(1) Důchodovou daň družstev a jiných organisací (dále jen „daň“) platí podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona družstva všech druhů, zejména družstva spotřební, řemeslnicko-výrobní, bytová, družstva lesní (obcí i jednotlivců), zemědělská výrobní družstva pro společné obhospodařování půdy, jakož i ostatní družstva s výjimkou jednotných zemědělských družstev. Za rok 1952 budou poplatníky daně ještě také zemědělská zpracovatelská družstva a zaměstnanecká družstva potravinářská (mlékárny, lihovary, mlýny, průmyslové pekárny, konservárny a pod.), která v důsledku nové organisace družstev předávají své závody státnímu průmyslu, po případě jednotným zemědělským družstvům nebo vesnickým spotřebním družstvům, a zanikají bez likvidace.
(2) Dobrovolnými organisacemi ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b) zákona jsou dobrovolné organisace podle zákona č. 68/1951 Sb., o dobrovolných organisacích a shromážděních, zejména Revoluční odborové. hnutí, Československý svaz mládeže, Svaz československo-sovětského prátelství, Československá obec sokolská, Československý Červený kříž, Svaz pro spolupráci s armádou, Československý svaz hasičstva, Dobrovolný svaz lidového motorismu, Dobrovolný svaz lidového letectví a j.).
(3) Jinými organisacemi ve smyslu § 1 odst. 1 písm. b zákona jsou především politické strany. Podniky politických stran podléhají dani bez ohledu na to, jakou mají právní formu a pod jakým názvem jsou provozovány, a to i tehdy, je-li podniková (hospodářská) činnost vyvíjena na majetku konfiskovaném.
(4) Jinými organisacemi jsou dále ostatní socialistické právnické osoby, ať se členy (na př. Ústřední rada družstev) nebo bez členů, jiná socialistická sdružení osob (na př. Československý výbor obránců míru), jakož i zvláštní sdružení utvořená podle vládního nařízení č. 30/1939 Sb. I (na př. Mezinárodní svaz studenstva, Mezinárodní rozhlasová organisace). Za jiné organisace se považují až do jejich zániku nebo přeměny či začlenění do dobrovolných organisací také spolky zřízené podle již zrušených všeobecných předpisů o spolčování.
(5) Subjektem daně u podniků dobrovolných a jiných organisací je každý jednotlivý podnik, který vede o své činnosti účetní evidenci jako uzavřený celek a sestavuje samostatné účetní výkazy. Jednotlivé závody téhož podniku se zdaňují dohromady.
(6) Ostatními sdruženími osob ve smyslu § 1 odst. 1 písm. c) zákona jsou jednak soukromá sdružení osob podle §§ 489 a násl. občanského zákoníka, jednak zbývající (likvidující) veřejné obchodní společnosti, likvidující společnosti s r. o. a pod.
(7) Do státního rozpočtu odvádějí zisk a nepodléhají proto dani:
a) akciové společnosti podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organisací zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství (výsadní akciové společnosti pro zahraniční obchod);
b) za kalendářní rok 1952 ústavy lidového peněžnictví, zřízené jako družstva podle zákona č. 181/1948 Sb., o organisaci peněžnictví (dnem 1. ledna 1953 se tyto ústavy přeměňují ve státní spořitelny).
(8) Ustanovení § 1 odst. 1 zákona se nevztahuje na zařízení státní správy, spravovaná ústředně nebo národními výbory, na státní ústavy, na státní fondy a na národní a komunální podniky, které proto dani vůbec nepodléhají.
(9) U družstev, akciových společností a ostatních sdružení osob podléhají dani zisky ze všech příjmových zdrojů (pozemků, budov, výdělečných podniků a výdělečných činností, majetkových práv a pod.). U dobrovolných a jiných organisací podléhají dani toliko zisky z hospodářské činnosti, kterou tyto organisace provozují. Hospodářskou činností se rozumí činnost směřující k docílení příjmů nebo jiných hospodářských výhod. Musí jít však o činnost trvalou (na př. pořádání příležitostné výstavy nebo plesu není samo o sobě činností podrobenou dani). Tato činnost se nejčastěji projevuje v provozování výdělečných podniků.
