výkupce zemědělskému závodu přepravné v penězích za rozdíl vzdálenosti mezi stanoveným výkupním místem a místem, kam byly zemědělské výrobky dodány.

(1) Vrácené zápůjčky a protidodávky za odebraná osiva jsou zemědělské závody povinny dodat na svůj náklad do výkupního místa určeného výkupcem, nejdále však do vzdálenosti 10 km.

(2) Přebytky zemědělských výrobků nabídnuté oprávněnému výkupci dodají zemědělské závody na svůj náklad do výkupního místa, o kterém se s výkupcem dohodly.

(1) Pro převzetí dodávky výkupcem je směrodatná váha zjištěná při převzetí zemědělských výrobků ve výkupním místě na řádné cejchované váze povozové, automatické nebo decimální

(2) Nesouhlasí-li dodávajíci zemědělský závod s vahou zjištěnou na váze výkupce, je oprávněn dát provést úřední zjištění váhy na nejbližší úřední váze. Veškeré náklady spojené s úředním vážením, přepravou na váhu a z váhy hradí strana, v jejíž neprospěch úřední vážení vyznělo. Pro převzetí je v tomto případě směrodatná úředně zjištěná váha.

(3) Jsou-li zemědělské výrobky dodávány v pytlích, odečte se od hrubé váhy skutečná váha pytlů.

(4) Váha celkové dodávky přesahující 100 kg se zaokrouhluje na celé kilogramy, a to tak, že se k množství do ½ kg nepřihlíží a množství nad ½ kg se zaokrouhlí na celý kilogram.

(1) Výkupce vystaví dodávajícímu zemědělskému závodu na každou dodávku ihned výkupní lístek nebo jako předběžné potvrzení lístek o převzetí; v tom případě vystaví výkupní lístek dodatečně. Ve výkupním lístku uvede jméno pěstitele, jeho přesnou adresu, dále druh, jakost a množství zemědělských výrobků, cenu za 100 kg, cenové přirážky a srážky, celkovou částku k výplatě, započítací váhu a vlhkost. Výkupní lístek podepíší pěstitel i výkupce, kteří jsou za jeho správnost a úplnost osobně odpovědni. Výkupní lístek je jediným dokladem o splnění dodávky a současně i dokladem o jakosti.

(2) Výkupce poznamená ve výkupním lístku, zda jde o dodávkovou povinnost, vrácenou zápůjčku, protidodávku za osivo, dodávku určenou na záměnu nebo o dodávku nad dodávkovou povinnost.

(1) Zemědělské výrobky se zařazují podle jakosti do těchto jakostních skupin:

(2) Pšenice, žito, ječmen, oves, seno a sláma se kromě toho zařazují do jakostních tříd.

(3) Jakost zemědělských výrobků nesmí být měněna přimícháváním výrobků pocházejících ze starší sklizně nebo přimícháváním jiných druhů a odrůd.

a) zrnin, t. j.
obilovin (pšenice, žita, ječmene, ovsa, kukuřice v zrně, kukuřice v klasech, pohanky, prosa, čiroku, moháru, čumizy);
luštěnin jedlých (hrachu, čočky, fazolí jedlých, cizrny jedlé);
luštěnin krmných (hrachu krmného, fazolí krmných, vikve, pelušky, koňského bobu, lupiny, cizrny krmné);
směsi zrnin;
rýže neloupané;

b) olejnin (včetně semen přadných rostlin), t. j. řepky, řepice, máku, soji, slunečnice, lničky, světlice, hořčice, ricinových bobů (skočce), tabákového semene, tykvového semene, podzemnice olejné, lněného semene, konopného semene a směsí olejnin;

c) sena a slámy,
a to od státních statků, jednotných zemědělských družstev a ostatních zemědělských závodů socialistického sektoru, jakož i od členů jednotných zemědělských družstev, jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních pěstitelů.

a) dodávkovou povinnost, jejíž plnění bylo odloženo z předcházejícího roku,

b) zápůjčky plodin,

c) dodávkové povinnosti běžného roku, a to ihned při sklizni, rovnoměrně podle jejího průběhu tak, aby byly splněny nejpozději ve lhůtách stanovených pro ukončení výkupu,

d) protidodávky za osiva nejpozději při odběru osiva.

a) uskladňovat vykoupené zemědělské výrobky odděleně podle druhů, jakostních tříd, vlhkosti a obsahu příměsků tak, aby nedošlo k vzájemnému pomíchání,

b) provádět soustavně kontrolu uskladněných zemědělských výrobků a učinit všechna opatření k tomu, aby nedošlo k jejich zhoršení a zkáze,

c) zlepšovat ošetřením jakost vykoupených zemědělských výrobků tak, aby bylo docíleno té nejlepší jakosti a nejvhodnějších podmínek pro jejich skladování.

a) základní jakost A: zemědělské výrobky této skupiny musí vykazovat jakostní znaky typické pro výrobky zdravé, suché, schopné k obvyklému použití a ke skladování; musí být bez zatuchlého, plesnivého a jiného škodlivého pachu.

b) minimální jakost B: zemědělské výrobky této skupiny smějí vykazovat snížené jakostní znaky než zemědělské výrobky základni jakosti A, musí však být ještě schopné k obvyklému použití a ke skladování; musí být rovněž bez zatuchlého, plesnivého a jiného škodlivého pachu.

(1) Zemědělské závody jsou povinny dodávat na vrácené zápůjčky, plnění dodávkových povinností a na protidodávky především zemědělské výrobky základní jakosti A. Za dodávky lepší jakosti, než je základní jakost A, obdrží zemědělské závody přirážky k výkupní ceně; za dodávky horší jakosti až do minimální jakosti B obdrží výkupní ceny snížené o srážky. Výše těchto přirážek a srážek je stanovena v oddílu II.

(2) Zemědělské závody nesmí dodávat zemědělské výrobky horší jakosti než minimální jakost B.

(3) Dodává-li zemědělský závod v jedné dodávce více partií různých jakostních skupin a jakostních tříd, je povinen upozornit výkupce, že jakost dodávky není jednotná.

(4) Dodává-li zemědělský závod zemědělské výrobky téhož druhu, téže jakostní skupiny a téže jakostní třídy ve více dílčích dodávkách v jednom dni, upozorní na to výkupce při první dodávce. Dílčí dodávka se přejímá jakostně samostatně, avšak výkupní lístek se vyhotoví na všechny dodávky za celý den společně.

