A. Všeobecná ustanovení.

(1) Celní dohled v přístavech a překladištích, v nichž jsou celnice nebo jejich odbočky (dále jen „celnice”), vykonávají orgány celní správy. Při celním dohledu na dopravu zboží přes státní hranice po vodě a na jeho oběh v území stanoveném podle předpisů o ochraně státních hranic spolupůsobí též příslušné orgány ministerstva vnitra.

(2) Orgány, které vykonávají celní dohled v území stanoveném podle předpisů o ochraně státních hranic, dozírají na to, aby plavidla plující z ciziny nebo do ciziny se nestýkala proti ustanovením celních předpisů s břehem nebo s jinými plavidly a aby trať od státních hranic k pohraniční přístavní celnici nebo od této celnice k státním hranicím projela beze změny nákladu. Orgány, které vykonávají tento dohled, jsou oprávněny, pokud to není v rozporu s mezinárodními smlouvami, vstoupit na plavidlo, prohlížet je i zboží na něm naložené, nahlížet do průvodních listin a podle potřeby i do jiných listin týkajících se přepravovaného zboží a požadovat sdělení údajů a vysvětlení potřebná k posouzení, zda byly zachovány celní předpisy; dále mohou dát otevřít schrány a prostory a uznají-li to za nutné, doprovodit plavidlo k nejbližší celnici, mají-li důvodné podezření z trestného činu nebo přestupku, které záležejí v ohrožení devisového hospodářství, ve zkrácení nebo ohrožení daně (cla a dávek se clem vybíraných), nebo v porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou.

(3) Upozorní-li orgán celní správy vykonávající celní dohled, že chce vstoupit na plavidlo, je vůdce plavidla povinen dopravit jej bezplatně na plavidlo a zpět. Při prohlídce je vůdce plavidla povinen vyhovět pokynům tohoto orgánu a přispět s posádkou k řádnému provedení prohlídky.

(1) Plavidla plující z ciziny nebo do ciziny po úseku vodní trati prohlášeném za celní cestu jsou povinna vykonat cestu od státních hranic k pohraniční celnici nebo od této celnice do ciziny beze změny nákladu. Plavidla plující z ciziny nebo do ciziny jsou povinna přistát u pohraniční celnice na místě, které určí celnice v dohodě s přístavní správou.

(2) Plavidla plující v hraničních vodách smějí přistát zásadně jen v přístavech a u překladišť, v nichž jsou celnice, a to jen na místě, které určí celnice v dohodě s přístavní správou, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, může celnice povolit nakládání a vykládání zboží i mime přístavy a překladiště. Při připlutí a odplutí smějí se u plavidla zdržovat jen úřední orgány a zaměstnanci plavebních podniků, kteří tam konají službu

(3) Je-li plavidlo plující z ciziny k pohraniční celnici nebo od ní do ciziny nebo plavidlo plující v hraničních vodách nuceno přistát na místě, na kterém není dovoleno podle celních předpisů přistávat, smějí zaměstnanci plavidla vystoupit, aby je uvázali. Vůdce plavidla je povinen hlásit přistání neprodleně příslušnému orgánu ministerstva vnitra, který vyrozumí nejbližší celnici; není-li dosažitelný (pro neschůdnost cesty, vzdálenost, noční dobu a pod.), je vůdce plavidla povinen ohlásit přistání plavidla zvukovým signálem sestávajícím ze střídavě dlouhého a krátkého zvuku ( — . —. ) Signál dá třikrát za sebou v desetiminutových intervalech. Orgány celní správy, po případě příslušné orgány ministerstva vnitra jsou povinny učinit opatření, aby zboží nebylo vykládáno nebo nakládáno a je-li nutno je vyložit, aby neuniklo celní kontrole.

(1) Plavební podniky jsou povinny oznámit pohraničním přístavním celnicím jízdní řád všech plavidel plujících pravidelně přes státní hranice a každou jeho změnu dříve, než nabude jízdní řád nebo změna účinnosti. Zařádění mimořádných jízd, odřeknutí, jakož i zpoždění o více než půl hodiny musí plavební podniky oznámit celnici včas tak, aby mohla celnice upravit svůj pracovní postup.

(2) Plavební podniky jsou povinny stanovit v dohodě s celní správou v pohraniční stanici takové zdržení plavidla, aby celnice měla dostatek času k provedení celního řízení.

(1) Pracovní dobu stanoví celnice v dohodě s přístavní správou a plavebním podnikem tak, aby vyhovovala potřebám plavby. Je-li třeba, může být zavedena i nepřetržitá pracovní doba.

