118/1954 Sb.

Vyhláška ministerstva financí, kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi.

Poslední dostupné znění: 1954-06-15 – 1957-07-14 · 2 znění v historii →

Čl. 1
(1) Tato vyhláška se vztahuje na hmotné předměty v tuzemsku, které jsou národním majetkem ve správě rozpočtových organisaci. O nakládání a hospodaření rozpočtových organisaci s finančním majetkem (peněžní hotovosti, pohledávky, jiná práva a závazky a pod.) platí zvláštní předpisy.
(2) O správě majetku československého státu v cizině platí zvláštní předpisy.
Čl. 2. Rozpočtovými organisacemi ve smyslu této vyhlášky jsou organisace samostatně účtující a hospodařící podle rozpočtu, který je součásti státního rozpočtu, a to včetně těch rozpočtových organisaci, které jsou zapojeny podle rozhodnutí ministerstva financí na státní rozpočet svými, finančními vztahy. Rozpočtovými organisacemi jsou tedy zejména ústřední úřady, a orgány, úřady jim podřízené, národní výbory všech stupňů, krajské soudní správy, prokuratury, vědecké a výzkumné ústavy, ústavy pro projektování, lázeňské jednotky atd. Vzniknou-li pochybnosti, zda se na určitou organisaci vztahuji ustanovení této vyhlášky, rozhodne o tom příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.
Čl. 3. Podstata správy.
(K § 3 nařízení.)
(1) Rozpočtová organisace je povinna spravovat národní majetek s péči řádného hospodáře; musí proto mít též na zřeteli význam a funkci národního majetku pro budování socialismu a dbát toho, aby národního majetku bylo plně využito k plnění jejich úkolů, a pokud to odpovídá povaze národního majetku, i jako zdroje jejích rozpočtových příjmů. Užívají-li tohoto národního majetku jiné osoby, je rozpočtová organisace povinna se přesvědčovat, zda se tak děje dovoleným způsobem (na př. podle nájemní smlouvy).
(2) Rozpočtová organisace může pověřit podřízenou organisaci nebo složku některými úkony správy, jako údržbou národního majetku nebo prováděním opatřeni plynoucích z jeho obvyklého užívání („hospodářská správa”), jestliže se tím lépe docílí plnění úkolů anebo snížení nákladů. Tímto pověřením není nikterak dotčena odpovědnost rozpočtové organisace za správu tohoto majetku, zejména pokud jde o plánování a rozpočtování.
Čl. 4. Příslušnost ke správě.
(K § 4 odst. 1 až 3 nařízení.)
(1) Národní majetek má zásadně spravovat rozpočtová organisace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění národní majetek zcela nebo převážně slouží. Výjimky může povolit ze závažných hospodářských nebo jiných důvodů příslušný ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí.
(2) Má-li rozpočtová organisace ve správě národní majetek, kterého užívá zcela nebo převážně jiná organisace státního socialistického sektoru, a to nikoli jen přechodně, jsou obě organisace povinny neprodleně zařídit, aby takový majetek byl převeden do správy organisace, která národního majetku zcela nebo převážně užívá.
(3) Rozpočtová organisace, jakož i nadřízené orgány jsou povinny zajistit z důvodů plánovacích a rozpočtových, aby nesrovnalosti, pochybnosti a spory o příslušnost ke správě národního majetku byly neprodleně odstraněny. Dosavadní nesrovnalosti musí být odstraněny nejpozději do konce roku 1954.
Čl. 5 Zvláštní správa národního majetku.
(K § 4 odst. 4 nařízení.)
Majetek, jehož stát nabývá a který při nabytí nepřechází do správy určité organisace, jakož i národní majetek, u něhož se zjistí, že není ve správě žádné organisace, náleží do oboru působnosti ministerstva financí. Tento majetek prozatímně spravuje a s nim nakládá, obdobně jako s majetkem propadlým ve prospěch státu v trestním řízení soudním nebo správním, s majetkem darovaným a pod. (čl. 23), finanční odbor rady okresního národního výboru, v jehož obvodě tento majetek je. Je-li nebezpečí v prodlení, učiní potřebná opatření příslušný výkonný orgán místního národního výboru, který je povinen o majetku a o svých opatřeních podat neprodleně zprávu finančnímu odboru rady okresního národního výboru.
