(1) Příslušný ústřední úřad může v dohodě s ministerstvem financí a s příslušným odborovým svazem vydat podrobné prováděcí předpisy, paušalovat náhrady uvedené v §§ 5, 7, 9, 10, 15 a 16, jsou-li pro to vážné ekonomické a administrativní důvody, a stanovit, zda a v jakém rozsahu příslušejí náhrady podle §§ 9, 10, 11, 15 a 16, jestliže bylo zaměstnanci poskytnuto péčí zaměstnavatele ubytování nebo stravování. Paušální náhrady nesmějí přitom přesáhnout rozsah jednotlivých náhrad stanovených touto vyhláškou. Příslušný ústřední úřad může v dohodě s těmito orgány učinit též opatření k odstranění tvrdostí, k nimž by došlo při provádění této vyhlášky.

(2) Zrušují se všechny dosavadní předpisy o náhradách cestovních a jiných výdajů zaměstnancům vysílaným na práce uvedené v § 1. Zejména se zrušuje vyhláška č. 1130/1946 Ú. l. I, o úpravě pracovních a mzdových podmínek montážních dělníků v kovodělných závodech, a vyhláška č. 254/1951 Ú. l. I, kterou se vydávají předpisy o náhradách cestovních a jiných výdajů pro zaměstnance v pomocné stavební výrobě a ve výrobě stavebních dílců a polotovarů. Nedotčeny však zůstávají předpisy o náhradách cestovních a jiných výdajů vydané jednotlivými ústředními úřady v dohodě s ministerstvem financí podle § 35 vyhlášky č. 486/1950 Ú. l. I, po případě podle § 39 vyhlášky č. 480/1950 Ú. l. I.

(3) Jde-li o práce uvedené v § 1, nelze použít vyhlášek č. 486/1950 Ú. l. I a č. 480/1950 Ú. l. I ve znění vyhlášky č. 72/1952 Ú. l.