(1) Výkupce může po vzájemné dohodě s dodávajícím zemědělským závodem ošetřit zemědělské výrobky horší jakosti, než je minimální jakost B, na útraty dodávajícího zemědělského závodu tak, aby bylo dosaženo alespoň minimální jakosti B. Dodávající zemědělský závod je povinen, požádá-li jej o to výkupce, dát na ošetření k disposici vlastní pomocné pracovní síly.

(2) Kdo záměrně dodá nebo záměrně převezme zemědělské výrobky, které nevyhovují jakostním podmínkám, zejména výrobky napadené škůdci a chorobami, bude stíhán.

(1) Jakostní převzetí se provádí ve výkupním místě. Stanovení jakosti, a výpočet přirážek a srážek za lepší nebo horší jakost provádí výkupce v dohodě s dodavatelem podle rozboru laboratoře nebo podle znaků zjištěných odpovědným zaměstnancem výkupního závodu při převzetí.

(2) Jakost zrnin, rýže a olejnin je výkupce povinen stanovit zásadně laboratorním rozborem odebraných vzorků. Při menších dodávkách do pomocných skladů může býti se souhlasem okresního plnomocníka a inspektora státní jakostní inspekce stanovena jakost smyslovým posouzením. U pšenice, žita, ječmene a ovsa se však zjišťuje hektolitrová váha v každém případě, bez ohledu na výši dodávky.

(3) Není-li ve výkupním místě laboratoř, odebere výkupce za účasti zástupce dodávajícího zemědělského závodu dva vzorky. Jeden odevzdá dodavateli a druhý zašle laboratoři k provedení rozboru. Výsledek rozboru oznámí dodavateli nejpozději do 2 dnů po odebrání vzorku.

(4) Výkupce je povinen při provádění laboratorních rozborů zachovat metodický postup předepsaný ministerstvem výkupu. Při laboratorním zjištění se zapisuje vlhkost podle tabulky přiložené k vlhkoměru. Při smyslovém posouzení u zrnin, rýže, olejnin, sena a slámy se vlhkost stanoví na celá procenta. Zjištěná vlhkost se zapíše do výkupního lístku.

(5) Pro výpočet cenových přirážek a srážek, po případě přirážek a srážek ze započítací váhy se provádí zaokrouhlení zjištěných jakostních znaků takto:

c) vlhkost u olejnin se zaokrouhluje na 0,5%, a to tak, že se k množství do 0,25% nepřihlíží a množství nad 0,25% se zaokrouhlí na 0,5%.

b) zjištěný obsah méněcenných a bezcenných příměsků u všech zemědělských výrobků a vhlkost u zrnin, rýže, sena a slámy se zaokrouhluje na celé procento, a to tak, že se k množství do 0,5% nepřihlíží a množství nad 0,5% se zaokrouhlí na celé procento;

a) zjištěný obsah škodlivých příměsků se zaokrouhluje na desetinu procenta, a to tak, že se k množství do 0,05% nepřihlíží a množství nad 0,05% se zaokrouhlí na celou desetinu procenta;

(6) Nesouhlasí-li dodávající zemědělský závod s jakostním zařazením, odebere se za účasti obou stran vzorek (kompromisní vzorek) a dodávající zemědělský závod jej předloží státní jakostní inspekci k provedení rozhodčího rozboru. Posudek státní jakostní inspekce je pro účastníky závazný. Náklady na posudek hradí strana, která se ve svém posouzení dodávaných zemědělských výrobků více lišila od rozhodčího rozboru.

(7) Nebude-li dosaženo dohody o jakosti ihned při převzetí, provede se předběžné zúčtování podle jakosti určené výkupcem. Konečné zúčtování se provede podle posudku státní jakostní inspekce.

(1) Vzorky je nutno odebrat tak, aby přesně vystihovaly jakostní stav celé dodávky zemědělských výrobků.

(2) Při dodávce v množství do 10 pytlů se bere vzorek z každého pytle, při dodávce přes 10 do 50 pytlů z každého druhého, přes 50 do 100 pytlů z každého pátého a při dodávce přes 100 pytlů z každého desátého pytle. U zrnin, rýže a olejnin volně ložených se bere vzorek z pěti míst dopravního prostředku asi z 15 cm pod povrchem, ze středu a ze spodu dodávky.

(3) Jestliže se při vzorkováni zjistí, že jde o jednotnou partií, dílčí vzorky se smíchají a utvoří se pouze jeden vzorek. Jestliže se při vzorkování zjistí podstatné rozdíly v jakosti, sestaví se vzorek pro každou stejnorodou partii zvlášť.

(4) Vzorky se nasypou do čistého prázdného sáčku, na kterém se provede popis partie, z níž byl vzorek vzat, aby v laboratoři nemohlo dojít k záměně vzorku. Sáček se uzavře a zapečetí pečetí dodavatele a výkupce. Váha vzorku odebraného k rozboru musí být u obilovin 1,20 kg, u luštěnin a olejnin 0,5 kg, u sena a slámy 5 kg. Má-li být zjištěna vlhkost a laboratorní rozbor nemůže být proveden ihned po odebrání vzorku, odebere se kromě vzorku v sáčku ještě další vzorek o váze 100—200 g do nádoby, která se neprodyšně uzavře a zapečetí za účasti obou stran.

(5) V závažných případech se odebere ještě jeden nebo více vzorků, které se za účasti obou stran zapečetí a uschovají pro případné kontrolní rozbory.

1. Základní jakost A: obilí zdravé, suché, bez zatuchlého, plesnivého a jiného škodlivého pachu s nejvýše přípustným obsahem vody a příměsků stanoveným pro jednotlivé druhy. Musí být způsobilé k obvyklému použití a ke skladování. Z přípustného obsahu škodlivých příměsků nesmí obsahovat více než 0,5% koukolu, 0,2% námele, 0,1% česneku polního, 0,1% jílku mámivého, dohromady však nejvýše 0,5% těchto škodlivých příměsků.

