Inventura.
29. Inventurou se rozumí podle této vyhlášky zjištění a sepsání skutečných stavů hospodářských prostředků. Fysické zjišťování skutečného stavu je inventura fysická. Zjišťuje-li se skutečný stav na podkladě dokladů, jde o inventuru dokladovou
30. Fysickou inventurou se zjišťují skutečné stavy všech hmotných hospodářských prostředků, které jsou v rozpočtové organisaci. Fysická inventura se provádí přímo na místě, kde tyto prostředky jsou, a podle pracovníků odpovědných za hmotné hospodaření s nimi.
31. Dokladovou inventurou se prověřují zůstatky na účtech, na kterých se zachycuje styk s peněžními ústavy, na účtech pohledávek a dluhů a jiných úvěrových a finančních vztahů a zpravidla též u pozemků, pokud rozpočtová organisace má o nich průkazný listinný materiál.
32. Údaje o jednotlivých druzích hmotných hospodářských prostředků, zjištěné fysickou inventurou, se sepisují v inventurních seznamech, které se vyhotovují odděleně podle míst, kde inventarisované prostředky jsou, a podle pracovníků odpovědných za hmotné hospodaření s těmito prostředky.
33. Hospodářské prostředky, ktere při inventuře jsou v rozpočtové organisaci, avšak nejsou v její správě, se zapisují v inventurních seznamech odděleně. Týmž způsobem se sepisují též hospodářské prostředky, které rozpočtová organisace má ve své správě, avšak jsou v užívání jiných organisací (osob), v inventurním seznamu se též vyznačí, kdo tyto prostředky má v užívání.
34. Inventurní seznamy se vyhotovují podle vzorů připojených v příloze.
35. V inventurních seznamech se zapisují:
a) budovy a stavby, pozemky, stroje, dopravní prostředky a výrobní a rozvodná zařízení, a to jednotlivě v oddílech podle účetní evidence;
b) inventář. nástroje a ostatní základní fondy jednotlivě nebo v souborech podle toho, jakým způsobem jsou vedeny v účetní evidenci;
c) materiálové zásoby (včetně drobných a krátkodobých předmětů na skladě i v používání) podle druhů a skupin odpovídajících druhům a skupinám používaným v účetní evidenci (po případě ve skladní evidenci).
36. V době inventarisace je dovoleno přemisťovat inventární předměty pouze s vědomím předsedy inventarisační komise.
37. Běžné inventurní práce v rozpočtové organisaci i v jejích podřízených rozpočtových a zálohovaných organisacích nutno usnadnit organisováním rychlé poradní služby zřízené u inventarisační komise.
38. Provádí-li fysickou inventuru větší počet dílčích inventarisačních komisí a pracovních čet, musí inventarisační komise plynule sledovat průběh jejich práce na místě a působit k tomu, aby inventarisační práce byly prováděny bez přerušování a dokončeny včas podle plánu.
39. Inventurní seznamy všech movitostí (zařízení a inventáře, materiálových zásob), nedokončených investičních prací a generálních oprav a j. obsahují kromě údajů o skutečném stavu prostředků též sloupce pro srovnání skutečného stavu se stavem účetním a vyplývající rozdíl, a to v jednotkách množství i v penězích (srovnávací tabulku). Srovnávací tabulku vyplňuje účtárna (účetní pracovník). Vykázané rozdíly mezi skutečným a účetním stavem prověří inventarisační komise, která též v protokolárním zápisu navrhne jejich vypořádání.
40. Označení inventarisovaných předmětů a jejich množství musí se v inventurních seznamech uvést shodně s názvoslovím (nomenklaturou) a v měrných jednotkách, používaných v účetní evidenci.
41. V inventurních seznamech se uvádějí:
a) číselné označení (u základních fondů: inventární číslo, a to staré i nové, jestliže bylo provedeno přečíslování inventárních předmětů a číselný znak, t. j. třídicí číslo podle třídníku; u materiálových zásob skladní číslo druhu),
b) slovní označení (název a typ; u materiálových zásob název druhu a po případě rozměry);
c) určení (použití);
d) popis (technicko ekonomičtí ukazatelé).
42 Číselným a slovním označením a popisem určuje se u každého inventárního předmětu jeho totožnost, nutná též k jeho ocenění.
43 Inventární číslo nesmí být měněno, pokud předmět náleží k základním fondům rozpočtove organisace. Inventární číslo lze měnit jen tehdy, jestliže se zjistí, že předmět je chybně zařazen v jiném druhu nebo skupině, než ke které patří, nebo v případech nového třídění inventárních předmětů, při rozdělení rozpočtové organisace a pod. Rovněž skladní číslo nesmí být měněno, pokud dotyčný druh materiálu je veden v zásobě.