(2) Celnice, u nichž je zavedena nepřetržitá pracovní doba, jsou povinny provádět celní řízení týkající se cestujících a jejich zavazadel, která neobsahují zboží určené pro obchod, ihned po přistání plavidla nebo před jeho odplutím, a to v kterékoliv denní nebo noční době a také ve dnech pracovního klidu. Rovněž jsou povinny na návrh celního účastníka neprodleně projednat zboží podléhající rychlé zkáze a živá zvířata. Totéž platí o propouštění zásilek hromadného zboží do volného oběhu v tuzemsku (na př. uhlí, dříví, rud, obilí, brambor), jestliže je možno provést řádnou prohlídku bez obtíží a projednáváním nebude rušena doprava a řádný výkon celního řízení. Stejně celnice projednávají průvozní zásilky, jakož i vývozní zásilky zboží, které byly projednány k vývozu jinou celnicí.

(1) Provozovatel překladiště je povinen pronajmout, po případě opatřit celní správě v přístavě nebo v jeho bezprostřední blízkosti pro celnici potřebné vyhovující kancelářské místnosti, revisní místnosti a místnosti, jichž je třeba k celnímu řízení týkajícímu se cestujících a jejich zavazadel. Provozovatel překladiště je dále povinen propůjčit celní správě potřebné místnosti a složiště k provádění celního řízení a místnosti k dočasnému ukládání zboží zadrženého a zboží převzatého do prozatímní úschovy.

(2) Provozovatel překladiště je povinen všechny místnosti, které odevzdal do výhradního užívání celnicí, udržovat v dobrém stavu, uklízet, vytápět a osvětlovat, a to, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, za náhradu skutečných výloh.

(3) Provozovatel překladiště podle dohody s celnicí dává místnosti sloužící k projednávání a úschově zboží pod závěru sám.

(4) Provozovatel překladiště je povinen opatřit na svůj náklad v dohodě s celnicí pomůcky a zařízení potřebné k prohlídce plavidel a k celnímu projednávání zboží, jakož i řádně osvětlovat přístav a překladiště.

(1) Zboží dovezené z ciziny, které plavební podniky vyloží z plavidla k provedení celního řízení, a zboží projednané k vývozu do ciziny smí být ukládáno zpravidla jen v provozních skladištích, t. j. v místnostech a prostorech, jež plavební podnik v dohodě s celnici určí k celnímu projednávání zboží nebo k dočasnému ukládání neprojednaného zboží. Se souhlasem celnice může být takové zboží, ukládáno také na určených rampách a složištích, zejména, vyžaduje-li to jeho povaha a postará-li se plavební podnik o jeho dostatečné zabezpečení.

(2) Provozní skladiště musí být zařízeno tak, aby se dalo bezpečně uzavírat; uzavírá je plavební podnik a celnice může mít spoluzávěru, uzná-li to za nutné.

(3) Ukládá-li se do provozního skladiště zboží, jež má být podrobeno celnímu řízení, zjistí celnice počet nákladových kusů a jejich značky, čísla, druh obalu a hrubou váhu. Plavební podnik je povinen opatřit váhy a závaží k vážení zboží v provozním skladišti.

(4) Zboží uložené v provozním skladišti projedná celnice v dalším celním řízení podle množství a stavu zjištěného při vydání ze skladiště. Zjistí-li však celnice při celním řízení úbytek na váze, který nevznikl přírodním vlivem nebo omylem při vážení, vybere z úbytku celní náhradu; zjistí-li přírůstek, který vznikl přírodním vlivem nebo omylem, vezme za základ dalšího řízení množství zjištěné při uložení zboží do skladiště.

(5) Celní zájemce je oprávněn se souhlasem celní správy a za celního dohledu se zbožím v provozním skladišti účelně nakládat, na př. zboží prohlížet, přebalovat, nově označovat, dělit, dolévat, čistit, doplňovat, denaturovat a brát z něho vzorky. Při provádění těchto úkonů je nutno dbát celních předpisů a předpisů provozovatele provozního skladiště.

(6) V provozním skladišti uvolní plavební podnik celnici prostor potřebný k ukládání zadrženého nebo v prozatímní úschovu převzatého zboží.

(7) K ukládání zboží z volného oběhu v tuzemsku do provozního skladiště je třeba souhlasu celnice. Totéž platí o ukládání zboží, které podléhá celní kontrole, do skladiště určeného pro zboží, jež je ve volném oběhu v tuzemsku.

(1) Orgány celní správy jsou oprávněny vstupovat na plavidla kotvící v přístavu, prohlížet je i zboží na nich naložené, nahlížet do průvodních a podle potřeby i do jiných listin týkajících se přepravovaného zboží a požadovat sdělení a vysvětlení potřebná k posouzení, zda jsou zachovávány celní předpisy; je-li třeba, mohou plavidla doprovázet.

(2) Tyto orgány jsou dále oprávněny vstupovat do skladištních a provozních místností plavebních podniků, nahlížet do průvodních listin a do zápisů o přepravě zavazadel a zboží a požadovat potřebná vysvětlení.

(3) Úředními úkony orgánů celní správy nesmí být plavební provoz rušen větší měrou, než je nezbytné nutno. Orgány celní správy jsou povinny vycházet plavebním podnikům vstříc a pokud nebude překážek, povolit při celním řízení všechny přípustné úlevy.