2. Minimální jakost B.: obilí zdravé, bez zatuchlého, plesnivého a jiného škodlivého pachu, které neodpovídá jakostním znakům stanoveným pro základní jakost A. Musí být však způsobilé k obvyklému použití a ke skladování. Z přípustného obsahu škodlivých příměsků smí obsahovat nejvýše 1% koukolu, 0,2% námele, 0,1% česneku polního, 0,5% jílku mámivého, dohromady však nejvýše 1,5% těchto škodlivých příměsků.

d) u krmného ječmene, kukuřice s výjimkou pukancové, ovsa, čiroku krmného, moháru a čumizy krmné použití ke krmným účelům.

a) u pšenice, žita, ječmene průmyslového, pohanky, prosa, rýže a čiroku jedlého zpracování na jedlé mlýnské výrobky,

3. Obvyklým způsobem použití se rozumí:

b) u sladařského ječmene zpracování na výrobky sladařského průmyslu,

c) u pukancové kukuřice použiti k lidské výživě,

1. Pšenice určená ke zpracování na výrobky pro lidskou výživu (konsumní) musí obsahovat nejméně 85 vahových procent pšeničných zrn mimo pšeničná zrna počítaná do bezcenných příměsků.

	hektolitrová váha
Jakostní třída	v 1 hl kg	váha v 1 litru gramů
		od	do
I.	82 a výše	814
II.	80—81	794	813
III.	79	783	793
IV.	76—78	753	782
V.	75 a níže	712	752

2. Podle hektolitrové váhy se zařazuje do pěti jakostních tříd:

3. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	5 %	15 %
bezcenných a škodlivých však nejvýše	2 %	5 %
škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

d) zrna poškozená zapařením, sušením, připálená, se zřejmě změněnou barvou obalu a s narušeným jádrem,

e) zrna sušením vydutá,

f) naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,

g) zrna žita a ječmene celá i poškozená, pokud podle stupně poškození nepatři mezi příměsky bezcenné.

b) slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra,

4. Za méněcenné příměsky se považují:

c) vzrostlá zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek, nebo zrna s ulomeným klíčkem nebo s kořínkem se zřejmými známkami zrůstu,

a) zlomky, poškozená zrna (zůstalo-li méně než polovina zrna) a zrna v pluchách,

a) každý propad sítem s kulatými otvory o průměru 1 mm,

5. Za bezcenné příměsky se považují:

b) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

c) organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

d) semena všech kulturních a divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn žita a ječmene,

e) zrna pšenice, žita a ječmene s porušeným jádrem, jako shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, napadená háďátkem, nabodnutá plošticí,

f) zrna s úplně vyžraným jádrem.

6. Za škodlivé příměsky se považují:
snětivé kuličky, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu, rulíku, jílku mámivého a česneku polního.

c) snětivá pšenice typu III. je pšenice silně snětivá, nezpůsobilá k zpracování na jedlé mlýnské výrobky. Smí být vykupována jen se souhlasem ministerstva výkupu.

7. Snětivá pšenice:

a) snětivá pšenice typu I. má charakteristický slabý pach po sněti, smí obsahovat snětivé kuličky a ostatní škodlivé příměsky v množství přípustném pro základní jakost A a ojedinělá zrna nepatrně zamazaná snětí. Je způsobilá k zpracování na jedlé mlýnské výrobky ve mlýnech bez pracího zařízení;

b) snětivá pšenice typu II. má zrna silněji zamazaná snětí, snětivé kuličky a ostatní škodlivé příměsky do výše 1,5% podle váhy. Větší obsah snětivých kuliček je přípustný, pokud pšenice odpovídá hraničnímu typovému vzorku. Považuje se za pšenici jakosti minimální a dodává se do mlýnů, které mají prací zařízení. Hraniční typový vzorek této pšenice stanoví státní jakostní inspekce;

1. Žito určené ke zpracování na výrobky pro lidskou výživu (konsumní) musí obsahovat nejméně 85 vahových procent žitných zrn mimo žitná zrna počítaná do bezcenných příměsků.

2. Podle hektolitrové váhy se zařazuje do dvou jakostních tříd:

	hektolitrová váha
Jakostní třída	v 1 hl kg	váha v 1 litru gramů
		od	do
I.	70 a výše	687 a výše
II.	69 a níže	633	686

3. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	5 %	15 %
bezcenných a škodlivých však nejvýše	2 %	5 %
škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

a) zlomky, poškozená zrna (zůstalo-li méně než polovina zrna) a zrna v pluchách,

g) zrna ječmene celá i poškozená, pokud podle stupně poškození nepatří mezi příměsky bezcenné.

f) naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem,

e) zrna sušením vydutá,

d) zrna poškozená zapařením nebo sušením, připálená, se zřejmě změněnou barvou obalu a s narušeným jádrem,

c) zrostlá zrna, u nichž vyšel na povrch klíček nebo kořínek, nebo zrna s ulomeným klíčkem nebo kořínkem se zřejmými známkami zrůstu,

b) slabá a nevyvinutá zrna, t. j. zrna s podstatně sníženým obsahem jádra,

4. Za méněcenné příměsky se považují:

5. Za bezcenné příměsky se považují:

d) semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a ječmene,

e) zrna žita, pšenice a ječmene s porušeným jádrem, jako shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená, napadená háďátkem, nabodnutá plošticí,

f) zrna s úplně vyžraným jádrem.

c) organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

b) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

a) každý propad sítem s kulatými otvory o průměru 1 mm,

6. Za škodlivé příměsky se považují:
námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhele, sveřepu obilního, durmanu, rulíku, jílku mámivého, česneku polního a sněť.

7. Za příměsky se nepovažují zrna pšenice celá i poškozená, pokud podle stupně poškození nepatří mezi příměsky.

a) ječmen sladařský,

b) ječmen průmyslový,

c) ječmen krmný.

1. Ječmen sladařský je jarní dvouřadý ječmen, který se hodí pro sladařské účely. Sladařský ječmen musí vykazovat 95%ní klíčivost za 5 dní, zjišťovanou nejdříve 45 dní po sklizni. U dodávek ječmene z nové sklizně se u zdravého sladařského ječmene předpokládá normální klíčivost.

	základní jakost A	minimální jakost B
podíl zrna nad sítem 2,5 mm nejméně	80%	75%
podíl zlomků a poškozených zrn, příměsků (včetně 0,5% neodstranitelných) a propad pod sítem 2,2 mm nejvýše	2%	4%

hektolitrová váha — nejméně 68 kg (678 gramů v 1 litru) zrno plně vyvinuté, uzavřené, odrůdově jednotné,
plucha — jemná, jemně vráščitá,
barva — světležlutá až žlutá, vyrovnaná,
a) Jakostní třída I — výběrový sladařský ječmen
zrůst — bez zrostlých zrn,
vůně — zdravého ječmene,
U sladařského ječmene I. jakostní třídy se rozlišují:
neodstranitelné příměsky, t. j. pšenice a žito nejvýše do 0,5%.