(10) U osob a podniků, které mají sídlo v tuzemsku, nerozhoduje zásadně, kde je jejich dani podrobený příjmový zdroj. Zisky z příjmových zdrojů ležicích v cizině zdaní se však v tuzemsku jen tehdy, nejsou-li prokazatelně zdaněny obdobnou daní v cizině.
(11) Osoby a podniky mající sídlo v cizině podléhají dani z příjmových zdrojů, které jsou na území Československé republiky. Má-li na př. cizozemská akciová společnost v Československé republice pozemky, budovy, výdělečný podnik nebo pobírá-li z tuzemska požitky z pronájmu majetkového práva, je ze svých zisků z těchto příjmových zdrojů podrobena dani.
(12) Dani jsou podrobeny také zisky dosažené po dobu likvidace a z likvidace samotné. Ziskem z likvidace se rozumí likvidační přebytek, t. j. částka, která zbude z realizovaného příjmu po odpočtu zaplacených závazků, základního jmění a zdaněných fondů a reserv.
(13) Daňová povinnost počíná u podniků dobrovolných a jiných organisací dnem, kterým zahájily hospodářskou činnost, anebo dnem, od kterého byla tato činnost vyvíjena na jejich účet, u družstev, akciových společnosti a ostatních sdružení osob dnem, kterým vznikly, po případě dnem, od kterého jde hospodaření na jejich účet.
(14) Daňová povinnost končí u podniků dobrovolných a jiných organisací dnem, kterým trvale a úplně přestala jejich hospodářská činnost, u družstev, akciových společností a ostatních sdružení osob dnem, kterým zanikly.
(15) Vznik a zánik daňové povinnosti je poplatník povinen oznámit místně příslušnému okresnímu národnímu výboru do 15 dnů.
(16) Základem daně je zpravidla dani podrobený zisk za zdaňovací období.
(17) Východiskem pro zjištění dani podrobeného zisku je bilanční zisk dosažený za kalendářní rok, za který se daň vyměřuje. Dani podrobený zisk nesmí být proto ani zkrácen o převod ztrát z minulých let ani zvýšen o převod zisku z předchozích let.
(18) K bilančnímu zisku se připočtou částky, které jej zkrátily a které nepatří k nákladům vynaloženým na jeho dosažení (neodčitatelné položky); od bilančního zisku se pak odečtou částky, které jej zvýšily a které nejsou výsledkem dani podrobené činnosti (nezdanitelné položky). Bilanční zisk zvýšený o neodčitatelné položky a snížený o nezdanitelné položky, je dani podrobeným ziskem (základem daně).
(19) Neodčitatelnými položkami jsou:
a) částky použité k rozdělení zisku jakýmkoliv způsobem, zejména k zúročení členských podílů, k soukromým výběrům společníků či podílníků, ke splácení vkladů vložených do podniku, k přídělům do reservních fondů a reserv, pokud nejde o reservy, jejichž zřízení je dovoleno podle platných předpisů o účetní evidenci.
U družstev spotřebních jsou rozdělením zisku též slevy (návratky, restituce), poskytované členům družstev v určitém poměru k nakoupenému zboží, a to bez rozdílu, mají-li členové na ně právní nárok či nikoliv. Tyto slevy za rok 1952 se však výjimečně považují ještě za odčitatelné, pokud nečiní více než 3% ceny nakoupeného zboží.
