(1) Poukazující celnice vyhotoví o poukázání zboží doklad (celní průvodku), který doprovází zásilku k celnici, jíž bylo zboží poukázáno.

(2) Při poukázání zboží při dovozu a při průvozu provede celnice zpravidla jen vnější prohlídku zboží; má-li však pochybnosti, že označení obsahu zásilky nebo jiné údaje neodpovídají skutečnosti, provede vnitřní prohlídku. Při poukázání zboží při vývozu provede celnice, která zboží projednává k vývozu, vždy též vnitřní prohlídku zboží; nemá-li pochybností o obsahu zásilky, o správnosti označení druhu zboží a pod., může provést namátkovou prohlídku.

(3) Pokud povaha zboží nebo způsob dopravy nevylučují připojení závěry, dá celnice poukázané zboží pod celní závěru. Celní závěra může být buď kusová nebo prostorová; kusová se dává na zboží nebo na jeho obal, prostorová na zařízení uzavírající prostor dopravních prostředků.

(4) Mají-li být podle mezinárodních smluv vzájemně uznávány celní závěry smluvních států, posuzují celnice tyto závěry, jsou-li neporušené, jako vlastní závěry.

(5) O skládání jistoty za celní náhradu platí obdobně ustanovení o skládání jistoty za celní náhradu v záznamním oběhu v tuzemsku.