(1) Dopravní podnik má přistavit k provedení přepravy vozidlo, které odpovídá váze a druhu nákladu, jehož přeprava byla objednána. Nemohl-li dopravní podnik přistavit takové vozidlo a nosnost přistaveného vozidla zůstala nevyužita, může dopravní podnik počítat přepravné jen za skutečnou váhu nákladu, nejmeně za váhu uvedenou v objednávce přepravy.
Použije-li dopravní podnik k provedení přepravy místo nákladního vozidla výjimečně vozidla speciálního nebo speciálního podvozku, ač druh nákladu to nevyžadoval a přepravce o to výslovně nežádal, smí být přepravné počítáno jen podle ustanovení platných pro vozidlo, které odpovídá váze a druhu nákladu.

(2) O výpočtu dovozného v případech, kdy nosnost vozidla není využita přepravcem platí ustanovení § 8 odst. 3 až 7.

(3) Pro výpočet dovozného, pro něž se bere za základ nosnost (dovolené zatížení) vozidla, je rozhodující nosnost vozidla uvedená v technickém průkazu (typovém osvědčení), zaokrouhlená na nejblíže vyšších 100 kg.

(4) Při přepravě nákladů traktorem a jedním přívěsným vozem se počítá dovozné a ostatní náhrady tak, jako by byla přeprava provedena nákladním automobilem téže nosnosti, jakou má použitý přívěsný vůz. Při přepravě nákladu prováděné nákladním automobilem nebo traktorem a přívěsnými vozy pro téhož přepravce se pro stanovení přepravného nosnost všech použitých vozidel sčítá. Má-li traktor vlastní ložný prostor, připočítává se nosnost tohoto prostoru k nosnosti přívěsného vozu, pokud ložný prostor traktoru je způsobilý pro přepravu objednaného nákladu.