Příspěvek Jednotnému fondu pracujících není částkou použitou k rozdělení zisku, nýbrž odčitatelným nákladem vynaloženým na jeho dosažení;
U družstev spotřebních jsou rozdělením zisku též slevy (návratky, restituce), poskytované členům družstev v určitém poměru k nakoupenému zboží, a to bez rozdílu, mají-li členové na ně právní nárok či nikoliv. Tyto slevy za rok 1952 se však výjimečně považují ještě za odčitatelné, pokud nečiní více než 3% ceny nakoupeného zboží.
Příspěvek Jednotnému fondu pracujících není částkou použitou k rozdělení zisku, nýbrž odčitatelným nákladem vynaloženým na jeho dosažení;
b) odměny všeho druhu společenským, správním nebo dozorčím orgánům; přímá náhrada hotových výloh vynaložených prokazatelně členy těchto orgánů v zájmu podniku, jakož i mzda členů družstev, kteří jsou zároveň členy takových orgánů, jsou však odčitatelnými náklady na dosažení zisku;
c) dary a jiná dobrovolná věnování;
d) daň důchodová, daně a dávky z majetku a dřívější podnikové daně (všeobecná daň výdělková á zvláštní daň výdělková podle zákona o přímých daních);
e) částky účtované jako náklady proti platným předpisům o účetní evidenci. Takovými částkami jsou na př. investiční náklady, náklady na generální opravy, splátky dluhů, odpisy nad stanovené odpisové normy;
f) u soukromě hospodařících poplatníků (odstavec 24) odpisy základních prostředků;
g) u podniků dobrovolných a jiných organisací ztráty, které přímo nesouvisí s dani podrobenou hospodářskou činností. Na př. dobrovolná organisace má vydavatelský podnik a vedle toho činžovní dům, který není součástí vydavatelského podniku; bude-li z domu vykázána ztráta, nelze ji odečíst od zisku vydavatelského podniku.
(20) Nezdanitelnými položkami jsou:
a) vklady vnesené do podniku, členské příspěvky, včetně zápisného, přijaté dary a subvence;
b) u podniků dobrovolných a jiných organisací zisky, které přímo nesouvisí s dani podrobenou hospodářskou činností. Na př. v případě uvedeném v odstavci 19 písm. g) nebude případný zisk z činžovního domu zdaněn u vydavatelského podniku.
(21) Družstvům a podnikům dobrovolných a jiných organisací, u nichž nebude zjištěn dani podrobený zisk, nebude za příslušný kaledářní rok daň vyměřena.
(22) Končí-li účetní bilance za kalendářní rok ztrátou, zjistí se základ daně tak, že se ztráta zvýší o nezdanitelné položky a sníží o neodčitatelné položky.
(23) U soukromě hospodařících poplatníků je nejnižším daňovým základem částka rovnající se 30% nákladu na hrubé mzdy. Tato částka je daňovým základem tehdy,
a) je-li základ daně zjištěný podle předcházejících ustanovení nižší než 30% nákladu na hrubé mzdy, nebo
b) byla-li zjištěna za zdaňovací období ztráta.
(24) Soukromě hospodařícími poplatníky jsou osoby uvedené v § 1 odst. 1 písm. c) zákona s výjimkou akciových společností a sdružení, jejichž akcie nebo podíly jsou zcela v socialistickém vlastnictví.
(25) Nákladem na hrubé mzdy se rozumí úhrn všech částek, které byly poplatníkem vyúčtovány v kalendářním roce, za který se daň vyměřuje, na mzdách, platech a jakýchkoliv odměnách za práci vykonávanou pro poplatníka, a to včetně zaměstnavatelova (poplatníkova) příspěvku na národní pojištění za zaměstnance. Přitom nerozhoduje, zda částky mezd, platů a odměn byly podrobeny dani ze mzdy či nikoliv. Toliko náhrady služebních výdajů zaměstnanců nejsou součástí zdanitelného nákladu na hrubé mzdy.
(26) U poplatníků, kteří nevedou o své činnosti účetní evidenci, je daňovým základem rozdíl mezi příjmy a výdaji za kalendářní rok, za který se daň vyměřuje. Přitom se posuzují jednotlivé položky příjmů a výdajů co do zdanitelnosti a odčitatelnosti jako výnosy a náklady při stanovení základu podle bilančního zisku.