44. Slovní označení inventarisovaných předmětů tvoří jejich název a označení typu, resp. druhu, který se stanoví podle ceníků, třídníků a seznamů zboží.
45. Určení (použití) udává u základních fondů, pro které národohospodářské odvětví je předmět svojí ekonomicko technickou povahou určen, po případě k jakému účelu rozpočtová organisace předmětu trvale používá.
46. Popisem se určují u základních fondů jejich charakterističtí technicko ekonomičtí ukazatelé (všeobecně závazné a ostatní znaky); u materiálových zásob se uvádí též měrná jednotka a cena za jednotku.
47. Zálohované organisace sestaví inventurní seznamy základních fondů a materiálových zásob nejméně dvojmo (průpisem). Originály inventurních seznamů odevzdají ve lhůtě stanovené nadřízenou rozpočtovou organisací ústřední inventarisační komisi; kopie si ponechají pro vlastní potřebu.
48. Každý list inventurního seznamu musí podepsat všichni členové inventarisační komise (k inventarisaci určení pracovníci) a pracovníci odpovědni za hmotné hospodaření s hospodářskými prostředky a tím potvrdit, že u všech hospodářských prostředků uvedených v inventurním seznamu byla provedena fysická inventura v jejich přítomnosti, že tyto hospodářské prostředky jsou v jejich opatrování a že nemají proti zjištěným výsledkům inventury námitek. Jsou-li uplatněny námitky, musí být zapsány v protokolu.
49. Správnost sestavených inventurních seznamů potvrdí inventarisační komise v inventurním protokolu, v němž uvede též svoje závěry, návrhy a údaje o příčinách a vinnících mank a ztrát a o opatřeních, která byla učiněna. Protokol může být vyhotoven přímo na posledním listu inventurního seznamu a je schvalován vedoucím rozpočtové organisace.
50. Při výměně skladníků, pokladníků a správců zařízení a inventáře potvrdí správnost inventurních seznamů jak pracovník hospodářské prostředky přejímající, tak i pracovník je odevzdávající.
51. Jakékoliv opravy zápisů v inventurním seznamu musí být v seznamu zdůvodněny a podepsány osobami, které je provedly.
52 Jestliže je nutno inventuru dočasně přerušit, musí inventarisační komise zařídit zajištění inventarisovaných předmětů před případnými manipulacemi.
53. Nemůže-li být inventura hospodářských prostředků ukončena během rozhodného dne, smí být ukončena i po tomto dni; v tomto případě musí se výsledky inventarisace upravit podle stavu ke dni jejího zahájení.
54. Jestliže je nezbytné v zájmu provozu provádět i za inventury příjmové nebo výdajové operace (na př. ve skladech), zachycují se výsledky inventury k rozhodnému dni, při čemž se tyto výsledky upraví se zřetelem k operacím provedeným do jejího ukončení.
55. Při fysické inventuře se musí sledovat také fysický stav inventarisovaných předmětů, zda jsou řádně udržovány a plně využity, jakož i zda jsou řádně zabezpečeny proti škodám a ztrátám*) a též způsob jejich zachycení v operativně technické evidenci (na inventárních a skladních kartách). Zjištěné nesprávnosti a návrh na jejich odstranění musí se poznamenat v inventurním protokolu (bod 49).
56. Základní fondy a drobné a krátkodobé předměty v používání se sepisují v inventurních seznamech zpravidla jen při sestavování zahajovací nebo likvidační rozvahy nebo jestliže to bylo zvlášť nařízeno.
Při řádných (periodických) inventarisacích se tyto prostředky nemusí znovu sepisovat v inventurních seznamech, jestliže lze jejich inventuru spolehlivě provést pomocí úplných a dochvilných evidenčních podkladů (inventárních a technických karet, místních seznamů zařízení a inventáře a osobních seznamů drobných a krátkodobých předmětů v používání, uložených v hospodářských správách nebo u správců inventáře, po případě podle původních dříve vyhotovených inventurních seznamů).
Výsledky fysické inventury se musí zachytit v inventurním protokolu, v němž se uvede skutečný stav inventarisovaných předmětů (celkový počet kusů a jejich celková hodnota), a to v uspořádání podle skupin jejich členění v účetní evidenci, dále jednotlivě předměty chybějící a v evidenci nezachycené a jejich hodnota a osoby za ně hmotně odpovědné (vinníci), jakož i všechny ostatní zjištěné nesrovnalosti a závady.