Čl. 6. Příslušnost ústředních úřadů a nadřízených orgánů.
Pokud se v této vyhlášce mluví o ústředních úřadech, rozumí se tím ústřední úřad, do jehož působnosti patří úkoly, k jejichž plnění národní majetek zcela nebo převážně slouží. Totéž platí obdobně o ostatních nadřízených orgánech.
Čl. 7. Druhy národního majetku.
(K § 5 nařízení.)
(1) K základním fondům (v některých předpisech též „základní prostředky”) patří vždy pozemky bez zřetele ha jejich hodnotu.
(2) Ústřední úřady určí v dohodě s ministerstvem financi, které hmotné předměty jsou speciálními nástroji a speciálními přípravky [§ 5 odst. 3 písm. b) nařízení].
Čl. 8. Evidence.
(K § 6 nařízení.)
(1) Rozpočtové organisace jsou povinny pečovat o řádné zjištění, sepsání, evidování a ocenění národního majetku. Národní majetek vedou v evidenci podle druhů, počtu a čísel jednotlivých inventárních předmětů; tato evidence musí být běžně vedena a je třeba v ní vyznačovat všechny změny týkající se národního majetku. Osoby odpovědné za hmotné hospodaření s národním majetkem musí soustavně zajišťovat soulad mezi skutečným stavem národního majetku a jeho evidencí a postarat se o odstranění neshod.
(2) Rozpočtové organisace pečují o řádné vytyčení a omezníkování především stavebních pozemků a pozemků v zastavěných obvodech obcí, zejména kde hranice mezi nemovitým národním majetkem a majetkem jiným jsou pochybné nebo sporné. U zemědělských pozemků, které byly nebo budou pojaty do hospodářsko-technické úpravy, se zatím vytyčení a omezníkování neprovede.
(3) O provedení knihovního pořádku má rozpočtová organisace požádat do 60 dnů po tom, kdy národní majetek se dostal do její správy; musí dbát zejména o to, aby jako vlastník byl zapsán československý stát a aby byla vyznačena její správa, jakož i vymazána všechna věcná břemena a zástavní práva, která zanikla. Rozpočtové organisace se postarají též o urychlené provedení knihovního pořádku i u nemovitého národního majetku, který mají v den počátku účinnosti této vyhlášky ve správě.
Čl. 9. Ochrana národního majetku.
(K § 7 nařízení.)
(1) Řádná ochrana národního majetku vyžaduje, aby rozpočtová organisace provedla všechna předepsaná i jiná vhodná opatření, zejména bezpečnostní a protipožární, podle druhu majetku a stupně jeho ohrožení, a aby se tím předešlo jeho poškození, zničení, ztrátě nebo zneužívání, ústřední úřady v dohodě s ministerstvem financí podle potřeby určí, jaká opatření je považovat za vhodná k ochraně národního majetku vzhledem k jeho povaze, funkci a možnosti ohrožení.
(2) O pojištění národního majetku platí zvláštní předpisy.*)
(3) Rozpočtové organisace vystupují a jednají před soudy a jinými orgány jménem československého státu, pokud ze zvláštních předpisů neplyne, že jednají vlastním jménem, při tom jednají zpravidla samy. Předpisy o zastupováni státu národními výbory*) zůstávají v platnosti s tím, že finanční odbory rad národních výborů zastupují též rozpočtové organisace podřízené národním výborům, pokud není jejich zastupování upraveno jinými předpisy.**)
ČI. 10. Údržba.
(K § 8 nařízení.)
(1) Má-li národní majetek co nejlépe sloužit svému společenskému poslání při výstavbě socialismu, je především třeba, aby rozpočtové organisace včasným a řádným prováděním oprav zajistily zachování podstaty národního majetku a tím i možnost jeho plného využívání na co možno nejdelší dobu k úkolům, jímž slouží. Rozpočtové organisace proto musí soustavně a pravidelně sledovat a kontrolovat stav tohoto majetku a zajistit všechny předpoklady pro provádění oprav, zejména v planu a v rozpočtu Při správě nemovitosti je nutné sestavit i výhledové plány oprav tak, aby se opravy dály postupně podle jejich naléhavosti a co nejúsporněji.