(27) Základ daně se zaokrouhlí nahoru na částku dělitelnou stem.
(28) Evidence fondů a reserv nebude pro poplatníky důchodové daně družstev a jiných organisací vyměřovacím orgánem vedena. Přírůstky (úložky a výtěžky) všeobecného reservního fondu a příděly do reserv (s výjimkou reserv dovolených podle platných předpisů o účetní evidenci) započtou se do dani podrobeného zisku, pokud nepatří k nezdanitelným položkám podle odstavce 20. Naproti tomu výběry ze všeobecného reservního fondu a z reserv zůstanou bez vlivu na daňový základ.
(29) Daň podle § 5 písm. a) zákona se vyměří tak, aby družstvu ve vyšším daňovém stupni, t. j. s vyšším dani podrobeným ziskem, nezbylo po odečtení daně ze zisku méně, než-li zbude po odečtení daně ze zisku družstvu v nižším daňovém stupní.
(30) Ustanovení předchozího odstavce přichází v úvahu u družstev s daňovým základem:
a) od 250.100 Kčs až do 299.900 Kčs; u nich bude daň činit 100.000 Kčs + částka daňového základu nad 250.000 Kčs,
b) od 400.100 Kčs až do 499.900 Kčs; u nich bude daň činit 200.000 Kčs + částka daňového základu nad 400.000 Kč.
(31) Daň se nevyměří, činí-li méně než 50 Kčs.
(32) Přiznání je poplatník povinen podat u místně příslušného okresního národního výboru.
(33) Místně příslušným je ten okresní národní výbor, v jehož obvodu má poplatník sídlo na konci kalendářního roku nebo při zániku daňové povinnosti.
(34) Poplatník je povinen podat přiznání i za rok, ve kterém vykázal bilanční ztrátu.
(35) Za rok, v němž došlo k zániku daňové povinnosti, je poplatník povinen podat přiznání zároveň s oznámením o zániku daňové povinnosti, nejdéle však do 3 měsíců po tomto zániku.
(36) Tiskopis přiznání vydá ministerstvo financí; na tomto tiskopise bude uvedeno, které doklady máji být připojeny k přiznání.
(37) V platebním výměru bude uveden zejména daňový základ, výše daně a poučení o splatnosti daně a o odvolání.
(38) Odchyluje-li se základ daně zjištěný vyměřovacím orgánem od základu daně přiznaného poplatníkem, sdělí okresní národní výbor výpočet daňového základu poplatníkovi na rubu platebního výměru. Za rok, v němž došlo k zániku daňové povinnosti, může být daň vyměřena ještě před uplynutím tohoto roku.
(39) Vyměřená daň se předepíše celá u místně příslušného okresního národního výboru, a to i tehdy, má-li poplatník sídlo (a provozovny) v českých krajích a provozovny (též) na Slovensku nebo naopak.
(40) Odvolání musí být podáno písemně a musí v něm být uvedeno, proti čemu se námitky vznášejí a z jakého důvodu.
(41) Odvolání nemá odkladný účinek, zejména co do placení a vymáhání vyměřených částek. Okresní národní výbor může však povolit zcela nebo zčásti odkladný účinek, lze-li očekávat, že odvolání bude zcela nebo částečně vyhověno.
(57) Veškerá osvobození povolená pro všeobecnou daň výdělkovou nebo pro zvláštní daň výdělkovou pozbývají platnosti zároveň se zrušením těchto daní, t. j. berním rokem 1953.
(58) Povolit osvobození od důchodové daně družstev a jiných organisací, ať částečně či úplně, může jednotlivým poplatníkům nebo skupinám poplatníků toliko vláda.