U běžného sladařského ječmene se rozlišují:
neodstranitelné příměsky, t. j. žito a pšenice nejvýše 1%.

	základní jakost A	minimální jakost B
zrostlá zrna nejvýše	0,5%	1%
podíl zlomků a poškozených zrn, příměsků (včetně 1% neodstranitelných), propad pod sítem 2,2 mm nejvýše	8%	11%
zlomků a poškozených zrn však nejvýše	2%	nestanoví se

vůně — zdravého ječmene,
c) Jakostní třída III — běžný sladařský ječmen
hektolitrová váha — nejméně 66 kg (658 gramů v 1 litru)

hektolitrová váha — nejméně 67 kg (668 gramů v 1 litru)
b) Jakostní třída II — jakostní sladařský ječmen
vůně — zdravého ječmene,
zrůst — prakticky bez zrostlých zrn,
neodstranitelné příměsky, t. j. žito a pšenice nejvýše do 0.5%,
U sladařského ječmene II. jakostní třídy se rozlišují:

	základní jakost A	minimální jakost B
podíl zrna nad sítem 2,5 mm nejméně	70%	65%
podíl zlomků a poškozených zrn, příměsků (včetně 0,5% neodstranitelných) a propad pod sítem 2,2 mm nejvýše	4,5%	7%
z toho zlomků a poškozených zrn nejvýše	1%	nestanoví se

2. Zařazuje se do tří jakostních tříd, pro které se stanoví tyto základní jakostní znaky:

sladařský ječmen jakosti minimální nad 15 do 17%.
sladařský ječmen jakosti základní do 15%,
3. Podle obsahu vody ve všech jakostních třídách se rozeznává:

4. Zrostlá zrna se zjišťují v procentech podle počtu.

5. Sladařský ječmen smí být sušen na tepelných sušárnách jen po předchozím souhlase ministerstva výkupu. Nesmí být smíchán s ječmenem sušeným přirozenou cestou.

6. Zemědělské závody plní svou dodávkovou povinnost především dodávkami sladařského ječmene.

1. Ječmen průmyslový je jarní ječmen, který se hodí ke zpracování na krupařské výrobky a na kávoviny.

2. Podle hektolitrové váhy zařazuje se do dvou jakostních tříd:

	hektolitrová váha
Jakostní třída:	v 1 hl kg:	váha v 1 litru gramů
		od	do
I.	65	649	výše
II.	62/64	620	648

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	5 %	15 %
příměsků bezcenných a škodlivých však nejvýše	2 %	8 %
příměsků škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

3. Nejvýšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

c) zrna poškozená zapařením nebo sušením se zřejmě změněnou barvou pluchy a s porušeným jádrem,

e) zrna sušením vydutá,

f) zrna pšenice a žita celá i porušená, pokud podle stupně poškození nepatří do bezcenných příměsků.

4. Za méněcenné příměsky se považují:

a) zlomky a poškozená zrna (zůstalo-li méně než polovina zrna),

b) zrostlá zrna,

d) naplesnivělá zrna s nepoškozeným jádrem,

f) zrna s úplně vyžraným jádrem.

e) zrna ječmene, pšenice a žita s porušeným jádrem, jako shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená,

d) semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice a žita,

c) organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

5. Za bezcenné příměsky se považují:

b) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

a) každý propad sítem s kulatými otvory o průměru 1 mm,

6. Za škodlive příměsky se považují:
sněť, námel, jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhele, sveřepu obilního, durmanu a rulíku.

7. V celkovém množství příměsků přípustném pro základní jakost A i pro minimální jakost B může být nejvýše 2% žitných zrn.

1. Ječmen krmný obsahuje nejméně 85 váhových procent zrn ječmene mimo zrna ječmene počítaná do bezcenných příměsků.

Nejnižší přípustná váha pro obě jakosti je 515 gramů v jednom litru.
2. Nejvýšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků celkem včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	6 %	15 %
příměsků bezcenných a škodlivých však nejvýše	3 %	8 %
příměsků škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

a) zrostlá zrna nad 5%,

b) naplesnivělá zrna s neporušeným jádrem.

3. Za méněcenné příměsky se považují:

e) zrna s úplně vyžraným jádrem.

4. Za bezcenné příměsky se považují:

d) zrna obilovin a luštěnin s porušeným jádrem, jako shnilá, zuhelnatělá, spařená,

c) semena všech kulturních a divoce rostoucích rostlin s výjimkou zrn pšenice, žita, ovsa, kukuřice a luštěnin (mimo různé nekulturní druhy vikve),

b) organické příměsky (části stébel, klasů, plevy a pod.),

a) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

5. Za škodlivé příměsky se považují:
sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního, durmanu, rulíku a jílku mámivého.

6. Za příměsky se nepovažují zrna pšenice, žita, ovsa, kukuřice, luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození nepátří mezi příměsky.

1. Oves musí obsahovat nejméně 85 váhových procent zrn ovsa mimo zrna ovsa počítaná do bezcenných příměsků.

2. Podle hektolitrové váhy zařazuje se do dvou jakostních tříd:

	hektolitrová váha
Jakostní třída:	v 1 hl kg:	váha v 1 litru gramů
		od	do
I.	50 a výše	498	výše
II.	49 a níže	413	497

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků celkem včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	6 %	15 %
příměsků bezcenných a škodlivých však nejvýše	3 %	8 %
škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

3. Nejvýše přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

c) zrna naplesnivělá s neporušeným jádrem.

4. Za méněcenné příměsky se považují:

a) zrostlá zrna,

b) zrna poškozená zapařením nebo sušením (připálená) se zřejmě změněnou barvou a s porušeným jádrem,

b) organické příměsky (části stébel, kusy klasů, prázdné slupky, plevy a pod.),

e) zrna s úplně vyžraným jádrem.

c) semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin včetně ovsa černozrnného kromě zrn jiných obilovin a luštěnin,

5. Za bezcenné příměsky se považují:

d) zrna ostatních obilovin a luštěnin s porušeným jádrem, jako shnilá, plesnivá, zuhelnatělá, spařená,

a) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

6. Za škodlivé příměsky se považují:
sněť, námel a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku, jílku mámivého, kokrhelu, sveřepu obilního a durmanu.