(2) Při správě národního majetku má rozpočtová organisace hledět k tomu, aby národní majetek byl nejen řádně a hospodárně udržován, nýbrž i zvelebován. Přitom má co nejvíce využívat místních hmotných zdrojů a získávat obyvatelstvo k nejúčinnější dobrovolné budovatelské spolupráci tak, aby se dosáhlo nejvyšších úspor a pokud možno i nových zdrojů státních příjmů.
ČI. 11. Využití národního majetku; přebytečný národní majetek.
(K § 9 nařízení.)
(1) Základní povinností každé rozpočtové organisace je stálá péče o to, aby národní majetek, který spravuje, byl co nejlépe využit k plnění jejích úkolů. Používat národního majetku k jiným účelům je dovoleno, jen připouštějí-li to zvláštní předpisy nebo vyžaduje-li to obecný zájem. Rozpočtová organisace je povinna učinit vhodná zábranná opatření proti neoprávněnému používání nebo zneužívání národního majetku; v případě neoprávněného použití nebo zneužití národního majetku musí rozpočtová organisace uplatnit nárok na náhradu škody, po případě nárok z bezdůvodného obohacení a při podezření z trestného činu nebo přestupku učinit též trestní oznámení.
(2) Za přebytečný národní majetek (§ 9 odst. 1 nařízení) není možno považovat takový národní majetek, který žádná organisace v přítomné době k plnění svých úkolů nepotřebuje, u něhož však obecný zájem vyžaduje, aby i nadále zůstal ve státním socialistickém vlastnictví pro budoucí úkoly (na př. pozemky). Lakový majetek bude zpravidla převeden do správy místního národního výboru, pokud jej nemůže lépe a snadněji spravovat jiná organisace.
(3) Rozpočtová organisace soustavně zjišťuje, zda v její správě není přebytečný národní majetek, zejména hospodářský a kancelářský inventář a materiálové zásoby Přebytečný národní majetek ohlásí do 30 dnů po jeho zjištění přímo nadřízenému orgánu. V hlášení po případě uvede, která organisace by ho mohla využit nebo má o něj zájem.
(4) Nadřízené orgány neodkladně zařídí, aby přebytečný národní majetek byl převeden (§§ 14 až 16 nařízení) do správy organisace, která ho potřebuje. Nadřízené orgány vedou proto přebytečný národní majetek ve zvláštní evidenci spolu s přehledem o potřebách podřízených organisaci, zejména pokud jde o hospodářský a kancelářský inventář, po případě o materiálové zásoby. Rozpočtová organisace hlásí potřebu inventáře nadřízenému orgánu; před nákupem nového inventáře zjistí dotazem u nadřízeného orgánu, zda nemůže být její potřeba uspokojena přebytečným inventářem od jiné organisace a tím docílena rozpočtová úspora.
(5) Nelze-li přebytečný movitý národní majetek rozmístit ani v oboru působnosti jiného ústředního úřadu, naloží se s ním obdobně jako s majetkem neupotřebitelným (čl. 12).
ČI. 12. Neupotřebitelný národní majetek.
(K § 10 nařízení.)
(1) Za neupotřebitelný národní majetek je považovat movitý předmět, který pro své úplné opotřebení, poškození nebo zřejmou zastaralost nemůže již sloužit ani svému původnímu určení ani jinému účelu a který se nedá buď vůbec opravit nebo jen s nepřiměřeným nákladem, jakož i předmět, jehož používání se stalo zřejmě nehospodárným.
(2) Při rozhodování, zda neupotřebitelný národní majetek má být prodán nebo jinak zužitkován, je nutno uvážit především hospodářský prospěch státu. Neupotřebitelný národní majetek se prodá, jestliže nemůže být zřejmě jinak využit ve státním socialistickém sektoru.
(3) Neupotřebitelný národní majetek má být prodán prostřednictvím podniku socialistického sektoru; výjimečně lze jej prodat pracujícím, nemá-li socialistický sektor o jeho koupi zájem.
(4) O tom, které předměty jsou neupotřebitelné a jak se s nimi naloží, rozhoduje vedoucí rozpočtové organisace, po případě jím pověřený pracovník, na návrh komise (odstavec 5). Jeho rozhodnutí vyžaduje schválení nadřízeného orgánu vždy, jestliže předmět má být prodán pracovníkům rozpočtové organisace nebo jejich rodinným příslušníkům, v ostatních případech pak tehdy, jestliže vzhledem k hodnotě předmětu bylo by třeba souhlasu ke zcizení podle čl. 21.