(58) Žádosti jednotlivých poplatníků za osvobození je nutno podat u finančního referátu místně příslušného okresního národního výboru, který žádost předloží svému nadřízenému krajskému národnímu výboru se zprávou a návrhem. Krajský národní výbor předloží žádost dále ministerstvu financí, a to se zprávou a návrhem okresního národního výboru a svou vlastní zprávou a návrhem. Návrhy musí být přesné a jasné. Ke zprávě připojí krajský národní výbor vyměřovací spisy poplatníkovy, všechna potřebná zjištění o údajích žádosti, roční účetní bilance za poslední 3 roky, jakož i zjištění, zda, kterým úřadem (orgánem), za která léta a podle kterých ustanovení byl poplatník osvobozen od daně výdělkové podle II. či III. hlavy zákona o přímých daních.
(60) žádost za osvobození určité skupiny poplatníků se podává u ministerstva financí.
(61) Předpisů zákona o přímých daních, které jsou zrušeny počínajíc berním rokem 1953 ustanovením § 24 odst. 3 zákona č. 78/1952 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, se použije naposledy na berní rok 1952, t. j. pro zdanění zisků za kalendářní rok 1951.
(62) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; použije se ji po prvé při vyměření důchodové daně družstev a jiných organisací za rok 1952.
A. Všeobecně.
(42) Poslední roční daňovou povinností se rozumí před doručením platebního výměru částka daně, kterou si poplatník sám vypočetl podle svého přiznání, po doručení platebního výměru pak částka daně stanovená platebním výměrem.
(43) Výše záloh na daň za běžný kalendářní rok se řídí až do doručení platebního výměru částkou daně podle poplatníkova výpočtu, po doručení platebního výměru částkou daně předepsanou platebním výměrem za minulý rok. Po obdržení platebního výměru je poplatník povinen do 15 dnů:
a) doplatit případný rozdíl na daň za minulý rok, t. j. rozdíl mezi vyšším předpisem daně a nižší vypočtenou, po případě zálohově odvedenou daní;
b) doplatit případné rozdíly v zálohových odvodech za běžný kalendářní rok, vykonaných do dne doručení platebního výměru.
(44) Zálohové odvody súčtuje si poplatník na svou daňovou povinnost vyplývající z přiznání. Je-li tato povinnost vyšší nežli provedené zálohové odvody, doplatí poplatník příslušný rozdíl do 31. března. Je-li daňová povinnost vyplývající z přiznání nižší nežli provedené zálohové odvody, provede se súčtování zálohových odvodů teprve po doručení platebního výměru. Rozdíl mezi vyšším předpisem a nižší částkou odvodu poplatník doplatí do 15 dnů po doručení platebního výměru, v opačném případě se rozdíl poplatníkovi vrátí, nemá-li jiných daňových nedoplatků.
(45) Zálohy na daň podle § 9 odst. 2 zákona není poplatník povinen platit počínajíc kalendářním čtvrtletím, které následuje po poplatníkově oznámení o úplném zániku daňové povinnosti.
(46) Novým poplatníkům může okresní národní výbor stanovit zálohy na daň přihlížeje k očekávanému (plánovanému) zisku poplatníka.
(47) Činí-li poslední roční daňová povinnost méně než 600 Kčs, zaplatí poplatník místo čtvrtletních záloh celou roční povinnost jako zálohu na daň, a to do 30. června kalendářního roku, za který se záloha platí.
(48) Se zřetelem k tomu, že daň bude po prvé vyměřena za kalendářní rok 1952, budou v roce 1953 u všech poplatníků s výjimkou spotřebních a řemeslnicko-výrobních družstev splatné:
a) do 31. března 1953 celá daňová povinnost za rok 1952 podle výpočtu poplatníkova;
b) 31. března, 30. června, 30. září a 31. prosince 1953 zálohové čtvrtletní odvody na daň za rok 1953; výše těchto záloh se řídí před doručením platebního výměru za rok 1952 poplatníkovým výpočtem podle přiznání, po doručení platebního výměru za rok 1952 podle částky předepsané platebním výměrem;
c) do 15 dnů po doručení platebního výměru za rok 1952 rozdíl mezi vyšším předpisem daně za rok 1952 a nižší částkou vypočtenou poplatníkem podle přiznání;
d) do 15 dnů po doručení platebního výměru za rok 1952 rozdíl v zálohových odvodech vykonaných před doručením platebního výměru podle nižší částky vypočtené poplatníkem na podkladě přiznání.