7. Za příměsky se nepovažují zrna ostatních obilovin, jakož i semena luštěnin, celá i poškozená, pokud podle stupně poškození mezi příměsky nepatří.

1. U kukuřice se rozeznávají 4 typy:
Dodavatel může dodávat všechny typy nebo jejich směs podle své volby, pokud se nezavázal k dodávce určitého typu.

c) velkozrnná kulatá, po případě zakulacená,

b) drobnozrnná včetně perlové,

a) pukancová,

d) koňský zub.

2. Kukuřice v zrně vyššího typu nesmí obsahovat podle počtu zrn více než 15% kukuřice nižších typů. Kukuřice, která obsahuje více než 15% kukuřice nižších typů, se považuje za směs a hodnotí se podle nejblíže nižšího typu.

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	18%	21%
příměsků včetně bezcenných nejvýše	5%	15%
příměsků bezcenných však nejvýše	2%	8%

3. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

d) zrna kukuřice poškozená při sušení s připálenou slupkou,

e) zrna s pokaženým plesnivým zárodkem.

c) zrna kukuřice mechanicky poškozená,

a) zlomky, vyžraná a slabě vyvinutá zrna, která u velkozrnné kukuřice typu c) a d) propadnou sítem s kulatými otvory o průměru 4,5 mm a u drobnozrnné typu a) a b) sítem s kulatými otvory o průměru 3,5 mm,

b) zrostlá zrna kukuřice,

4. Za méněcenné příměsky se považují:

c) semena kulturních a divoce rostoucích rostlin,

a) minerální příměsky (hlína, písek, prach, kaménky a pod.),

e) zrna kukuřice se zjevně porušeným jádrem, napadená houbovitými a bakterielními chorobami, s poškozeným obalem zrna, s obnaženým jádrem, se zřejmě viditelným napadením plísní a zrna shnilá.

5. Za bezcenné příměsky se považují:

d) zrna poškozená při sušení (připálená a zuhelnatělá), se zjevně porušeným jádrem,

b) organické příměsky (části stébel, listů, kusy oklasků),

6. Kukuřice uměle sušená jakosti základní i minimální smí obsahovat nejvýše 14% vody.

a) pukancová,

b) drobnozrnná (včetně perlové),

c) velkozrnná kulatá, po případě zakulacená,

1. U kukuřice v klasech se rozeznávají 4 typy:
Dodavatel může dodávat všechny typy anebo jejich směs podle své volby, pokud se nezavázal k dodávce určitého typu.

d) koňský zub.

2. Výkup kukuřice v klasech se provádí jen v klasech vyzrálých, které jsou zbaveny listů a bez zatuchlého nebo cizího pachu.

3. Klasová kukuřice vyššího typu nesmí obsahovat podle počtu klasů více než 15% kukuřice nižších typů. Kukuřice, která obsahuje více než 15% kukuřice nižších typů, se považuje za směs a hodnotí se podle nejblíže nižšího typu.

4. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody v zrně nejvýše	28%	30%
výtěžnost zrna z celkové váhy klasů nejméně	60%	40%
zrna mechanicky poškozena, zrostlá, naplesnivělá, nahnilá s porušeným jádrem, s plesnivým zárodkem nejvýše	5%	12%
klasy nedozrálé včetně klasů napadených chorobami až do jádra zrna (sněť, fusárium, zavíječ kukuřičný), nejvýše	2%	8%
bezcenné minerální příměsky (hlína, písek, kaménky) nejvýše	—	1%

1. Neloupaná rýže, určená pro zpracování ve mlýnech, musí obsahovat nejméně 95 váhových procent zrn rýže včetně zrn rýže počítaných do příměsků.

Naplesnivělá zrna nesmí být tak zasažena, aby rýže po oloupání nebyla schopna použití pro lidskou výživu.
2. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

	pro základní jakost A	pro minimální jakost B
obsah vody nejvýše	15%	18%
zaschlá a nevyvinutá zrna nejvýše	4%	8%
poškozená zrna nejvýše	2%	5%
cizí příměsky nejvýše	2%	5%
naplesnivělá zrna, pokud není napadeno jádro	—	10%

3. Za příměsky a poškozená zrna se nepovažují zrna s připálenou slupkou a s poškozeným jádrem. Zrna spálená sušením a s porušeným jádrem, která se při loupání rozpadnou, se počítají mezi zaschlá zrna.

4. Za zaschlá zrna a nevyvinutá zrna se počítají také zrna nedozralá se slupkou tmavé barvy, která mají po oloupání šedé až zelené jádro.

a) žluté a bílé,

Rozeznávají se tři typy:
1. Proso určené na výrobu jedlých mlýnských výrobků musí obsahovat nejméně 90 váhových procent prosných zrn (nebo směsi prosa různých druhů) mimo zrna počítaná do bezcenných příměsků.

c) šedé, různých odstínů (do tohoto typu patří i proso černé).

b) červené a hnědé,

2. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	5 %	8 %
bezcenných a škodlivých však nejvýše	2 %	5 %
škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

c) zrostlá zrna.

3. Za méněcenné příměsky se považují:

a) poškozená zrna.

b) zaschlá a nedozrálá zrna, t. j. zrna propadající sítem 1,4 mm,

4. Za bezcenné příměsky se považují:

d) zrna poškozená zapařením, sušením nebo plísní se zřejmě porušeným jádrem.

c) semena všech kulturně i divoce rostoucích rostlin,

b) organické příměsky (částky stébel, klasů, plevy a pod.),

a) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

sněť a jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokrhelu, sveřepu obilního a durmanu.
5. Za škodlivé příměsky se považují:

1. Pohanka určená ke zpracování na lidskou výživu musí obsahovat nejméně 90 váhových procent pohankových zrn mimo zrna počítaná do bezcenných příměsků

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměs tatarské pohanky nejvýše	3 %	nestanovi se
ostatních příměsků včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	5 %	8 %
bezcenných a škodlivých však nejvýše	2 %	5 %
škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

2. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

3. Příměsky se posuzují stejným způsobem jako u prosa. Zaschlá a nedozrálá zrna se zjišťují smyslově.

1. Podle použití se rozeznává čirok jedlý a čirok krmný.

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků včetně bezcenných a škodlivých nejvýše	6 %	8 %
škodlivých a bezcenných nejvýše však	2 %	5 %
škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

2. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

3. Příměsky se posuzují stejným způsobem jako u prosa s tím rozdílem, že zaschlá a nedozrálá zrna se považují za zrna s podstatně sníženým obsahem jádra.