(5) Komise je tříčlenná. Je složena z předsedy, kterého jmenuje vedoucí organisace, hlavního (vedoucího) účetního a osoby odpovědné za hmotné hospodaření. U místních národních výborů, kde není hlavní (vedoucí) účetní, je třetím členem komise osoba pověřená vedením účetní evidence. Podle potřeby může být zřízeno i více komisí.
(6) Komise je způsobilá jednat, jsou-li přítomni všichni její členové. Komise je povinna především zjistit příčinu neupotřebitelnosti předmětu, po případě zda neupotřebitelnost byla zaviněna a kým. Dojde-li komise podle výsledku šetření k závěru, že předmět je neupotřebitelný, navrhne, jak s ním má být naloženo. Komise si může vyžádat posudek odborného, především úředního znalce. Tento posudek si vyžádá zejména, půjde-li o otázku neupotřebitelnosti strojů, motorových vozidel a předmětů zvláštní důležitosti nebo hodnoty.
(7) O jednání, zjištěných skutečnostech a stanovisku komise se sepíše zápis; zápis musí obsahovat zejména přesné označení předmětu, jeho inventární číslo, popis předmětu a jeho stav, jeho hodnotu podle účetní evidence, příčinu neupotřebitelnosti, výsledek šetření o zavinění a návrh komise, po případě odchylný názor člena komise. Zápis musí podepsat všichni členové komise. Jestliže si komise vyžádala odborný posudek znalce, je třeba jeho posudek připojit k zápisu.
Čl. 13. Pronájem.
(K § 11 nařízení.)
(1) Předmětem pronájmu nemohou být věci spotřebitelné; věci snadno opotřebitelné mohou být předmětem pronájmu jen, není-li vhodnější převést jejich správu nebo je zcizit.
(2) O pronájmu se sepíše listina; tato listina musí obsahovat jméno a adresu pronajímatele a nájemce, předmět nájmu, dobu jeho trvání, ustanovení o výpovědi, výši nájemného a způsob placení, po případě ustanovení o pojištění předmětu nájmu a podle okolností i další podmínky. Prvopis listiny si ponechá pronajímatel.
(3) Rozpočtové organisace si neplatí náhradu za užívání národního majetku, který spravuje jedna z nich; nesou však podle rozpočtových předpisů poměrným dílem náklady na společné užívání.
Čl. 14. Zatížení.
(K § 12 nařízení.)
(1) Národní majetek lze zatížit věcnými břemeny nebo právem stavby zpravidla jen tehdy, jsou-li pro to zvláštní důvody a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout převzetím závazkové (obligační) povinnosti.
(2) K zatížení národního majetku, který je ve správě krajského národního výboru, není třeba souhlasu ústředního úřadu, jestliže hodnota věcného břemene nebo práva stavby, zřizovaného za úplatu, nepřevyšuje 100.000 Kčs a při bezplatném jeho zřízení 20.000 Kčs. Souhlasu nadřízeného orgánu není dále třeba, zřizuje-li se věcné břemeno nebo právo stavby podle podmínek všeobecně stanovených příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem financí. Hodnota věcného břemene nebo práva stavby se určuje obdobně podle předpisů o odhadech nemovitých věcí.*)
(3) Listina o zřízení věcného břemene nebo práva stavby musí obsahovat jméno a bydliště (sídlo) obou stran, označení zatěžovaného národního majetku, práva a povinnosti, ustanovení o úplatě (bezplatnosti) a podle okolností i jiné podmínky.
(4) Nejsou dotčeny zvláštní předpisy,**) které opravňují organisace státního socialistického sektoru užívat národního majetku k obecně prospěšným účelům (na př. pro soustavnou elektrisaci, rozvod plynu, vodohospodářské díla, zařízení a meliorace) a pro zařízení těchto organisací (kabely, potrubí, stožáry a pod.).
Čl. 15. Odevzdání do trvalého užívání.
(K § 13 nařízení.)
