(1) V zájmu rozvoje národního hospodářství může být odevzdán lidovým družstvům nebo dobrovolným organisacím do trvalého užívání zpravidla jen nemovitý národní majetek s příslušenstvím, samostatné movité věci toliko výjimečně, pokud jejich povaha trvalé užívání připouští a jsou pro to zvláštní důvody (tedy nikoli věci spotřebitelné a snadno opotřebitelné). K odevzdání do trvalého užívání není třeba souhlasu nadřízeného orgánu, stane-li se tak za podmínek všeobecně určených příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem financí; souhlasu není též třeba, odevzdá-li se do trvalého užívání nemovitý národní majetek, který je ve správě krajského národního výboru, nepřevyšuje-li hodnota tohoto majetku 100.000 Kčs.

(2) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání zpravidla administrativním opatřením, a to zejména v těch případech, kde pro toto odevzdání budou stanoveny všeobecné podmínky (odstavec 1). Smlouvou se odevzdává národní majetek do trvalého užívání za zvláštních okolností nebo podmínek (na př. souvisí-li odevzdání s úpravou právních vztahů k jinému majetku). Před vydáním administrativního opatření o odevzdání do trvalého užíváni je třeba se dohodnout s budoucím uživatelem jak o odevzdání, tak o podmínkách, pokud nejsou všeobecně stanoveny (odstavec 1).

(3) Národní majetek se odevzdává do trvalého užívání bezplatně.

(4) Odevzdání se provádí písemné. Jak administrativní opatření, tak i smlouva musí obsahovat označení odevzdávající organisace, jméno uživatele, výstižné označení odevzdávaného národního majetku (číslo vložky pozemkové knihy, čísla pozemkových nebo stavebních parcel, číslo popisné u budov, příslušenství majetku), celkový stav majetku a hlavní jeho nedostatky a závady, práva a povinnosti uživatelovy, po případě další podmínky Právo trvalého užívání se vloží do pozemkové knihy (na listě C). Prvopis smlouvy obdrží odevzdávající organisace

(5) Odevzdání předmětu trvalému uživateli se musí stát zpravidla komisionelně. O odevzdání se sepíše zápis a každá strana obdrží jeden jeho stejnopis.

(6) Pokud při odevzdání národního majetku do trvalého užívání nebylo stanoveno nebo mluveno jinak, má uživatel při odnětí národního majetku z trvalého užívání vůči státu nárok na náhradu nákladů obdobně jako oprávněný držitel (§ 148 obč. zák.). Tento nárok mu však nepřísluší, jestliže náklady byly uhrazeny přímo nebo nepřímo ze státních prostředků nebo jestliže byly učiněny bez předchozího souhlasu organisace, která má tento majetek ve správě. Stavby zřízené uživatelem na pozemcích odevzdaných do trvalého užíváni zůstávají, nemá-li opatření nebo smlouva opačné ustanovení, i po odnětí národního majetku z trvalého užívání vlastnictvím trvalého uživatele.