1. Mohár a čumiza musí obsahovati nejméně 85% základních zrn mimo zrna počítaná do bezcenných příměsků. Semeno moháru je světlešedé až žluté, zbarvené do tmavohněda nebo míchané, různého zabarvení. Semeno čumizy je barvy šedé až žluté.

	pro základní jakost A	pro minimální jakost B
obsah vody nejvýše	15 %	18 %
příměsků včetně škodlivých a bezcenných nejvýše	6 %	8 %
bezcenných a škodlivých však nejvýše	2 %	5 %
škodlivých nejvýše	0,5%	1,5%

2. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a příměsků se stanoví:

3. Za méněcenné příměsky se považují:

d) zaschlá a nedozrálá zrna se považují za zrna s podstatně sníženým obsahem jádra. Jsou to zrna propadající sítem 0,9 mm.

c) zrna poškozená zapařením, sušením nebo plísní se zřejmě poškozeným jádrem,

b) zrostlá zrna,

a) poškozená zrna,

a) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky, prach a pod.),

4. Za bezcenné příměsky se považují:

b) organické příměsky (části stébel, plev a pod.),

c) semena všech kulturních i divoce rostoucích rostlin.

sněť, jedovatá nebo zdraví škodlivá semena plevelů, jako koukolu, hlaváčku letního, černýše polního, kokotice, kokrhelu, sveřepu obilního a durmanu.
5. Za škodlivé příměsky se považují:

1. Základní jakost A: luštěniny zdravé, suché, bez zatuchlého, plesnivého nebo jiného škodlivého pachu, s nejvýše přípustným obsahem zrn jiné barvy a muškovitých, příměsků a vlhkosti stanovené pro jednotlivé druhy. Musí být způsobilé k obvyklému použití a ke skladování.

2. Minimální jakost B: luštěniny horší jakosti, než je základní jakost A, zdravé, suché, bez plesnivého, zatuchlého nebo jiného škodlivého pachu. Musí být však ještě způsobilé k obvyklému použití a ke skladování a musí vykazovat minimální jakostní znaky stanovené pro jednotlivé druhy.

b) u krmných luštěnin použití ke krmení hospodářských zvířat nebo k výrobě krmivových směsí pro tato zvířata.

3. Obvyklým způsobem použití se rozumí:

a) u jedlých luštěnin použiti pro přímou spotřebu k lidské výživě, po případě pro průmyslové opracování na výrobky pro lidskou výživu,

4. Dodávané luštěniny musí být vymlácené, vyčištěné, zdravé, suché, ze sklizně běžného roku.

a) hrách žlutý velkozrnný a drobnozrnný,

b) hrách zelený velkozrnný a drobnozrnný,

c) čočka velkozrnná a drobnozrnná,

1. U jedlých luštěnin se rozeznávají tyto druhy:

d) fazole bílé, barevné a míchané,

e) cizrna jedlá.

2. Hrách a čočka se považují za velkozrnné, propadá-li sítem s kulatými otvory o průměru 6 mm z celkové váhy nejvýše 20% zrn, propadá-li více než 20% zrn, označují se jako drobnozrnné.

3. Jako barevne fazole se označují fazole jednotné barvy a jednotné odrůdy, které obsahují nejvýše 6% fazolí jiné barvy a odrůdy. Jako míchané fazole se označuje směs různé barvy fazoli a odrůd anebo směs fazolí barevných a bílých různých odrůd.

4. Nejvyšší přípustné váhové procento vlhkosti, příměsků a zrn jiné barvy se stanoví:

	zrn jiné barvy a odrůdy	příměsků	vlhkosti
hrách žlutý	3%	2%	16%
hrách zelený	3%	2%	16%
čočka	nepřihlíží se	2%	16%
fazole bílé	3%	2%	17%
fazole barevné	3%	2%	17%
fazole míchané	nepřihlíží se	2%	17%
cizrna jedlá	1%	2%	16%

a) pro základní jakosti A:
Hrách, čočka a cizrna smí obsahovati nejvýše 0,1% muškovitých zrn. Z přípustného obsahu příměsků smí být nejvýše 0,5% příměsků minerálních.

Z přípustného obsahu příměsků smí býti u jedlých luštěnin nejvýše 1% příměsků minerálních.
Hrách, čočka, cizrna, smí obsahovati nejvýše 40% muškových zrn; při této muškovitosti je přejímá výkupce ještě jako jedlé, při vyšší muškovitosti jako krmné.
b) Pro minimální jakost B:

	zrn jiné barvy a odrůdy	příměsků	vlhkosti
hrách žlutý	10%	5%	18%
hrách zelený	10%	5%	18%
čočka	nepřihlíží se	5%	18%
fazole bílé	6%	5%	20%
fazole barevné	6%	5%	20%
fazole míchané	nepřihlíží se	5%	20%
cizrna jedlá	2%	4%	18%

5. Muškovitá zrna jsou taková, která obsahují luskokaze v kterémkoliv stadiu vývoje; počítají se podle váhy.

h) polovina z celkového počtu pomačkaných, poškozených a vyžraných zrn (polovina patří k základním zrnům),

i) půlky hrachu přesahující 10% podle váhy.

g) semena cizích luštěnin celá i poškozená,

6. Za příměsky se považují:

f) zrna nevyvinutá, zaschlá, porostlá, poškozená zahřátím a pomačkaná zrna s porušeným jádrem,

c) organické příměsky (části stébel, listů a lusek),

b) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky),

a) každý propad sítem s kulatými otvory o průměru 1 mm,

e) bezcenné příměsky (shnilá a plesnivá zrna hrachu, fazolí, čočky a cizrny),

d) příměsky plevele divoce rostoucích nebo kulturních rostlin,

1. Mezi krmné luštěniny se počítají hrách krmný, fazole krmné, vikev, peluška, koňský bob, lupina a cizrna krmná.

	pro základní jakost	pro minimální jakost
	A	B
obsah vody nejvýše	17%	20%
příměsků včetně minerálních nejvýše	6%	15%
příměsků minerálních však nejvýše	1%	3%

2. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti a obsahu příměsků se stanoví:

3. Za příměsky se považují:

a) organické příměsky (části stébel, listů, lusek, semena plevelů, všech divoce rostoucích rostlin a rostlin kulturních s výjimkou jiných luštěnin),

b) shnilá, spařená a plesnivá zrna s poškozeným jádrem,

c) minerální příměsky (hlína, písek, kaménky a pod.).

