Přeprava cestujících.

§ 8

Právo na přepravu.

(2) Přeprava dětí ve stáři do 6 roků bez doprovodu neni dovolena.

(1) Cestující má právo na přepravu, pokud není vozidlo obsazeno. Průvodčí je oprávněn cestujícím ve voze určit místo, uzná-li to v zájmu cestujících nebo pro uvolnění některé části vozidla za potřebné. Jde-li o osobu starou, tělesně postiženou, zřejmě nemocnou, anebo o nastávající matku, je průvodčí povinen místo jí na požádání vykázat.

(3) Podnik může pro určité spoje nebo vozy stanovit, že jich mohou užít přednostně určité skupiny cestujících. Zejména může být stanoveno, že mají přednost osoby jedoucí do zaměstnání nebo z něho, při čemž i tato přeprava může být podnikem usměrněna stanovením určitých spojů pro určité skupiny těchto osob; v takových případech může průvodčí požadovat předložení příslušného dokladu.

§ 9

Osoby z přepravy vyloučené.

b) osoby, které by mohly být z jiných vážných důvodů spolucestujícím na obtíž.

(1) Z přepravy jsou vyloučeny osoby, stižené přenosnou chorobou, podléhající povinnému hlášení.

(2) Z přepravy mohou být vyloučeny:

a) osoby opilé, dále osoby, které se chovají neslušně nebo nezachovávají předpisy tohoto řádu nebo tarifu, jakož i osoby, které neuposlechnou příkazů a pokynů, jež v zájmu zachování bezpečnosti, klidu a pořádku v dopravě dávají zaměstnanci podniku;

(4) Cestujícího, který za jízdy onemocněl nebo utrpěl úraz, předá průvodčí, po případě jiný službu konající zaměstnanec podniku zdravotnímu středisku nebo orgánu národní bezpečnosti.

(3) Osoby vyloučené z přepravy podle odstavce 1 a 2 nemají nárok na vrácení zaplaceného jízdného nebo jiných zaplacených částek.

§ 10

Jízdné; jízdenky.

(1) Cestující je povinen opatřit si v nástupní stanici, kde je zřízena výdejna jízdenek, jízdenku před nastoupením do vozidla. V ostatních stanicích je povinen opatřit si jízdenku bez vyzvání ihned po nástupu do vozidla. Přestupuje-li cestující, nebo má-li jízdenku předplatní nebo jiný jízdní průkaz, je povinen podat jej průvodčímu k prohlédnutí nesložený, po případě bez neprůhledného obalu Tam, kde to vyžaduji provozní nebo tarifní důvody, může podnik tarifem stanovit povinnost, aby cestující udávali cíl své jízdy. Průvodčí může žádat jízdné odpočítané v drobných.

(2) Výši jízdného a dobu platnosti jízdenek stanoví tarif

(3) Jízdenka musí být vydána pro celou jízdu a odpovídat ceně zaplaceného jízdného.

(4) Cestující si musí ponechat jízdenku u sebe po celou dobu jízdy i při výstupu až do opuštění obvodu výstupní stanice. Obvodem výstupní stanice je prostor vozovky včetně nástupiště a přilehlého chodníku (krajnice vozovky), ohraničený délkou vozidla.

(5) Až do opuštění obvodu výstupní stanice je cestující povinen na požádání průvodčího nebo dozorčího orgánu kdykoliv se prokázat jízdenkou, předplatním lístkem nebo jiným jízdním průkazem, při čemž musí je podat, k prohlédnutí vždy nesložené, po případě bez neprůhledného obalu

(6) Každá jízdenka, předplatní lístek nebo jiný jízdní průkaz platí toliko pro cestujícího, pro kterého byl vydán; jiná osoba nesmí jich použít.

§ 11

Cestující bez platné jízdenky.

(1) Cestující, který si neobstaral včas (§ 10 odst. 1) platnou jízdenku nebo který se nemůže prokázat při revisi platnou jízdenkou, předplatním lístkem nebo jiným jízdním průkazem, je povinen zaplatit vedle jízdného ještě přirážku 10,— Kčs.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i tehdy, jestliže cestující pokračuje v jízdě za stanici, do niž mu jízdenka platí a neohlásí to průvodčímu před odjezdem vozidla z této stanice

(6) Při dodatečném vymáhání jízdného nebo přirážky vybere podnik 2 Kčs za každou písemnou výzvu nebo upomínku.

(5) Cestující, jenž odepře jízdné ihned zaplatit nebo jenž platí penězi, které průvodčí nemá možnost rozměnit, může být z přepravy vyloučen.

