(1) Práce přes čas je práce nařízená vedoucím podniku a konaná nad 48 hodin týdně. Při posuzování, zda jde o práci přes čas, se započítává do odpracovaného času i pracovní doba, po kterou zaměstnanec nemohl pracovat, za kterou mu však přísluší náhrada mzdy nebo peněžité dávky národního pojištění nemocenského.

(2) Vedoucí podniku odpovídá za to, že práce přes čas je nezbytně nutná a že je zajištěna kontrola výsledků nařízené práce i kontrola odpracované doby.

(3) Prací v noci je práce konaná v době mezi 22. a 6. hodinou.

(4) Prací v den pracovního klidu je práce konaná mezi 6. hodinou v den pracovního klidu a 6. hodinou následujícího dne.

(5) Za nařízenou práci přes čas naleží dělníku k časové mzdě (k časové mzdě s prémií) nebo k úkolovému výdělku příplatek, a to
Vznikne-li zároveň nárok na příplatek podle ustanovení pod písm. b) a c), platí se jen jeden příplatek.

a) ve výši 25% časového tarifu za každou celou odpracovanou hodinu přes čas,

b) ve výši 50% časového tarifu za každou celou odpracovanou hodinu přes čas v noci, pokud nejde o plánovanou práci v noci, to jest práci, která byla dělníku ohlášena nejméně 48 hodin předem,

c) ve výši 50% časového tarifu za každou celou odpracovanou hodinu přes čas v neděli.

(6) Ustanovení odstavce 5 o příplatcích se nevztahuje na hlídače.

(7) O náhradě výdělku za dny pracovního klidu, jakož i o odměně za práci v těchto dnech, platí ustanovení vyhlášky č. 27/1952 Ú. l.