4. Do příměsků u jednotlivých druhů krmných luštěnin se nepočítají semena nebo zlomky jiných druhů do 15 váhových procent. Jestliže je příměs zrn nebo zlomků jiných druhů vyšší než 15%, považuje se celá dodávka za směs.

1. Za směs zrnin se považují zrniny, které obsahují více než 15% zrn jiného druhu zrnin včetně příměsků.

2. Pro obsah vody a příměsků ve směsici jsou závazné jakostní podmínky stanovené pro druh, který ve směsi převládá.

3. Na plnění dodávkové povinnosti mohou být převzaty dodávky směsi jedlých luštěnin, směsi jedlých a krmných luštěnin, směsi krmných luštěnin, směsi obilovin a luštěnin a směsi krmných obilovin. Dodávky směsi chlebového obilí a směsi chlebového obilí s krmným obilím se na plnění dodávkové povinnosti nezapočítávají.

4. Vrácení zápůjček a plnění protidodávek dodávkami směsí se nepřipouští.

1. Po splnění dodávkové povinnosti může výkupce vykoupit od zemědělských závodů směsi chlebového obilí a směsi chlebového obilí s krmným jako chlebové obilí, pokud směs obsahuje nejméně 65% pšeničných a žitných zrn dohromady.

2. Směsi, které obsahují méně než 65% pšeničných a žitných zrn dohromady, se považují za směsi krmné.

1. Základní jakost A: olejniny zdravé, suché, vyzrálé, bez zatuchlého a plesnivého a jakéhokoliv jiného škodlivého pachu, s nejvýše přípustným obsahem vody, příměsků a poškozených zrn stanoveným pro jednotlivé druhy; musí být způsobilé k obvyklému použití a ke skladování.

2. Minimální jakost B: olejniny této jakosti neodpovídají požadavkům stanoveným pro základní jakost A; musí však být ještě způsobilé pro obvyklé použití a ke skladování.

a) u máku použití pro prodej k lidské výživě, po případě k průmyslovému zpracování,

b) u ostatních olejnin použití k průmyslovému zpracování.

3. Obvyklým způsobem použití se rozumí:

4. Dodávané olejniny musí být vymlácené, zdravé, suché, ze sklizně běžného roku.

Semena jiných olejnin se nepovažují za příměsky. Olejniny, obsahující více než 10 váhových procent olejnin jiného druhu než základního se považují za směs.
1. Nejvyšší přípustné procento vlhkosti, příměsků a poškozených zrn se stanoví:

	pro základní jakost				pro minimální jakost
	A				B
Druh olejniny	obsah příměsků nejvýše %	z toho minerálních nejvýše %	poškozených zrn nejvýše %	vody nejvýše %	obsah příměsků nejvýše %	minerálních příměsků však nejvýše %	poškozených zrn nejvýše %	vody nejvýše %
řepka	3	0,25	5	12	6	1	10	15
řepice	3	0,25	5	12	6	1	10	15
hořčice	4	0,25	5	10	8	1	8	12
lněné semeno	5	0,25	5	10	10	1,5	10	12
konopné semeno	5	0,25	5	10	10	1,5	10	12
tabák. semen	3	0,25	5	10	6	1	8	12
lnička	3	0,25	5	10	6	1	8	12
mák	3	0,25	5	10	6	1	8	12
slunečnice	5	0,25	5	13	8	1	10	15
soja	5	0,25	5	12	8	2	10	17
světlice	5	0,25	5	10	8	1	8	12
ricinové boby	5	0,25	5	13	8	1	8	15
tykvová jádra	5	0,25	5	12	8	1	8	14

2. Za příměsky se považují:

a) příměsky organické (plevel, části stébel, lusek a pod.),

b) prázdná zrostlá a škůdci poškozená semena bez jádra,

c) hluchá semena, slupky, lodyhy,

f) minerální příměsky (zeminy, písek, prach, kaménky a pod., železný prášek od čištění magnetickou cestou).

e) příměsky zrn jiných druhů kulturních i divoce rostoucích rostlin s výjimkou semen olejnin,

d) plesnivá semena s poškozeným jádrem,

3. Za poškozená zrna se považují:
zrna olejnin mechanicky či jinak poškozená a polámaná, poškozená škůdci, zachvácená povrchovou plísní bez porušení jádra.

Mák základní jakosti A musí být kromě toho bez zemitých přísad. Z přípustných 3% příměsků smí být nejvýše 1 semeno blínu ve 100 g máku.
4. U máku se rozlišují podle barvy dvě jakostní třídy:

a) jakostní třída I. — mák modrý, který nesmí obsahovat zrna jiné barvy,

b) jakostní třída II. — mák ostatní.

1. Základní jakost A seno o nejvyšší vlhkosti 17% sklizené před odkvětem jetelovin a travin v porostu převládajících, řádně usušené, zdravé, nevyloužené, nepodkalené, odpovídající barvou a vůní příslušné jakostní třídě dobrého sena.

2. Minimální jakost B: seno o nejvyšší vlhkosti 25%, slabě podkalené, slabě prašné, usušené po odkvětu, slabě vyloužené, u vojtěškového a jetelového nejvýše na 15% oddrolené, jinak zdravé, bez zatuchlého a cizího pachu, bez přimíchání pícních rostlin vymlácených nebo vyluštěných. Musí obsahovat nejméně 30% jetelovin nebo hodnotných travin. Nesmí obsahovat více než 20% nehodnotných rostlin, z toho nejvýše 5% rostlin škodlivých; musí být způsobilé k obvyklému použití.

