(1) Držitel vozidla a každý, kdo je řídí, je povinen za náhradu poskytnout vozidlo pro nezbytnou dobu orgánům dopravního inspektorátu a jiným orgánům národní bezpečnosti, vyžaduje-li to obecný zájem, zejména při stihání podezřelých osob, k dopravě osob zraněných nebo k jízdě na místo dopravní nehody, požáru nebo jiné živelní pohromy.

(2) K účelům podle odstavce 1 nesmějí být požadována vozidla označená značkou CD nebo CC, vozidla ozbrojených sborů, plní-li zvláštní úkoly, vozidla určená k přepravě potravin a k plnění zvláštních naléhavých úkolů.

(3) Pro stanovení výše náhrady se použije obdobně ustanovení předpisů o náhradách za používání vlastních motorových vozidel při pracovních cestách (pohonné hmoty a amortisace); výše náhrady ušlého výdělku po případě náhrady za poškození vozidla se stanoví podle obecných předpisů.

(4) Náhradu nákladů spojených s dopravou osob zraněných hradí ten, v jehož zájmu bylo vozidla použito.

(5) Pokud tomu nebrání vážné důvody, řídí vozidlo řidič, který je k požadovaným účelům poskytl.