(4) Průvodčí a dozorčí orgány jsou oprávněni odebrat cestujícímu neplatnou jízdenku (předplatní lístek nebo jiný jízdní průkaz)

(3) Jízdenka (předplatní lístek nebo jiný jízdní průkaz), jejíž údaje byly neoprávněně změněny, je neplatná. Poškozená nebo pošpiněná jízdenka (předplatní lístek nebo jiný jízdní průkaz) je neplatná, jestliže z ní nejsou patrny potřebné údaje

§ 12

Znemožněni a zpoždění jízdy; vráceni jízdného.

(1) Je-li jízda znemožněna a chce-li cestující pokračovat v cestě jiným vozidlem podniku, přepraví se bez doplatku směrem k cíli své cesty, po případě i po jiné trati, pokud, to dovolují provozní poměry.

(2) Při znemožněni nebo zpoždění jízdy nelze žádat náhradu škody, a to ani tehdy, jestliže bylo zmeškáno připojení k jinému spoji nebo k jinému pravidelnému dopravnímu prostředku.

(4) Nebyla-li jízda započata, vrátí podnik zaplacené jízdné nebo přepravné, činí-li alespoň 2 Kčs. Nárok na vrácení jízdného nebo přepravného musí oprávněný uplatnit u správy podniku reklamací nejdéle do 3 měsíců; jinak nárok zaniká Podnik je povinen o reklamaci rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy mu reklamace byla oprávněným doručena nebo podána na poštu.

(3) Byla-li jízda započata, nemá cestující nárok na vrácení jízdného nebo jiných zaplacených částek přepravného. Tarif může stanovit výjimky, jde-li o jízdenky opravňující k většímu počtu jízd (předplatní).

§ 13

Chování cestujících.

Cestujícím dětem je zakázáno stát nebo klečet na sedadlech
(2) Cestujícím je zejména zakázáno:

f) kouřit ve vozidlech.

a) naskakovat do vozu za jízdy nebo z nich vyskakovat, otevírat okna, vnější dveře nebo uzávěry vozidel, o ně se opírat, naklánět se z vozidel, zdržovat se na stupátkách jedoucích vozidel, jakož i nastupovat do vozu, který je plně obsazen;

b) zdržovat se na plošinách, je-li místo uvnitř vozu a vadí-li to nerušenému nastupováni a vystupování cestujících;

c) dávat nebo napodobit navěsti, užívané v provozu městské dopravy, uvádět v činnost zařízeni, určená k pohonu nebo k obsluze vozů a výhybek, znemožňovat použiti těchto zařízení;

d) mluvit s řidičem za jízdy nebo se zdržovat v prostoru vyhrazeném pro řidiče;

e) vyhazovat z vozidel předměty nebo nechávat je vyčnívat;

(1) Cestující je povinen chovat se ve vozidle, při nastupování a vystupování, jakož i v čekárnách a na nástupištích tak, aby nebyl na obtíž ostatním spolucestujícím a v zájmu bezpečnosti vlastni i jiných osob zachovávat opatrnost přiměřenou povaze provozu, zdržet se všeho, co by provoz mohlo rušit nebo ohrozit a dodržovat ustanovení tohoto řádu, jiné obecné předpisy a pokyny vyhlášené podnikem nebo dané průvodčím nebo jiným zaměstnancem podniku při výkonu služby.

(3) Cestující je povinen nahradit poškození nebo znečištění vozidel nebo zařízení podniku, které způsobil, podle sazeb náhrad stanovených podnikem Cestující je oprávněn nahlédnout do seznamu sazeb nahrad.

(1) Cestující směji nastupovat nebo vystupovat jen na straně vozu k tomu určené, po případě jen těmi dveřmi, které jsou určeny k nástupu nebo výstupu a zvenčí i zevnitř označeny příslušným nápisem.

§ 14

Nastupování, vystupováni a přestupování.

(2) Vstupy a výstupy, jakož i dveře uvnitř vozu musí cestující uvolnit, aby se mohlo vystupovat a nastupovat rychle a nerušeně.

(4) Cestující mohou nastupovat do vozů a vystupovat z nich jen ve stanicích. Zastaví-li vozidlo z jakékoliv příčiny mimo stanici, smějí, cestující vystoupit pouze s výslovným souhlasem průvodčího, je-li zajištěn jejich bezpečný výstup.

(3) Cestující vystupující mají přednost před cestujícími nastupujícími.

(7) Průvodčí vyvolává názvy stanic, v nichž vozidlo zastavuje

(6) Cestující musí sám dbát, aby k dosažení čile své cesty nastoupil, vystoupil, po případě přestoupil ve správné stanici. Při přestupování se musí cestující řídit ustanoveními tarifu.

(5) Má-li zastavit vozidlo ve stanici podle potřeby (na znamení), musí cestující, který chce nastoupit, dát řidiči včas vhodné znamení: cestující, který chce vystoupit, musí o tom včas uvědomit průvodčího anebo dát o tom znamení zařízením, k tomu pro cestující určeným.