(1) V zájmu rozvoje národního hospodářství může být odevzdán lidovým družstvům nebo dobrovolným organisacím do trvalého užívání zpravidla jen nemovitý národní majetek s příslušenstvím, samostatné movité věci toliko výjimečně, pokud jejich povaha trvalé užívání připouští a jsou pro to zvláštní důvody (tedy nikoli věci spotřebitelné a snadno opotřebitelné). K odevzdání do trvalého užívání není třeba souhlasu nadřízeného orgánu, stane-li se tak za podmínek všeobecně určených příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem financí; souhlasu není též třeba, odevzdá-li se do trvalého užívání nemovitý národní majetek, který je ve správě krajského národního výboru, nepřevyšuje-li hodnota tohoto majetku 100.000 Kčs.
(2) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání zpravidla administrativním opatřením, a to zejména v těch případech, kde pro toto odevzdání budou stanoveny všeobecné podmínky (odstavec 1). Smlouvou se odevzdává národní majetek do trvalého užívání za zvláštních okolností nebo podmínek (na př. souvisí-li odevzdání s úpravou právních vztahů k jinému majetku). Před vydáním administrativního opatření o odevzdání do trvalého užíváni je třeba se dohodnout s budoucím uživatelem jak o odevzdání, tak o podmínkách, pokud nejsou všeobecně stanoveny (odstavec 1).
(3) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání bezplatně.
(4) Odevzdání se provádí písemné. Jak administrativní opatření, tak i smlouva musí obsahovat označení odevzdávající organisace, jméno uživatele, výstižné označení odevzdávaného národního majetku (číslo vložky pozemkové knihy, čísla pozemkových nebo stavebních parcel, číslo popisné u budov, příslušenství majetku), celkový stav majetku a hlavní jeho nedostatky a závady, práva a povinnosti uživatelovy, po případě další podmínky Právo trvalého užívání se vloží do pozemkové knihy (na listě C). Prvopis smlouvy obdrží odevzdávající organisace
(5) Odevzdání předmětu trvalému uživateli se musí stát zpravidla komisionelně. O odevzdání se sepíše zápis a každá strana obdrží jeden jeho stejnopis.
(6) Pokud při odevzdání národního majetku do trvalého užívání nebylo stanoveno nebo mluveno jinak, má uživatel při odnětí národního majetku z trvalého užívání vůči státu nárok na náhradu nákladů obdobně jako oprávněný držitel (§ 148 obč. zák.). Tento nárok mu však nepřísluší, jestliže náklady byly uhrazeny přímo nebo nepřímo ze státních prostředků nebo jestliže byly učiněny bez předchozího souhlasu organisace, která má tento majetek ve správě. Stavby zřízené uživatelem na pozemcích odevzdaných do trvalého užíváni zůstávají, nemá-li opatření nebo smlouva opačné ustanovení, i po odnětí národního majetku z trvalého užívání vlastnictvím trvalého uživatele.
Čl. 16. Zásady.
(K § 14 nařízení.)
(1) I když převodem správy národního majetku nedochází ke změně v osobě vlastníka (státu) na rozdíl od zcizení národního majetku, je nutno případy převodů správy omezit jen na národní majetek přebytečný nebo na případy, kde to vyžaduje obecný zájem; časté případy převodů správy národního majetku nepřispívají k řádné jeho správě a vedou nezřídka k jeho znehodnocování.
(2) Pro zjednodušení a zrychlení naléhavých převodů správy národního majetku je účelné provádět tyto převody, pokud je to možné, a pokud nejde o převody správy mezi nadřízenou a podřízenou organisací, především dohodou zúčastněných organisací (čl. 18).
(3) Správa základních fondů se převádí mezi rozpočtovými organisacemi a s těchto na hospodářské organisace státního socialistického sektoru bezplatně. Mezi rozpočtovými organisacemi se převádějí materiálové zásoby za úplatu, s výjimkou drobných a krátkodobých předmětů, které se převádějí bezplatně. S rozpočtových organisací na hospodářské organisace státního socialistického sektoru se materiálové zásoby včetně drobných a krátkodobých předmětů převádějí vždy za úplatu. Jde-li však o převod hospodářského celku (celé provozně-hospodářsky samostatné částí, na př. dílny), převádějí se materiálové zásoby včetně drobných a krátkodobých předmětů vždy bezplatně.