3. Obvyklým způsobem použití se rozumí použití ke krmení hospodářských zvířat.

4. Seno středně a silně podkalené a silně vyloužené nesmí být přejímáno. Seno jakosti základní i minimální musí být ze sklizně běžného roku a jeho jakost nesmí být měněna přimícháváním sena z jiného ročníku sklizně nebo jiných jakostních tříd.

c) Jakostní třída III.
Do jakostní třídy III. náleží seno kyselé, které musí obsahovat nejméně 30% hodnotných jetelovin a travin, nejvýše 20% nehodnotných rostlin, škodlivých rostlin však nejvýše 5%.

5. Podle obsahu druhů pícních rostlin se seno zařazuje do tří jakostních tříd:

2. seno všech druhů luskovin,

1. seno všech druhů jetelů a vojtěšek (jetelovin),

a) Jakostní třída I.
Do jakostní třídy I. náleží především seno z pícnin motýlokvětých s výjimkou sena hrachoru lesního, lupiny sladké, komonice a pískavice lékařské, a to:

Do jakostní třídy II. náleží:
b) Jakostní třída II.

2. seno polosladké, které musí obsahovat nejméně 50% jetelovin, nebo hodnotných travin, nejvýše 6% nehodnotných rostlin, škodlivých rostlin však nejvýše 3%.

1. seno sladké, které musí obsahovat nejméně 80% jetelovin nebo hodnotných travin a nejvýše 3% nehodnotných, po případě škodlivých rostlin,

3. seno jetelotravních a vojtěškotravních směsí s obsahem asi 50% jetelovin a 50% hodnotných travin.

1. Za hodnotné pícní rostliny se považují:

c) traviny prvé třídy: kolenec, jílek anglický, jílek italský, bojínek luční, ovsík vyvýšený, ovsík žlutavý, kostřava luční, kostřava červená, lipnice hajní, lipnice úrodná, srha laločnatá (před květem), psineček bílý, pohanka hřebenitá, psárka luční, psineček travnatý.

a) pícniny motýlokvěté: jetel červený, jetel bílý, jetel nitkovitý, jetel švédský, inkarnát, vojtěška setá, vojtěška žlutá, vojtěška písčitá, tolice dětelová, ligrus (vičenec), seradela (ptačí noha), štírovník, bob, hrách, čočka, vikev, fazole, cizrna, soja, hrachor luční, jestřabina (štědřenec), úročník a hrachor setý,

b) všechny obiloviny pokosené na zeleno s výjimkou pohanky,

a) z pícnin motýlokvětých: komonice, lupina sladká a pískavice lékařská,

2. Za méněhodnotné pícní rostliny se považují:

b) pohanka,

c) traviny druhé třídy: ovsík pýřitý, zblochan vzplývající, zblochan vodní, kostřava ovčí, kostřava rákosovitá, kostřava různolistá a tvrdá, lipnice obecná, tomka vonná, sveřep vzpřímený, sveřep měkký, sveřep bezbranný, lesknice rákosovitá, medyněk vlnatý a jiné traviny vpředu neuvedené.

c) z rostlin ostatních: ostřice, sítiny, skřípiny, suchopýr, přesličky, mechy, pryskyřník plazivý, česnek planý, česnek, pažitka, hulovník, ožanka čpavá, protěž lesní, světlík lékařský, přeslička rolní, zběhovec plazivý a jiné plevelnaté rostliny.

3. Za nehodnotné pícní rostliny se považují:

a) rostliny škodlivé: pryskyřník prudký, blatouch bahenní, úpolín, bolehlav, podběl, aron skvrnitý, koukol polní, narcis žlutý, sasanka hajní, krabilice mámivá, pryšec chvojka a jiné škodlivé a jedovaté rostliny,

b) z rostlin motýlokvětých: hrachor lesní, lupiny s výjimkou lupiny sladké a jiné vpředu neuvedené motýlokvěté rostliny,

1. Základní jakost A: sláma o nejvyšší vlhkosti 17%, zdravá, suchá, čistá, barvou a vůní odpovídající dobrému druhu slámy, nesmí být pomíchána plevami a ouhrabky. Krmná sláma nesmí obsahovat více než 3% koukolu nebo jiných škodlivých plevelů; nesmí být řezaná.

2. Minimální jakost B: sláma o nejvyšší vlhkosti 25%, až středně prašná, s obsahem plev a ouhrabků nejvýše 30%. Krmná sláma nesmí obsahovat více než 3% koukolu nebo jiných škodlivých plevelů. Sláma musí být jinak zdravá, barvou a vůní odpovídající příslušnému druhu slámy, bez zatuchlého nebo škodlivého pachu; nesmí být řezaná. Musí být způsobilá k obvyklému použití.

a) u slámy krmné použití pro krmení hospodářských zvířat,

c) u slámy dlouhé použití pro průmyslové a řemeslnické zpracování.

b) u slámy stelivové použití pro podestýlání hospodářských zvířat,

3. Obvyklým způsobem použití se rozumí:

4. Sláma obou jakostí musí být z běžného roku sklizně, její jakost nesmí být měněna přimícháváním slámy jiného ročníku sklizně nebo jiných jakostních tříd.

2. sláma ječná a ovesná z porostů zlepšených podsevem jetelovin nebo jiných hodnotných travin a motýlokvětých rostlin a obsahující části těchto rostlin,

Do jakostní třídy náleží:
a) Jakostní třída I.
Krmná sláma obsahující více než 3% koukolu nebo jiných škodlivých plevelů zařazuje se do jakostní třídy II.

Do jakostní třídy II. náleží:
sláma stelivová, do které patří sláma pšeničná a žitná.
b) Jakostní třída II.

sláma žitná, dlouhá, strojem na široko mlácená, dvakrát vázaná.
Do jakostní třídy III. náleží:
c) Jakostní třída III.

Do jakostní třídy IV. náleží:
sláma žitná, otýpková, cepem mlácená, dvakrát vázaná
d) Jakostní třída IV.

5. Podle obsahu vymlácených rostlin a způsobu výmlatu se zařazuje sláma do čtyř jakostních tříd:

1. sláma z motýlokvětých pícnin a trav, které jsou zařazeny podle jakostních podmínek stanovených pro seno mezi hodnotné pícní rostliny,

3. sláma ječná a ovesná.

6. Sláma jakostní třídy I. a II. může být dodávána v otýpkách, lisovaná nebo volně ložená.