(4) Orgány celní správy, které jsou trvale pověřeny dohledem na přepravu zboží, jež podléhá celní kontrole, musí mít služební průkazku nebo služební příkaz.

(5) K doprovodu plavidel musí mít doprovázející orgány celní správy služební příkaz celnice. Byl-li nařízen celní doprovod plavidla, je plavební podnik povinen doprovázející orgány celní správy vzít bezplatně na plavidlo, poskytnout jim bezplatné ubytováni, otop a světlo a za přiměřenou náhradu i stravu.

(1) Zaměstnanci přístavních správ, tuzemských plavebních podniků a provozovatelů překladišť jsou povinni dbát zájmů celní správy. Zejména jsou povinni oznamovat celnici podezření z trestných činů a přestupků uvedených v § 2 odst. 2, o kterých se dovědí při výkonu služby. Jsou též povinni vycházet vstříc orgánům celnic a orgánům celní správy, pověřeným celní kontrolou nebo dohledem na ni, dávat jim vysvětlení, o něž požádají, na jejich upozornění odstraňovat závady, jež by mohly způsobit národohospodářské škody, a umožnit jim nahlédnout do průvodních listin a podle potřeby i do jiných listin týkajících se přepravovaného zboží.

(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1, kteří byli odsouzeni pro trestné činy nebo přestupky uvedené v § 2 odst. 2. mohou být zaměstnáváni na plavidlech, která přestupují státní hranice, nebo na jiných pracovištích, na nichž by přicházeli do styku se zbožím podléhajícím celní kontrole, jen se souhlasem ústřední celní správy.

(1) Plavidla nesmějí mít tajné nebo nesnadno objevitelné vchody a prostory, ve kterých by mohla být ukrývána zavazadla nebo zboží.

(2) O zařízení plavidel v mezinárodní dopravě platí ustanovení §§ 38 až 46 tohoto řádu.

(1) Plavební podnik je povinen dodat zboží pohraniční celnicí k celnímu řízení v nezměněném stavu tak, jak je dopravil z ciziny, a nedodá-li je, zaplatit celní náhradu.

(2) Nakládání zboží podléhajícího celní kontrole a jeho vykládání musí být hlášeno celnici. Hlášení není třeba, byly-li smluveny určité hodiny a stálá místa pro nakládání a vykládání.

(3) Zjistí-li plavební podnik, že celní řízení nebylo provedeno, nesmí vydat zásilku zboží příjemci a musí ji dodat nejbližší celnici.

(1) Jestliže to dovolují zvláštní předpisy, může plavební podnik prodat neodebrané zboží (t. j. zboží, které příjemce odmítl přijmout nebo jehož příjemce nemůže být vypátrán a odesilatel v předepsané lhůtě se zbožím nedisponuje), které nebylo ještě propuštěno do volného oběhu, zaplatí-li clo a dávky, po případě celní náhradu. O prodeji musí předem vyrozumět celnici. Ústřední celní správa může clo a dávky, po případě celní náhradu zcela nebo zčásti prominout.

(2) Zboží nesmí být bez souhlasu celní správy zničeno nebo učiněno neupotřebitelným k původnímu účelu.

(1) Zboží, které je dopravováno plavidlem a které podléhá celní kontrole, dá celnice zpravidla pod celní závěru. K celní prostorové závěře používá celnice jen závěsných závěr (z olova, jiného kovu nebo z umělé hmoty), ke kusové celní závěře může používat také pečetí nebo celních známek. Celnice vyznačí připojení celních závěr v celních, po případě v přepravních dokladech.

(2) Mají-li být podle mezinárodních smluv vzájemně uznávány celní závěry, celnice nenahrazuje cizozemské celní závěry, jsou-li neporušeny.

(3) Vůdce plavidla se přesvědčí, zda zásilky zboží podléhající celní kontrole jsou opatřeny celními závěrami a je-li označení závěr zřetelné. Ohlásí-li vůdce plavidla nebo zástupce plavebního podniku, že celní závěry chybí nebo že je označení závěr nejasné, je celnice povinna zjednat nápravu.

(1) Odesilatel zboží v cizině přiloží ke každé přepravní listině zřetelně psanou mezinárodní (prvotní) celní prohlášku a vyznačí na ní, že je připojena.

(2) Plavební podnik je povinen přezkoumat, zda mezinárodní (prvotní) celní prohláška souhlasí s přepravní listinou. Není-li prohláška úplná nebo správná, je plavební podnik povinen ji doplnit nebo opravit; není-li připojena, vyhotoví náhradní prohlášku.

(3) Při průvozu přímou přepravní listinou postačí mezinárodní (prvotní) celní prohláška určena pro cizozemskou celnicí; není-li připojena, lze se spokojit s údaji v přepravní listině.

(4) Zvláštní povolení, osvědčení a pod., bez něhož podle zvláštních předpisů nesmí zboží přestoupit státní hranice, musí být připojeno k mezinárodní (prvotní) celní prohlášce nebo k přepravní listině.