(4) K převodům správy národního majetku dochází, též na základě hospodářských smluv (převody výrobků) a občanskoprávních smluv (nákupy a prodeje drobného majetku, kancelářských potřeb, tiskopisů, paliva a pod.); na převody správy na základě takových smluv se ustanovení o podmínkách administrativních převodů a postupů při nich nevztahují.
Čl. 17. (K § 15 nařízení.)
Jde-li o převod správy národního majetku z oboru působnosti jednoho ústředního úřadu do oboru působnosti jiného ústředního úřadu, vydá administrativní opatření o převodu správy ústřední úřad, z jehož oboru působnosti se správa národního majetku převádí, a to v dohodě s druhým ústředním úřadem.
Čl. 18. Převody správy dohodou.
(K § 16 nařízení.)
(1) Národní majetek, který je ve správě krajského národního výboru, lze převádět dohodou do správy jiných národních výborů nebo rozpočtových organisací anebo hospodářských organisací státního socialistického sektoru bez souhlasu přímo nadřízeného orgánu, nepřevyšuje-li hodnota tohoto majetku 1 milion Kčs. Jde-li o národní majetek, který je ve správě okresních nebo místních národních výborů, lze takto převést jeho správu v týchž případech, v nichž není třeba souhlasu k jeho úplatnému zcizení za běžnou cenu (čl. 21). Jinak je třeba k dohodě souhlasu přímo nadřízeného orgánu.
(2) Ústřední úřady mohou v dohodě s ministerstvem financí stanovit pro obor své působnosti, kdy jim podřízené rozpočtové organisace jiné než národní výbory nepotřebuji souhlasu nadřízeného orgánu nebo kdy je třeba k dohodě o převodu správy národního majetku souhlasu vyššího nadřízeného orgánu.
Čl. 19. Změna účelového určení.
Národní majetek nemá být bez závažných důvodů odnímán svému účelovému určení. Ústřední úřady v dohodě s ministerstvem financí mohou stanovit, v kterých případech je třeba souhlasu nadřízených orgánů ke změně účelového určení.
Čl. 20. (K §§ 17 a 18 nařízení.)
(1) Ministerstvo místního hospodářství stanoví v dohodě s ministerstvem financí, které budovy ve správě národních výborů a za jakých podmínek lze zcizovat pracujícím jako rodinné domky, jakož i vlastnické podíly na takových budovách.
(2) Pozemky na stavbu rodinného domku nebo na zřízení nebo rozšíření zahrádky k rodinnému domku mohou být zcizeny jen v rozsahu, který nepřesahuje průměrnou plochu rodinných domků a zahrad v místě. K odstranění stavebních, hospodářských nebo zdravotních závad u budov lze zcizit jen plochu nezbytně potřebnou.
(3) Základní fondy je možno též zcizovat směnou, na příklad pozemku za jiný pozemek potřebný k vybudování komunikace, směnou zemědělských pozemků (vydělení) a v jiných případech, kdy to vyžaduje obecný zájem.
(4) Zcizit základní fondy a materiálové zásoby za nižší než běžnou cenu nebo výjimečně bezplatně je možno, jen mluví-li pro to celkové hledisko hospodářské, zejména nemožnost využít předmětu ve státním socialistickém sektoru, jeho nepatrná výnosnost, ztrátovost anebo společenská funkce nabyvatelova (na příklad dobrovolná organisace). Běžnou cenou se rozumí cena podle platných cenových předpisů.
Čl. 21. (K § 20 nařízení.)
(1) Ke zcizení národního majetku, který je ve správě národních výborů, je třeba souhlasu přímo nadřízeného orgánu, pokud v dalších odstavcích není stanoveno jinak.
(2) K úplatnému zcizení národního majetku spravovaného národními výbory za běžnou cenu
a) není třeba souhlasu nadřízených orgánů, zcizuje-li se národní majetek v ceně do 100.000 Kčs, který je ve správě krajského národního výboru, národní majetek v ceně do 10.000 Kčs, který je ve správě okresního národního výboru, nebo movitý národní majetek v ceně do 2000 Kčs, který je ve správě místního národního výboru,
b) je třeba souhlasu příslušného odboru (správy) rady krajského národního výboru, zcizuje-li se národní majetek v ceně nad 10.000 Kčs, který je ve správě místního národního výboru,
c) je třeba souhlasu příslušného ústředního úřadu, zcizuje-li se národní majetek v ceně nad 100.000 Kčs; ústřední úřad postupuje v dohodě s ministerstvem financí, je-li cena majetku vyšší než 1,000.000 Kčs.
