Všeobecná ustanovení.

(2) Celní řízení provádí celnice na návrh celního účastníka (§ 14), v součinnosti s ním a zásadně na základě prohlídky zboží a dokladů, aby se zjistilo, za jakých podmínek a pro koho může celní správa vzhledem k platným předpisům propustit zboží do navrženého oběhu.

(1) Se zbožím dováženým, vyváženým a prováženým a se zbožím přepravovaným přes cizí státní území může být nakládáno, pokud není jinak stanoveno, až po provedení celního řízení a jen s omezením v tomto řízení uloženým.

(4) Celní řízení se provádí zpravidla v místnostech nebo prostorech určených celní správou v dohodě s orgány a podniky veřejné dopravy (celniště). Zboží, které má být podrobeno celnímu řízení, musí být zpravidla dodáno celnici na určené místo a smí být odvezeno, až je celnice propustí. Celní správa může povolit výjimky.

(3) Ministr zahraničního obchodu stanoví v dohodě se zúčastněnými členy vlády, v kterých případech a za jakých podmínek se výjimečně z důležitých důvodů upouští od celní prohlídky.

(1) Celním účastníkem je ten, kdo může se zbožím, které podléhá celnímu řízení, nakládat, ať již je má u sebe, nebo u někoho jiného. V případech, ve kterých nemusí být zboží k celnímu řízení znovu dodáno, je celním účastníkem ten, kdo předloží doklad o provedení celního řízení, kterému bylo zboží posledně podrobeno.

(2) Celní účastník jedná sám nebo prostřednictvím zástupce. Jsou-li pochybnosti, musí zástupce prokázat své oprávnění písemnou plnou mocí.

(3) O tom, koho dopravní podnik užije při dopravě zboží k obstarávání úkolů, s nimiž je celní řízení nutně spojeno, platí, že byl dopravním podnikem k celnímu řízení zmocněn.

(2) Návrh na celní řízení musí obsahovat všechny údaje potřebné k provedení tohoto řízení a musí být doložen stanovenými doklady.

(1) Návrh na celní řízení se podává, pokud není jinak stanoveno, až po dodání zboží celnici a ve stanovené lhůtě.

(3) Celní účastník je oprávněn prohlídkou zboží pod celním dohledem zjistit údaje potřebné pro návrh.

(4) Celní účastník může měnit návrh na celní řízení, dokud se ještě nezačalo s celní prohlídkou. Po tomto okamžiku až do projednání zboží může celní účastník měnit návrh, jen pokud jde o druh celního řízení.

(2) Podle výsledku prohlídky a se zřetelem k předloženým dokladům a k podanému vysvětlení celnice rozhodne, zda je propustí do navrženého oběhu, za jakých podmínek a pro koho (projedná zboží).

(1) Celní orgán provede na základě návrhu prohlídku zboží. Celní účastník je povinen podle pokynů celnice připravit zboží k prohlídce, podávat potřebná vysvětlení a strpět odebrání vzorků potřebných pro celní řízení.

(3) Jakmile budou splněny podmínky rozhodnutí, propustí celnice zboží do navrženého oběhu, a to zpravidla tím, že vydá doklad o provedeném celním řízení.

(4) Rozhodnutí o propuštění zboží k vývozu (§§ 22 a 23) celnice na návrh celního účastníka zruší, jestliže zboží ještě nevystoupilo do ciziny. Celnice může před tímto rozhodnutím požadovat, aby jí bylo zboží s potřebnými doklady dodáno.

(1) Nepodá-li celní účastník návrh na celní řízení ve stanovené lhůtě, učiní celnice na jeho náklad a nebezpečí vhodné opatření, aby se zabránilo nedovolenému nakládání se zbožím; zejména může z úřední povinnosti uložit zboží v celním skladišti.

(2) Není-li návrh úplný nebo není-li řádně doložen nebo nepředloží-li celní účastník ve stanovené lhůtě potřebné doklady nebo nepodá-li požadované vysvětlení, celnice návrh odmítne a naloží se zbožím způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci.

(4) Celní správa může stejným způsobem prodat i projednané zboží, nebudou-li ve stanovené lhůtě splněny podmínky pro jeho propuštění. S výtěžkem naloží celní správa podle ustanovení odstavce 3.

(3) Nepodá-li celní účastník řádný návrh a potřebné vysvětlení ani do dalších 3 dnů, podléhá-li zboží rychlé zkáze, jinak do dalších 30 dnů, po uplynutí lhůty zmíněné v odstavci 1, po případě v odstavci 2, celní správa prodá zboží podle předpisů o dražbách mimo exekuci. Celní správa může tyto třídenní a třicetidenní lhůty prodloužit nebo zkrátit. Z výtěžku dražby se uhradí především dražební náklady, pak náklady spojené s úschovou, dále clo a dávky, po případě celní náhrada (§ 30). Zbytek výtěžku se vyplatí tomu, kdo prokáže, že byl celním účastníkem; nepřihlásí-li se oprávněný do roka po prodeji zboží, připadne tento zbytek státu.

(1) Celním projednáním zboží vznikají, pokud není jinak stanoveno, oprávnění a závazky celnímu zájemci. Celním zájemcem je ten, pro koho celnice propustí zboží do navrženého oběhu. Celní účastník musí osvědčit správnost údajů o osobě celního zájemce obsažených v návrhu.

(2) Celní účastník odpovídá za splnění závazků vzniklých projednáním zboží, dokud neodevzdá celnímu zájemci uvedenému v návrhu na celní řízení doklad o provedeném celním řízení a dokud nevydá celnímu zájemci zboží v těch případech, v nichž vydání zboží přichází v úvahu.

(3) Celní správa může se souhlasem dotčených osob povolit, aby třetí osoba převzala zcela nebo zčásti oprávnění a závazky vzniklé projednáním zboží.

(4) Celní správa může též dát souhlas, aby se jí někdo zaručil za splnění závazků vzniklých projednáním zboží; rukojmí je zavázán stejně jako ten, za koho se zaručil. Celní správa může od rukojmího požadovat splnění závazků, i když neupomenula hlavního dlužníka.