(49) Ustanovení odstavců 42 až 48 se nevztahuje na družstva spotřební a řemeslnicko-výrobní, pro něž platí co do placení daně a záloh ustanovení dalších odstavců.
B. Družstva spotřební a řemeslnicko-výrobní.
(50) Spotřební a řemeslnicko-výrobní družstva (dále v odstavcích 51 až 56 jen „družstva”) budou počínajíc rokem 1953 platit zálohy na daň ze zisku za běžný rok nikoli podle poslední roční daňové povinnosti, nýbrž podle čtvrtletních účetních bilancí za běžný rok. Daň za I. čtvrtletí odvedou do 30. dubna, za II. čtvrtletí do 31. července, za III. čtvrtletí do 31. října a za IV. čtvrtletí do 31. ledna příštího roku.
(51) Daň se odvede částkou, vyplývající ze zisku za kalendářní čtvrtletí podle sazby připadající na celoročně plánovaný zisk. Vykáže-li čtvrtletní účetní bilance ztrátu, nebude daň za příslušné čtvrtletí odvedena
(52) Čtvrtletní zálohové odvody doně se provádějí z bilančního zisků nezkráceného o důchodovou daň.
(53) Ve lhůtě pro odvedení daně sdělí družstvo výši daně vypočtené za uplynulé čtvrtletí finančnímu referátu místně příslušného okresního národního výboru písemným oznámením. K tomuto oznámení připojí opis účetní bilance za příslušné čtvrtletí. Finanční referát okresního národního výboru přezkouší správnost vypočtené daně a vyzve po případě družstvo k doplacení zjištěného rozdílu na dani.
(54) Roční vyúčtování se provede do 31. března příštího roku zároveň s podáním přiznání. V této lhůtě doplatí družstvo částku, o niž bylo podle čtvrtletních účetních bilancí odvedeno méně. Bylo-li podle čtvrtletních účetních bilancí odvedeno více, provede se příslušný odpočet až s vydáním platebního výměru o vyměření daně (§ 7 odst. 1 zákona). Je-li vyměřená daň vyšší než činily čtvrtletní odvody, je rozdíl splatný do 15 dnů po doručení platebního výměru, je-li vyměřená daň nižší, bude rozdíl poplatníkovi vrácen.
(55) Zálohový odvod daně ze zisku za IV. čtvrtletí 1952, který mají řemeslnicko-výrobní družstva podle opatření Ústřední rady družstev, vydaného na podkladě výnosu ministerstva financí ze dne 8. května 1952 č. j. 152/65.328/52, odvést do konce ledna 1953, se provede již se zřetelem na novou daňovou sazbu [§ 5 písm. a) zákona). Jako zálohu za IV. čtvrtletí 1952 odvedou proto řemeslnicko-výrobní družstva do konce ledna 1953 částku, rovnající se rozdílu mezi daní připadající na zisk za I. až IV. čtvrtletí 1952 a daní odvedenou za I. až III. čtvrtletí 1952. Roční súčtování záloh, odvedených ze zisku za rok 1952 jednak podle výše citovaného výnosu (řemeslnicko-výrobní družstva) jednak podle výnosu ministerstva financí ze dne 13. listopadu 1951 č. j. 126/127.606/51 (spotřební družstva), se provede způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci.
(56) Na zálohový odvod daně za IV. čtvrtletí 1952 u družstev se nevztahuje ustanovení § 9 odst. 3 zákona o placení penále.