(3) K bezplatnému zcizení národního majetku spravovaného národními výbory
a) není třeba souhlasu nadřízených orgánů, zcizuje-li se národní majetek v ceně do 20.000 Kčs, který je ve správě krajského národního výboru, nebo národní majetek v ceně do 2000 Kčs, který je ve správě okresního národního výboru,
b) je třeba souhlasu příslušného odboru (správy) rady krajského národního výboru, zcizuje-li se národní majetek v ceně nad 2000 Kčs, který je ve správě místního národního výboru,
c) je třeba souhlasu příslušného ústředního úřadu, zcizuje-li se národní majetek v ceně nad 20.000 Kčs; je-li cena majetku vyšší než 200.000 Kčs, postupuje ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí. K bezplatnému zcizení národního majetku v ceně nad 1,000.000 Kčs je třeba vždy souhlasu vlády.
(4) Ustanovení odstavce 3 platí též, zcizuje-li se národní majetek úplatně za nižší než běžnou cenu. Ustanovení čl. 20 odst. 1 není tím dotčeno.
(5) Příslušné ústřední úřady mohou v dohodě s ministerstvem financí stanovit, kdy jim podřízené rozpočtové organisace jiné než národní výbory nepotřebují ke zcizení souhlasu nadřízeného orgánu (úřadu) nebo kdy je třeba souhlasu vyššího nadřízeného orgánu nebo ústředního úřadu.
(6) Souhlasu ke zcizení národního majetku není třeba, nařídil-li zcizení orgán, který by byl příslušný dát ke zcizení souhlas, nebo orgán jemu nadřízený.
Čl. 23. (K § 22 nařízení.)
(1) Majetek, kterého nabývá stát propadnutím v trestním řízení soudním nebo správním, odúmrtí, nálezem, při likvidaci nebo z jiných podobných důvodů, je až do realisace v prozatímní správě okresních národních výborů. O prozatímní správě tohoto majetku a o jeho realisaci platí zvláštní předpisy.*)
(2) O majetku, kterého nabývá stát darováním, platí ustanovení odstavce 1, pokud předpisy o darech ve prospěch státu nestanoví jinak.
ČI. 24. (K § 23 nařízení.)
O nakládání s majetkem konfiskovaným, znárodněným a s majetkem získaným pro účely pozemkových reforem platí zvláštní předpisy,**) dokud s tímto majetkem nebylo naloženo konečným způsobem (přídělem, odevzdáním, začleněním atd.). Na tento majetek se vztahuji předpisy o správě národního majetku rozpočtovými organisacemi teprve od okamžiku, kdy majetek opatřením příslušného orgánu přejde do správy rozpočtové organisace.
ČI 25. Dohled.
(K § 24 nařízení.)
Odstranění závad nadřízeným orgánem provádějícím dohled jde na náklad rozpočtové organisace, jestliže si nepočínala s péčí řádného hospodáře.
ČI 26.
(1) Podrobnější pokyny, zejména
a) o provádění údržby (generálních a běžných oprav a udržování) jednotlivých druhů národního majetku,
b) o zjišťování, určování, hlášení a rozmisťování přebytečného majetku,
c) o vyřazování neupotřebitelného národního majetku, vydají podle potřeby pro obor své působnosti jednotlivé ústřední úřady v dohodě s ministerstvem financí.
(2) Ministerstvo financí může v dohodě s ústředními úřady ze závažných důvodů, zejména pro zvláštní povahu nebo poslání některých částí národního majetku nebo rozpočtových organisací, povolit odchylky a výjimky z této vyhlášky.
ČI. 27. (K § 27 nařízení.)
Zrušují se všechny předpisy, pokud odporují této vyhlášce; zejména se zrušuje vyhláška ministerstva financí č. 64/1953 Ú. l., o nakládání s nemovitým národním majetkem ve správě ústředních úřadů, jakož i předpisy upravující správu národního majetku národními výbory.*) Nedotčeny však zůstávají předpisy o zcizování rodinných domků, zejména bývalých konfiskátů.**)
ČI. 28. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 1954.